Listnaté

PŮVOD: Asie, od Íránu a Ázerbájdžánu až po S Barmu, Čínu, Koreu a Japonsko. V současnosti se pěstuje v mnoha teplých oblastech celého světa, například v celém Středomoří a na jihu USA.

RŮST: bujný. Je to listnatý, opadavý, v našich podmínkách spíše krátkověký strom (průměrně kolem 30 let), dorůstá výšky 10-12 ma šířky 10m. Má rozložitou korunu, letorosty jsou zelené, hranaté, hladké. Kůra kmene je šedá a zbrázděná. Složené listy jsou dlouhé až 25 cm 2krát sudopéřovité, s 8–15 páry lístků, přičemž každý z nich tvoří dalších 15–30 párů lístků. Zajímavostí je, že tyto lístky se na noc a při vysokých teplotách skládají jako po dotyku při mimóze.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, jednodomá, hmyzem opelivá. Kvete pozdě, až v červenci a srpnu , velmi dekorativními a silně voňavými květenstvími tvořenými mnoha dlouho stopkatými hlávkami. Střední květiny hlávek jsou oboupohlavné, krajní jsou samčí. To nejkrásnější na květinách jsou růžové, různě rozložené tyčinky s dlouhými nitkami, které dodávají květu vzezření jemného, ​​širokého štětce. 

PLODNOST: raná (ve věku 3-5 let), výška a pravidelnost závisí na lokalitě, musí být dostatečně teplá a slunečná. Vrchol dosahuje ve věku mezi 10-20 lety.

PLODY: lusky, dlouhé 10-20 cm zúžené mezi jednotlivými semeny.

Dozrávání: od září do listopadu.

VYUŽITÍ: je to velmi dekorativní a během kvetení i silně voňavý strom atraktivní pro opylovače , vhodný do městských parků , větších zahrad či ve velkých nádobách na terasy , chráněné dvory a střešní zahrady . Kulinární využití: mladé, aromatické listy lze vařit a přidávat do různých vařených a dušených jídel, podobné využití mají květiny, které se jedí jako zelenina. Sušené listy se mohou použít jako náhražka čaje. Léčivé využití: její květní hlávky podporují trávení , má uklidňující a tonizující účinky. Používají se vnitřně proti nespavosti , podrážděnosti a problémech s pamětí. Podobně se používá kůra , navíc má stimulační účinky a působí proti plynatosti a proti střevním parazitům , je močopudná. Externě se používá na rány a otoky. Guma získaná z nařezání kůry stromu se používá jako náplast na abscesy, povrchové vředy atp. a také jako fixační prostředek při zlomeninách a výronech. Technické využití: má husté, tvrdé, pevné dřevo, které se po vybroušení krásně leskne, takže se používá na nábytek apod.

Stanoviště: sluneční, teplé, s dobře propustnou, dostatečně vlhkou, hlinitou až písčitou půdou. Je vhodná zejména do městských tepelných ostrovů v teplých oblastech Slovenska.

ODOLNOST: je mrazuodolná ve dřevě do -18 °C až -23 °C, je náchylnější k poškození letorostů pozdními jarními mrazy. Po zakořenění velmi dobře snáší sucho a vysoké teploty , dobře snáší i vítr .

PŮVOD: západní, střední a jihovýchodní Evropa, na severu po jižní Skandinávii, na jihu po Sicílii, na východě po řeku Dněstr. Izolované lokality jsou na Krymu a na Kavkaze. V ČR a SR je velmi rozšířen, zejména v pahorkatinách a hornatinách do 700 m nm

RŮST: pomalý. Je to opadavý, mohutný strom dorůstající výšky 20 - 40 m a šířky až 25 m s rovným kmenem a širokou korunou, je velmi dlouhověký , dožívá se kolem 500 let , někdy i více. Borka je v mládí šedozelená, hladká, později popukaná, šedočerná. Listy jsou řapíkaté, řapíky jsou dlouhé 12 - 15 mm. Listová čepel je široce obráceně vejčitá, na bázi klínovitá , vzácně zaokrouhlená nebo mělce srdeční, perovitě laločnatá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý s různopohlavními květy, větrem opylivý, převážně cizosprašný . Kvete protandricky, tedy samčí květy jednoho stromu vzkvétají dříve než většina samičích květin.

PLODNOST: pozdní (mezi asi 20 - 40, či až 100 lety v zápoji), střídavá, se silnými semennými lety, jejichž frekvence je podmíněna konkrétní lokalitou.

