Ovoce na sušení

PŮVOD: zřejmě Rakousko, okolí Salcburku, je to velmi stará odrůda, známá již před rokem 1700. Synonyma: Salcburka, Cibulka, Cíkánka, Kysňačka, Braunrote Sommerrusselet, Rote Bergamotte, Zuckerbirne.

RŮST: velmi bujný, tvoří vysoké, jehlanovité, řídké koruny. Stromy jsou velmi dlouhověké .

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete brzy až středně brzy, údaje o tom, zda je dobrým nebo špatným opylovačem, se různí. Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení by jimi mohly být: Avranšská, Clappova maslovka, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Hardyho máslovka, Charneuská, Jakubka česká, Červencová, Konference, Křivice, Le Brunova, Lectierova, Naghinova, Trévouxská. Zřejmě tvoří část plodů i partenokarpicky, tedy bez opylení.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: malé (průměrně 100 g), cibulovité či bergamotkové se středně dlouhou, hrubou stopkou, často se závalem. Slupka je tenká, pevná, zelená, při zrání mírně žloutne a na sluneční straně má hnědočervené líčko, často je plošně či mramorovaně pokryta rzí, zejména u kalichu. Dužina je bílá až nažloutlá, jemná, velmi šťavnatá, kolem jádřince hrubozrná. Chuť je sladká, jemně kyselkavá, velmi příjemně kořeněná .

Dozrávání: sklizeň přibližně v polovině srpna ještě v tvrdé zralosti , konzumně dozrává při chladném uskladnění po 10-14 dnech, vydrží maximálně měsíc. Na stromě dozrávají najednou a při pozdním obratí rychle prozrávají a hniličí, napadají jejich vosy.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, sušení, výrobu džemů, marmelády, destilátů , ale i moštů či na pečení a přípravu výživ. Kvůli malé velikosti nejsou moc vhodné pro přípravu kompotů. Těsně po sklizni dobře snáší i přepravu.

STANOVISTE: sluneční. Je to odrůda vhodná do všech pěstitelských oblastí a je málo náročná na půdu, nejlépe ovoce rodí ale v teplejších polohách s úrodnou půdou, v horší půdě může být dužina zrnitější. Kvůli náchylnosti k strupovitosti nejsou vhodné jen uzavřené polohy se slabým prouděním vzduchu, upřednostňujeme vzdušnější, klidně i větrnější polohy a také korunu udržujeme vzdušnou.

ODOLNOST: v mládí je sice jen středně mrazuodolná, později však silně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná v květu, středně až méně odolná vůči strupovitosti, zejména v nevhodných, uzavřených polohách.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, známá zřejmě již před 17. stoletím. V 18. století se rozšířila z Francie jako Beurré gris. Je známá také jako Šedivka, Ošklivka, Smolnice.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, vznosné koruny. Listy jsou tmavozelené, miskovitě prohnuté.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Esperenova bergamotka , Hardyho máslovka , Madame Verté , Pařížanka .

PLODNOST: pozdější (po 10. roce po výsadbě), vysoká až po 15. roce, pravidelná.

PLODY: malé, kuželovité až baňaté, nesouměrné. Slupka je hrubá, kožovitá, žlutozelená až rezavá , pokrytá šedobílými lenticely, někdy s načervenalým líčkem. Dužina je matně bílá, pod slupkou nazelenalá, máslovitá, šťavnatá , v okolí jaderníku mírně zrnitá. Chuť je sladkokyselá, kořeněná, aromatická po pryskyřici, velmi příjemná, delikátní .

Dozrávání: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává po pár dnech, vdrží asi 2 týdny po sklizni.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu džemů, kompotů a destilátů, ale také pro pečení, sušení a moštování.

Stanoviště: slunečné, odrůda nenáročná na klima a kvalitu půdy, ačkoli preferuje hluboké a výživné, daří se jí i ve vyšších polohách . Pouze ve velmi jílovitých půdách plody praskají. Je vhodná do stromořadí, alejí, sadů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, ale náchylnější k deštivému počasí během květu. Odolná vůči chorobám a škůdcům .

PŮVOD: ne přesně známý, ale zřejmě je to prastará odrůda z Peloponésského poloostrova, později rozšířená do starověkého Říma Appiem Claudiem. Poprvé ji popsal švýcarský botanik a pomolog Johann Bauhin v 17. století jako „pomum pentagonum“. Nejstarší německé pomologie zase tvrdí, že se pěstovala zejména v alpských oblastech Tyrolska, ve Švýcarsku a jižním Německu.

RŮST: bujný, tvoří rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě.

