Ovocné

PŮVOD: pravděpodobně Rusko.

RŮST: v mládí roste velmi bujně, má vznosnou korunu ; později se větve ohýbají k zemi.

OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač pro mnohé odrůdy. Vhodné opylovače: Průsvitné žluté , Croncelské , Baumannova reneta , Ananasová reneta , Krasokvět žlutý , Astrachan červený , Bismarkovo, Delicious, Jonathan .

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, ve vyšším věku střídavá.

PLODY: velmi pěkné plody menší až střední velikosti, hladká, tenká slupka slámově žluté barvy s typickým krátkým červeným pruhováním . Dužina je bílá, šťavnatá , ostřejší kyselé chuti. Plody mají intenzivní vůni .

Dozrávání: sklizeň v srpnu, plody vydrží cca 3-4 týdny.

VYUŽITÍ: raná odrůda vhodná pro přímý konzum, pro kuchyňské zpracování, mošty , vína, sušení.

Stanoviště: vhodná i do drsnějších poloh – musí být však chráněny před větrem , nepříliš náročná na půdu, ale v suché jsou plody malé a rychle opadávají strom trpí padlím, v jílovitých a těžkých půdách trpí rakovinou. Vhodná do zahrad, polních sadů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná , středně odolná vůči padlí, náchylnější k rakovině v nevhodných půdách ak chrastavitosti v uzavřených polohách bez proudění vzduchu.

PŮVOD: Francie, 2.pol. 17. stol.

RŮST: střední až bujná intenzita růstu, koruna mohutná, široká, vysoká, kulovitá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače : Baumannova reneta , Croncelská , Coxova reneta , Průsvitné žluté , Zuccalmagliova reneta .

PLODNOST: plodnost 5-7 let po výsadbě, středně vysoká.

PLODY: středně velké, tvar kulovitý, základní barva šedozelená , později se žlutým nádechem, na sluneční straně s hnědočerveným líčkem a silnou rezavostí. Slupka drsná, kožovitá , rezavá, dužina šťavnatá, jemná, kyprá, rychle hnědne; chuť výborná , sladkokyselá, jemně natrpklá.

Dozrávání: sklizeň od první poloviny října, konzumní zralost prosinec - leden , skladovatelnost do března až srpna.

VYUŽITÍ: odrůda výborná pro skladování , výrobu vína, moštu ; skladovatelnost při dobré vlhkosti do března až srpna.

Stanoviště: méně náročná na stanoviště, miluje teplé polohy a snese i vyšší polohy , ale slunečné; půda úrodná, hluboká, vlhčí. Vhodná do zahrad, na pole, do alejí.

ODOLNOST: odolná vůči mrazu , středně náchylná na padlí, v příliš vlhkých půdách trpí rakovinou.

PŮVOD: velmi stará odrůda, jejíž původ není přesně znám, vznikla zřejmě z druhu Corylus tubulosa v přímořských oblastech jižní Evropy.

RŮST: střední až slabší, tvoří husté, rozložité keře. Velice silně podrůstá. Vyžaduje méně prostoru při výsadbě.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete středně brzy až pozdě, samičí květiny začínají kvést dříve než samčí, ale kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodné opylovače: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská , Katalonská, Tonda di Romana, Webbova , Zellská červenolistá .

PLODNOST: středně raná (od 4. roku po výsadbě), středně vysoká až vysoká ve vhodných podmínkách, méně až středně pravidelná.

PLODY: střední až velké (průměrně 23 g), dlouhé válcovité , zda podlouhle vejčité, světle hnědé, středně dobře luskatelné, ne všechna jádra zůstanou vcelku, ale velmi snadno se louská louskáčkem . Punčoška je delší než plod, je pouze jemně cípovitá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je velké , velmi dobře vyplňuje celou skořápku (z hmotnosti plodu tvoří asi 50%). Je dlouhé válcovité, slupka je tenká, hlakdá, světle hnědá, jen velmi slabě až slabě zkorkovatělá. Chuť má aromatickou, velmi dobrou, nasládlou až sladkou . Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZŘÍVÁNÍ: časné, během 1. dekády září.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum vcelku i pro zpracování na pečení, cukroví apod.