PLODY: žaludy podlouhlého tvaru (15 - 25 mm × 8 - 14 mm), s plochými nebo jen mírně vypouklými číškami s nezrostlými šupinami, vejčitě kopijovitými, drobnými, jemně chlupatými, plody vyrůstají v úžlabí listů po 1–5 a buď jsou přisedlé, nebo na krátkých stopkách do 1,5 mm.

DOZRÁVANÍ: od září do října.

VYUŽITÍ: kromě toho, že je významnou lesní dřevinou , je vhodný i jako okrasná solitérní dřevina v parcích, velkých zahradách, pastvinách a volné krajině, ale také v alejích či větrolamech. Hraje významnou ekologickou roli , jelikož je na něj navázáno mnoho druhů hmyzu a jeho žaludy jsou zdrojem potravy pro množství živočichů a jeho řídká koruna umožňuje pronikání dostatku světla a podporuje tak pestrý podrost. Žaludy lze využít i pro krmení hospodářských zvířat , zejména prasat. Jeho pyl sbírají včely medonosné, přestože je méně výživný. Kulinární využití: Je významným producentem medovice , tedy včelařskou dřevinou. Po důkladném vymytí taninů z plodů (sušených a pomletých) se tyto dají použít jako přídavek k mouce , osmažené žaludy jako náhrada kávy . Léčivé využití: Odvar z kůry se používá při léčbě chronického průjmu, dyzenterie, horeček, krvácení. Zevně se používá k vymývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sklízí z větví starých 5-12 let a suší se na později. Technické využití: pevné, velmi kvalitní, trvanlivé dřevo se používá ve stavebnictví, výrobě nábytku a sudů , jelikož dobře snáší kontakt s tekutinami, a je odolné vůči houbám a hmyzu. Při výmladkovém hospodaření je významným zdrojem tvrdého palivového dřeva a dřevního uhlí . Duběnky, tedy kulovité hálky hmyzu, který jejich vznik na listech iniciuje, lze využít k získání tříslovin i barviva použitelného jako inkoust.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, vyskytuje se na různých geologických podložích. Roste i na mělkých a minerálně chudých půdách. Vyhýbá se jen oblastem s více kontinentálním klimatem.

ODOLNOST: je mrazuodolný ve dřevě do asi -23,3 °C až -28,9 °C, kvůli pozdějšímu rašení a kvetení zvykne unikat pozdním jarním mrazem. Po zakořenění dobře odolný vůči suchu, větru a znečištění ovzduší .

PÔVOD: Taliansko, Curtatone, vyšlachtil Maurizio Lapponi okolo roku 1999. Medzidruhový kríženec Photinia x fraseri vznikol skrížením druhov Photinia glabra x Photinia serratifolia zrejme v škôlke Fraser Nursery v Birminghame v Alabame v USA a bol uvedený na trh v r. 1955. 

RAST: slabší, ešte kompaktnejší než pôvodná odroda Red Robin. Je to menší stálezelený strom alebo krík dorastajúci do výšky a šírky len 1-1,5 m. Dobre znáša prísnejší, kontúrový rez. Letorasty a mladé listy sú výrazne červené (od toho je odvodený jeho ľudový názov červienka) po 2-3 týždňoch postupne zmenia farbu na lesklú zelenú. Keďže rastú aj trikrát za rok, krík je často pestrofarebný.  

OPEĽOVACIE POMERY: zrejme aspoň čiastočne samoopelivá, s obojpohlavnými drobnými kvetmi v okolíkoch opeľovanými hmyzom. Kvitne v máji až júni.

PLODNOSŤ: relatívne nízka, keďže ide o medzidruhový kríženec.

PLODY: nápadne červené, malé (4-12 mm) malvice v okolíkoch, nejedlé pre ľudí, ale jedlé pre vtákov.

DOZRIEVANIE: v septembri až novembri, ostávajú na kríku po celú zimu.

VYUŽITIE: najmä ako okrasný ker či už ako solitér alebo ako nižší živý plot (okolo 90 cm) do menších aj väčších záhrad a parkov, verejnej zelene. Dobre znáša rez a je celoročne dekoratívny.

STANOVIŠTE: slnečné až polotieň s priepustnou, piesočnatou až hlinitou pôdou, dobre znáša aj vápenité pôdy.

ODOLNOSŤ: mrazuodolná do asi -17 °C. Po zakorenení dobre znáša aj sucho. Tento kultivar je vyššie odolný voči hubovej chorobe spôsobovanej diplokarponom hruškovým (Entomosporium maculatum).

