Řadit podle:
250 produktů
250 produktů
PŮVOD: Francie.
RŮST: strom roste slaběji, vytváří jehlanovitou, širokou korunu s řidšími hlavními větvemi, které směřují šikmo nahoru; postranní větve jsou v pozdějších letech mírně převislé, plodonosné dřevo je krátké.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Charneuská , Williamsova , Lectierova , Madame Verté , Dekanka zimní .
PLODNOST: nastupuje brzy a je velmi dobrá , stálá a pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (v závislosti na kvalitě půdy), tvar protáhlý, kuželovitý, nerovnoměrný až mírně hrbolatý. Slupka je hladká, zelená, po dozrání jasně žlutá , vzácně se objeví i načervenalé líčko, drobné lenticely jsou přítomny v blízkosti stopky. Dužina je bílá, rozplývavá , šťavnatá, chuť sladká až mírně nakyslá.
Dozrávání: sklizeň koncem srpna (sbíráme ještě tvrdé plody), konzumní zralost 8-10 dní po sklizni, skladovatelnost cca. 2 týdny.
VYUŽITÍ: přímý konzum a pro výrobu kompotů. Plody snášejí přepravu dobře jen těsně po sklizni, v tvrdém stavu.
Stanoviště: náročnější na stanoviště, vyžaduje nižší a střední polohy - do 400 mnm a živné půdy, chráněné před větry a mrazy. Vhodná především do zahrad.
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči chorobám a škůdcům , netrpí chrastavitostí. Mladé stromy jsou méně odolné vůči mrazům.
PŮVOD: Belgie, Mons, vypěstoval ji někdy v letech 1750-1760 v zahradě svého letního sídla církevní hodnostář Hardenpont.
RŮST: v mládí bujný, později středně silný růst. Vytváří jehlanovitou, řidší korunu.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opělivá, kvete pozdě, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Blumenbachova máslovka , Charneuská , Madame Verté , Hardyho máslovka , Clappova máslovka , Pařížanka , Williamsova , Trévouxská .
PLODNOST: pozdější, středně vysoká.
PLODY: velké, hrbolaté. Slupka je hrubá, nejprve světle zelená, později žlutá, s četnými rezavými lenticely, někdy s načervenalým líčkem. Dužina je bělavá, máslovitá , velmi jemná, sladce nakyslá, příjemně kořeněná .
Dozrávání: sběr v říjnu, konzumně dozrávají v listopadu až prosinci, skladovatelné jsou do února.
VYUŽITÍ: zejména přímý konzum ak výrobě moštů, kompotů, destilátů ak sušení.
STANOVIŠTE: nižší a střední polohy, teplé a chráněné stanoviště; kypré, úrodné , hluboké půdy. V suchých půdách plody předčasně opadávají, v nevhodných podmínkách (ve studených půdách) plody trpí kamínkovitostí.
ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, v mládí málo, méně mrazuodolná v květu. Je středně odolná vůči strupovitosti, výše vůči monilióze.
PŮVOD: Francie, Nantes, 1. půl. 19. století, vypěstoval ji zahradník Pierre Clairgeau jako náhodný semenáč, poprvé rodila v r. 19. století. 1848. Na trh ji uvedl zahradník De Jonghe v Bruselu.
RŮST: středně bujný, vytváří úzkou, středně hustou pyramidální korunu.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Dekanka Robertova , Hardyho máslovka , Júlová, Liegeltova máslovka, Konference , Madame Verté , Pařížanka , Trévouxská , Williamsova .
PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: jsou velké až velmi velké (až do 500 g), kuželovitě protáhlé, hruškovité, v horní části zakřivené . Slupka je pevná, hrubá, hladká, matně lesklá, zelenožlutá s krásným červeným líčkem, hustě pokrytá lenticely. Žlutobílá dužina je šťavnatá, křehká až rozplývavá , zrnitá kolem jádřince. Chuť je sladká až sladkokyselkavá, jemně kořeněná, výborná .
Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině září, konzumně dozrává ve 2. polovině října, skladovatelná je do prosince až ledna.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum a všestranné použití pro výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátů, k sušení, moštování a pečení.
Stanoviště: sluneční, vyžaduje kvalitní hluboké hlinité půdy a teplejší polohy. Plody z vyšších poloh nebo suchých půd bývají méně kvalitní, opadávají.