STANOVISTE: sluneční či mírný polostín, teplejší, chráněné. Vyžaduje úrodné a teplé půdy, ve vlhkých a studených nebo suchých písčitých nemívá dobré výnosy a kvalitní plody. Vhodná jen do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: je méně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách, i květiny jsou kvůli dřívějšímu času kvetení poškozovány mrazy. Květy jsou citlivé i na jiné nepříznivé klimatické podmínky v době kvetení. Nezvykne trpět nemocemi, nosánek lískový ( Curculio nucum ) i veverky a ptáci její plody s oblibou vyhledávají.

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice Želešice, vyšlechtil ji J. Urban v r. 2012. 1968 jako kříženec odrůd Heinemannova pozdní a směs pylu Red Lake a Jonkheer van Tets.
RŮST: středně bujný až bujný, středně hustý, tvar je kulovitý až krovitý, v plné rodivosti rozložitý, ale nepoléhá. Výhony rostou polovzpřímeně. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.
OPELOVACÍ POMĚRY: vysoce samoopélivá , kvete středně brzy. Květy nesprchají.
PLODNOST: je raná, vysoká (průměrně 5-10 kg, maximálně 16,2 kg), pravidelná. Plodí na jednoletém obrostu dvouletých výhonů i na dvouletých výhonech.
PLODY: třásně jsou dlouhé (průměrně 7,8 cm, na mladém dřevě 12 cm, maximálně 15 cm), středně husté, s 20 až 34 bobulemi. Bobule jsou středně velké (průměrně 9-9,5 mm), kulaté, pevné. Slupka je lesklá, smetanově bílá, průsvitná, pevná, tuhá, středně silná. Dužina je šťavnatá, tužší, bezbarvá . Chuť je lahodná, kyselejší až sladkokyselá . Má středně vysoký obsah vitamínu C v rámci rybízu.
Dozrávání: středně pozdní až pozdní, ve 2. polovině července až do začátku srpna . Určena pro ruční sklizeň. Plody dobře snášejí přepravu i skladování do 6 dnů.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum i sirupy, vína, džemy či želé.
Stanoviště: slunečné, preferuje půdu bohatou na humus a živiny, dobrou úrodu poskytuje iv podmínkách méně příznivých pro pěstování rybízu, dobře snáší sucho . Je vhodná do všech pěstitelských oblastí .
ODOLNOST: vysoce mrazuodolná ve dřevě i květu, vysoce odolná vůči americkému padlí angreštu ( Sphaerotheca mors uvae ), méně odolná vůči antraknóze ( Drepanopeziza ribis ).

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocinářský, vyšlechtěná v r. 2010. 1975 jako kříženec odrůd Wangenheimova a Požegače.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete brzy. V přítomnosti dalších odrůd kvetoucích zároveň se zvýší úroda. Vhodné opylovače: Čačanská lepotica , Haganta , Herman, President .

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 60 g), eliptické, nesouměrné. Slupka je pod osřiněním purpurově fialová , na sluneční straně intenzivnější. Dužina je žlutozelená, měkká až středně tuhá, velmi šťavnatá . Chuť je kyselo sladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, dobře aromatická, dobrá až výborná . Pecka se středně dobře odděluje od dužiny, někdy může dužina na jejích žebrech zůstávat.

Dozrávání: je velmi časné , 42 dní před Bystrickou, tedy ve 2. polovině července, je třeba sbírat postupnou probírkou nejzralejší plody.

VYUŽITÍ: výborná pro přímý konzum, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátů, sušení či pečení.