PŮVOD: od Evropy až po Asii, nejčastěji v lužních lesích, podél toků a na vlhkých humózních půdách.
RŮST: bujný, dosahuje výšky 10 - 15 ma šířky 8m. Listnatý opadavý strom, který roste vzpřímeně, často jako vícekmenný keř. Kůra je červenohnědá až šedá s tmavě šedou, mělce rozpukanou borkou. Jednoduché, podlouhlé listy jsou po okrajích jemně pilovité s ostrým hrotem.
OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, cizoopelivá, hmyzem opelivá. Atraktivní bílé květy jsou seskupeny ve střapcích dlouhých 8-15 cm, kvetou v dubnu až květnu a jsou výrazně aromatické .
PLODNOST:
PLODY: kulovité, lesklé, černé peckovice (velké 5-7 mm) s trpkou a šťavnatou dužninou uspořádané v převislých třásních. Pecka je žlutá, kulovitá, rýhovaná.
Dozrávání: v červenci až srpnu.
VYUŽITÍ: Vhodná jako okrasná parková dřevina zejména ve vlhčích, nivných oblastech při vodních tocích či vodních plochách. Dřevo voní po hořkých mandlích a používá se v řezbářství k výrobě drobných předmětů či v truhlářství k výrobě nábytku. Plody lze použít k výrobě džemu, zasurova jsou většinou příliš hořké. Z listů lze získat zelené barvivo, z plodů zelené až šedé.
Stanoviště: V mládí snáší i stinné stanoviště, později vyžaduje více světla a více prostoru, aby více rodila. Obecně nenáročná na pěstování, jen nemá ráda moc větrné polohy a velmi vápenité půdy, ačkoli nějaký vápník v půdě snese.
ODOLNOST: silně mrazuodolná do -34 až -40 °C. Dobře odolná vůči chorobám a škůdcům.

Mohutný strom s vejčitou, hustě olistěnou korunou, dorůstající výšky 20 -30 ma dožívající se v ideálních podmínkách 150 až 200 let. Kůra stromu je červenohnědá až hnědá, později šedá a mělce rozpukaná. Listy jsou jednoduché, dlaňovité, pět až sedmi-laločnaté, velké 8-12 cm, stopky po odlomení produkují bílou lepkavou šťávu. Žlutozelené květy jsou seskupeny ve vzpřímených metlinách, kvetou v dubnu, před nebo během rozvíjení listů. Plodem je křídlatá dvojnažka, srostlá pod tupým úhlem. Křídla jsou lysá, nazelenalá až načervenalá, při dozrání rezavě hnědá. Nažky jsou ploché, dozrávají v září až říjnu. Polostní dřevina, vyhovuje jí určitá půdní vlhkost. Poměrně dobře odolává mrazu.

PŮVOD: Severní Amerika, Spojené státy americké od východního Texasu po jižní Georgii.
RŮST: roste bujně, dorůstá výšky 15-20 m, šířky kolem 12 m. Má velké dekorativní chlupaté listy a velmi nápadné bílé až světle růžové květy.
OPELOVACÍ POMĚRY: má oboupohlavní květiny, je samoopélivá.
PLODNOST: středně raná, začíná ve věku 6-8 let a větší úrody produkuje od 10. roku života, střídavá, dobré úrody každé 2-3 roky. Jen malé procento z květin vytvoří plody.
PLODY: válcovité tobolky (20-30 cm dlouhá, 6-8 mm široká) světle hnědé barvy, která puká dvěma chlopněmi. Plody vyrůstají v metlinách na 20-40 mm dlouhých stopkách. Semeno je dvoustranně blanitě lemované, stříbřitě šedé. Semena jsou seskupena ve větším počtu kolem středního sloupku.
Dozrávání: během září.
VYUŽITÍ: alejový a parkový strom, dekorativní celoročně.
Stanoviště: slunečné až polostín, živná, nejlépe vlhčí půda v teplých nížinách a středně teplých pahorkatinách, ale snese i sucho.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C až -29 °C .