ODOLNOST: středně mrazuodolná v mládí a mladém dřevě, silně mrazuodolná ve vyšším věku a starším dřevě i v květu, dobře regeneruje, silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám , náchylnější k poškození obalovačem jablečným.
PŮVOD: Francie, Troyes, vypěstoval školkař Guéniot jako kříženec Dekanky zimní a Arenbergovy máslky, poprvé rodila v r. 2010. 1862
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený. Má zvláštní zdrsnění kůry i borky na starších větvích, které jsou ale naprosto zdravé. Koruna je řídká široce jehlanovitá.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Drouardova , Guyotova , Madame Verté .
PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná, nepřeplozuje.
PLODY: jsou velké a těžké (někdy až 350-450 g), válcovitého tvaru. Slupka je šedozelená až žlutá, hustě pokrytá světle rezavými lenticely. Dužina je téměř bílá, měkká, velmi šťavnatá . Chuť je polosladká, příjemně kořeněná a natrpklá, s osobitou příchutí.
Dozrávání: sklizeň koncem září až začátkem října, je třeba ji sbírat ještě v zeleném, tvrdším stavu, kdy zelená barva začíná blednout. Konzumně dozrává 10-14 dní po sklizni, vydrží do konce října i déle. Plody snadno padají ve větru.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu džemů, ale také pro sušení, pečení, moštování a výrobu kompotů či destilátů.
Stanoviště: slunečné, daří se jí zejména v hlubokých a teplých půdách, v polohách chráněných před větrem. V nevhodných půdách špatně rodí, listy trpí chlorózou (žloutnutím) či zasychají.
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květu, odolná vůči strupovitosti, může být napadena padlím jabloňovým. "
PŮVOD: zřejmě Rakousko, okolí Salcburku, je to velmi stará odrůda, známá již před rokem 1700. Synonyma: Salcburka, Cibulka, Cíkánka, Kysňačka, Braunrote Sommerrusselet, Rote Bergamotte, Zuckerbirne.
RŮST: velmi bujný, tvoří vysoké, jehlanovité, řídké koruny. Stromy jsou velmi dlouhověké .
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete brzy až středně brzy, údaje o tom, zda je dobrým nebo špatným opylovačem, se různí. Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení by jimi mohly být: Avranšská, Clappova maslovka, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Hardyho máslovka, Charneuská, Jakubka česká, Červencová, Konference, Křivice, Le Brunova, Lectierova, Naghinova, Trévouxská. Zřejmě tvoří část plodů i partenokarpicky, tedy bez opylení.
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé (průměrně 100 g), cibulovité či bergamotkové se středně dlouhou, hrubou stopkou, často se závalem. Slupka je tenká, pevná, zelená, při zrání mírně žloutne a na sluneční straně má hnědočervené líčko, často je plošně či mramorovaně pokryta rzí, zejména u kalichu. Dužina je bílá až nažloutlá, jemná, velmi šťavnatá, kolem jádřince hrubozrná. Chuť je sladká, jemně kyselkavá, velmi příjemně kořeněná .
Dozrávání: sklizeň přibližně v polovině srpna ještě v tvrdé zralosti , konzumně dozrává při chladném uskladnění po 10-14 dnech, vydrží maximálně měsíc. Na stromě dozrávají najednou a při pozdním obratí rychle prozrávají a hniličí, napadají jejich vosy.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, sušení, výrobu džemů, marmelády, destilátů , ale i moštů či na pečení a přípravu výživ. Kvůli malé velikosti nejsou moc vhodné pro přípravu kompotů. Těsně po sklizni dobře snáší i přepravu.
STANOVISTE: sluneční. Je to odrůda vhodná do všech pěstitelských oblastí a je málo náročná na půdu, nejlépe ovoce rodí ale v teplejších polohách s úrodnou půdou, v horší půdě může být dužina zrnitější. Kvůli náchylnosti k strupovitosti nejsou vhodné jen uzavřené polohy se slabým prouděním vzduchu, upřednostňujeme vzdušnější, klidně i větrnější polohy a také korunu udržujeme vzdušnou.
ODOLNOST: v mládí je sice jen středně mrazuodolná, později však silně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná v květu, středně až méně odolná vůči strupovitosti, zejména v nevhodných, uzavřených polohách.
PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, známá zřejmě již před 17. stoletím. V 18. století se rozšířila z Francie jako Beurré gris. Je známá také jako Šedivka, Ošklivka, Smolnice.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, vznosné koruny. Listy jsou tmavozelené, miskovitě prohnuté.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Esperenova bergamotka , Hardyho máslovka , Madame Verté , Pařížanka .
