Listnaté

PŮVOD: Východní část Severní Ameriky – od jihu východní Kanady na severu až po Georgii na jihu, od Nového Skotska na východě až po Minnesotu a Arkansas na západě. Do Evropy byl přivezen koncem 17. století. V současnosti je v Evropě často pěstován, objevuje se nejen v městské zeleni av parcích, ale také v lesích.
RŮST: Opadavý strom, dorůstá výšky 20–30(–40) m vysoký, s šedastou borkou. Listy má dlouhé 10–25 cm a široké asi 10 cm. Na podzim se listy zejména mladších stromů barví červeně, odtud pochází druhový název. Od příbuzných druhů s podobnou stavbou listů ( Q. palustris, Q. coccinea, Q. velutina ) se liší zejména jejich nápadně matným povrchem .
OPELOVACÍ POMĚRY: Kvete v květnu na letorostech. Květy jsou jednopohlavné, samčí tvoří převislé jehnědy, samičí jsou jednotlivé, buď sedí přímo na větvičkách nebo mají krátké stopky. Je cizoopelivý, k tvorbě semen potřebuje přítomnost dalšího geneticky odlišného jedince.
PLODNOST: Do plodnosti vstupuje ve 20 až 30 letech , vyšší úrody dávají až tak 50leté stromy. Více rodí dominantní stromy s velkou a volnou korunou. Sklizeň je vyšší každých 2-5 let.
PLOD: Žalud je skoro stejně dlouhý jako široký, kulovitý, na vrcholu se zbytkem blizny, vyrůstá po 1 až 2 na krátkých stopkách, kulovité. Žalud je na bázi plochý, 18 až 30 mm dlouhý, lesklý, hnědý, jemně chlupatý. Číška je mělce miskovitá, silnostěnná, šupiny číšky elipsovité, kožovité, lesklé, červenohnědé, chlupaté.
Dozrávání: v říjnu. Plody dozrávají až po dvou letech.
VYUŽITÍ: Velmi vhodná, dekorativní parková dřevina s obecně dřevinou do městské zeleně či alejí. Po odstranění hořkých taninů buď vymývaným mletého prášku z plodů nebo po naklíčení plodů lze použít jako přídavek do mouky .
STANOVISTE: Sluneční až polostín, je méně náročný na světlo a vlhkost než ostatní druhy našich dubů. Relativně dobře snáší vysychání půd a teplotní rozdíly prostředí, nesnáší však zaplavování.
ODOLNOST: Mrazuodolný do -34 °C až -40 °C. Suchuvzdornější než ostatní naše duby. Odolný vůči znečištění ovzduší .

PŮVOD: jižní Evropa, Malá Asie.
RŮST: strom je pomalu rostoucí , dosahuje výšky 9-20 ma šířky 6 m, má kulovitou korunu, na suchých stanovištích je pouze ve formě keře.
OPELOVACÍ POMĚRY: převážně dvoudomý, resp. existují samčí stromy a oboupohlavní stromy, které jsou ale většinou funkčně samičí, neboť samčí květiny na nich jsou nedostatečně vyvinuty. Kvetou na konci května a vytvářejí nápadná květenství , takže kvetoucí strom vypadá jako bílý, silně voňavý oblak.
PLODNOST: středně raná, v přítomnosti stromů obou pohlaví vysoká.
PLODY: podlouhlé křídlaté nažky 2-3 cm dlouhé.
Dozrávání: během října.
VYUŽITÍ: je vhodný pro výsadbu do parků, zahrad či jiných částí tepelných ostrovů měst, zejména do suchých svahů . Manna ze stromu získávaná nařezáním kmene je zdrojem cukru - tzv. mannový cukr nebo mannitol , který se využívá jako diabetické sladidlo a jako léčivo.
Stanoviště: sluneční, teplé, jen v mládí snáší částečné zastínění, snese i vysychající skalní podklady s nepatrnou vrstvou zeminy, preferuje výživné a zásadité půdy, optimum je na vápencích.
ODOLNOST: velmi dobře zvládá extrémně sucho , horší mrazy.