Impozantní strom se vzpřímenou, pyramidální až široce kuželovitou korunou, dorůstající výšky 8 - 14m. Opadavé listy jsou matné, svěže zelené, velké až 17 cm. Kvete začátkem dubna, ještě před olistěním a vyniká krásnými, až 10 cm velkými bílými a příjemně vonícími květy. Plody jsou červeno oranžová semena. Před větrem chráněné slunečné stanoviště příp. mírný polostín. Půda úrodná, propustná, přiměřeně vlhká, mírně kyselá. Mrazuvzdornost do - 34 ℃. Zamulčování mělkých kořenů. Špatná snášenlivost řezu. Původ Japonsko a Korea.

PŮVOD: Evropa od Španělska, Irska a Francie až po řeku Ob, Altaj a Ťan-Šan, Malá a Střední Asie, Atlas v severní Africe. Naše domácí dřevina rostoucí v pahorkatinách relativně hojně na okraji lesů, v křovinách, světlých lesích a na pastvinách.

RŮST: středně rychlý, je to keř nebo nízký strom vysoký do 7 ma široký asi 3 m, s nepravidelnou korunou. Větve vyrůstají v pravém úhlu, jsou protistojné, lesklé a holé. Kůra mladých větviček je hladká, světle hnědá, později černohnědá. Listy jsou protistojné, kulaté až elipsovité, na okraji drobno pilovité.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivý, dvoudomý, tedy na jedné rostlině se tvoří buď samčí nebo samičí květiny, takže k dosažení plodů jsou zapotřebí samčí i samičí rostliny. Květy tvoří v paždí listů 2–8-květé nepravé okolíky, příjemně vonící, kvetou v květnu až červnu, někdy se kvetení natáhne až do srpna.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. 2,1m vysoký keř umí vytvořit až 1455 plodů.

PLODY: malé kulaté peckovice o průměru 6-10 mm, které při zrání mění barvu ze zelené na černou. Každá peckovička obsahuje zelenou nebo černofialovou lepkavou dužinu a 3-4 pecičky.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: zejména do přírodních, ale i přísněji střižených živých plotů přírodních větších i menších zahrad, do mezí a větrolamů ve volné krajině, případně do parků. Je považován za dobrou nektarodajnou i pylodnou dřevinu. Květy, plody i kůra se používá v lidovém léčitelství jako projímadlo. Z nezralých plodů lze získat zelené barvivo, které se po smíchání s arabskou gumou dá využít jako vodová barva. Z kůry se zase dá získat žluté barvivo. Dřevo je pěkně mramorované a lze jej využít v soustružnictví.

STANOVISTE: sluneční nebo polostín. Je nenáročný na půdu, upřednostňuje lehčí, kyprou humózní, mírně kyselou půdu, dobře však snáší i vápenitou.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě do -45 °C. Je silně odolný vůči větru a znečištění ovzduší.

PÔVOD: Severná a Stredná Amerika v rozmedzí 0–800 m n. m. V miestach pôvodného výskytu rastie najčastejšie na neutrálnych až kyslých, vlhkých, bohatých hlinitých náplavách, v údoliach dolných tokov riek. Do Európy bol prvýkrát privezený v roku 1681.

RAST: opadavý, stredne vysoký až vysoký strom, dorastá do výšky 15–23 m a šírky 12-15 m s priemerom kmeňa 60–100 cm. Koruna najskôr kužeľovitá, neskôr guľatá, široko rozvetvená. Borka je tmavošedá, v mladosti tenká, hladká, neskôr hlboko pozdĺžne rozbrázdená, korkovitá.  Listy sú zvrchu tmavozelené, jednoduché, dlaňovito laločnaté s 3–7 špicatými lalokmi, na jeseň sa vyfarbujú do rôznych odtieňov od oranžovej cez ružovú, purpurovú až po fialovú. Na 2-3-ročných konároch sa zvyknú tvoriť korkovité lišty. 

OPEĽOVACIE POMERY: jednodomý, cudzoopelivý, vetrom opelivý, so žltozelenými drobnými samčími a samičími kvetmi vyrastajúcimi oddelene v guľatých hlávkach. Kvitne od konca februára do polovice mája.

PLODNOSŤ: skorá (okolo 3-5 po výsadbe), stredne vysoká, pravidelná, ale s vyššími úrodami každé 2-3 roky.

PLODY: tobolky s vytrvalými čnelkami usporiadané po 20–50 v guľovitom súplodí veľkom 2,5–4 cm, ktoré zo zelenej dozrieva cez žltú až po hnedú farbu. Hranaté semená s krídlami majú veľkosť 1–2 mm. 

DOZRIEVANIE: počas septembra až októbra.

