Ovocné

PŮVOD: Rusko, Tomská oblast, FGUP Bakczarskoje Rosselhozakademii, jako volně opylený genotyp 2-64-32 vyšlechtili šlechtitelé IK Gidzjuk, NV Savinkova, AP Pavlovskaja a AT Tkačeva v roce 1987. Na západě.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, dorůstá výšky 150 cm a šířky 120 cm.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodné opylovače: Bakčarskij Velikan, Doč Velikana, Jugana, Streževčanka, Vostorg.

PLODNOST: je raná, střední až vyšší, průměrně 3,5 kg/křik, 11,5 t/ha.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 1,6 g, maximálně 2,6 g), podlouhlé, vřetenovité, tmavě fialové se silným osříněním, takže vypadají jako světle modré. Slupka je tlustší. Obsahují střední množství semínek. Chuť je sladkokyselá, příjemně aromatická a při testování chuti dosáhla 4,9 bodů na 0-5 bodové škále.

Dozrávání: rané, v polovině května.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, do dezertů, koláčů, džemů či sirupů. Dobře snášejí přepravu.

STANOVISTE: slunné stanoviště nebo polostín. Odrůda nenáročná na pěstování, na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu . Odvděčí se za dostatečnou vláhu .

ODOLNOST: silně mrazduvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C).

PŮVOD: Nový Zéland, náhodný semenáč druhu Actinidia deliciosa nalezený na farmě a pojmenovaný v roce 1968.

RŮST: bujný, vyvařuje plstnaté ovíjevé liány vyžadující oporu, je vhodné zajistit mu letní řez, zejména má-li opylit jen jednu samici.

OPELOVACÍ POMĚRY: pozdě kvetoucí samec potřebný k opylení samičích odrůd A. deliciosa odrůdy Hayward či Bruno, klon 8, zvládne opylit 4-5 samic, jsou-li v dostatečné blízkosti, pyl přenáší hmyz. Zvyšuje úrodu a velikost plodů i částečně samoopelivých odrůd Zakarpacie a Jenny . Zvládne dokonce opylit i odrůdy aktinidie význačné ( A. arguta ), minimálně tetraploidní odrůdy Geneva, Weiki a Bingo, ačkoli jejich plody jsou mírně menší než po opylení samcem A. arguta .

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody.

Dozrávání: netvoří plody.

VYUŽITÍ: výborný, produktivní opylovač a zároveň velmi dekorativní liána vhodná na pergoly, ploty apod.

STANOVIŠTE: slunečné, před větrem chráněné stanoviště ; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy , na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji ke zdi či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho sálají do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat rodivé větve až ve vyšší výšce. Vhodná jen do teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: odrůda je ve dřevě mrazuodolná do asi -15 °C, listové poupata a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné k pozdním jarním mrazům již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě rozkvetou. Lépe odolná vůči houbovým chorobám a plísním .

PŮVOD: Rumunsko, Institutul de Cercetare – Dezvoltare pentru Pomicultura Pitesti – Maracineni, vyšlechtili ji v roce 1981 V. Cociu a R. Roman jako křížence odrůd Tuleu Gras x Early Rivers.

RŮST: středně bujný, vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, s nefunkčními tyčinkami netvořícími pyl, kvete pozdě až velmi pozdě. Vhodné opylovače: Agenská, Althanova ringlota, Anna Späth, Early Rivers, Gras Ameliorat, Silvia, Stanley.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 38-50 g), podlouhlé, nesouměrné. Slupka je tenká, fialovomodrá, na zastíněné straně fialová s tmavšími skvrnami, na sluneční straně tmavě modrá, osřiněná. Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je příjemně aromatická, vyváženě sladkokyselá, při plném vyzrání až sladká, velmi dobrá . Pec se velmi dobře odděluje od dužniny. Je to pološvestka .

Dozrávání: velmi časné až časné, 33 dní před Bystrickou, tedy přibližně v 1. a 2. dekádě srpna. Dozrává postupně, sklízí se probírkou.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i všestranné zpracování na kompoty, džemy, marmelády, na sušení či výrobu destilátů.