PŮVOD: Severní a střední Čína, Tchaj-wan, Japonsko, vzácněji i Korea. Z Číny byl do Evropy přivezen v roce 1763 a byl nazván podle botanika Josefa Gottlieba Kölreutera, který se začal zabývat rozmnožováním cévnatých rostlin a založil moderní pěstování rostlin. Ve své domovině roste v suchých údolích a vysýchavých říčních korytech i na březích vodních toků, často se tam vysazuje i ve městech, parcích, v okolí chrámů.
RŮST: je rychlý, ale celkově doroste jen asi do 10 m výšky a šířky, zřídkakdy až do 15 m, u nás průměrně jen 8 m. Má perovitě složené až 35 cm dlouhé listy se 7-15 lístky končistými, ozdobně zářezovými. Vyžaduje povýsadbový řez, ale po něm potřebuje jen minimální péči .
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete pozdě, v červnu až v červenci , případně iv srpnu oboupohlavnými souměrnými drobnými kvítky zlatožluté barvy. Květy vyrůstají ve vzpřímené nebo převislé metlině, celé květenství je čtvrt až půl metru dlouhé a při dobrém osvětlení se zdá, že samo svítí. Květy jsou oboupohlavní a opylované hmyzem.
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.
PLODY: neobvyklé, nafouklé tobolky v bočním průřezu vypadající jako vejce. Mají tři papírové chlopně a obsahují tři jedlá semena . Zelené tobolky zráním hnědnou ai po opadu listí působí dekorativně. Navíc v podzimních větrech o sebe šoupou a upozorňují na sebe.
Dozrávání: semena v tobolkách dozrávají v září až říjnu.
VYUŽITÍ: okrasný i užitečný strom vhodný zejména do městských parků či okrasných zahrad. Poskytuje pozdní pastvu pro včely a jiné opylovače. Mladé listy a výhony jsou jedlé po uvaření. Semena jsou jedlá po osmažení a mohou se použít jako korálky. Květy se používají při zánětu očních spojivek a slzení očí (epifore). Lze z nich získat i žluté barvivo az listů černé.
Stanoviště: Ideální jako solitér do parků a městského prostředí, nenáročný na půdu, ale lépe se mu daří na slunečných místech a v teplejších oblastech s dlouhými, teplými léty.
ODOLNOST: mrazuodolný od -23 °C do -29 °C, odolný vůči znečištění ovzduší a vůči větru .

PŮVOD: Severní Amerika, Spojené státy americké od východního Texasu po jižní Georgii.
RŮST: roste bujně, dorůstá výšky 15-20 m, šířky kolem 12 m. Má velké dekorativní chlupaté listy a velmi nápadné bílé až světle růžové květy.
OPELOVACÍ POMĚRY: má oboupohlavní květiny, je samoopélivá.
PLODNOST: středně raná, začíná ve věku 6-8 let a větší úrody produkuje od 10. roku života, střídavá, dobré úrody každé 2-3 roky. Jen malé procento z květin vytvoří plody.
PLODY: válcovité tobolky (20-30 cm dlouhá, 6-8 mm široká) světle hnědé barvy, která puká dvěma chlopněmi. Plody vyrůstají v metlinách na 20-40 mm dlouhých stopkách. Semeno je dvoustranně blanitě lemované, stříbřitě šedé. Semena jsou seskupena ve větším počtu kolem středního sloupku.
Dozrávání: během září.
VYUŽITÍ: alejový a parkový strom, dekorativní celoročně.
Stanoviště: slunečné až polostín, živná, nejlépe vlhčí půda v teplých nížinách a středně teplých pahorkatinách, ale snese i sucho.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C až -29 °C .

