Listnaté

PŮVOD: od Evropy až po Asii, nejčastěji v lužních lesích, podél toků a na vlhkých humózních půdách.
RŮST: bujný, dosahuje výšky 10 - 15 ma šířky 8m. Listnatý opadavý strom, který roste vzpřímeně, často jako vícekmenný keř. Kůra je červenohnědá až šedá s tmavě šedou, mělce rozpukanou borkou. Jednoduché, podlouhlé listy jsou po okrajích jemně pilovité s ostrým hrotem.
OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, cizoopelivá, hmyzem opelivá. Atraktivní bílé květy jsou seskupeny ve střapcích dlouhých 8-15 cm, kvetou v dubnu až květnu a jsou výrazně aromatické .
PLODNOST:
PLODY: kulovité, lesklé, černé peckovice (velké 5-7 mm) s trpkou a šťavnatou dužninou uspořádané v převislých třásních. Pecka je žlutá, kulovitá, rýhovaná.
Dozrávání: v červenci až srpnu.
VYUŽITÍ: Vhodná jako okrasná parková dřevina zejména ve vlhčích, nivných oblastech při vodních tocích či vodních plochách. Dřevo voní po hořkých mandlích a používá se v řezbářství k výrobě drobných předmětů či v truhlářství k výrobě nábytku. Plody lze použít k výrobě džemu, zasurova jsou většinou příliš hořké. Z listů lze získat zelené barvivo, z plodů zelené až šedé.
Stanoviště: V mládí snáší i stinné stanoviště, později vyžaduje více světla a více prostoru, aby více rodila. Obecně nenáročná na pěstování, jen nemá ráda moc větrné polohy a velmi vápenité půdy, ačkoli nějaký vápník v půdě snese.
ODOLNOST: silně mrazuodolná do -34 až -40 °C. Dobře odolná vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: rozšířen téměř po celé Evropě, kromě nejsevernějších oblastí.
RŮST: masivní opadavý strom dorůstající výšky 30-40m . Tvoří širokou, kuželovitou, hustou korunu. Kůra zelenavě šedavá, nažka tmavší šedá. List lichopérovitý - 4-7 párů kopinatého tvaru na okraji ostře pilovité.
OPELOVACÍ POMĚRY: květiny oboupohlavné, seskupené do bohatých tmavě červených metlin . Ve většině případů jsou květiny jednodomé, často se však vyskytuje dvojdomost. Zastoupení květin se může v průběhu let na jednom jedinci měnit. Kvete v dubnu, před rozvinutím listů.
PLODNOST: pozdní, u samostanu stojících stromů začíná ve věku 15-20 let, v porostu až ve věku kolem 30 let, je nepravidelná.
PLODY: jednokřídlé nažky.
Dozrávání: v říjnu.
VYUŽITÍ: vhodný do parků a velkých zahrad . Hodnotné dřevo pro dřevařské, nábytkářské využití. V minulosti se využíval také v lidovém lékařství.
Stanoviště: polostínomilná, později světlomilná dřevina, náročná na půdní živiny a vlhkost. Na Slovensku roste od nížin do poloh přibližně 950 m nm
ODOLNOST: citlivější na silné mrazy.

Mohutný strom s vejčitou, hustě olistěnou korunou, dorůstající výšky 20 -30 ma dožívající se v ideálních podmínkách 150 až 200 let. Kůra stromu je červenohnědá až hnědá, později šedá a mělce rozpukaná. Listy jsou jednoduché, dlaňovité, pět až sedmi-laločnaté, velké 8-12 cm, stopky po odlomení produkují bílou lepkavou šťávu. Žlutozelené květy jsou seskupeny ve vzpřímených metlinách, kvetou v dubnu, před nebo během rozvíjení listů. Plodem je křídlatá dvojnažka, srostlá pod tupým úhlem. Křídla jsou lysá, nazelenalá až načervenalá, při dozrání rezavě hnědá. Nažky jsou ploché, dozrávají v září až říjnu. Polostní dřevina, vyhovuje jí určitá půdní vlhkost. Poměrně dobře odolává mrazu.