PLODNOST: pozdější (po 10. roce po výsadbě), vysoká až po 15. roce, pravidelná.
PLODY: malé, kuželovité až baňaté, nesouměrné. Slupka je hrubá, kožovitá, žlutozelená až rezavá , pokrytá šedobílými lenticely, někdy s načervenalým líčkem. Dužina je matně bílá, pod slupkou nazelenalá, máslovitá, šťavnatá , v okolí jaderníku mírně zrnitá. Chuť je sladkokyselá, kořeněná, aromatická po pryskyřici, velmi příjemná, delikátní .
Dozrávání: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává po pár dnech, vdrží asi 2 týdny po sklizni.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu džemů, kompotů a destilátů, ale také pro pečení, sušení a moštování.
Stanoviště: slunečné, odrůda nenáročná na klima a kvalitu půdy, ačkoli preferuje hluboké a výživné, daří se jí i ve vyšších polohách . Pouze ve velmi jílovitých půdách plody praskají. Je vhodná do stromořadí, alejí, sadů.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, ale náchylnější k deštivému počasí během květu. Odolná vůči chorobám a škůdcům .
PŮVOD: Francie, département Vendée, rozšiřovaná od třicátých let 19. století.
RŮST: slabý až střední. Koruna je řidší a pod váhou úrod převisle rozkleslá.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Opylovači nejsou jednotlivě ověřeni, všude plodí spolehlivě a bohatě v přítomnosti obecně dobrých opylovačů: Hardyho máslovka , Charneuská , Křivice.
PLODNOST: raná, vysoká, velmi pravidelná.
PLODY: středně velké, vejcového tvaru, tvarově i velikostně vyrovnané. Hladká, matná slupka je zelená, výrazně pokrytá světlou šedohnědou rzí. Dužina je bílá, při slupce nazelenalá, jemná, velmi šťavnatá . Chuť je sladká až sladkokyselkavá, kořeněná .
Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává od poloviny listopadu, vydrží do Vánoc, někdy až do února. Předčasně obratá a skladována v suchu vadně.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, výrobu destilátu, moštování, výrobu džemu.
Stanoviště: sluneční a teplé, hluboké hlinité a teplé půdy, do teplých a chráněných středně teplých poloh , je nevhodná do vyšších poloh.
ODOLNOST: středně mrazuodolná, středně odolná vůči strupovitosti.
RŮST: bujný. Výhony jsou bez trnů , dorůstá výšky asi 150 cm.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivý.
PLODNOST: středně vysoká.
PLODY: středně velké, oválné, bordó, s hrubší slupkou, se sladkokyselou až kyselejší, aromatickou chutí.
Dozrávání: pozdní, v první polovině srpna.
VYUŽITÍ: zejména ke zpracování na želé, džemy, kompoty, do koláčů, ale i pro přímý konzum.
Stanoviště: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh . V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suché letní periody a vyžaduje okopávku nebo zamulčování.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný , vysoce odolný vůči rzi vejmutovkové ( Cronartium ribicola ), částečně odolný vůči americkému padlí angreštu ( Sphaerotheca mors uvae ), odolný vůči antraknóze .
RŮST: středně silný, jehlanovitý růst; koruna je malá, vysoká, slabě rozvětvená, pod vahou ovoce později rozprostřená.
OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Avranšská .
PLODNOST: v 5.-6 let. po výsadbě, pravidelná, hojná.
PLODY: středně velké plody úhledného hruškovitého, kuželovitého i zvonovitého tvaru. Slupka je zelenožlutá, později citrónově žlutá, středně tvrdá, drsná, pokrytá rezavými tečkami. Dužina je bělavá až žlutá, máslová , kolem jádřince zrnitá, tuhá, chuťově příjemně sladká, kořeněná, s jemným aroma skořice .
Dozrávání: sklizeň začátkem října, konzumní zralost: listopad , skladovatelnost do prosince až ledna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, moštování, výrobu destilátů, kompotů, povidlů. Při skladování dozrává postupně, chuť a kvalitu si v dobrých podmínkách udrží do prosince/ledna.
Stanoviště: odrůdě se daří i ve vyšších a drsnějších polohách; preferuje slunečné a teplé stanoviště chráněné před větrem a středně těžkou, úrodnou, propustnou půdu.