PŮVOD: Evropa od Islandu až po S Afriky, Asie mírného pásma až po Japonsko.

RŮST: rychlý, dosahuje výšky 15-30 ma šířky 10 ms nepravidelnou, řídkou korunou, dožívá se i 150, maximálně 200 let. Vytváří část rozlehlé polykormony, tedy výmladky, kterými se šíří na co nejsvětlejší místo.

OPELOVACÍ POMĚRY: dvoudomý, opylovaný větrem, kvete od konce března do dubna, nejpozději z evropských topolů, před vyrašením listů. Jehnědy jsou dlouhé 5–10 cm, samčí jsou delší s červenými tyčinkami, samičí jsou zelené a menší.

PLODNOST: raná (již 5. rok od výsevu), vysoká, ale v různých oblastech různě pravidelná as malou úspěšností klíčení. Nejvyšší úspěšnost je na shořeništích, jinak se rozmnožuje zejména kořenovými výmladkami.

PLODY: tobolky v jehňadách s chmýřím.

Dozrávání: v květnu a červnu.

VYUŽITÍ: Vhodný do mezí a větrolamů jako rychle rostoucí výplňová dřevina, do alejí při vodních tocích a břehových porostů , do brownfieldů, do agrolesnických systémů . Z topolů má nejkvalitnější dřevo , které se používá k výrobě zápalek, dýh a celulózy. Kůra a listy jsou mírně močopudné a podporují vykašlávání. Podobně jako jiné druhy topolů kůra z mladých větviček obsahuje glykosidy salicin a populin, které se používají proti horečce a při onemocněních močového měchýře .

Stanoviště: slunečné od nížin po hory, nejčastěji v pahorkatinách. Je tolerantní k široké škále pH a vlhkosti půdy, nejlépe se jí daří na písčitohlinitých, živných půdách. Spolu s březou rychle obsazuje obnažené půdy, čistinky, opuštěné pastviny.

ODOLNOST: je velmi silně mrazuodolný do -40 °C až -45 °C, tolerantní k široké škále pH a vlhkosti půdy .

PŮVOD: Evropa

RŮST: mohutný strom dorůstající do 30-40 m, vytváří široce vejčitou korunu s větvemi vyrůstajícími pod ostrým úhlem. Kůra je hladká, hnědošedá, borka tmavá a hluboce rozpukaná. Listy jsou jednoduché, tenké, obráceně vejčité, na konci s ostrým hrotem, asymetrické . Po okrajích jsou dvojitě pilovité, na povrchu drsně chlupaté, ze spodní strany měkce chlupaté.

OPELOVACÍ POMĚRY: Květy jsou seskupeny v hustých svazcích na krátkých stopkách, kvetou v březnu. Jsou oboupohlavné, ale cizoopylivé , k tvorbě plodů potřebují přítomnost geneticky odlišného jedince.

PLODNOST: v případě přítomnosti jiného stromu než opylovače vysoká.

PLODY: elipsovité nažky (5-7 mm), umístěné ve středu blanistého křídla.

Dozrávání: zraje v květnu.

VYUŽITÍ: vhodná parková a alejová dřevina okrasná listy i celkovým vzhledem i do vlhčích oblastí. V nezralé, zelené podobě jsou plody velmi chutné, chutnají po oříšcích. Dřevo je tvrdé, těžké a houževnaté, má krásnou kresbu a využívá se k výrobě nábytku.

Stanoviště : dřevina do polostínu, preferuje odvodněné, střídavě vlhké půdy, bohaté na živiny, ale snese i mokré půdy. Rozšířená v celé Evropě, na Slovensku od nížin až po 1200 m nm

ODOLNOST: odolný vůči vysoké hladině podzemní vody , dokonce i krátkodobému či dlouhodobějšímu zaplavení. Dobře mrazuodolný . Je citlivý na extrémně vysoké teploty, znečištění vzduchu a grafiózu ( Ophiostoma novo-ulmi ).