VYUŽITIE: Je to veľmi okrasný strom vhodný najmä do väčších záhrad, parkov, alejí a mestskej zelene. Kulinárne využitie: pri poškodení spodnej časti kôry uvoľňuje voňavú živicu, ktorú viaceré indiánske používali ako žuvačku. Liečivé účinky: živica sa používa aj proti kožným problémom, vredom či kašľu, pôsobí aj proti zlatému stafylokokovi (Staphylococcus aureus). Z nezrelých semien sa s 1,5 % výťažnosťou získava aj kyselina šikimová, ktorá ja základom pre oseltamivír (liek Tamiflu) proti viacerým chrípkovým vírusom, napr. proti vtáčej chrípke. Extrakty zo semien majú aj protikŕčové účinky. Technické využitie: živica sa stále používa v mydlách a kozmetike, ako stabilizátor v parfémoch, lepidlách a lakoch a ako príchuť v tabaku. Drevo sa používa najmä v nábytkárstve.

STANOVIŠTE: slnečné, je náročný na svetlo, ale nenáročný na pôdu. Znáša veľmi širokú škálu pôd, od málo priepustných ílovitých pôd až po štrkovité a piesočnaté pôdy, ale s dostatočným ročným úhrnom zrážok (1000-1800 mm ročne v domovine), darí sa mu aj v močiaroch. 

ODOLNOSŤ: mrazuodolný v dreve do -23 °C až -26 °C, v kvete menej mrazuodolný. Po zakorenení dobre znáša krátkodobé obdobia vysokých teplôt, sucha aj zamokrenia, prímorské slané ovzdušie ako aj zadláždenie. V Európe nezvykne trpieť chorobami ani škodcami.

PÔVOD: Čína, neskôr Kórea a Japonsko, kde bola prvý krát popísaná a získala aj svoje druhové meno japonica. Do Európy bola introdukovaná asi v roku 1747 či 1753. Synonymá: latinské Styphnolobium japonicum.

RAST: bujný. Je to opadavý strom, ktorý dorastá až do výšky 25 m a šírky 20 m. Borka je hladká, u starších stromov zbrázdená. Zložené listy sú dlhé 15–25 cm, majú 3–8 párov elipsovitých či vajcovitých lístkov. Zostávajú dlho do jesene zelené.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá s obojpohlavnými kvetmi, hmyzom opelivá. Kvitne od júla do augusta v metlinových súkvetiach zložených z 30–65(–80) krémovobielych, jemne voňavých kvetov.

PLODNOSŤ: neskorá, až v 30-40 rokoch života. Kvitne bohato najmä po horúcom predchádzajúcom lete.

PLODY: hladké struky dlhé 8–15 cm s 1 až 6 semenami, u nás dozrievajú len v najteplejších polohách.

DOZRIEVANIE: v októbri až novembri, ostávajú na strome počas zimy.

VYUŽITIE: strom veľmi dekoratívny svojím olistením a neskoro počas roka rozkvitajúcou záplavou kvetov, ktoré sú aj dobrou včeľou pastvou, poskytujú síce len málo peľu, ale veľmi veľa nektáru v období, keď nekvitnú už žiadne medonosné stromy. Je vhodná do veľkých záhrad, parkov, včelníc či stromoradí. Kulinárne využitie: mladé listy a kvety sa môžu variť alebo použiť ako čaj, obsahujú veľmi veľa rutínu. Listy sa varia s veľkým množstvom vody, lebo sú dosť horké. Liečivé využitie: Využíva sa dlho v čínskej medicíne a patrí tam k 50 najvýznamnejším liečivým rastlinám. Kvety a kvetné puky pôsobia antibakteriálne, protizápalovo, protikŕčovo, znižujú cholesterol a krvný tlak, zastavujú krvácanie, najmä vnútorné, podporujú prekrvenie periférií. Rastlina znižuje horúčku, pôsobí močopudne a proti zápche. Nesmú ju užívať tehotné ženy, lebo môže vyvolať potrat, najmä semená a struky. Semená sa používajú proti hemoroidom, krvácaniu maternice, zápche, bolesti hlavy či vysokom krvnom tlaku. Odvar zo stopiek sa používa na boľavé oči, hemoroidy a kožné problémy. Všetky súčasti treba užívať opatrne, keďže obsahujú cytozín, ktorý sa veľmi podobá na nikotín. Technické využitie: z kvetov a strukov sa dá získať žlté farbivo. Drevo je pevné, ľahké, silné, používa sa v tesárstve.