Stanoviště: slunečné, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i květu a středně tolerantní vůči šarce, ta se projevuje jen na listech, naprosto minimálně na plodech. Je náchylnější k moniliové hnilobě plodů ( Monilinia fructigena ).

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, Výzkumný ústav ovocinářský, vyšlechtili ji v r. 2010. 1951 Pál Maliga a János Apostol jako křížence odrůd Pandy 29 a Nagy Angol, v Maďarsku je registrována od roku 1965.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný. Vytváří vysoké, vznosné, užší koruny s kosterními větvemi rostoucími nahoru. Ani v pozdějším období plodnosti nemají větve sklony k vyholování.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná, dobrá a pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 21-22 mm, 4-5 g), kulaté, mírně zploštělé. Slupka je velmi tenká, jemná, hladká a lesklá, tmavě červené až hnědočervené barvy , je náchylná k otlačení. Dužina je měkká, jemná, rozplývavá, silně šťavnatá, tmavě červená, šťáva barví středně silně. Chuť je sladkokyselá, aromatická, dobrá až velmi dobrá . Dužina mírně zůstává na pecce. Je to kyselka .

DOZŘÍVÁNÍ: časné, koncem 2. a začátkem 3. třešňového týdne, tedy kolem poloviny června , rovnoměrně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také ke zpracování na kompoty, džemy či sirupy, vína, likéry, destiláty a na pečení. Dopravu snáší středně až hůře.

Stanoviště: sluneční, nejlepší plody a úrodu dosahuje v teplých polohách s úrodnými, dostatečně vlhkými hlinitopísečnými až hlinitými půdami. Nesnáší štěrkovité a suché půdy, kde jsou nízké výnosy a drobné plody. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, květních poupatách i květinách. Je dobře odolná vůči moniliové ložnici ( Monilinia laxa ) a listové skvrnitosti třešně ( Blumeriella jaapii ). Je silně odolná vůči praskání plodů a středně odolná vůči monilíové hnilobě plodů ( Monilinia fructigena ) během dlouhotrvajících dešťů. Vrtivka třešňová ji nenapadá.

PŮVOD: Maďarsko, Izsák, vybral ji Ferenc Nyujtó a jeho kolegové v r. 2010. 1953, registrována byla v r. 1953. 1971.

RŮST: středně bujný, tvoří obráceně kuželovité, středně husté koruny, menší než u Maďarské.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Bergeron, Borsiféle kései rózsa, Ceglédi bíborkajszi, Maďarská.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 50-80 g), podlouhle vejčité, mírně zploštělé. Slupka je sytě oranžová, s výrazným, mramorovaným, tmavě červeným líčkem. Dužina je oranžová, středně tuhá, vláknitá, rozplývavá, šťavnatá. Chuť je výrazně aromatická, sladkokyselkavá, velmi dobrá . Pec se dobře odděluje od dužniny a má sladké jádro.

Dozrávání: rané, v první polovině července.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i všestranné zpracování na džemy, výživy, pečení, destiláty, v nepřezrálém stavu i na kompoty.

Stanoviště: slunečné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, výživnou, topnou půdou. Je středně náročná na vláhu, vyžaduje 700-800 mm srážek ročně. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě, mrazuodolnější v květních poupatách než odrůda Maďarská. Spolehlivě tolerantní vůči šarce , středně odolná vůči moniliové spále ( Monilinia laxa ).

PŮVOD: Švýcarsko, kanton Bern, Opplingen, náhodný semenáč nalezený na kraji lesa Franzem Baumannem, šířil ho ve velkém P. Daepp z Oppligenu. Synonyma: Berner Rosenapfel, Neuer Berner Rosenapfel, Rose de Bern.

RŮST: středně bujný, později až slabší, tvoří středně velké až menší, vysoce kulovité až jehlanovité, později až rozložité či převislé, relativně řídké koruny, které ale dostatečně obrůstají krátkým plodonosným obrostem, připomínajícím obrost Parmény zlaté zimní. Větve nasazuje v ostrém úhlu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete skoro až středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Ananasová renete, Baumannova reneta, Coxova reneta, Croncelská, Gdaňský hranáč, Hammersteinovo, Jonathan, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: raná, zpočátku pravidelná, později se střídají vysoké a nízké úrody.