Stanoviště: slunečné, není náročná na stanoviště a půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech a ve velmi malé míře na plodech) a středně až silně odolná vůči ostatním chorobám.

PŮVOD: Čína, zřejmě provincie Šantung (Shandong), delta Žluté řeky.

RŮST: slabší. Tvoří malý strom dorůstající výšky asi 7 ms lesklými listy a beztrnými výhony.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, potřebuje jinou odrůdu k dosažení úrody. Kvete v červnu až srpnu. Vhodné opylovače: Např. Huizao, Jinsi, Lizao, Wuhezao, Changhong a další.

PLODNOST: v prvních letech nižší, až později je vyšší.

PLODY: středně velké (průměrně 33x36 mm, 17,5 g), kulaté až mírně oválné. Slupka je tenká a hladká, světle zelená až žlutozelená, přecházející do hnědé barvy. Plody jsou křupavé, dužina je jemná a velmi šťavnatá . Chuť je jedinečná, je to nejoblíbenější a nejchutnější odrůda v Číně. Plody jsou sladké (v domovině obsahují průměrně 22-26 % cukru). Jsou bohaté na nutriční látky, vitamín C (304-334 mg/100 g), flavonoidy a polyfenoly.

Dozrávání: středně časné až pozdní, od října do začátku listopadu .

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné zejména pro přímý konzum , ale také pro sušení , kandování a další použití. Když se suší získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také „čínské datle“ , mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek atp. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVISTE: slunečné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě do cca. -20 °C. Raší a kvete pozdě , takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazy. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší . Je náchylnější k následujícím chorobám: metlovitost jujuby způsobenou Candidatus Phytoplasma ziziphi , rez způsobenou Phakopsora zizyphi-vulgaris , hnilobu plodů a zakrnění, ale v Evropě se tyto nemoci zatím nevyskytují.

PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v půl. 19. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátně dlouhověké stromy , vysoké rozložité a mohutně větvené koruny nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopélivá odrůda, kvete pozdě , je velmi dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Napoleonova, Karešova, Troprichterova , Granát, Germersdorfská , Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia , Velká černá chrupavka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň , Ostheimská višeň . Tyto odrůdy také sama vhodně opyluje.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé . Dužina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá , šťáva barví středně. Chuť je nakysladká, aromatická, mírně nahořklá, kořeněná, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtevkou třešňovou zhořkne.

Dozrávání: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Jelikož dozrává pozdě, napadá ji vrtivka třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum i všestranné zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.

STANOVISTE: sluneční. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a padají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh .

ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná , ale květiny jsou náchylné na pozdní mrazíky, plody při trvalých deštích praskají. Vůči monilíové ložnici je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtivkou třešňovou.

PŮVOD: Francie, v Oullins u Lyonu ji ve své školce jako náhodný semenáč vzpírající se zaštípání objevil v roce 1822 M. Jaboulay. Nazývá se také Jaboulay nebo Oliva či Ramon Oliva.

RŮST: středně bujný až velmi bujný (i na mahalebce), vytváří mohutnou, přitom však řídkou korunu, rozložitou , neuspořádanou, větve jsou vodorovně rozloženy, později ovisnou. Kvůli tvaru koruny se moc nehodí do stromořadí a alejí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Napoleonova , Karešova , Kaštánka , Rychlice německá, Hedelfingenská , Büttnerova, Kassinova raná, Srdcovka přeúrodná.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku. Typicky

vyhholuje a plodí na konci větví.
PLODY: velké (průměrně 6 g), tuposrdcovitého nebo kulatého tvaru, slupka velmi lesklá, tmavě červené barvy. Dužina je v časné zralosti tužší, později měkká (polochrupka), červená, protkaná bledými žilkami, velmi šťavnatá s červenou, bledě barvicí šťávou. Chuť výborná , sladkokyselá až sladká, příjemně vínovastá, středně aromatická. Pecka je velká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Je to asi nejranější velkoplodá odrůda ze starých odrůd třešní.