STANOVIŠTE: slnečné a teplé najlepšie v dobre odvodnenej, stredne úrodnej pôde, ale znesie aj chudobnejšiu. Je vhodná najmä do teplých a stredne teplých polôh.

ODOLNOSŤ: v mladosti mrazuodolná do asi -18 °C až -23 °C, neskôr až do -25 °C, v kvete bezpečne uniká mrazom. Je odolná voči chudobnejším pôdam, znečisteniu ovzdušia, teplu a po zakorenení aj voči suchu, dobre znáša zasolenie pôdy posypovou soľou.

PÔVOD:

RAST:

OPEĽOVACIE POMERY:

PLODNOSŤ:

PLODY:

DOZRIEVANIE:

VYUŽITIE:

STANOVIŠTE:

ODOLNOSŤ:

PÔVOD: stredná a SV časť USA. Do Európy bol ako okrasná drevina introdukovaný v roku 1800.

RAST: stredne bujný až pomalší. Je to opadavý listnatý strom, ktorý dorastá do výšky 15-25 m a šírky 8 m. Má široko kužeľovitú korunu s charakteristickými previsnutými spodnými konármi. Šedočierna borka vydrží dlho hladká, u starších stromov je plytko rozpukaná. Listy sú eliptické, dlhé 5–16 cm, s 5-7 podlovastými, zubatými lalokmi a širokými zárezmi. Sú obojstranne lysé a lesklé, iba na rube v pazuchách žiliek sú chumáčiky chlpov. Sú sviežozelené, na jeseň atraktívne červené či lesklohnedé. 

OPEĽOVACIE POMERY: pravdepodobne cudzoopelivý, jednodomý so samčími aj samičími kvetmi na tom istom strome, ale na opelenie vyžadujúci prítomnosť ďalšieho geneticky odlišného jedinca, vetrom opelivý.

PLODNOSŤ: je neskorá, v zápoji vstupuje do plodnosti vo veku asi 20 rokov, solitérne stromy niekedy už v 15 rokoch. Je striedavá, dosahuje priemerne 210 300 plodov na hektár (s variabilitou 13 300 až 492 700 plodov/ha), pričom nižšia je každé 3 až 4 roky.

PLODY: krátke (max. 1,5 cm) žalude vyrastajúce jednotlivo a takmer prisadajú na konáre. Na 1/3 ich pokrýva plochá čiaška s hustými, chlpatými šupinami.

DOZRIEVANIE: druhý rok po opelení počas októbra.

VYUŽITIE: je vhodný ako okrasná drevina do parkov, alejí, medzí, veľkých záhrad, ako solitér, v skupinke či ako vetrolam vo voľnej krajine, najmä na vlhkejších miestach. Plody sú zdrojom potravy pre zver a vtáctvo, dajú sa použiť aj na kŕmenie hospodárskych zvierat, najmä prasiat. Včely zbierajú jeho peľ, hoci je pre ne menej výživný. Kulinárne využitie: Po dôkladnom vymytí tanínov z plodov (sušených a pomletých) sa tieto dajú použiť ako prídavok k múke, opražené žalude ako náhrada kávy. Liečivé využitie: Odvar z vnútornej kôry alebo z dubienok, teda hálok hmyzu na listoch, sa používa pri liečbe chronickej hnačky, dyzentérie, horúčok, krvácania. Zvonka sa používa na vymývanie rán, vyrážok, potiacich sa nôh, hemoroidov, pri zápaloch a výtokoch z pohlavných orgánov aj ako výplach pri infekciách hrdla a úst. Kôra sa zbiera z konárov starých 5-12 rokov a suší sa na neskôr. Technické využitie: Drevo je pevné, tvrdé, hrubozrnné, ťažké, často s množstvom sukov a vodeodolné, používa sa v šindle, obkladové dosky, v stolárstve na výrobu nábytku. Z dubienok sa dajú získať taníny a farbivo využiteľné ako atrament.

STANOVIŠTE: slnečné, toleruje širokú škálu pôd, čo sa týka vlhkosti, ale neznáša zásadité či vápenité pôdy, v ktorých trpí chlorózou, vyžaduje kyslé až neutrálne pôdy. Je vhodný do teplých, stredne teplých aj chladných oblastí.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolný v dreve do -29 °C až -34 °C. Po zakorenení dobre znáša sucho, zasolenie pôdy posypovou soľou. Dobre znáša vysoké teploty aj vietor. Toleruje znečistenie ovzdušia aj krátkodobé zaplavenie.