PŮVOD: od severozápadní Evropy až po Kavkaz, Malou Asii.

RŮST: keř nebo strom dorůstající výšky 0,5-30 ma dožívající se až 500 let. Vytváří pravidelnou zaoblenou korunu. Kůra je hladká, hnědošedá, borka tmavá a podélně hluboce rozpukaná. Listy jsou jednoduché, střídavé, obráceně vejčité, asymetrické, dlouhé 6-10 cm, na okraji dvojitě pilovité, na povrchu tmavozelené a hladké, zespodu světlejší as chloupky.

OPELOVACÍ POMĚRY: Oboupohlavní načervenalé květy jsou seskupeny v hustých svazcích na krátkých stopkách, kvetou v březnu, před rozvíjením listů, jsou větrem opělivé, silně cizoopylivé, tedy na tvorbu plodů potřebují přítomnost geneticky odlišného jedince téhož druhu.

PLODNOST: v přítomnosti opylovače vysoká

PLODY: nažky s kulatým, širokým, zeleným křídlem. Hnědooranžové semeno je umístěno asymetricky, na konci nažky.

Dozrávání: v květnu až červnu.

VYUŽITÍ: celý strom jako parková a alejová dřevina, zejména v blízkosti vodních toků. V nezralé, zelené fázi jsou nažky jedlé a velmi chutné, oříškové. Dřevo je tvrdé, těžké, houževnaté, využívá se k výrobě nábytku, je odolné i pod vodou.

Stanoviště: teplomilná, slunečná až polostíněná dřevina, náročná na půdní živiny. Na Slovensku roste od nejnižších poloh do 650 m nm jako součást louhu a společenství kolem řek nebo na prosychavých stanovištích (lesostepný ekotyp, křovitá forma).

ODOLNOST: Dobře mrazuodolný do -23 až -29 °C, silně odolný vůči větru . Citlivý na grafiózu ( Ophiostoma novo-ulmi ).

PŮVOD: Evropa, kromě nejjižnějších oblastí, Střední Asie, Kavkaz, Malá Asie a severozápadní Afrika. Na Slovensku se vyskytuje od nížin po pahorkatiny jako příměs v lesích, na mezích.

RŮST: bujný, dorůstá výšky 15-30 ma šířky asi 10-15m. Je to opadavý strom s přímým kmenem a velkou vejčitou až pyramidální korunou. Kůra je červenohnědá, borka šedohnědá a odlupující se v příčných pásech. Listy jsou jednoduché, podlouhle vejčité, po okraji silně pilovité, velké asi 10 cm.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Bílé květy vyrůstají v okolíkovitých shlucích a kvetou v dubnu až květnu .

PLODNOST: obvykle pozdní, různě vysoká a různě pravidelná.

PLODY: Plod je kulovitá peckovice červené až tmavě červené barvy, velká asi 10 mm. Chuť většinou dužiny tenčí oproti kulturním odrůdám je nasládlá až hořká, najdou se i semenáče s velmi chutnými plody. Kulovitá pecka je hladká, nažloutlá. Plody obsahují velké množství flavonoidů.

Dozrávání: v průběhu června a července.

VYUŽITÍ: výborná alejová, krajinotvorná a medonosná dřevina, vhodná i na svahy do chráněných vyšších poloh. Plody jsou bohatým zdrojem potravy pro ptactvo. Může sloužit i jako "obětní" strom pro ptáky, aby tolik nepoškozovali úrodu na kulturních odrůdách třešní. Je velmi hodnotná iz hlediska biologické rozmanitosti, jelikož je na ni navázáno množství domácích živočichů, zejména hmyzu, i ve vysokém věku, ve stádiu odumírání. Tehdy ji může osídlit i jídla dřevokazná houba sírovec obyčejný . Kvalitní dřevo se používá k výrobě nábytku a hudebních nástrojů. Stopky plodů jsou močopudné a fungují jako tonikum. Odvar z nich se používá při cystitidě, edémech, potížích s průduškami, anémii. Aromatická pryskyřice vytékající z ran na kmeni se používá k inhalaci při přetrvávajícím kašli.

