Ovoce na sušení

PŮVOD: Itálie.

RŮST: bujný růst do výšky 4-5m. Křikovitý, rozložitý habitus.

OPELOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: velké plody s tenkou tmavě purpurovou slupkou a načervenalou dužninou. Dezertní odrůda vynikající chuti.

Dozrávání: od září do října.

VYUŽITÍ: dezertní odrůda, vhodná pro přímý konzum, sušení, další zpracování.

Stanoviště: slunečné a chráněné stanoviště, teplé polohy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.

ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě chráníme přikrytím nebo zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: Ukrajina, Krym, druh Crataegus orientalis subsp. pojarkovae .

RŮST: tvoří keře či stromy s rozložitou korunou, které v jeho domovině dosahují i ​​10 m, ale u nás spíše dorůstá do 4 m .

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivý , kvete v červnu, opylují ho mouchy. Snadno se kříží s jinými druhy rodu hloh.

PLODNOST: nastupuje ve 3. roce po výsadbě, je vysoká a pravidelná .

PLODY: malvice kulovitého tvaru a zářivé citrónově žluté barvy s výraznými tečkami (lenticelami) a průměrem cca. 2,5 cm. Mají vzhled a konzistenci malého jablíčka, uprostřed je 4-5 větších jadérek, která jsou často tak pevně spojena, že vyvolávají dojem jedné pecky. Dužina je šťavnatá až kašovitá, chuťově jsou výborné , připomínají azarolky (tj. plody hlohu C. azarolus) nebo šípky.

Dozrávání: od poloviny září do začátku října.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, kandování, výroba želé, džemů či kompotů.

Stanoviště: velmi nenáročný druh, preferuje slunečné stanoviště, ale zvládne i polostín, jen tam je třeba počítat s nižší plodností. Preferuje dobře odvodněnou , ale vlhkou hlinitou půdu, ale poradí si po zakořenění se širokou škálou půd - is velmi těžkými jílovitými is prosychavými či vápenitými půdami. Dobře zvládá i znečištěné ovzduší a jelikož je celoročně velmi dekorativní a neláká bodavý hmyz, je vhodný i do městské výsadby .

ODOLNOST: plně mrazuodolný a odolný vůči škůdcům a chorobám. Dobře suchuvzdorný .

PŮVOD: Belgie, okolí Charneux, jako náhodný semenáč ji začátkem 19. století objevil M. Legipont. Nazývá se také Fíkovka, Fondante de Charneux, Désirée, Waterloo, Legipont.

RŮST: v mládí bujný, šlehounovitý, později středně bujný, vytváří úzkou a řídce větvenou, jehlanovitou korunu s téměř kolmo nasazenými větvemi, které se pod váhou úrody ohýbají. Letorosty se charakteristicky ohýbají směrem nahoru.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Eliška, Hardyho máslovka , Červencová, Konference , Křivice, Lectierova , Magdalénka , Pařížanka , Poiteau, Tongréská, Williamsova .

PLODNOST: středně raná, (4.-6. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.

PLODY: středně velké (průměrně 150-165 g), tvarově velmi nepravidelné , lahvovité, asymetrické se zhrboleným povrchem, při kalichu i shranatelým. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, zelená, později zelenožlutá, s mramorovaným či pruhovaným červeným líčkem. Dužina je žlutobílá až nažloutlá, rozplývavá, jemná, šťavnatá, málo hnědne, nebývá oblázková . Chuť má sladkou až velmi sladkou, mírně aromatickou, velmi dobrou .

Dozrávání: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během 2 týdnů po sklizni, vydrží do poloviny listopadu. Plody snášejí přepravu jen hned po sklizni, v konzumní zralosti se značně otlačují.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro výrobu pyré, džemů, kompotů, destilátů či na sušení a pečení. Dobře se skladuje.