Strom s nepravidelně širokou, hustou korunou, dorůstající výšky 15-25m. Kůra je hnědá, borka žlutošedá až hnědošedá, rozpukaná. Světle zelené listy jsou jednoduché, dlaňovitě 3 - 5 laločnaté, zaoblené. Žlutozelené květy vyrůstají ve vzpřímených metlinách na konci větviček a kvetou v dubnu až květnu. Plod je křídlatá dvojnažka, přičemž vnitřní okraj křídel svírá přímý úhel. Křídla jsou lysá, nazelenalá až načervenalá, ve zralosti žlutohnědá. Nažky jsou ploché, hnědé barvy, dozrávají v srpnu až září. Poměrně teplomilná, polostínná dřevina, má v oblibě živné, vápenaté půdy. Stromu vyhovuje tvrdý, lužní les, kde roste spolu s dubem letním. Jedinci křovitého charakteru rostou spíše na teplých a suchých stanovištích. Na Slovensku se vyskytuje od nejnižších poloh do cca 800 mnm Odolný vůči mrazu a poměrně dobře odolný vůči suchu, horku, znečištěnému ovzduší.

Impozantní strom se vzpřímenou, pyramidální až široce kuželovitou korunou, dorůstající výšky 8 - 14m. Opadavé listy jsou matné, svěže zelené, velké až 17 cm. Kvete začátkem dubna, ještě před olistěním a vyniká krásnými, až 10 cm velkými bílými a příjemně vonícími květy. Plody jsou červeno oranžová semena. Před větrem chráněné slunečné stanoviště příp. mírný polostín. Půda úrodná, propustná, přiměřeně vlhká, mírně kyselá. Mrazuvzdornost do - 34 ℃. Zamulčování mělkých kořenů. Špatná snášenlivost řezu. Původ Japonsko a Korea.

PŮVOD: Evropa od Španělska, Irska a Francie až po řeku Ob, Altaj a Ťan-Šan, Malá a Střední Asie, Atlas v severní Africe. Naše domácí dřevina rostoucí v pahorkatinách relativně hojně na okraji lesů, v křovinách, světlých lesích a na pastvinách.

RŮST: středně rychlý, je to keř nebo nízký strom vysoký do 7 ma široký asi 3 m, s nepravidelnou korunou. Větve vyrůstají v pravém úhlu, jsou protistojné, lesklé a holé. Kůra mladých větviček je hladká, světle hnědá, později černohnědá. Listy jsou protistojné, kulaté až elipsovité, na okraji drobno pilovité.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivý, dvoudomý, tedy na jedné rostlině se tvoří buď samčí nebo samičí květiny, takže k dosažení plodů jsou zapotřebí samčí i samičí rostliny. Květy tvoří v paždí listů 2–8-květé nepravé okolíky, příjemně vonící, kvetou v květnu až červnu, někdy se kvetení natáhne až do srpna.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. 2,1m vysoký keř umí vytvořit až 1455 plodů.

PLODY: malé kulaté peckovice o průměru 6-10 mm, které při zrání mění barvu ze zelené na černou. Každá peckovička obsahuje zelenou nebo černofialovou lepkavou dužinu a 3-4 pecičky.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: zejména do přírodních, ale i přísněji střižených živých plotů přírodních větších i menších zahrad, do mezí a větrolamů ve volné krajině, případně do parků. Je považován za dobrou nektarodajnou i pylodnou dřevinu. Květy, plody i kůra se používá v lidovém léčitelství jako projímadlo. Z nezralých plodů lze získat zelené barvivo, které se po smíchání s arabskou gumou dá využít jako vodová barva. Z kůry se zase dá získat žluté barvivo. Dřevo je pěkně mramorované a lze jej využít v soustružnictví.

