Švestka Gabrovská

PŮVOD: Bulharsko, Drjanovo, vyšlechtěná v r. 1951 jako kříženec odrůd Kjustendilská sliva (=klon Domácí švestky podobně jako Bystrická) x Montfortská.

RŮST: středně bujný až slabší, polovzpřímený, vytváří téměř kulovitou, středně hustou korunu. Je vhodná i do menších zahrad .

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě. Vhodné opylovače: pravděpodobně Stanley , Althanova ringlota , Zelená ringlota .

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 25 g), široce eliptické, nesouměrné. Slupka je pod hrubým osřiněním tmavě modrá se světle šedými tečkami čárkami, pevná, hrubá, matná. Dužina je pevná, tuhá, žlutozelená až zlatožlutá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká, dobře až velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající , nejvíce z odrůd připomíná chuť Bystrické . Pec je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

Dozrávání: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či koulí.

STANOVISTE: slunečné, preferuje dostatečně vlhkou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, tolerantní vůči šarce a dobře odolná vůči monilióze ( Monilinia laxa i Monilinia fructigena ), středně odolná vůči červené skvrnitosti švestek ( Polystigma rubrum ), napadá ji pilařská slivka.