Dozrávání: rané, ve 2.-3. třešňovém týdnu, zároveň s Karešovou a Kaštánkou, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá . Pro přepravu a krátkodobé skladování je třeba ji obrat ještě před plnou zralostí, když se ještě tolik neotlačuje.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale také pro kompoty a další zpracování.

Stanoviště: slunečné, daří se jí v teplých i středně teplých oblastech, na půdu není náročná.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu. Náchylnější k praskání plodů během déletrvajících dešťů. Je málo náchylná k monilióze, ale ve vyšších polohách jí trpí více.

PŮVOD: Bělokarpatská krajová odrůda, pocházející z lískovské doliny.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající výšky 15-30 metrů a dožívající se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě soliterního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené z 6-10 párů jednotlivých lístků se zoubkovitým okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavě zelená, spodní světle zelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta - oranžova - červena.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samoopélivá , hmyzem opělivá. Kvete v květnu až červnu a květiny jsou oboupohlavní, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5-7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300-1200 kg plodů).

PLODY: kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti žluté až červenožluté . Plod zraje až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou , aromatickou.

Dozrávání: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímému konzumu a jinak se používají k výrobě marmelád , kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - "oskorušovice" , dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování . Dřevo oskoruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

Stanoviště: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných , spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva. Dobře adaptovaná na bílokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím .

PŮVOD: Rusko, selekce z náhodných semenáčů aktinidie význačné ( Actinidia arguta ) realizovaná Ivanem Vladimírovičem Mičurinem.

RŮST: velmi bujný. Línovité výhony jsou hladké, bez chloupků, světle zelené s výraznými lenticely, listy středně velké s klínovitou bází a ostrou špičkou a výrazně červenými stopkami. Pěstujeme se silnou opěrnou konstrukcí - buď na pergole, na plotě nebo na vysokém vedení ve tvaru T. Sázíme ve vzdálenosti asi 5 m od sebe.

OPELOVACÍ POMĚRY: je cizoopylivé , hmyzem opylivé, je to samičí odrůda pro tvorbu plodů vyžadující opylení samčí odrůdou druhu aktinidia význačná ( Actinidia arguta). Prince Jumbo nebo oboupohlavní odrůdou Weiki či samčí odrůdou aktinidie lahodné (Actinidia deliciosa) Tomuri.

PLODNOST: raná (3 roky po výsadbě), do plné plodnosti vstupuje až ve věku 7-8 let, velmi vysoká (až 70 kg z rostliny), pravidelná v případě zabezpečení před poškozením pozdními jarními mrazy. Rodí na loňských výhonech vyrůstajících z 2letého i staršího dřeva.

PLODY: jsou středně velké (3,5x2,5 cm, 6-15 g), válcovité. Slupka je hladká, zelená s výrazným purpurovým líčkem , které v případě dostatečného osvětlení pokrývá většinu plodu. Dužina je zelená, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, svěží, silně aromatická, připomíná chuť ananasu , jahod či rebarbory.

DOZŘÍVÁNÍ: je časné, v první polovině září . Vyžaduje přibližně 150 bezmrazých dnů na dozrání.

VYUŽITÍ: plody zejména pro přímý konzum a zpracování na džemy, marmelády apod.

STANOVIŠTE: slunečné, před větrem chráněné stanoviště , příp. polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy , na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. doporučujeme zamulčovat. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji ke zdi či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho sálají do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat rodivé větve až ve vyšší výšce.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě do -30 °C, listové poupata a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě rozkvetou. Odolná vůči většině houbových chorob , jedině ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftóra ( Phytophthora cryptogea ).

PŮVOD: USA, New York, Geneva, University of Cornell, v roce. 1973 vyšlechtěna jako kříženec odrůd ostružiny západní ( Rubus occidentalis ), zřejmě [(Bristol x Dundee) x Dundee].