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu a chorobám. V uzavřených polohách náchylnost ke strupovitosti.
RŮST: středně bujný až slabší, ale zdraví, tvoří širokou, hustou, jehlanovitou korunu, v dobrých podmínkách velkou, v horších jen středně velkou. Větve se pod váhou úrod sklánějí a tato odrůda není vhodná do alejí.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Giffardova , Hardyho máslovka , Křivice, Magdalénka , Nagevicova, Předobrá .
PLODNOST: podmíněná polohou, v teplých, chráněných polohách plodí brzy a bohatě, v drsných polohách pozdě a málo.
PLODY: středně velké (průměrně 170 g), hruškovité či baňaté, velké plody bývají mírně zhrbolené. Slupka je hladká, mastná, posetá lenticelami, zelenožlutá, na slunci je více nažloutlá. Dužina je žlutobílá, jemná, velmi šťavnatá, sladkokyselá a kořeněná, výborná .
Dozrávání: sklizeň na od poloviny do konce září, konzumní zralost kolem 10. října, vydrží do konce října.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, moštů. Přepravu snese jen těsně po sklizni, později se otiskuje.
Stanoviště: sluneční, vyžaduje úrodné, hluboké a teplé půdy a chráněné polohy. Nesnáší jílovité a suché písčité či štěrkovité půdy, plody jsou na nich malé a natrpklé a špičky letorostů usychají.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, náchylnější jen k strupovitosti v nižších a uzavřených polohách, je třeba ji sázet na otevřené polohy a udržovat vzdušnou korunu .
PŮVOD: Belgie, zač. 19. st.
RŮST: bujný růst, vytváří kulovitou, poměrně hustou korunu. Plodí ve shlucích po 3 - 12 ks.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá; dobrý opylovač pro jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Williamsova .
PLODNOST: poměrně raná (6.-8. rok), stálá, středně vysoká.
PLODY: středně velké až velké (hmotnost 100-120 až 200-250 g). Povrch větších plodů je nepravidelný, zhrbolený až shranělý. Slupka drsná i hladká, málo lesklá, světle zelená, později žlutá a na sluneční straně zlatožlutá a někdy načervenalá, po celém povrchu pokrytá nápadnými lenticely, někdy i rezavými skvrnami/ pruhy. Dužina je žlutá, jemná , hustá, šťavnatá , máslovitá, chuťově kyselkavě sladká, v jižních oblastech sladší, příjemně kořenitá , rozplývavá.
Dozrávání: sklizeň koncem října, konzumní zralost: ovoce z jižních oblastí v prosinci , ostatní později.
VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, sušení, výroba destilátu a džemů; skladovatelnost bez ztráty chuti do února.
STANOVISTE: odrůda vyžaduje teplé , chráněné stanoviště a kvalitní , živnou půdu. V chladných oblastech roste, ale plody nedozrávají, praskají, mají řepovitou chuť.
ODOLNOST: odrůda středně odolná vůči mrazu a plísním. V nevhodných podmínkách náchylná k strupovitosti.
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří velké jehlanovité zaoblené koruny.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. K dosažení úrody potřebuje hrušku jiné odrůdy k přepelení v blízkosti do cca. 60m. Vhodné opylovače : Avranšská , Williamsova .
PLODNOST: poměrně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé plody, slupka je velmi jemná, šedo zeleně nažloutlá, kolem kalichu a stopky jemně rezavá, s karmínově červeným líčkem. Dužina zelenavě bílá, pod slupkou nápadně zelená, jemně zrnitá, rozplývavá až máslová a velmi šťavnatá . Chuť velmi dobrá, sladká, jemně kořeněná .
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v polovině srpna , vhodná ke konzumaci za 10-14 dní.
VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.
Stanoviště: daří se jí v hlubokých a teplých půdách, vyžaduje chráněné polohy .
ODOLNOST: odrůda je velmi odolná vůči mrazům (ve dřevě i v květu), také dobře odolná vůči škůdcům , netrpí chrastavitostí ani monilií.
RŮST: střední růst, vytváří jehlanovitou/ kuželovitou korunu. Listy se na podzim v horní části koruny zbarvují do červena, ve spodní žlutě.
OPELOVACÍ POMĚRY: obecně dobrý opylovač. Vhodné opylovače: Avranšská , Clappova maslovka , Hardyho , Drouardova .