Stanoviště: slunečné, je to světlomilný strom, ale snese i polostín, dobře roste na svěžích, propustných, středně těžkých až lehčích půdách bohatých na vápník.

ODOLNOST: většinou silně mrazuodolná ve dřevě s různou mrazuodolností květin.

Krásný, dekorativní, dlouhověký strom, roste do výšky 20-25 metrů, vytváří široce rozloženou korunu, borka je u mladých stromů šedo-hnědě hladká, u starších stromů šupinovitá, listy jednoduché, perovitě laločnaté s 3-4 páry laloků (zářezů), na podzim. Kvete v květnu. Plod je elipsoidní až hruškovitá malvice s velikostí do 1.5cm, slupka je žlutohnědá až hnědá, tečkovaná, kožovitá. Plod je v přezrálém stavu jedlý, chuť připomíná datle. Teplé, suché, slunečné stanoviště, odrůda vhodná do krajinných výsadeb. Není citlivá na mrazy ani na vysoké teploty. Plody vhodné pro výrobu džemů, likéru, sušení i pro přímý konzum dobrý zdroj potravy pro ptactvo. V prvních 2-3 letech formativní řez, později stromu ponecháme volný růst, v případě potřeby odstraňujeme ostré větvení. Původem ze Slovenska.

Štíhlý listnatý strom může růst do výšky 20m. Květy rostou v bohatých květenstvích a jsou krémově bílé. Plody - malvice, kulaté a rostou v převislých trsech, když dozrají jsou jasně červené. Obsahují vysoké množství vitamínu C. Sbíráme když jsou měkké případně necháme projít prvními mrazy. Čerstvé plody ve větším množství mohou způsobit otravu. V lesnictví je průkopnickou, pionýrskou dřevinou, která okamžitě zaroste rubaniště a vývratiště. Plody se živí ptáci. Slouží k výrobě kompotů, sirupů, likérů a používá se v lidovém léčitelství. Nemáletá, světlomilá dřevina, které se daří na suchých, ale i vlhkých a kamenitých půdách. Používá se k výsadbě vkusných alejí. Je vhodná pro výsadbu i do horských oblastí.

PŮVOD: jižní Evropa, Španělsko, jihozápadní Ukrajina až Střední Asie. Ve střední Evropě roste hlavně v teplejších oblastech, na Slovensku na karbonátech v teplejších oblastech, nejvýše položené výskyty jsou zaznamenány z Muránské planiny.
RŮST: středně bujný, tvoří vyšší vícekmenný keř až strom dorůstající do 9–13 m výšky a 9 m šířky, často se zakřiveným kmenem. Koruna je široká, kulovitá až nepravidelná. Listy jsou široce vejčité až kulaté, krátce hrotité, po okraji vroubkovaně zubaté, na vrchní straně tmavě zelené lesklé, lysé, na spodní světle zelené.
OPELOVACÍ POMĚRY: variabilně samoopelivá i cizoopelivá se stromy s oboupohlavními květy i se stromy jen s funkčně samičími voňavými květy opylovanými hmyzem, kvete v květnu.
PLODNOST: raná (ve 3-6 letech), vyšší v případě stromů s funkčně samičími květy.
PLODY: malé (6–7 mm), kulovité, tmavě červené až černé peckovice hořké chuti. Pecka je asi 4 mm velká, vejčitá se dvěma žebry, nažloutlá až světle šedá, hladká.
Dozrávání: koncem června a v červenci.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi ozdobný, tvarem koruny, listy, voňavými květy i plody, vhodný do parků a zahrad, alejí či mezí a volné krajiny. Používá se jako suchuvzdorný a vzrůst oslabující podnož pro třešně a višně . Pomletá jádra pecek se v Řecku, Egyptě a v Malé Asii používají v malých množstvích jako koření "mahleb" / "mahlepi" s chutí a vůní kombinující hořké mandle a třešně či marcipán do pečiva či sýrů. Má tvrdé a těžké dřevo vhodné pro řezbářství .
Stanoviště: slunečné, preferuje vlhké, ale dobře odvodněné, hlinité, chudší půdy, ale je odolná vůči suchu, roste v lesostepných společenstvích spolu s dubem plstnatým a jasanem mannovým a jinými teplo a suchomilnými dřevinami, hlavně na výhřevných, vysychavých, vápenatých. Je vhodná i do tepelných ostrovů měst.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná do -29 °C až -34 °C, silně suchuvzdorná a dobře odolná vůči znečištění ovzduší .