PLODNOST: pozdní, vysoká, střídavá

PLODY: malé až střední (50-70 g), více či méně hvězdicovitého tvaru s 5 cípy. Slupka je tenká, pevná, lesklá, není mastná, světle žlutá až slámově žlutá s granátově červeným líčkem. Dužina je bílá až světle žlutá, tuhá, křupavá, na vzduchu málo hnědne . Chuť je sladkokyselá, průměrná osvěžující, bez zvláštního aroma či příchutě.

DOZŘÍVÁNÍ: Sklizeň ve 2. půl. října, konzumní zralost od 1. půl. prosince, skladovatelnost až do června .

VYUŽITÍ: vhodné především jako vánoční dekorace a ke zpracování na mošty a cider ak dlouhodobému uskladnění .

Stanoviště: sluneční, hluboké hlinité, spíše vlhčí půdy a slunné stanoviště, případně polostín, zejména středně teplé oblasti, ale i chráněné vyšší oblasti, vyhýbat se uzavřeným polohám s vysokou vlhkostí vzduchu a velmi teplým a suchým polohám.

ODOLNOST: středně až výše mrazuodolná ve dřevě, středně odolná vůči strupovitosti, náchylnější na padlí a bakteriální spálu. Plody jsou odolné vůči otiskování.

PŮVOD: bývalé německé území, dnes Polsko, Landsberg an der Warthe, vypěstovaná jako náhodný semenáč v zahradě soudního rádce Burcharda kolem r. 2009. 1850.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří kulovité až široce kulovité, hustší, později převislé, na semenném podnoži mohutné koruny .

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, dlouho a bohatě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Baumanova reneta, Berlepschova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Jonathan, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné žluté, Watervletské mramorované, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: raná, vysoká, zpočátku pravidelná, později střídavá.

PLODY: středně velké až větší (průměrně 120-200 g, ale až do 300 g), kulovité, zdánlivě ploše kulovité, ale i vysoce kulovité, mírně žebrovité, tvarově i velikostně nevyrovnané. Slupka je velmi jemná, hladká, lesklá, zelenožlutá, při plné zralosti světle žlutá, na sluneční straně někdy jemně načervenalá s hnědými tečkami. Slupka jen málo voní. Dužina je žlutobílá, někdy se zeleným nádechem, kyprá, měkká, jemnozrnná, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, osvěžující, jemně aromatická, dobrá až velmi dobrá, jen nepatrně kořeněná , ne typicky renetovitá.

Dozrávání: sběr koncem září, konzumně dozrává od konce října, vydrží uskladněná do začátku ledna, případně až do února, při skladování nevadne . Lehce se otiskne.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu a zejména ke zpracování na mošty či víno , ale i k sušení.

Stanoviště: slunečné, otevřené ve středních a vyšších, chladnějších polohách , ne příliš teplé a suché, neboť tam předčasně dozrává a opadává, ani uzavřené, vlhké s jílovitou půdou, neboť tam trpí chrastavitostí a rakovinou. Nejlepší jsou propustné, mírně vlhké půdy.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a silně mrazuodolná v květu . V nevhodných polohách málo až velmi málo odolná vůči strupovitosti a padlí, ale i monilióze či rakovině, je náchylná k hořké hnilobě plodů ak napadení vlnačkou krvavou.

PŮVOD: Německo, Grevenbroich, Porýní, vyšlechtil ji v roce 1878 Dietrich Uhlhorn mladší než kříženec mezi Ananasovou renetou a Purpurovým akátovým a pojmenoval ji po svém tchyni soudním rádci Vinzenzovi von Zuccalmagliovi.

RŮST: v mládí střední, později slabší, méně intenzivní, koruna zpočátku široká, později vysoce kulovitá, hustší.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Baumannova reneta , Berlepschova reneta, Boikovo, Coxova reneta , Coxova reneta , James Grieve , Croncelské , Landsberská reneta , Oldenburgovo, Parména zlatá zimní , Ušlechtilé žluté, Železné.

PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, v plné plodnosti střídavá.

PLODY: menší až středně velké, s vejčitým až kulovitým tvarem, velikostně i tvarově nevyrovnané. Slupka je zelenavě citrónově žlutá, na sluneční straně s červeno-oranžovým nádechem, s červenohnědými lenticely. Dužina je jemná, hustá, šťavnatá, mírně voňavá, chuť sladce kyselkavá, vyvážená, příjemně kořenitá, osvěžující, velmi dobrá .

DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až začátkem prosince, skladovatelnost do února až března. Nepadají předčasně působením větru. Nevadne při skladování, ale může moučnatět.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, sušení, moštování a skladování. Na vzduchu nehnědne. Plody jsou odolné vůči otlačení a vhodné pro transport.