Stanoviště: slunečné, je dost náročná na půdu i polohu. Kvalitní a pěkné plody přináší jen na úrodných, písčitohlinitých, hlubokých půdách dobře zásobených vláhou a v teplých, před větrem chráněných polohách . Nesnáší mrazové kotliny a studené, jílovité půdy.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě, zejména mladé stromy, silně mrazuodolná v květu . Je středně až silně odolná vůči strupovitosti a škůdcům .

PŮVOD: ČR, Bílé Karpaty, Vyškovec-Vlčí.

RŮST: bujný, zdravý, vytváří mohutné, středně vysoké kulovité koruny s mírně převislými větvemi.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale opylují ji zřejmě jiné hrušky kvetoucí v podobný čas. Amanliská , Avranšská , Anglická bergamotka , Drouardova , Hardyho máslovka , Koporečka , Mechelenská , Pstružka , Salisburyova.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: malé až střední (průměrně 45 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem ke stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně silná, na plod se připojuje se závalem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, nevadí při jídle, je zelená až šedozelená, hustě poseta drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicověčervené líčko . Dužina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během zrání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zabarvovat dorůžova až dočervena . Zralé plody mají světlokrvavou dužinu , brzy začínají hniličit. Chuť je sladká s mírně kořeněnou příchutí .

Dozrávání: sběr ve druhé polovině srpna, nelze skladovat. Spadlé plody bývají již zhniličené.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, výrobu destilátu . Sušené plody jsou pikantní , ale drobné.

Stanoviště: sluneční, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je méně náchylná k strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu.

PŮVOD: Francie, našel ji Alexander Lucas v lese nedaleko Blois, zahradnictví Franson Freres v Orléansu ji uvedlo na trh v letech 1874-75.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří vysoce jehlanovité, široké koruny, se spodními kosterními větvemi téměř vodorovnými, postranní větve vlivem úrod časem převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská , Blumenbachova , Boscova láhev , Clappova máslovka, Crassanská, Drouardova , Esperenova bergamotka , Esperenova máslovka, Giffardova máslovka, Guyotova , Hardyho máslovka , Charneuská , Meďarská , Solanka , Williamsova.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (200 g, ale i 400 g), tupě kuželovité , baňaté, pravidelné. Slupka je hladká, jemná, při sklizni světle zelená, zralá světle žlutá až zlatožlutá s množstvím velkých lenticel. Dužina je bělavá, jemně nažloutlá, nepatrně zrnitá, měkká, velmi šťavnatá, rozplývavá . Chuť je sladká, jemně kořenitá, silně aromatická, příjemně pikantně natrpklá .

DOZŘÍVÁNÍ: sběr kdysi v 1. půl. října, dnes často již v září, konzumně dozrává postupně od října, vydrží do listopadu až února. Přepravu zvládá jen hned po sklizni.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu kompotů, pro sušení, pečení, výrobu džemů a destilátů. Po rozkrojení dužina nehnědne. Dobře se skladuje, zejména v chladírnách, kde vydrží i 6 měsíců.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Vyžaduje úrodné, hlinité, přiměřeně vlhké půdy. Ve studené jílovité půdě je dužina repovitá a bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: málo mrazuodolná ve dřevě v mládí, později středně, málo v květu, středně odolná vůči strupovitosti.

RŮST: velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Koruny jsou mohutné, široce rozložité, deštníkovitého tvaru, středně husté. Větve nasazuje téměř v pravém úhlu. Stromy rostou zdravě a dosahují vysokého věku. Vyžadují delší řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače : Astrachán červený , Baumannova reneta , Bernské růžové, Boikovo, Bismarkovo, Coxova reneta , Croncelské , Gdaňský hranáč , Jonathan , Krasokvět žlutý , Landsberská reneta , Malinové holovou , McIntosh , Red Delicious, Ušlechtilé žluté, Wagenerovo, Zvonkové . Neopyluje se dobře s Parménou zlatou zimní a Hájkovou muškátovou renetou.