RŮST: bujný, vzpřímený, bez řezu dosahují výhony i 2,5m. Výhony jsou tyrkysové, purpurové až fialové, otrněné. Méně odnožuje, ale dlouhé výhony velmi dobře zakořeňují při doteku se zemí. Vyžaduje řez dvakrát za rok na výšku asi 100 cm, aby byla zvládnutelná a abychom podpořili plodnost. Vyžaduje oporu a spon 90-120 cm x 180-240 cm.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá. Kvete po dobu asi 2 týdnů v květnu a červnu bílými květy atraktivními pro opylovače.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná. Rodí na loňských výhonech.

PLODY: na ostružinu západní velké, polkulovité, pevné, černé s mírným osříněním mezi peckovičkami, lesklé. Jsou méně šťavnaté než klasické maliny, ale převážně sladké s minimem kyseliny, s osobitou, velmi příjemnou příchutí a vůní . Obsahují mnoho antokyanů. Bylo vědecky dokázáno, že mají protirakovinné účinky : působí nejen jako prevence, ale také proti progresu či metastázám.

Dozrávání: jednou ročně ve 2. polovině června až začátkem července .

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum , mrazení i všestranné zpracování na džemy, sirupy, do koláčů, sušené do ovocných čajů.

Stanoviště: slunečné, s humusovitou, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná . Silně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum , odolná vůči antraknóze .

PŮVOD: USA, Wisconsin, Elm Grove, muchovník velkokvětý ( Amelanchier x grandiflora), tedy přirozeně se vyskytující kříženec mezi muchovníkem stromovitým ( A. arborea ) a muchovníkem hladkým ( A. laevis ). Na trh jej uvedl v r. 2010. 1983 Tom Watson ze školky Christom Farms Nursery, z Cambridge ve Wisconsinu.

RŮST: bujný, vzpřímený, v dospělosti dosahuje výšky 6-7,5 ma šířky 4,5-6 m, tvoří jeden kmen či vícekmen s elegantně se široce rozvětvujícími větvemi. Listy jsou tlusté, dlouhé 7 cm a široké 4 cm se zuby 2 cm hlubokými, které se brzy na podzim zabarvují do žárově červené až tmavě oranžové barvy a dlouho zdobí strom.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý, hmyzem opelivý, kvete středně brzy velkým množstvím velkých bílých dekorativních květů (o průměru 2 cm), které jsou v poupatách výrazně žluté.

PLODNOST: středně vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 8x9 mm), kulaté, tmavěmodropurpurové. Chuťově méně výrazné než jiné odrůdy.

Dozrávání: středně časné, ve druhé polovině června.

VYUŽITÍ: keř či strom je velmi dekorativní celoročně , zejména velkými bílými květy na jaře a zářivě červeně zbarvenými listy dlouho během podzimu. Je vhodný do vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné pro přímý konzum, výrobu džemů, šťáv, pečení, mrazení. Obsahují spoustu pektinu, dobře želírují.

STANOVISTE: je vysoce přizpůsobivý , má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunečné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně mrazuodolný i v květu.

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji p. Gilbert přibližně kolem roku. 1905 a šířil ji školkař Charles Baltet z Troyes v departamentu Aube. U nás se množila také pod názvem Čistecká banánová.

RŮST: v mládí bujně, ve školce tvoří rovné kmeny, na trvalém stanovišti středně bujně až slabší a rychle začíná stárnout. Vytváří vzpřímenou, řídkou korunu, která později vlivem úrod převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Konference , Madame Verté , Williamsova .

PLODNOST: raná (3.-4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 180-190 g), lahvovité, mírně hranaté, nepravidelné, kališní část je šikmo uťatá, povrch plodů je hladký, u větších plodů někdy mírně zhrbolený. Slupka je hladká, pololesklá, zelená až nažloutlá s hnědočerveným až červeným pruhovaným líčkem , s množstvím drobných, zeleně obroubených lenticel, které místy splývají v rezavé mramorování. Dužina je bělavá až žlutobílá, šťavnatá, krémová, jemná, rozplývavá . Chuť je sladká až velmi sladká, jemně kořeněná a kyselkavá, velmi dobrá.