Stanoviště: slunečné, půdy živné, vlhké, středně těžké, ne však mokré. V suchých půdách jsou plody jen velmi malé. Vhodná pro teplé polohy, chráněné před větrem a silnými mrazy.

ODOLNOST: dobře odolná vůči škůdcům , ve dřevě často namrzá, středně odolná vůči strupovitosti a padlí , v mokrých půdách trpí rakovinou.

Původ: Slovensko, náhodný semenáč v Bratislavě
Opylovací poměry: kvete v červnu, je samoopelivý
Růst: dospělý strom dosahuje výšky 4-5 ma plodnost 20 kg/strom/rok.
Plody: typu PCA = pollination constant astringent = trpké při sklizni, zralé po 2 týdnech skladování v pokojové teplotě; velké, kulovité se 4 jemnými drážkami
Zrání: pozdě: konec října-listopad, konzumní zralost: po 2 týdnech
Stanoviště: sluneční, teplé ve vinařských oblastech, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy
Odolnost: mrazuvzdornost do -20 °C

Původ: Japonsko
Růst: dospělý strom dosahuje výšky 4-5 ma úrodnost 20 kg/strom/rok.
Plody: typu PVA = pollination varianta astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (když jsou, tak jen dužina s hnědými fleky kolem semen je netrpká), partenokarpické plody jsou velké, ploché, se 4 stranami a 4 mělkými drážkami, s tvrdou, dužinou.
Zrání: středně časné, sklizeň: konec října, konzumní zralost: po 2 týdnech skladování v pokojové teplotě
Stanoviště: sluneční, teplé ve vinařských oblastech; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy
Odolnost: mrazuvzdornost do -18 °C"

PŮVOD: v Nikitském botanickém sadu v Jaltě v bývalém SSSR jej v roce 1980 vyšlechtil AN Kazas volným opylením Rosseyanky neznámou odrůdou druhu Diospyros - představuje druhou generaci křížení. Jako synonymum se používá název Nikitska Bordovaja podle barvy zralých plodů.
RŮST: slabší až středně silný. V 10 letech dosáhne výšky 3-3,5 m, koruna má kulato-pyramidální tvar.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická , tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda než opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.
PLODNOST: pravidelná a vysoká i v suchých letech, z dospělého stromu získáme až 70 kg plodů ročně.
PLODY: středně velké, od 60 do 120 g, kulovité, oranžovočervené, po dozrání a změknutí bordó . Dužina má po dozrání konzistenci džemu, je bordově červená, sladká a velmi chutná .
Dozrávání: plody dozrávají na stromě postupně , první už koncem září a poslední v prosinci. Jedná se o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, džemy apod.
STANOVISTE: sluneční, teplé ; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy. Dá se pěstovat i mimo vinařských oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolný do -24 °C až -25 °C , první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze jej pěstovat zcela bez postřiků .

PŮVOD: v Nikitském botanickém sadu v Jaltě v bývalém SSSR jej v roce 1959 vyšlechtil AV Pasenkov jako kříženec amerického kaki Diospyros virginiana a japonského Diospyros kaki , představuje první generaci křížení.
RŮST: středně silný, v 10 letech dosáhne výšky 4 m, koruna je mírně převislá. Dosahuje plodnosti 70-80 kg ročně z dospělého stromu.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická , tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda než opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.
PLODNOST: vysoká, až 70-80 kg za rok z dospělého stromu.
PLODY: malé až středně velké, od 50 do 60 g, zploštěle kulovité, žlutooranžové barvy. Dužina je po plném dozrání oranžová, sladká a velmi chutná .
Dozrávání: plody dozrávají obvykle na konci října . Jedná se o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: vhodné pro přímý konzum i zpracování sušením či na džemy, víno apod.
STANOVISTE: sluneční, teplé ; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy. Dá se pěstovat i mimo vinařských oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolné do -23 °C , první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze jej pěstovat zcela bez postřiků .