PLODNOST: pozdní, středně vysoká, nepravidelná a nejistá.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g), pravidelné plody ploše kulovitého tvaru. Slupka je částečně drsná, pomerančově žlutá, krytá červeným pruhováním nebo červeným líčkem na sluneční straně. Dužina je nažloutlá, šťavnatá, hutná, sladkokyselá, kořeněná, velmi dobré „renetové“ chuti.

DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v první polovině října, vhodné ke konzumaci v prosinci, uskladnění do března. Plody ve větru předčasně opadávají. Při skladování jsou náchylné k hořké skvrnitosti dužiny a vadnutí.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, sušení, moštování. Dužina na vzduchu hnědne.

Stanoviště: vyžaduje hluboké, úrodné a vlhčí půdy s vysokou vzdušností, před větrem chráněné stanoviště, nemá ráda příliš suché a teplé, ale ani příliš drsné polohy.

ODOLNOST: méně mrazuodolná, silně odolná vůči padlí , středně vůči strupovitosti, méně vůči rakovině a vlnačce krvavé.

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: robustní, vytváří ploše kulovité, vzdušné trsy s malým počtem listů. Odnožuje slabě, nezahušťuje porost , který je přehledný a proto se plody dobře sklízejí.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: jsou velmi velké , středně těžké (25-30 g), pravidelně kuželovité oranžovočervené. Mají často vzpřímený kalich a pod ním se často tvoří bílý límec. Plody jsou velmi pevné a pěkné na pohled. Jejich chuť je vynikající , velmi šťavnatá.

Dozrávání: pozdě, od 2. červnového týdne po 2. červencový týden, začínají týden po odrůdě Sonata a významně prodlužují sezónu.

VYUŽITÍ: přímý konzum a mrazení.

Stanoviště: vyžaduje lehčí písčitohlinité půdy dobře zásobené živinami.

ODOLNOST: citlivější na plíseň šedou a padlí.

PŮVOD: USA, New York, Geneva, University of Cornell, v roce. 1973 vyšlechtěna jako kříženec odrůd ostružiny západní ( Rubus occidentalis ), zřejmě [(Bristol x Dundee) x Dundee].

RŮST: bujný, vzpřímený, bez řezu dosahují výhony i 2,5m. Výhony jsou tyrkysové, purpurové až fialové, otrněné. Méně odnožuje, ale dlouhé výhony velmi dobře zakořeňují při doteku se zemí. Vyžaduje řez dvakrát za rok na výšku asi 100 cm, aby byla zvládnutelná a abychom podpořili plodnost. Vyžaduje oporu a spon 90-120 cm x 180-240 cm.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá. Kvete po dobu asi 2 týdnů v květnu a červnu bílými květy atraktivními pro opylovače.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná. Rodí na loňských výhonech.

PLODY: na ostružinu západní velké, polkulovité, pevné, černé s mírným osříněním mezi peckovičkami, lesklé. Jsou méně šťavnaté než klasické maliny, ale převážně sladké s minimem kyseliny, s osobitou, velmi příjemnou příchutí a vůní . Obsahují mnoho antokyanů. Bylo vědecky dokázáno, že mají protirakovinné účinky : působí nejen jako prevence, ale také proti progresu či metastázám.

Dozrávání: jednou ročně ve 2. polovině června až začátkem července .

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum , mrazení i všestranné zpracování na džemy, sirupy, do koláčů, sušené do ovocných čajů.

Stanoviště: slunečné, s humusovitou, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná . Silně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum , odolná vůči antraknóze .

PŮVOD: Maďarsko.

RŮST: keř, případně nízký strom rozložitého tvaru, ve vyšším věku má tendenci růst více do šířky než do výšky, dorůstá do 3 až 5m.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (20-30 g, 4-6 cm), zploštěle kulovité, zelené barvy, postupně hnědnou . Zralé jsou po uhniličení buď působením mrazu nebo při sklizni před mrazy postupně během uskladnění. Tehdy mají příjemně kyselou, pikantní chuť. Připomínají džem či pikantní výživu obranou přímo ze stromu.

Dozrávání: rané, v říjnu.

VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování na výživy, džemy, ovocné kůže, likéry.