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává koncem listopadu až v prosinci a při postupném zrání vydrží do konce ledna. Po sklizni se dobře přepravuje, neotiskuje se.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také univerzálně využitelná pro sušení, pečení, moštování, výrobu kompotů, džemů, pyré či destilátů. Dobře se skladuje.

Stanoviště: vyžaduje slunečné a teplé stanoviště a úrodné, hluboké, propustné, výživné a vláhou dobře zásobené půdy. Vhodná do teplých i středně teplých oblastí , s ohledem na strupovitost otevřenější.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, netrpí kamínkovitostí a škůdci .

PŮVOD: Francie, našel ji Alexander Lucas v lese nedaleko Blois, zahradnictví Franson Freres v Orléansu ji uvedlo na trh v letech 1874-75.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří vysoce jehlanovité, široké koruny, se spodními kosterními větvemi téměř vodorovnými, postranní větve vlivem úrod časem převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská , Blumenbachova , Boscova láhev , Clappova máslovka, Crassanská, Drouardova , Esperenova bergamotka , Esperenova máslovka, Giffardova máslovka, Guyotova , Hardyho máslovka , Charneuská , Meďarská , Solanka , Williamsova.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (200 g, ale i 400 g), tupě kuželovité , baňaté, pravidelné. Slupka je hladká, jemná, při sklizni světle zelená, zralá světle žlutá až zlatožlutá s množstvím velkých lenticel. Dužina je bělavá, jemně nažloutlá, nepatrně zrnitá, měkká, velmi šťavnatá, rozplývavá . Chuť je sladká, jemně kořenitá, silně aromatická, příjemně pikantně natrpklá .

DOZŘÍVÁNÍ: sběr kdysi v 1. půl. října, dnes často již v září, konzumně dozrává postupně od října, vydrží do listopadu až února. Přepravu zvládá jen hned po sklizni.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu kompotů, pro sušení, pečení, výrobu džemů a destilátů. Po rozkrojení dužina nehnědne. Dobře se skladuje, zejména v chladírnách, kde vydrží i 6 měsíců.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Vyžaduje úrodné, hlinité, přiměřeně vlhké půdy. Ve studené jílovité půdě je dužina repovitá a bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: málo mrazuodolná ve dřevě v mládí, později středně, málo v květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Itálie, Řím, Istituto Sperimentale per la Frutticoltur, 1988, jako ozářením vzniklá mutace odrůdy Tuono.

RŮST: středně bujný. Velice dobře snáší tvarování.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete pozdě, asi 5 dní po Sladkoplodé krajové, ale spíše než Ferragnes. Rodí i bez přítomnosti jiné odrůdy mandle, ale přítomnost zároveň kvetoucí odrůdy zvýší úrodu. Vhodné opylovače: Tétényi Rekord , Tétényi Kedvenc, Tuono, Marta, Filippo Ceo, Lauranne, případně i Ferragnes a Ferraduel.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,4 g, jádra 1,5 g), špičaté. Skořepina, která je vlastně peckou, je polopapírová , polotvrdá, lehce luskatelná louskáčkem . Jádro je zvrásněné, světle hnědé, velmi dobré, sladké a aromatické chuti . Výtěžnost jader z pecek je asi 36 %. Dvojitá jádra se objevují asi v 10-20% případů.

Dozrávání: středně časné, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu ak výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atp.

Stanoviště: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny . Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti .

ODOLNOST: je sice středně mrazuodolná ve dřevě, květních poupatách a květu, ale pozdě kvetoucí . Středně náchylná k monilióze ( Monilinia spp. ).

