Moruša černá "Pukanská" (Morus nigra L.)

PŮVOD: pravděpodobně Malá Asie, Írán a Turecko, velmi rozšířená je v Libanonu a Sýrii, nazývaná také "moruša trnavská", "moruša pukanská" či "moruša turecká".

RŮST: relativně pomalý, do výšky 8-10 m na našem území a také do podobné šířky. Pro starší jedince je typický sklon k rozčesnutí kosterních větví, které pak při kontaktu se zemí zakoření a nadále plodí. Má velké tuhé, kožovité až drsné listy , kterou jsou ze spodní strany chlupaté, což je jeden ze znaků k jejímu odlišení od moruše bílé černoplodé. Semena moruše černé dosahují na Slovensku jen velmi nízké klíčivosti, takže pěstování podnožů z moruše černé pro ověřené velkoplodé genotypy je náročné. Námi nabízené rostliny jsou naroubovány na podnož moruše bílé, se kterou má moruša černá horší afinitu než s vlastním semenáčem, v pozdějším věku hrozí roztřepení v místě roubování. Proto je nutné strom vysadit tak, aby bylo místo roubování 15 cm pod zemí , aby zkorokořenil, tedy aby vytvořila kořeny přímo zaroubovaná moruša černá.

OPELOVACÍ POMĚRY: má oddělené samčí a samičí květiny, ale obojí jsou na jednom stromě, byť někdy jen jednoho pohlaví na jedné větvi. Je samoopelivá, kvete od května do června.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: černé, velké souplodí (10-27 mm, až 16 g), sladkokyselé, vynikající , velmi šťavnaté , po sklizni je třeba velmi rychle zpracovat, neboť rychle kvasí a plesniví.

Dozrávání: od července do srpna podle polohy.

VYUŽITÍ: výroba džemů, povidlů v kombinaci s ovocem bohatým na pektin, sirupů, kompotů, zmrzliny, destilátu , do koláčů, zákusků a závinů nebo k mrazení pro pozdější konzum a zpracování. Sušení při nich musí probíhat rychleji než v případě moruše bílé, ale výsledné sušené plody jsou velmi chutné.
STANOVISTE: sluneční, teplé. Toleruje relativně širokou škálu půd od lehkých až po těžké jílovité a snáší i kamenité, sušší půdy, ale nejlépe se jí daří v dobře odvodněných, ale vlhkých, lehčích výživných půdách v teplých vinařských regionech jižního Slovenska.

ODOLNOST: mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C (USDA zóna odolnosti 5). Přestože pupeny a letorosty jsou citlivé na mráz, raší velmi pozdě , takže většinou spolehlivě uniká pozdním jarním mrazem. Dobře snáší znečištění ovzduší. Je málo náchylná k nemocem, jen při příliš vlhkém počasí může trpět antraknózou listů.