PLODY: velikostní nevyrovnané, nejčastěji středně velké (průměrně 120 g), ale i menší a větší, i tvarově variabilní, tupě vejčité, tupě kuželovité i kulaté, shranatělé. Slupka je jemná, hladká, lesklá, jemně mastná, žlutozelená barva nejméně z poloviny, ale často celá překrytá krásně červeným, rozmytým líčkem s namodralým osřiněním a výraznými, bělavými tečkami. Dužina je žlutavě bílá, pod slupkou narůžovělá, křehká, později jemná, šťavnatá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je nasládlá, jen nepatrně kyselkavá, aromatická, jemně kořeněná, příjemná .

Dozrávání: sklizeň asi v polovině září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do Vánoc, nejlépe chutná v říjnu až v listopadu. Rychlé moučnatí při prohlédnutí. Plody často předčasně opadávají.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro sušení a moštování. Přepravu nesnáší moc dobře ani hned po sklizni, snadno se otiskuje.

Stanoviště: slunečné, chráněné před silným větrem, ale neuzavřené. Půdy jí vyhovují přiměřeně vlhké, nesnáší extrémně suché či příliš vlhké půdy. Je vhodná zejména do středně teplých a vyšších, chladnějších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě , středně až silně mrazuodolná v květu, dobře odolná v květu i vůči nepřízni počasí. Je méně odolná vůči strupovitosti a vůči rakovině ve studených, mokrých půdách, v teplých suchých oblastech středně náchylná na padlí a napadení vlnačkou krvavou.

PŮVOD: Itálie, Kampánie, bližší původ je neznámý.

RŮST: středně bujný, rozložitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivý, opylení jinou odrůdou zvyšuje úrodu, ale i počet semen. Je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy, přibližně v první polovině června. Vhodné opylovače: Tipo, Fuyu.

PLODNOST: při nepřítomnosti opylovače středně vysoká, s přítomností vysoká, tvoří i partenokarpické plody bez opylení a ty jsou bezsemenné.

PLODY: na druh Diospyros kaki spíše menší (průměrně 95 g), široce vejčité, pevnější. Slupka je v plné zralosti výrazně oranžová. Dužina se zejména u opylených plodů zbarvuje do čokoládovohněda a od toho je odvozen název odrůdy. Opylené plody mají semena. Chuť je velmi sladká s vysokým obsahem cukrů (průměrně 17,5 ° Brix) a nízkým obsahem kyselin. Je to typ PVNA (Pollination-Variant Non-Astringent), tedy bez opylení při sklizni trpký, s opylením jinou odrůdou sladký.

Dozrávání: v září až listopadu. Trpké plody potřebují k dozrání 2 týdny v pokojové teplotě, netrpké jsou konzumovatelné hned.

VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování, sušení, do džemů, na víno apod.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy. Vhodné pouze do vinařských oblastí .

ODOLNOST: mrazuodolné asi do -15 °C , první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze jej pěstovat zcela bez postřiků .

PŮVOD: Francie u obce Amanlis, kon. 18. stol., náhodný semenáč.

RŮST: zdravý a bujný růst, vytváří vysoké kuželovité koruny, časem převislé, větve jsou obloukovitě převislé pod úrodou, ve školce roste křivě; daří se jí i na kdoule.

OPELOVACÍ POMĚRY: špatný opylovač, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova , Eliška, Hardyho , Křivice, Nelisova zimní , Madame Verté .
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná .

PLODY: středně velké, baňaté, mírně protáhlé, vyrovnané. Slupka je nazelenalá, hladká, jen místy rezavá, s drobnými hustými lenticelami, na sluneční straně jemné červené líčko, na některých plodech úzká rezavá čára. Dužina je bělavá až nazelenalá, máslovitá , měkká, šťavnatá , chuť sladká, lehce kořeněná, výborná .

Dozrávání: sklizeň začátkem září, zrání 1 týden po sklizni, rychle prozrává. Plody středně odolné vůči otlakům.

VYUŽITÍ: přímý konzum, kuchyňské využití, mošty a destiláty.