Stanoviště: vyhovují jí nižší i střední polohy, roste a prosperuje i ve vyšších, ideálně chráněných lokalitách. Má ráda lehčí, propustné půdy s dostatkem vápníku , při adekvátní výživě však prosperuje i na méně kvalitních, těžkých a mělkých jílovitých půdách.

ODOLNOST: odrůda je mrazuodolná do cca. -25 °C, uniká pozdním jarním mrazem , odolná vůči chorobám.

Zakrslá, pomalu rostoucí odrůda moruše s poměrně širokým habitusem, dorůstající výšky 4 - 7 metrů. Velké listy jsou svěže zelené, na podzim se krásně zbarvují do žluta. Plodnost je raná (2.-3. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná. Plod dlouhý asi 3 cm, protáhlý, červeno-černý až černý. Vynikající, sladce kyselkavá dužina s intenzivní vůní. Dozrálé plody silně barví. Přímý konzum, výroba džemů, sirupů, vína. Plody obsahují mnohé zdraví prospěšné látky, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty. Teplomilná dřevina, má v oblibě jižnější, teplejší oblasti, slunné stanoviště (příp. polostín) a výživné, propustné, mírně vlhké půdy. Mrazuvzdorná odrůda, odolná vůči škůdcům a chorobám, vhodná pro ekologické pěstování. Samoopelivá. Volný růst nebo prosvětlovací řez – tvarování podle požadovaného tvaru. Během velkého sucha zajistíme dostatek vláhy. Původ Japonsko.

PŮVOD: zřejmě Francie, známá od zač. 2. poloviny 19. století, množila ji školka bratrů Baltetových v Troyes.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, tvoří nejprve vysoce kulovité, později kulovité, rozložité až převislé koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: je částečně samoopelivá , kvete skoro až středně brzy. Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení zřejmě: Althanova ringlota , Ontario , Oullinská, Viktorie, Zelená ringlotta .

PLODNOST: raná až pozdější, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 30 g), kulaté, asymetrické. Slupka je tenká, žlutozelená , na slunné straně červeně pruhovaná, tečkovaná či stříkaná, modravě osříněná. Dužina je žlutá, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá . Chuť je sladkokyselá až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná . Pecka je středně dobře až dobře oddělitelná od dužiny.

Dozrávání: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy přibližně koncem srpna až v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, pro konzervování se sklízí tvrdá, asi 2 týdny před plnou zralostí. Pokud není přezrálá, dobře se přepravuje a může se i krátkodobě skladovat.

Stanoviště: slunečné, chráněné, preferuje půdy úrodné, hlinité, dostatečně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách, silně mrazuodolná v květu , je (středně) tolerantní vůči šarce . Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza.

Na Slovensku se běžně vyskytující bujně rostoucí trnitý keř, dorůstající výšky 1 až 3m. Plody-šipky mají všestranné využití.

PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Pandy 38 a Nagy Angol.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený. Roste poměrně pěkně, větve příliš nepřevisí ani nevyholují, není příliš náročná na udržovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete středně brzy až pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká.

PLODY: středně velké (4,5-6,5 g), ledvinovité. Slupka je tmavě červená, je to typ kyselka . Dužina je tmavě červená, měkká až středně tuhá, středně šťavnatá, šťáva je červená, středně barvící. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, velmi dobrá až výborná . Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

Dozrávání: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: i pro přímý konzum a pro výrobu kompotů, džemů, sirupů, k sušení.

Stanoviště: slunečné, teplé, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých poloh a středně teplých chráněných .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je silněji odolná vůči koletotrichové hnilobě třešní ( Glomerella cingulata ), středně odolná vůči skvrnitosti listů třešní a višní ( Blumeriella jaapii ), náchylnější k monilióze ( Monilinia spp. ). Středně silně ji napadá vrtivka třešňová ( Rhagoletis cerasi ). Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: neznámý, ale zřejmě ČR, Karlovarský kraj, krajová odrůda. Synonyma: Červená role, Levínská krvavka.