PŮVOD: původně jen v horách centrální části Balkánského poloostrova, v Makedonii, severním Řecku, Bulharsku, Albánii. V Albánii pravděpodobně již původní populace tohoto druhu zanikly. Ve 2. půl. 16. století se dostal do Istanbulu a odtud ho zaslali botanikovi Clusiovi do Vídně. Zejména během 17. století se dostal do zámeckých parků, alejí, zahradních restaurací. Dnes je rozšířen skoro po celé Evropě kromě severních částí, sekundárně iv mírném pásmu Severní Ameriky, v Asii na Dálném východě a na Novém Zélandu.
RŮST: rychlý, v dospělosti dosáhne 15 až 30 m, korunu má mohutnou, kulovitou, ve starším věku s převislými větvemi. Borka je hladká, víkem drsní a částečně se odlupuje v malých šupinách. Pupeny jsou silně lepkavé , červenohnědé. Dlaňovitě složené listy bývají pětičetné až sedmičetné na (až 27 cm) dlouhé stopce, na okraji nepravidelně dvojitě pilovité, svěže zelené, lysé. Jizva po opadnutí listu se nápadně podobá koňskému kopytu , z toho pohchází i jeho druhové jméno.
OPELOVACÍ POMĚRY: květiny jsou oboupohlavné, uspořádané až po 90 kusech do vzpřímených kuželovitých třásní, které připomínají svíčku. Kvetou během května a jsou opylovány i hmyzem i větrem.
PLODNOST: pozdní (20 let po výsevu, cca. 16-17 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.
PLODY: zelené kulovité ostnaté tobolky s tmavě hnědými semeny velkými 1 až 3 cm.
Dozrávání: obvykle během října.
VYUŽITÍ: významná medonosná, parková a alejová dřevina. Plody se používají k výrobě mastí, balzámů či gelů proti křečovým žilám .
Stanoviště: slunečné až polostín, preferuje hluboké a humózní půdy, ale snese i hůře. S výjimkou horských oblastí lze u nás pěstovat všude.
ODOLNOST: toleruje exponované lokality a znečištění ovzduší . Je velmi mrazuodolný ve dřevě (do -29 °C až -34 °C), ale mladé výhony mohou poškodit pozdní jarní mrazy. Od konce 20. století ho napadá ploskáček jírovec ( Cameraria ohridella ), který způsobuje tvorbu velkých zaschlých skvrn na listech, případně jejich předčasný opad.