Původ: Izrael
Opylovací poměry: kvete v červnu, je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení, po opylení jinou odrůdou se vytvoří v plodu semena
Růst: dospělý strom dosahuje výšky 4-5 m, tvoří kulovité, kompaktní koruny; středně úrodná odrůda
Plody: typu PVA = pollination varianta astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (když jsou, tak jen dužina s hnědými fleky kolem semen je netrpká). Plod středně velký (140 až 180 g), zploštělého tvaru, na průřezu čtvercový, slupka je při dozrání tmavě oranžová, dužina žlutooranžová jemné a velmi sladké chuti
Zrání: středně brzy, konec října, konzumně zralé po 2 týdnech skladování v pokojové teplotě.
Stanoviště: sluneční, teplé ve vinařských oblastech; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy
Odolnost: mrazuvzdornost do -16 °C, při nižších teplotách doporučujeme rostliny chránit"

PŮVOD: Itálie.
RŮST: středně bujný, vytváří středně velké koruny, s celkovou výškou kolem 3-4m.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu po dlouhou dobu (až 3 týdny), tvoří i partenokarpické, nejprve trpké plody, i opylené netrpké plody.
PLODNOST: vysoká, při suchu může být střídavá.
PLODY: velké až velmi velké , v průměru 215 g až 260 g, kulatého tvaru, slupka je žlutooranžová , dužina oranžová, měkká, velmi sladká . Patří do skupiny PVNA, tedy Pollination Variant Non Astringent, tedy bez opylení jsou plody při sklizni trpké, po opylení netrpké.
Dozrávání: středně pozdě, ve druhé polovině října, trpké plody potřebují k dozrání 2 týdny v pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování, sušení, do džemů, na víno apod.
STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy. Vhodný pouze do vinařských oblastí .
ODOLNOST: mrazuodolné do -18 až -20 °C , první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze jej pěstovat zcela bez postřiků .

PŮVOD: z jihu středního a ze západního Slovenska kolem Prievidze a Trenčína, nazývaná tam také "Bocmanka" či "Bosvanka".
RŮST: bujný, vytváří mohutnou korunu . V mládí vyžaduje výchovný řez, později není na řez náročná.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká.
PLODY: ploše kulovité, zelenožluté s červeným líčkem, dužina je sladkokyselá, šťavnatá .
Dozrávání: sklizeň v říjnu, vydrží do Vánoc.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum i zpracování na mošty, sušení apod.
Stanoviště: slunečné, nejlépe jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná půda, ale celkově je nenáročná, vhodná i do chráněných vyšších poloh .
ODOLNOST: silně mrazuodolná , odolná vůči strupovitosti .

PŮVOD: Belgie, vypěstoval ji školkař L. Coulon v Liège, první plody dozrály v r. 2010. 1856.
RŮST: velmi bujný, vytváří jedny z největších stromů s mohutnou, široce kulovitou až rozložitou korunou a krátkým plodonosným obrostem.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: například Baumannova reneta , Dülmener Herbstrosenapfel, Carpentin.
PLODNOST: pozdní, mezi 10.-12. rokem po výsadbě, střídavá, středně velká až velká.
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 180-200 g, ale také 400 g) zhruba pravidelného, ​​ploše kulatého tvaru. Slupka je hladká, částečně zdrsněná rzí, tvrdá, málo lesklá, v základu zelená, později žlutá a na sluneční straně pruhovaně načervenalá, pokrytá rezavými tečkami nebo skvrnami. Dužina je bělavě nažloutlá, jemná, hustá, nejprve křupavá, později měkne. Chuť velmi dobrá, sladkokyselá, jemně kořeněná, renetovitá, ušlechtilá.
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumní zralost v listopadu až v 1. polovině prosince, skladovatelnost do února až dubna. Plody dobře drží na stromě a neotláčejí se při přepravě. Během skladování ale mohou vadnout nebo zevnitř hnít.
VYUŽITÍ: výborná pro přímý konzum a moštování, vhodná i pro sušení a další kuchyňské zpracování. Vhodná pro vzrůst zejména do sadů a velkých zahrad, méně do alejí.
Stanoviště: slunečné, preferuje hluboké, živné půdy, ale spokojí se is horšími, pokud nejsou příliš suché nebo příliš mokré. Vhodné jsou polohy chráněné před pozdními jarními mrazy.
ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, málo v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti, rakovině a padlí, méně vůči monilióze.