Stanoviště: středně náročná na teplo a středně mrazuodolná, ale daří se jí i ve vyšších polohách , nesnáší větrné polohy, potřebuje chráněné stanoviště. Není náročná na půdy a skromná na živiny, má raději vlhčí polohy, nesnáší suché půdy.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a mrazuodolná v květu, odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Francie, v Oullins u Lyonu ji ve své školce jako náhodný semenáč vzpírající se zaštípání objevil v roce 1822 M. Jaboulay. Nazývá se také Jaboulay nebo Oliva či Ramon Oliva.

RŮST: středně bujný až velmi bujný (i na mahalebce), vytváří mohutnou, přitom však řídkou korunu, rozložitou , neuspořádanou, větve jsou vodorovně rozloženy, později ovisnou. Kvůli tvaru koruny se moc nehodí do stromořadí a alejí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Napoleonova , Karešova , Kaštánka , Rychlice německá, Hedelfingenská , Büttnerova, Kassinova raná, Srdcovka přeúrodná.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku. Typicky

vyhholuje a plodí na konci větví.
PLODY: velké (průměrně 6 g), tuposrdcovitého nebo kulatého tvaru, slupka velmi lesklá, tmavě červené barvy. Dužina je v časné zralosti tužší, později měkká (polochrupka), červená, protkaná bledými žilkami, velmi šťavnatá s červenou, bledě barvicí šťávou. Chuť výborná , sladkokyselá až sladká, příjemně vínovastá, středně aromatická. Pecka je velká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Je to asi nejranější velkoplodá odrůda ze starých odrůd třešní.

Dozrávání: rané, ve 2.-3. třešňovém týdnu, zároveň s Karešovou a Kaštánkou, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá . Pro přepravu a krátkodobé skladování je třeba ji obrat ještě před plnou zralostí, když se ještě tolik neotlačuje.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale také pro kompoty a další zpracování.

Stanoviště: slunečné, daří se jí v teplých i středně teplých oblastech, na půdu není náročná.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu. Náchylnější k praskání plodů během déletrvajících dešťů. Je málo náchylná k monilióze, ale ve vyšších polohách jí trpí více.

PŮVOD: Německo, Výzkumná ovocnářská stanice Jork u Hamburku, kříženec odrůd Thurn-Taxis (Schneiderova) a Rube z roku 1957, na trh uvedena v roce 1977.

RŮST: velmi bujný, koruny tvoří polovzpřímené.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě. Vhodné opylovače: Kordia , Thurn-Taxis (Schneiderova) , Hedelfingenská , Napoleonova , Sam, Summit, Lapins, Irena, Halka.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké, srdeční, s dlouhou, tenkou až středně hrubou stopkou. Slupka je tenká, hnědočervená s malými světlejšími lenticemi ve středně velkém až velkém počtu. Dužina je červená, tuhá, křupavá, středně šťavnatá, sladkokyselá až nakysladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, dobrá až velmi dobrá . Šťáva je purpurová a barví. Pecka je ve srovnání k plodu středně velká až velká, dužina se na ní může jemně zachytávat.

DOZŘÍVÁNÍ: pozdní, v 6. až 7. třešňovém týdnu, tj. ve 2. polovině až koncem července, tedy neuniká vrtivce třešňové, bývá červivá.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum, výrobu džemů i kompotů a další zpracování.

STANOVISTE: sluneční mimo mrazové kotliny. Půda pokud možno hluboká s dostatkem vápníku, lehčí, dostatečně propustná, ale ne suchá, nesnáší vysokou hladinu podzemní vody a zamokřené stanoviště. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro třešně.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a středně až silně mrazuodolná v květu. Plody jsou vysoce odolné vůči praskání plodů při déletrvajících či intenzivních deštích, středně odolné vůči monilióze .

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské Národní Botanické Zahradě MM Gryška byl vyšlechtěn jako kombinace genotypů, poprvé rodil v roce 1990

RŮST: středně bujný až bujný. Vytváří keř až polostrem. Dorůstá výšky 2 - 4m.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, cizoopélivý, hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dříně.