STANOVISTE: sluneční nebo polostín. Je nenáročný na půdu, upřednostňuje lehčí, kyprou humózní, mírně kyselou půdu, dobře však snáší i vápenitou.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě do -45 °C. Je silně odolný vůči větru a znečištění ovzduší.

PÔVOD: Nemecko, náhodne nájdený štíhlo rastúci semenáč v lese, prvýkrát zaštepený v r. 1783.

RAST: stredne rýchly. Vytvára štíhle, menšie koruny s výškou 15-18 m a šírkou 3-5 m. Listy sú stopkaté, dlhé 6-12 cm a široké 2,5-6 cm, čepeľ podlhovasto až obrátene vajcovitá, na báze s výraznými uškami, pravidelne perovito laločnatá so 6–8 tupými lalokmi. Ponechávajú si tmavozelenú farbu až do jesene, kedy zhnednú. Tmavohnedá kôra je hlboko zvrásnená. Konáre sú často pokrútené, veľmi dekoratívne.

OPEĽOVACIE POMERY: jednodomý so samčími a samičími kvetmi, cudzoopelivý, kvitne v máji, ľahko ho opelia aj iné druhy dubov.

PLODNOSŤ: neskorá, medzi 20-30 rokmi až po asi 70 rokoch v zápoji. Veľmi variabilná v závislosti od počasia. Vyššia je v prípade suchého, chladného počasia počas kvitnutia a suchšieho leta.

PLODY: žalude sú usporiadané po 2–5, sú stopkaté, čiašky sú miskovité až pologuľovité. Žalude sú podlhovasto elipsoidné, 15–30 mm dlhé, nezrelé často po dĺžke nevýrazne pruhované.

DOZRIEVANIE: v septembri až októbri, často vydržia na strome aj počas zimy.

VYUŽITIE: vhodný najmä ako okrasná štíhla drevina do parkov, alejí, stromoradí, veľkých záhrad, ako solitér či v skupinke v mestách. Plody sú významným zdrojom potravy pre zver a vtáctvo. Žalude sa dajú využiť aj pre kŕmenie hospodárskych zvierat, najmä prasiat. Jeho peľ zbierajú včely medonosné, hoci je menej výživný. Kulinárne využitie: Po dôkladnom vymytí tanínov z plodov (sušených a pomletých) sa tieto dajú použiť ako prídavok k múke, opražené žalude ako náhrada kávy. Liečivé využitie: Odvar z kôry sa používa pri liečbe chronickej hnačky, dyzentérie, horúčok, krvácania. Zvonka sa používa na vymývanie rán, vyrážok, potiacich sa nôh, hemoroidov, pri zápaloch a výtokoch z pohlavných orgánov aj ako výplach pri infekciách hrdla a úst. Kôra sa zbiera z konárov starých 5-12 rokov a suší sa na neskôr. Technické využitie: Drevo je tvrdé, veľmi kvalitné a vodeodolné. Používa sa v stavebníctve, výrobe nábytku a sudov, keďže dobre znáša kontakt s tekutinami, a je odolné voči hubám a hmyzu. Dubienky, teda guľovité hálky hmyzu, ktorý iniciuje ich vznik na listoch, sa dajú využiť na získanie tanínov aj farbiva použiteľného ako atrament.

STANOVIŠTE: slnečné, ale znáša aj zatienenie. Najlepšie sa mu darí na hlbokých pôdach, znáša však aj chudobnejšie.

ODOLNOSŤ: silne mrazuodolný v dreve do -29 °C až -34 °C, citlivejšie sú kvety na neskoré mrazy. Staršie stromy sú dobre odolné voči suchu. Dobre odolný voči vetru, znečisteniu ovzdušia a zasoleniu pôdy posypovou soľou.

PŮVOD: Korsika, jižní Itálie a Sardinie, severozápadní Albánie, kde roste v údolích podél vodních toků a na svazích kopců v rozmezí 100–1400 m n. m.