PŮVOD: střední a jižní Evropa, střední Asie, severozápadní Afrika, Severní Amerika. Někdy je považován za kultivar, jindy za přirozenou mutaci evropského druhu, možná ze severoitalského Lombardie, kde byl pěstován již v 18. století. Jeho atraktivní a zejména nezaměnitelný habitus mu zajistil rychlé rozšíření do všech klimaticky vhodných oblastí světa, vysazuje se v Evropě, Severní Americe i ve východní Asii.
RŮST: v mládí pozvolný, poté rychlejší, dožívá se zhruba 150 let. Vytváří mohutné stromy s úzkou, vřetenovitě válcovitou korunou , dorůstá výšky 30-40 m, šířky a kmenem v průměru 1-2 ms výraznými kořenovými náběhy. Borka je černavá, podélně rozpukaná. Větve vyrůstají z kmene pod úhlem asi 20 stupňů a směřují svisle nahoru. Listy jsou střídavé, s dlouhými stopkami, kosočtverečné až vejčité, dlouhé 4-10 cm, obykle širší než delší, lysé.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v březnu až dubnu, vytváří jen samčí květenství - jehnědy.
PLODNOST: jelikož tvoří jen samčí jehnědy, netvoří plody. Rozmnožujeme ho řízky, které výborně zakořeňují.
PLODY: netvoří plody.
Dozrávání: netvoří plody.
VYUŽITÍ: vhodný pro výsadby podél vodních toků a nádrží , snáší však i sušší podmínky, vhodný i do alejí či stromořadí, parků, při sportovních hřištích . Pupeny jsou léčivé a využívají se v tzv. gemmoterapii. Působí proti kurději, antisepticky, podpůrně, močopudně, potopudně, podporují vykašlávání, působí proti bolesti. Spolu s kůrou mladých větviček bsahují i ​​salicin, který se v těle rozkládá na kyselinu salicylovou, tedy acylpyrin, který snižuje horečku .
STANOVISTE: sluneční. Jeho nominátní druh, topol černý, přirozeně roste v lužních lesích. Je dominantou na písčitých březích řek nebo na štěrkovitých podložích. Dobře snáší suché podmínky v horní části půdy, ale potřebuje vyšší stav hladiny podzemní vody. Jako jeden z mála druhů stromů je schopen kolonizovat štěrkové půdy. Je výrazně světlomilný. Preferuje dobře odvodněné, ale vlhké půdy, ale zvládne širokou škálu půd od písčitých až po velmi těžké jílovité. Půdu preferuje od mírně kyselé až po mírně zásaditou.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorný do -34 °C až -40 °C.

PŮVOD: jižní, západní, střední Evropa, na západ do Irska a Anglie, východně až po Ukrajinu po Don. Izolovaná lokalita v severní Africe. Teplomilné doubravy, lesostepi, křoviny, lesní lemy.
RŮST: poloopadavý až opadavý keř, doroste do 2–5 m . Letorosty jsou lysé nebo krátce chlupaté, pupeny jsou vejčité. Listy má podlouhlé až podlouhle kopinaté, na vrchní straně tmavě zelené, na rubu žlutozelené, slabě kožovité, protistojné nebo po 3 v přeslenech. Velmi dobře snáší řez do živých plotů. Z listů či kůry lze získat žluté barvivo.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu až v červenci, má oboupohlavní květy opylované hmyzem. Je samoopelivý. Květy jsou čtyřčetné, bílé až zelenavě bílé, uspořádané v malých metlinách, kalich je zvonkovitý, koruna trychtýřovitá.
PLODNOST: raná, vysoká v případě ponechání květin a vyvíjejících se plodů při řezu.
PLODY: kulovité až vejčité bobule, černé, lesklé , pro nás nejedlé, ale jedlé pro ptáky, se dvěma fialově hnědými semeny. Jsou uspořádány v metlinách. Získává se z nich modrozelené barvivo , stálejší než většina jiných zelených přírodních barviv.
Dozrávání: v září až říjnu.
VYUŽITÍ: dekorativní dřevina, vhodná do živých plotů. Plody jsou jedlé pro ptáky.
STANOVISTE: slunečné až polostín, od vlhčí až po sušší půdu. Velmi vhodný jako dřevina do živého plotu.
ODOLNOST: mrazuodolný do -29 °C až -34 °C , odolný vůči suchu , dobře snáší znečištění ovzduší.