PLODNOST: vysoká, 17letý keř dosáhne úrody až 45-50 kg.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 5,6-8 g), lahvovité, tmavě červené, aromatické, sladkokyselé, velmi dobré. Pecka je středně velká (průměrně 11,7 % z hmotnosti plodu), dobře oddělitelná od dužniny.

Dozrávání: velmi pozdní, ve 2. polovině září až začátkem října po dobu asi 3 týdnů.

VYUŽITÍ: Vhodný pro přímý konzum i pro zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv a díky dobré oddělitelnosti pecky od dužiny i na sušení .

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, ale náchylnější k poškození mrazem během kvetení. Odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .

PŮVOD: od jižní Evropy a jihozápadní Asie až po střední Německo, Česko, střední Moravu, sever Slovenska, jižní Polsko, Ukrajinu, Krym a Kavkaz. Roste původně v křovinatých stráních a světlinách lesů, zejména na vápencovém podloží od nížin po pahorkatiny.

RŮST: středně bujný. Je to křovitá dřevina s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající výšky 3-7 metrů. Listy jsou protistojné, jednoduché, sytě zelené, eliptické nebo vejčitě kopinaté s typickou rovnoběžnou žilnatinou.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizoopélivý , hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje další geneticky odlišný semenáč nebo odrůdu dříně.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovačů v době kvetení vysoká a pravidelná, květiny nezvyknou vymrzat, jen musí být dost teplo, aby alespoň čmeláci, mouchy a chladuvzdornější opylující hmyz létal.

PLODY: sice menší než plody selektovaných a šlechtěných velkoplodých odrůd, ale také jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), antioxidanty a v plné zralosti jsou chuťově velmi zajímavé. Jsou to peckovice oválného nebo soudkovitého tvaru s lesklou slupkou červené barvy a masitou dužninou. Pec je podlouhlá, rýhovaná. Chuť plodů je v nezralém stavu trpká, po dosažení úplné zralosti svěže sladkokyselá .

Dozrávání: většinou od srpna do října.

VYUŽITÍ: Atraktivní keř do parků, zahrad, mezí, který zaujme brzy kvetoucími žlutými květy a nádherně zbarvenými červenými plody . Dá se použít jako solitérní dřevina, resp. lépe ve dvojici kvůli opylení, ale také jako živý jedlý plot , který dobře snáší řez a přesto je plodný. Plody jsou vhodné pro přímý konzum i zpracování - výrobu šťáv, sirupů, džemů, likérů, pálenky - drienkovice.

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě i květu, odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .

PŮVOD: Anglie, asi už od půl. 17. století, v r. 2010 1729 ji poprvé popsal pomolog Battey Langley jako Hamden's Bergamot.

RŮST: v mládí bujný a rovný, později středně bujný, koruna široce jehlanovitá až vysoce kulovitá. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, vedlejších větví je mnoho a pod úrodami se ohýbají, takže později koruna působí převisle. V období plodnosti vyžaduje prosvětlovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: sice neověřené, ale podle času kvetení asi: Amanliská , Angoulemská, Avranšská , Bezjaderka Říhova, Drouardova , Hardyho máslovka , Hohensaatenská, Koporečka , Mechelenská , Pstružka , Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 150-180 g), cibulovité , někdy při stopce více zúžené, jindy tupě zkosené. Slupka je jemná, drsná, nelesklá, zelenožlutá, s červeným pruhovaným líčkem , se spoustou lenticel. Někdy bývá celá, jindy jen kolem stopky a kalichu pokrytá skořicovou rzí. Dužina je bílá, nažloutlá, kolem jádřince hrubě zrnitá, jinak velmi jemná, měkká, šťavnatá a rozplývavá . Chuť je výborná, sladká, jemně kořeněná, jemně aromatická .

DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň koncem září až začátkem října, konzumní zralost od 10 dnů po sklizni, skladovatelná do konce října až do druhé poloviny listopadu. Plody jsou ve sklizňové zralosti málo náchylné k otlakům, při konzumní naopak velmi náchylné.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro džemy, pečení, mošty a destiláty. Je méně vhodná k sušení a kompoty kvůli zrnitosti dužiny kolem jádřince.