PLODNOST: pozdější, pravidelná, středně vysoká.
PLODY: velké, baňaté, směrem ke stopce zúžené, na povrchu nerovné, ploše zhrbolené. Slupka je hladká, spíše matná, světle žlutozelená , pokrytá velmi jemnými hnědými tečkami. Dužina je bělavá, později nažloutlá, jemná, v okolí jádřince zrnitá, šťavnatá, chuťově sladká až sladko-kyselkavá, kořeněná .
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až lednu, skladovatelnost do ledna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, moštování, sušení.
STANOVIŠTE: teplé, chráněné polohy a úrodné půdy.
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu, netrpí chrastavitostí ani moniliózou.
PŮVOD: pravděpodobně jihovýchodní Evropa a Malá Asie.
RŮST: na Slovensku zákonem chráněný druh. V přírodě se běžně vyskytující druh hrušky už jen v nízké četnosti a na pár místech jižní hranice. Hruška sněžná (Pyrus nivalis) je jiný druh než hruška obyčejná. Strom dorůstá výšky 6-10 ma šířky 5-7 metrů. Mladé větvičky jsou stříbrnobílé s chloupky. Starší tmavnou do šedé až černé barvy, stejně tak kmen. Na podzim se listí zbarví do tmavočervena, jako ostatní druhy hrušek.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete brzy na jaře velkým množstvím velkých bílých květů (v průměru 2,5-3 cm), kvůli čemuž dostala druhový název sněžná/nivalis. Je cizoopelivá ak dosažení úrody potřebuje propelení geneticky odlišným jedincem svého druhu ( Pyrus nivalis ) nebo nějakou hruškou domácí (Pyrus communis) či hruškou planou ( Pyrus pyraster ) kvetoucí v podobný čas ve vzdálenosti do cca. 60m.
PLODNOST: v případě přítomnosti opylovače vysoká.
PLODY: malé kulovité až hruškovité, zelenožluté barvy , jemné, nakyslé chuti po uhniličení.
Dozrávání: na sklizeň dozrává koncem října, konzumně až koncem listopadu, vydrží do března.
VYUŽITÍ: strom je velmi dekorativní , zejména v květu, vhodný do velkých zahrad, parků a alejí a větrolamů . Plody jsou vhodné pro pálení a sušení nebo výrobu perry , tedy hruškového cideru.
Stanoviště: slunečné, je nenáročná na polohu a půdu, dobře snáší sucho, ale i těžké jílovité půdy.
ODOLNOST: je mrazuodolná ve dřevě do -23,3 °C až -28,9 °C, odolná vůči suchu, větru a zasolení půdy posypovou solí.
RŮST: zpočátku bujný až středně bujný a později slabší, vytváří pyramidální, středně velké, hojně rozvětvené koruny s krátkým plodonosným dřevem.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.
PLODNOST: pozdější, středně vysoká, většinou pravidelná.
PLODY: jsou velké (průměrně 250 g), pravidelné, typicky hruškovitého či vejčitě baňatého tvaru, hladké. Slupka je tuhá, hrubá, nelesklá, zpočátku šedozelená, při sklizni světle zelená, při konzumaci zelenožlutá , jen někdy s nepatrně načervenalým líčkem, posetá rezavými tečkami, na některých plodech s rezavými skvrnami, zejména při kalichu a stopce. Dužina je žlutobílá, rozplývající se, šťavnatá, jemná , v okolí jádřince zrnitá. Chuť je výborná, lehce kořeněná, příjemně voňavá, pikantně sladkokyselkavá .
Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v polovině listopadu, uskladněná vydrží do poloviny prosince. Dobře snáší přepravu ve sklizňové i konzumní zralosti. Konzumní zralost prozradí nejen změna barvy, ale také příjemná vůně.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu kompotů, džemů a povidlů, ale také pro sušení, moštování, pečení, výrobu destilátů a výživ. Dobře se skladuje, má nepatrný sklon k otlačení, malý k hnědnutí dužiny a ke kamínkovitosti.
Stanoviště: slunečné, teplé, chráněné před větrem, jinak plody padají, ale neuzavřené kvůli strupovitosti. Vyžaduje dobré, propustné, dostatečně vlhké, výživné a teplé půdy. Ve studených nebo příliš těžkých jílovitých či kamenitých, písčitých a suchých nejen plody nemají pravou chuť, ale stromy nerostou, trpí často žloutenkou a špatně rodí. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, v mládí méně, středně mrazuodolná v květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči popálení plodů, v nevhodných polohách někdy trpí žloutenkou listů."
