Podnože a rouby
Začátek roku jako nový začátek pestrého ovocného sadu
Teprve nedávno jste dokončili výsadbu stromů a už vás svědí ruce, ale nevíte, jaké práce se chytit? Neváhejte ani chvíli, protože zahalku v tomto období už v jiných částech roku nedoběhnete ani cvalem. Leden pilně využívejte pro mravenčí práci kolem přípravy sazenic do sadu pro další roky. Klíč je jednoduchý: potřebujete kvalitní podnože a zároveň roubky věhlasných odrůd. Ve správný čas je necháte srůst spolu – spojíte divokou, houževnatou část s tou ušlechtilou a citlivější. Obě tyto součásti si chystejte v hluboce zimním měsíci leden.
Vypadá to jako paradox, ale právě v těch měsících, kdy celá země spí, má ovocnář plné ruce práce. Den je krátký a rád by toho hodně stihl. Ošetřuje staré sady, ostří si nářadí, shledává kvalitní roubky pro další množení a po večerech louska semínka budoucích dlouhověkých stromů.
Ovocné stromy skryté v semínkách
Základem úspěchu v tomto období je právě příprava osiva pro budoucí podnože . Prokrajujete jablíčka a vybíráte semínka, mačkáte uhniličené plody hrušek plánek, což vám ještě zůstaly od podzimu, rozpomínáte se, kde jste nechali pecičky od léta. Aby bylo zřejmé – s touto prací je třeba začít už mnohem dříve – během léta a v časném podzimu, kdy vyberete zdravé a bujné stromy, které se stanou rodiči budoucího potomstva.


Proč semínka nevyklíčí v zimě
Přípravou semínek v této době můžete dohnat ještě hodně, co jste zameškali na podzim. Neobejdete se však bez stratifikace (z lat. stratum – vrstva). Tímto vrstvením semínek do vlhkého substrátu překonáte jejich přirozený spánek bránící vyklíčení uprostřed zimy. Tím substrátem může být písek, piliny nebo dokonce vlhký mech. Optimální teplota se pohybuje mezi 0–6 °C , vlhkost substrátu by měla být 70–80 % .
Podstatné je čas stratifikace naplánovat tak, aby semínka začala klíčit až na jaře, kdy už nehrozí jarní mrazy. Tedy nejdříve ve druhé polovině až koncem dubna. Jabloně a hrušky stačí nakličovat 3 měsíce, většina peckovin vyžaduje až 4 měsíce. Jabloně umí vyklíčit i bez stratifikace. Semena je třeba před jarním výsevem namočit a následně propláchnout čistou vodou. Odbourají se tak látky bránící vyklíčení.
Pokud semínka začnou předčasně klíčit, je třeba je buď rychle vysít nebo zpomalit klíčení prudkým snížením teploty (na 0-1 °C). Silně naklíčeným semenům se lámou klíčky a tak přicházíte o cenné a pracně získané osivo.
Jarní výsev
Semínka následně vysévejte na jaře do řádku během dubna, kdy je ještě půda vlhká. Vyplatí se sít co nejřidčeji (semínka optimálně 5 cm od sebe) – pro tento účel můžete použít do špici ohnutý plech. Při přehuštěném výsevu se semenáčky slabě vyvíjejí, hynou a rostou jen ty nejschopnější. Řídkým výsevem si ušetříte spoustu osiva, které by jinak vyšlo nazmar.


Podzimní výsev má přednost
Poté, co jsme zmínili vše potřebné o zimní přípravě osiva a stratifikaci, však připomínáme, že tento náročný a zdlouhavý proces můžete zcela vynechat, pokud semínka vložíme do půdy ještě na podzim. Semena tak překonají zimní spánek přirozeně a na jaře začnou klíčit. V případě, že nám nehrozí přílišné škody hlodavci, není třeba výsev semínek odkládat a po smíchání s pískem semínka vysít už na podzim a přikrýt kompostem. Písek případným nechtěným návštěvníkům skřípe pod zuby. Kompost zase zabrání vytvoření přísušku , tedy ztvrdlé povrchové vrstvy zeminy, přes kterou by se semínka jen těžko drala na povrch. Ušetřená práce za to stojí.


Pokud nemáte žádné podnože nachystané z předchozího roku a rádi byste již v tomto roce roubovali své štěpy, můžete si je zakoupit v naší ovocné školce . Máme v nabídce široký výběr podnoží pro různé druhy vhodných pro vypěstování mohutných dlouhověkých stromů i stromků do malých zahrad. Můžete také pohledat semenáčky plánek v zarůstajících křovinách, kde si je na jaře zaštípíte.
Dobře uskladněné rouby – základ úspěchu!
Leden je také ideálním měsícem pro odběr roubů pro další množení. Stromy jsou stále v hlubokém spánku. Vhodným časem je vlhko během odměku, neřežte naopak během silných mrazů. Ty totiž vysušují dřevo. Klíč pro výběr odrůd je jednoduchý: množíme odrůdy, které nám nejvíc chutnají a kterým se dobře daří v podmínkách prostředí, kde budeme pěstovat. Upřednostňujeme také odrůdy, jejichž nositeli jsou staré stromy v našem okolí. Můžeme tak výrazně přispět k záchraně dávno zapomenutých ovocných pokladů.


Pokud nemáte vlastní zdroj roubů nebo chcete obohatit Vaši sbírku odrůd o něco zajímavého, můžete navštívit některou z burz roubů , které se ve vašem bližším či vzdálenějším okolí pořádají. Například koncem února 2025 budou tři burzy roubů s materiálem iz naší školky či z Genofondového sadu Súš na třech místech: přímo v Moravském Lískovém, ve Zvolenu a v Košicích.


Co je však třeba přesně řezat, pokud máte vlastní zdroj? Vroub je neborostek, mladé jednoleté dřevo, které narostlo během uplynulého vegetačního období. Najdete jej zejména v obvodových, dobře osvětlených částech koruny. Dřevo musí být pevné, vyzrálé , s dobře vyvinutými pupeny . Jednoleté výhony zevnitř koruny nepožívejte – výhony kvůli nedostatku světla většinou nevyzrají. Některé staré stromy jsou natolik vysíleny úrodami a věkem, že mladé dřevo se vám v celém obvodu koruny nepodaří najít. V takovém případě strom citlivě prořežte a v dalším roce si můžete vybírat z dostatku mladého dřeva.


Aby zůstaly větvičky životaschopné, nesmí vyschnout ani předčasně vyrašit. Uložte je tedy do tmavého, dobře izolovaného sklepa či vodovodní šachty. Teplota by se měla pohybovat od 0 °C do 5 °C , nejlépe je zastrčit rouby do vlhkého písku. Dobrým místem je i bramborový sklep. Pokud takové možnosti nemáte, zabalené vroubky můžete uchovat iv chladničce – zabalte je do vlhkých novin či kuchyňské utěrky a igelitového sáčku a pravidelně kontrolujte, zda vám neplesniví. Před samotným roubováním mládky namočte na pár hodin do vody, aby si doplnily ztracené zásoby vody.
S roubováním nemusíte čekat až do jara. Již během zimních měsíců můžete v pohodlí sklepa roubovat v ruce. Ušetříte si tak mnoho práce v jarním období, kdy sadář neví, čeho se spíše chytit.
Sdílet