Stanoviště: slunečné, nenáročné na půdu , nesnáší jen příliš suchou nebo naopak příliš mokrou a studenou, na nich plody zůstávají drobné, praskají a nedozrávají. Na polohu také není náročná, snese otevřené i chráněné, nižší i vyšší polohy . Velmi vhodná do alejí, sadů i zahrad.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, silně odolná vůči strupovitosti, monilióze, rakovině .

PŮVOD: Francie, Angers, semenáč neznámého původu ve 2. půl. 19. století vypěstován v pokusné zahradě Zahradnického svazu Maine et Loire. Poprvé rodila v roce. 1849.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, užší jehlanovitý tvar si zachovává i ve vyšším věku.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova, Crassanská, Júlová, Drouardova , Esperenova máslovka, Hardenpontova , Hardyho máslovka , Charneuská , Konference, Madame Verté , Mechelenská , Nelisova zimní , Poiteau , Roos.

PLODNOST: pozdější, střední až menší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 190 g, ale i 500 g), krátce hruškovité, baňatější, z jedné strany často jemně prohnuté, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, jemná, matná, nejprve zelená, později žlutozelená s množstvím rezavých teček, někdy s oranžovočerveným pruhovaným líčkem . Dužina je bílá až žlutobílá, jemná, rozplývavá, velmi šťavnatá , nehnědne. Chuť je kořeněně sladká, mírně nakyslá, aromatická, vynikající, jedna z nejlepších .

Dozrávání: sklizeň v půl. října, konzumně dozrává koncem října až zač. listopadu, vydrží do konce listopadu až do půl. prosince. Při sklizni se neotiskuje. Dobře se skladuje , nevadne a nehniličí, dozrává postupně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale také pro sušení, moštování, výrobu džemů, výživ, kompotů, destilátů, na pečení.

Stanoviště: slunečné, chráněné, půda teplá, hluboká, dostatečně vlhká, úrodná. V suché a chudé půdě málo rodí, ve studené a mokré jsou plody nekvalitní a lehce praskají. Vhodná jen do teplých poloh , ve vyšších jsou plody kamínkovité.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu, středně až silně odolná vůči strupovitosti , vůči ostatním chorobám a škůdcům středně, nebývá červivá .

PŮVOD: Francie; 1825 ji jako náhodný semenáč objevil v lesíku Zoologické zahrady St. Lucas u Angers, Nicolas Giffard, rolník a školkař z Fouassieres.

RŮST: slabší, tvoří řídké šlahounovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Esperenova bergamotka , Guyotova , Křivice, Pařížanka , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: pozdější, závislá na stanovišti - v dobrých podmínkách pravidelná a spolehlivá, v nevhodných střídavá a nejistá.

PLODY: středně velké (70-120 g, někdy i 150 g), pravidelné, podlouhlé hruškovité. Slupka je lesklá a hladká, žlutozelená s červenými tečkami, na sluneční straně mramorově červená. Dužina je bělavá, jemná, velmi šťavnatá, máslové, rozplývavé konzistence. Chuť je výborná, sladká a jen lehce kořeněná a jemně kyselkavá . Zralé plody výrazně voní .

Dozrávání: sklizeň od 20. července ještě v tvrdém stavu, konzumně dozrává koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: výborná zejména pro přímý konzum , ale také pro výrobu kompotů. Dopravu snáší jen krátce po sklizni v tvrdém stavu.

Stanoviště: vyžaduje slunečné, teplé, dostatečně chráněné, ale ne uzavřené stanoviště, nejlepší kvality plodů dosahuje na živných, lehkých půdách. Vhodná zejména do teplých poloh pro pěstování hrušek.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji p. Gilbert přibližně kolem roku. 1905 a šířil ji školkař Charles Baltet z Troyes v departamentu Aube. U nás se množila také pod názvem Čistecká banánová.

RŮST: v mládí bujně, ve školce tvoří rovné kmeny, na trvalém stanovišti středně bujně až slabší a rychle začíná stárnout. Vytváří vzpřímenou, řídkou korunu, která později vlivem úrod převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Konference , Madame Verté , Williamsova .