PŮVOD: ČR, Střižovice u Turnova, vyšlechtil v r. 2010. 1970 Otto Louda jako kříženec Golden Delicious a Coxova reneta, odrůda byla registrována v roce. 1978.

RŮST: středně bujný až bujný, koruna kulovitá, polovzpřímená.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Idared, James Grieve , Pilot, Rubinola, Spartan . Je nekompatibilní s odrůdou Lord Lambourne.

PLODNOST: raná (často už ve školce) a velmi vysoká.

PLODY: středně velké až velmi velké (průměrně 137 g), velikostně nevyrovnané, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká, základní barva žlutá, na slunci překrytá výrazným pruhovaným červeným až tmavě červeným líčkem. Dužina bílá až krémová, středně tuhá, jemná, křupavá, středně šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, harmonická .

Dozrávání: sklizeň v první polovině října, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost do února až března.

VYUŽITÍ: vhodná zejména pro přímý konzum a kuchyňské zpracování.

Stanoviště: slunečné, půda vlhká, hluboká, propustná, výživná. Je plastická, vhodná zejména pro teplé a středně teplé, ale také výše chráněné, dříve otevřené polohy.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu. Je středně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti, Je citlivá na gumovitost jabloní.

PŮVOD: Polsko, Niwa Hodowla Plant Berry.
RŮST: velmi bujný, doroste až do 3 m , vyžaduje silnou oporu. Na letorostech se plody tvoří na 1/3 výhonu, na loňských výhonech na zbývajících 2/3.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.
PLODNOST: je pravidelná a velmi vysoká , asi 25 t/ha, zejména při ponechání loňských výhonů.
PLODY: jsou velmi velké (průměrně 8 g), kuželovité, světle červené, lesklé, pevné . Chuť je výborná, sladká (13% cukru). Plody se dobře oddělují z květního lůžka, i když ještě nejsou zcela zralé.
Dozrávání: plodí 2x ročně: 1. na letorostech při ponechání jedné úrody od konce srpna do mrazů , při dvou úrodách až asi od poloviny září do mrazů . 2. na dvouletých výhonech od poloviny června .
VYUŽITÍ: vhodná zejména pro přímý konzum, ale také ke zpracování na džemy, sirupy, zmrzliny a pod. ak mražení. Plody jsou velmi dobře trvanlivé a po sklizni netmavnou.
Stanoviště: slunečné, s vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou . Kvůli pozdější době zrání podzimní úrody při pěstování na 2 úrody ročně vhodnější do teplejších oblastí , při ponechání jen jedné úrody i do vyšších oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuodolná . Dobře odolná vůči chorobám , náchylná pouze na hnilobu kořenů ( Phytophthora rubi ).

PŮVOD: původní výskyt Evropa, Malá Asie, Severní Afrika.

RŮST: trnitý keř s rozložitou, hustou korunou, dorůstající výšky 2-4m. Kůra je červenohnědá, borka podélně rozpukaná a zbarvená do černá. Malé listy jsou eliptické, na okraji zoubkované, rostou po odkvětu.

OPELOVACÍ POMĚRY: keř kvete drobnými bílými květy v březnu až květnu.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: malé, kulovité peckovice tmavě modré barvy se zelenou až žlutou dužinou a hnědou peckou. Chuť je trpká , po promrznutí sladkokyselá .

Dozrávání: v říjnu, na větvích vytrvá do zimy.

VYUŽITÍ: výroba vína, destilátu, džemů. Plody, kůra, květiny i listy se využívají také v lidovém léčitelství (močopudný účinek, projímavý účinek, podpora látkové přeměny…).

Stanoviště: výskyt na Slovensku: nížiny až pahorkatiny do 900 mnm, suché půdy, meze, lesní okraje, slunné stanoviště, teplejší oblasti .

ODOLNOST: dřevina je mrazuvzdorná , odolná vůči suchu a exhalátům .