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou, později kulovitou, velkou, nepříliš hustou korunu.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, údaje o její schopnosti opylovat jiné hrušky jsou protichůdné. Vhodní opylovači: Avranšská , Esperenova maslovka, Guyotova , Lectierova , Trévouxská .
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5-8 let po výsadbě, je střídavá, každý druhý rok je velká.
PLODY: středně velké plody variabilního tvaru (kulovitý, hruškovitý, cibulovitý, jindy zvonovitý, dlouhý). Slupka je pevná, hladká, při dozrání žlutá, na sluneční straně krásně karmínově červená , posetá nápadnými šedohnědými lenticelami vroubenými červeným okrajem, které připomínají kůži pstruha . Dužina je bílá, měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, sladká, příjemně kořeněná.
Dozrávání: sběr v 1. půl. října, konzumní zralost: postupná, v listopadu, skladovatelná do ledna.
VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum, zavařování, výrobu destilátu, džemů, moštování.
Stanoviště: slunné, chráněné stanoviště, hluboké půdy, raději vlhčí než sušší. Odrůda nevhodná do uzavřených poloh. Vhodná do teplých a středně teplých, otevřených poloh.
ODOLNOST: málo mrazuodolné letorosty v mládí kvůli příliš bujnému růstu, později ve dřevě silně mrazuodolná , v květu méně, v nevhodných podmínkách je středně až silně náchylná k strupovitosti.
PŮVOD: na Slovensku rozšířena v Bielokarpatském regionu ; Růžovka z Bošáce získala v r. 2010. 2015 titul “Strom roku” av roce 2016 se umístila jako třetí v celoevropské soutěži.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutný, majestátní strom.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. K dosažení úrody potřebuje hrušku jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu v blízkosti do cca. 60m.
PLODNOST: bohatá, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké plody nepravidelného tvaru. Stopka je dlouhá, hnědě zelená, dřevnatá. Slupka je zelenožlutá, na sluneční straně s karmínově červeným líčkem, posetá výraznými bledými lenticely. Dužina je šťavnatá , chuť sladká , vyvážená.
Dozrávání: sklizeň začátkem září, zrání v průběhu září .
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, sušení.
STANOVIŠTE: odrůda nenáročná na stanoviště, vhodná do všech pěstitelských oblastí na Slovensku.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám.
RŮST: v mládí velmi bujný, rovný, později středně bujný. Kvůli vysoké plodnosti vytváří jen středně velké, jehlanovité koruny se vzpřímeně rostoucími větvemi, které se pod úrodou sklánějí.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Clappova maslovka, Esperenova bergamotka , Dekanka zimní , Madame Verté , Guyotova , Pařížanka , Poiteau, Thirriotova, Tongréská, Trévouxská a Williamsova.
PLODNOST: velmi raná, střídavě vysoká a velmi vysoká .
PLODY: velké až obrovské (průměrně 380 g, ale i 600 g), lahvovité, většinou zhrbolené, ke kalichu i zhranatělé. Slupka je hladká, jemná, nelesklá, při sklizni zelenožlutá, pak žlutá, na sluneční straně načervenalá, s velkými lenticely, většinou alespoň kolem kalichu rezavá. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, velmi šťavnatá, rozplývavá , na vzduchu hnědne. Chuť je velmi dobrá až výborná, kořeněně sladká, aromatická .
Dozrávání: sklizeň na začátku září nárazově, konzumně dozrává 10-14 dní po sklizni, vydrží do října. Plody ve větru padají.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, moštování, pečení, výrobu džemů, ale také výrobu kompotů či destilátů.
STANOVIŠTE: slunečné, chráněné před větrem. Není náročná na půdu, plody dobré kvality a velikosti přináší na propustných, úrodných půdách. Snese i vyšší polohy, ale jen s lehčími půdami a vně mrazových kotlin. Z těžších půd bývá vodnatá.
ODOLNOST: méně mrazuodolná v mládí a v letorostech, později je středně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná je iv květu. Nemocmi ani škůdci netrpí , vyhledává ji jen méra hrušková ( Psylla pyri ).
Domov stromů Vám nabízí široký výběr ovocných a listnatých stromů, keřů, podnoží a kvalitního nářadí pro stromy.
PON - PIA 9:00 - 15:00