PLODNOST: raná (3.-4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 180-190 g), lahvovité, mírně hranaté, nepravidelné, kališní část je šikmo uťatá, povrch plodů je hladký, u větších plodů někdy mírně zhrbolený. Slupka je hladká, pololesklá, zelená až nažloutlá s hnědočerveným až červeným pruhovaným líčkem , s množstvím drobných, zeleně obroubených lenticel, které místy splývají v rezavé mramorování. Dužina je bělavá až žlutobílá, šťavnatá, krémová, jemná, rozplývavá . Chuť je sladká až velmi sladká, jemně kořeněná a kyselkavá, velmi dobrá.

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává koncem listopadu až v prosinci a při postupném zrání vydrží do konce ledna. Po sklizni se dobře přepravuje, neotiskuje se.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také univerzálně využitelná pro sušení, pečení, moštování, výrobu kompotů, džemů, pyré či destilátů. Dobře se skladuje.

Stanoviště: vyžaduje slunečné a teplé stanoviště a úrodné, hluboké, propustné, výživné a vláhou dobře zásobené půdy. Vhodná do teplých i středně teplých oblastí , s ohledem na strupovitost otevřenější.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, netrpí kamínkovitostí a škůdci .

PŮVOD: Francie, Dreux, vybral ji v roce. 1884 zahradník William Fourcine jako semenáč neznámého původu. V roce. 1889 byla poprvé popsána ve francouzském zahrádkářském časopise.

RŮST: růst středně bujný, později slabší, koruna je menší, široce jehlanovitá, plodonosné dřevo kratší a husté, větve se pod váhou úrod ohýbají a rozkládají.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Clappova máslovka , Dekanka Robertova , Drouardova , Hardyho máslovka , Charneuská , Červencová, Konference , Křivice, Lectierova , Madame Verté , Mechelenská , Solanka , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: raná (5.-6. rok po výsadbě), pravidelná, vysoká až velmi vysoká.

PLODY: středně velké (průměrně 180 g), podlouhlého, hruškovitého, zaobleného, ​​pravidelného tvaru. Slupka je drsná, hrubá, tuhá, polomatná, barva zelenožlutá až žlutá, s rezavými lenticemi a rezavým mramorováním při kalichu a stopce. Dužina je bílá, jemná, šťavnatá . Chuť z dobrých poloh je příjemně sladká, kořeněná, jen mírně nakyslá .

Dozrávání: sběr koncem října, konzumně dozrává v prosinci , vydrží do února, v chladírnách i 6 měsíců.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum a pro výrobu džemů, moštů, kompotů či sušení. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: sluneční, teplé, ideální jsou úrodné, topné půdy s dostatkem vláhy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí , v drsnějších polohách ovoce zcela nedozrává.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , středně až slabší v květu, středně až výše odolná vůči strupovitosti , odolná vůči monilióze a rakovině , nebývá napadána škůdci. V deštivém létě mohou plody praskat.

PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Seyve Villard 12375 x Královna vinic; maďarský název odrůdy je Palatina.

RŮST: silný až středně silný růst.

OPELOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samoopelivý.

PLODNOST: vysoká, spolehlivá.

PLODY: Třásně středně velké (200-500 g), kompaktní. Bobule středně velké (3-4 g), kulovitě elipsovité krásné jantarově žluté barvy. Chuť je sladká, výrazně muškátová, harmonická . Slupka je pevná a tuhá. Cukernatost 18-22%, kyselost 7 – 8g/l.

Dozrávání: rané, dozrává již koncem srpna až začátkem září. Potřebuje sumu aktivních teplot 2300 °C.

VYUŽITÍ: Výborná stolní odrůda vhodná pro přímý konzum i moštování.

STANOVIŠTE: Slunečné stanoviště, teplé polohy, hlinité/hlinito-písčité půdy. Odrůda vhodná i do vyšších poloh a okrajových oblastí .

ODOLNOST: středně až vysoce odolná vůči perenospore - plísni révové ( Plasmopara viticola ) , středně vůči padlí révy ( Plasmopara viticola ) , velmi vysoce odolná vůči botrydidě ( Botrytis cinerea ), nízko vůči červené ložnici révy ( Pseudopezaiza . Středně mrazuodolný do -22 °C až -23 °C.