RŮST: bujný. Je to opadavý strom dorůstající výšky 10–15, zřídka až 28 m a šířky 8 m, s průměrem kmene 60–100 cm. Vejčité až eliptické listy v příhodných lokalitách zůstávají na stromě velmi dlouho – od března do prosince, před opadem se zbarvují dožluta.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy opylovanými větrem, převážně cizosprašný. Samčí jehnědy se tvoří již během léta, u nás kvete v březnu.

PLODNOST: pozdní (v 10.–12. roce života), v teplých oblastech vysoká.

PLODY: hnědé nažky s neprůsvitným kožovitým lemem uložené v 1,5–3 cm velké dřevnaté šištici.

DOZRÁVÁNÍ: během podzimu až do prosince.

VYUŽITÍ: celý strom lze využít jako přípravnou a meliorační dřevinu na neplodných půdách a ke zpevňování svahů. Díky symbióze s nitrifikačními bakteriemi Actinomyces alni vážícími dusík a opadu listí obohacuje půdu o živiny a humus. Výborně se hodí do větrolamů. Velmi dobře snáší městské prostředí, je vhodným stromem do alejí. Suché šištice lze využít do (vánočních) dekorací. Jeho červeno-oranžové dřevo je velmi trvanlivé ve vodě, používá se v řezbářství a soustružnictví i na výrobu nábytku, obkladů a překližky.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo jen slabý polostín. Roste na široké škále půd: v hlinitých, jílovitých i písčitých, kyselých až zásaditých. Preferuje vlhčí půdu, ale toleruje i sušší stanoviště.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě do −23,3 °C až −28,9 °C, silně odolný vůči větru, zamokření i suchu, toleruje i zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: střední, J a V Evropa, přes Sibiř až po Jenisej, od Malé, Přední a Střední Asie až po západní Himaláje.

RŮST: bujným růstem dosahuje rychle výšky 20-35 ma šířky 12m. Má široký kmen, rozložitou velkou korunu a bílošedou až zelenošedou borku, která je u starých stromů tmavě šedá až černejoucí a hrubě rozbrázděná. Listy jsou na líci lysé a lesklé, na rubu plstnaté, přičemž tvar listů je různý. Listy na dlouhých výhonech jsou 3–5 laločné, dlouhé 4–12 cm a na rubu běloplstnaté . Na krátkých větvičkách jsou listy kulatě vejčité, dlouhé 3–6 cm, hrubě zubaté a na rubu tence plstnaté.

OPELOVACÍ POMĚRY: dvoudomý, opylovaný větrem, kvete v březnu a dubnu před olistěním. Samičí jehnědy jsou až 5 cm dlouhé a zelené. Samčí jehnědy jsou o něco větší, dlouhé 3–7 cm, šedé s červenými tyčinkami.

PLODNOST: středně raná (do 5-10 let), vysoká, pravidelná.

PLODY: tobolky v 5–10 cm dlouhých jehnedách s chmýřím.

Dozrávání: v květnu a červnu.

VYUŽITÍ: vysazovat jej můžeme do břehových porostů a alejí vedle vodních toků či do větrolamů , kde plní funkci výplňových rychle rostoucích dřevin, do agrolesnických systémů . A samozřejmě jako František Dobrota k rybníkům a jiným vodním plochám. Kůra z mladých větviček obsahuje glykosidy salicin a populin, které se používají proti horečce a při onemocněních močového měchýře .

Stanoviště: sluneční, jen mladé stromky snášejí slabší stín. Nemá velké nároky na půdu, ale nejlépe se mu daří na písčitohlinitých výživných naplaveninách. Roste typicky v lužních lesích a v břehových porostech, sekundárně osidlová lomy, pískovny, cihelny, náspy a další místa s obnaženým povrchem. V měkkém louhu vytváří společenstva s vrbou bílou a topolem černým.

ODOLNOST: silně mrazuodolný do -34 °C až -40 °C, dobře snáší trvalé podmáčení. Jeden z nejodolnějších stromů vůči zasolení půdy .