PŮVOD: Francie, Croncels, vyšlechtili ji bratři Baltetovci ze školky v Croncels u Troyes jako semenáč pravděpodobně Antonovky a v r. 2010. 1869 uvedli na trh.
RŮST: střední až bujný. Koruna je pravidelná kulovitá, později mírně rozložitá, tvoří silně konkurenční výhony, lehce houstne. Často se dožívá vysokého věku .
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Astrachán červený , Baumannova reneta , Bernské růžové, Coxova reneta , Gdaňský hranáč , Charlamowski , James Grieve Red , Krasokvět žlutý , Landsberská reneta , McIntosh, Ontario , Parmén Wealthy, Zvonkové .
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká, ob rok velmi vysoká.
PLODY: větší, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká a lesklá, světle zelená, ve zralosti slámově žlutá se světlými tečkami, někdy i mdlým líčkem. Dužina je žlutá, hustá, křehká, šťavnatá . Chuť je velmi lahodná sladkokyselá, mírně kořeněná .
Dozrávání: sklizeň koncem srpna až začátkem září, dozrává rovnoměrně, konzumně krátce po sklizni, vydrží do konce října, z vyšších poloh až do Vánoc. Plody snadno padají ve větru a vyžadují šetrnou sklizeň, snadno se otisknou.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum a výrobu moštů a vín, sušení . Na vzduchu málo hnědne.
Stanoviště: slunečné, vhodné i do vyšších poloh , ale vyžaduje výživnou půdu. Nevhodná do mokrých, suchých půd a do větrných a vlhkých poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu, květinám nevadí ani déšť. Odolná vůči vlnačce krvavé a obalovači jablečnému . Středně až výše odolná vůči rakovině, středně odolná vůči padlí, středně až méně vůči strupovitosti. Je náchylnější k hnědnutí dužiny a slupky během skladování.

Bujný růst. Do plodnosti vstupuje později. Středně velký plod, slupka je základní barvy zeleno žluté s tečkováním. Vynikající chuť. "

PŮVOD: pravděpodobně Německo, 1. půl. 19. stol.
RŮST: bujný, zdravý vzrůst , koruna vysoká a široká.
OPELOVACÍ POMĚRY: hůře přijímá cizí pyl a špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Parména zlatá zimní , Průsvitné žluté , Ušlechtilé žluté.
PLODNOST: pozdější, bohatá úrodnost každý 2.-3. rok.
PLODY: velké, široce kuželovité. Slupka je zelenavě-žlutá, později až zlatožlutá , sluneční strana červeně pruhovaná a tečkovaná. Dužina jemná, hustá, měkká, šťavnatá , chuť lehce renetově okořeněná , nasládla.
Dozrávání: sklizeň v říjnu, konzumní zralost: listopad, vydrží do ledna až března.
VYUŽITÍ: přímý konzum a zpracování; plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTE: libovolné, i vyšší polohy , chráněné před drsným větrem; na živiny bohaté, propustné půdy. V suchých půdách se jí nedaří a plody opadávají, v mokrých a nepropustných půdách je náchylná k rakovině.
ODOLNOST: odolná vůči mrazu ; v těžkých, mokrých, nepropustných půdách náchylnost k rakovině.

Růst bujný, koruna se mohutně rozvětvuje do výšky, později je široce kulovitá, plodnost pozdější (7-10 let po výsadbě), na vyšších tvarech dobrá úrodnost. Plod středně velký až velký, tvar kulovitý, u kalichu mírně zúžený. Slupka pevná, nejprve zelenavě-žlutá až žlutá, později červená, na sluneční straně tmavě červená, nenápadně pruhovaná, s velkými bílými nebo rezavými lenticemi. Dužina je bělavá se žlutým odstínem, jemná, hustá, šťavnatá, chuť sladká, příjemně nakyslá. Zimní odrůda s krásným ovocem vhodným pro přímý konzum, zpracování a uskladnění. Sklizeň v polovině října, konzumní zralost: listopad až prosinec, skladovatelnost do března. Nenáročná odrůda, prospívá i ve vysokých, podhorských polohách. Pěstební tvar vyšší, zmlazovací řez nepříliš hluboký. Mrazuodolná. Vhodné opylovače: Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Ontario, Ušlechtilé žluté. Sám je špatný opylovač. Původem z Německa.

PŮVOD: neznámý, asi Francie, stará odrůda nejpozději ze začátku 19. století. U nás se jmenuje i Štepové.

RŮST: zdravý a silný, vytváří vysokou, široce kulovitou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě , květiny jsou mrazuodolné.

PLODNOST: vysoká, tvoří mnoho plodonosných větviček.

PLODY: středně velké, kuželovité. Slupka je hrubá, hladká až mastná, žlutá, s četnými rezavými lenticely, na sluneční straně zlatožlutá . Dužina je nažloutlá, dosti jemná a šťavnatá, chuť kořeněná, sladkokyselkavá.

Dozrávání: sklizeň v první polovině září, konzumní zralost od konce září, skladovatelnost do ledna. Podobně jako Riznerovo má velmi dlouhou konzumní dobu na to, že se sklízí už v září jako letní odrůda.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, zpracování. Dobře snáší přepravu.

Stanoviště: slunečné, snese i drsnější, vyšší polohy , i horší, mělčí, méně úrodné půdy . Je vhodná do otevřených i uzavřených zahrad, polí, alejí. Jen v příliš suchých polohách má drobné plody.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, málo náchylná k nemocem.