RŮST: středně bujný, tvoří jehlanovité koruny, které jsou později převislé, letorosty mě výrazně červené a listy plstnaté.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, není prověřeno, jakým je opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

PLODNOST: pozdní (i po 10 letech po výsadbě), středně vysoká, střídavá zejména v nevhodných polohách.

PLODY: středně velké, baňaté, hruškovité. Slupka je drsná, v době sklizně zelenožlutá, téměř celá pokrytá červeným líčkem. Dužnina je středně tuhá, křupavá, hrubší, méně šťavnatá, krvavě červená , žilkovaná. Chuť je příjemně sladkokyselá s osobitou příchutí po tropickém ovoci.

Dozrávání: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během října, vydrží do konce října.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení a všude tam, kde vynikne její červená dužina , tj. sušení, pečení, výroba barevně zajímavých výživ, džemů, marmelády, moštů.

Stanoviště: sluneční, teplé, ačkoli toleruje i větrné. Nejvíce se jí daří v hlubokých, výživných, hlinitých půdách, v horších půdách může úrodnost velmi kolísat. Je vhodná zejména do teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, málo v květu. Je středně odolná vůči monilióze, výše odolná vůči strupovitosti , trpí jí v nevhodných polohách.

PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v půl. 19. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátně dlouhověké stromy , vysoké rozložité a mohutně větvené koruny nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopélivá odrůda, kvete pozdě , je velmi dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Napoleonova, Karešova, Troprichterova , Granát, Germersdorfská , Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia , Velká černá chrupavka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň , Ostheimská višeň . Tyto odrůdy také sama vhodně opyluje.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé . Dužina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá , šťáva barví středně. Chuť je nakysladká, aromatická, mírně nahořklá, kořeněná, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtevkou třešňovou zhořkne.

Dozrávání: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Jelikož dozrává pozdě, napadá ji vrtivka třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum i všestranné zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.

STANOVISTE: sluneční. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a padají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh .

ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná , ale květiny jsou náchylné na pozdní mrazíky, plody při trvalých deštích praskají. Vůči monilíové ložnici je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtivkou třešňovou.

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: zdravý a silný růst do cca 30 cm. Kvete v dubnu a květnu.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, rovnoměrné, tupě kuželovité, lesklé , atraktivní, zářivě červené . Chuť je osvěžující , sladká. Plody jsou poměrně dobře odolné vůči otlačení .

Dozrávání: v červnu.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výrobu džemů, mrazení. Jsou poměrně dobře odolné vůči otlačení .

Stanoviště: slunné stanoviště, příp.polstín. Půda propustná , vzdušná, hlinito písčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahod vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30-40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme o pravidelnou zálivku (ta je důležitá iv suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a nemocné listy, před mrazem je chráníme přikrytím.

ODOLNOST: dobrá odolnost vůči padlí .

RŮST: bujný, vytváří mohutné a dlouhověké stromy.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, podlouhlé, bílé. Chuť je výrazně sladká.

Dozrávání: rané, v průběhu června.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a mrazení, sušení, pečení či výrobu destilátů.

Stanoviště: slunečné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinito-jílovitou, výživnou půdou, v sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná ke zmrznutí poupat, květů a letorostů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: Bulharsko, okolí vesnice Shanovo, výběr z přirozeně se vyskytujících divokých semenáčů.

RŮST: středně bujný, kompaktnější, dorůstá do 2-3m.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, cizoopélivý, hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dříně.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 5,3 g, 23x18 mm), soudkovité až kulaté . Jedna z největších odrůd s tímto tvarem, velmi chutná. Pecka je v poměru k plodu velká.

DOZŘÍVÁNÍ: středně časné, během 2. poloviny srpna, relativně krátce (během 6-7 dnů), vhodná pro nárazovou sklizeň .

VYUŽITÍ: vhodný pro přímý konzum i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, likéry, kandované ovoce, a díky tvaru velmi vhodná nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv .

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě i květu, odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .