Ovocné

PŮVOD: Francie, Dreux, vybral ji v roce. 1884 zahradník William Fourcine jako semenáč neznámého původu. V roce. 1889 byla poprvé popsána ve francouzském zahrádkářském časopise.

RŮST: růst středně bujný, později slabší, koruna je menší, široce jehlanovitá, plodonosné dřevo kratší a husté, větve se pod váhou úrod ohýbají a rozkládají.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Clappova máslovka , Dekanka Robertova , Drouardova , Hardyho máslovka , Charneuská , Červencová, Konference , Křivice, Lectierova , Madame Verté , Mechelenská , Solanka , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: raná (5.-6. rok po výsadbě), pravidelná, vysoká až velmi vysoká.

PLODY: středně velké (průměrně 180 g), podlouhlého, hruškovitého, zaobleného, ​​pravidelného tvaru. Slupka je drsná, hrubá, tuhá, polomatná, barva zelenožlutá až žlutá, s rezavými lenticemi a rezavým mramorováním při kalichu a stopce. Dužina je bílá, jemná, šťavnatá . Chuť z dobrých poloh je příjemně sladká, kořeněná, jen mírně nakyslá .

Dozrávání: sběr koncem října, konzumně dozrává v prosinci , vydrží do února, v chladírnách i 6 měsíců.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum a pro výrobu džemů, moštů, kompotů či sušení. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: sluneční, teplé, ideální jsou úrodné, topné půdy s dostatkem vláhy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí , v drsnějších polohách ovoce zcela nedozrává.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , středně až slabší v květu, středně až výše odolná vůči strupovitosti , odolná vůči monilióze a rakovině , nebývá napadána škůdci. V deštivém létě mohou plody praskat.

PŮVOD: Německo, Berlín, jedna z nejstarších německých odrůd z 80. let 20. století.

RŮST: střední vzrůst do 2-3 m, vytváří bohatě rozvětvený keř s nepravidelnou korunou.

OPELOVACÍ POMĚRY: odrůda je částečně samoopelivá . Plodí i bez přítomnosti samčího opylovače , ale jeho přítomnost úrodu zvýší.

PLODNOST: raná, nižší v případě samotného keře, vyšší v případě přítomnosti samčího opylovače .

PLODY: středně velké, oválné, oranžové až tmavě oranžové , se středně pevnou dužninou. Obsahují vysoký obsah vitamínu C a dalších vitamínů, aminokyselin, tříslovin, minerálních látek, karotenoidů - posílení imunity, pozitivní vliv na obranyschopnost organismu.

Dozrávání: od konce srpna.

VYUŽITÍ: všestranné použití: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mrazení, sušení, výroba kosmetiky.

Stanoviště: nenáročná dřevina, vyžaduje slunečné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru .

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda, odolná vůči chorobám a škůdcům .

PŮVOD: nejasný, buď Francie, okolí Nancy, nebo jej některý francouzský král přivezl z Asie, velmi stará odrůda známá ve Francii od roku 1490, v okolí Nancy byla velmi rozšířená.

RŮST: nejprve bujný, později středně bujný, polovzpřímený, tvoří zpočátku jehlanovité, později kulovité až rozložité, nevelké koruny . Je vhodná do sadů i menších zahrad .

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá , kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: (středně) raná, vysoká až velmi vysoká , při přeplození někdy střídavá.

PLODY: jsou velmi malé (průměrně 9,5-10 g), kulaté nebo někdy mírně protáhlé, souměrné. Slupka je pod osříněním žlutá, v plné zralosti zlatožlutá , s červenými tečkami, středně hrubá, měkká, dá se stáhnout. Dužina je zelenožlutá až zlatožlutá, pevná, méně šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná , bez kyselosti typické pro jiný botanický druh - myrobalán ( Prunus insititia ), který se často lidově přezdívá mirabelka. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, 15 dní před Bystrickou, tedy ve 3.-4. týdnu srpna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, džemů, kvalitních destilátů či švestkových koulí .

Stanoviště: slunečné, nejlépe se jí daří v teplejších polohách do středních nadmořských výšek , ve vlhčích a úrodných půdách, ale celkově je nenáročná. Jen v suché půdě bývají plody drobné a v chladných polohách nejsou tak chutné.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce a málo náchylná k infikování jejím virem , při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza ( Monilinia fructigena ).

PŮVOD: USA, semenáč odrůdy Halehaven

RŮST: bujný růst, vytváří středně husté, polovzpřímené až rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete středně brzy až pozdě a trvá středně dlouho.

PLODNOST: raná, střední, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné, s výrazným švem. Slupka je středně pevná, středně silně přiléhá k dužině, je středně silně plstnatá. Základní barva je žlutá až žlutooranžová, na sluneční straně překrytá červeným líčkem, pruhovaná. Dužina je žlutooranžová, měkká až středně tuhá, nevláknitá, sladká až sladkokyselkavá , šťavnatá, jemně kořeněná, velmi dobrá . Hůře se odděluje od pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká až střední. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

Dozrávání: Raná odrůda, dozrává ve 2. půl. července - 14 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné na předčasný opad před sklizní nebo jen velmi málo.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum. Je dobře skladovatelná a vhodná pro přepravu.

Stanoviště: sluneční a teplé, úrodné půdy v chráněných, teplých polohách.

ODOLNOST: Méně odolná vůči mrazu ve dřevě i květních poupatách, zejména dojde-li k rychlému střídání vyšších a nižších teplot. Je sice náchylná na klejotok, ale málo náchylná na bakteriální skvrnitost listů ( Xanthomonas arboricola pv. pruni ). Vůči kadeřavosti listů ( Taphrina deformans ) je středně tolerantní.

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, vyšlechtěná jako kříženec odrůd George Soltwedel x Sparlee, povolena v r. 1999. 1971.

RŮST: vzpřímený, vysoký, hustý, ploše kulovitého tvaru. Tvoří střední množství poměrně dlouhých poplazů, zejména v prvním roce.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá. Květní stvoly se tvoří ve velkém množství pod listy a v jejich úrovni.

PLODNOST: vysoká (0,88 kg/rostlinu).

PLODY: velké, v první polovině sklizně ledvinovité, poté tupě kuželovité, karmínově červené, lesklé při sklizni. Dužina je tmavě červená, šťavnatá, s výraznou dutinou, velmi měkká. Chuť je vynikající, dezertní, sladká a silně aromatická po lesních jahodách .

Dozrávání: středně časné, od 2. týdne června do konce června , krátké, trvá asi 18 dní.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro mrazení a zpracování na džemy a sirupy.

Stanoviště: slunné stanoviště, případně polostín. Snáší velmi dobře všechny typy půd, ale preferuje polopropustné půdy. Je nenáročná, vhodná i do vyšších poloh . Sazenice jahod vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve sponě 50x80 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme o pravidelnou zálivku (ta je důležitá iv suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a nemocné listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v zimě i v květu, středně až více odolná vůči plísni šedé (Botrytis cinerea), méně vůči padlí ( Podosphaera aphanis ), odolnější vůči kořenovým hnilobám .

PŮVOD: Nový Zéland, náhodný semenáč druhu Actinidia deliciosa nalezený na farmě a pojmenovaný v roce 1968.

RŮST: bujný, vyvařuje plstnaté ovíjevé liány vyžadující oporu, je vhodné zajistit mu letní řez, zejména má-li opylit jen jednu samici.

OPELOVACÍ POMĚRY: pozdě kvetoucí samec potřebný k opylení samičích odrůd A. deliciosa odrůdy Hayward či Bruno, klon 8, zvládne opylit 4-5 samic, jsou-li v dostatečné blízkosti, pyl přenáší hmyz. Zvyšuje úrodu a velikost plodů i částečně samoopelivých odrůd Zakarpacie a Jenny . Zvládne dokonce opylit i odrůdy aktinidie význačné ( A. arguta ), minimálně tetraploidní odrůdy Geneva, Weiki a Bingo, ačkoli jejich plody jsou mírně menší než po opylení samcem A. arguta .

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody.

Dozrávání: netvoří plody.

VYUŽITÍ: výborný, produktivní opylovač a zároveň velmi dekorativní liána vhodná na pergoly, ploty apod.

STANOVIŠTE: slunečné, před větrem chráněné stanoviště ; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy , na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji ke zdi či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho sálají do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat rodivé větve až ve vyšší výšce. Vhodná jen do teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: odrůda je ve dřevě mrazuodolná do asi -15 °C, listové poupata a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné k pozdním jarním mrazům již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě rozkvetou. Lépe odolná vůči houbovým chorobám a plísním .

PŮVOD: ČR, Kostelec u Heřmanova Městce, jako náhodný semenáč ji našel učitel a pomolog Karel Hájek kolem r. 2010. 1885.

RŮST: v mládí středně bujný, později až slabší, koruna je kulovitá, rozložitá, hustá, později převislá. Vyžaduje častější proředění a zmlazování koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Golden delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Watervlétské mramorované. Neopyluje se s Parménou zlatou zimní.

PLODNOST: raná a pravidelná.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, ploše shranělé, nesouměrné. Slupka je suchá, kožená , drsná, slámově žlutá s oranžovým pruhovaným líčkem, rezavá. Dužina je bílá až nažloutlá, na vzduchu málo hnědne, je křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť je výborná, sladkokyselá, s aromatickou muškátovou příchutí.

Dozrávání: sklizeň v polovině října, zraje v polovině listopadu, vydrží do února až března.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a sušení, ale také pro moštování. Dobře snáší přepravu, neotiskuje se. Vyžaduje vyšší vlhkost ovzduší při skladování, jinak vadne. Vědnou i předčasně otrhané plody.

Stanoviště: slunečné, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. V suchých, ale i těžkých půdách jsou plody jen malé a nevyvinuté. Nejvhodnější je do středně teplých, chráněných oblastí , snese i výše chráněné polohy s kvalitní půdou .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Silně odolná vůči strupovitosti a málo náchylná vůči monilióze , středně odolná vůči padlí, středně až méně odolná vůči rakovině v těžké, mokré, studené půdě.

PŮVOD: Ukrajina, Krym, druh Crataegus orientalis subsp. pojarkovae .

RŮST: tvoří keře či stromy s rozložitou korunou, které v jeho domovině dosahují i ​​10 m, ale u nás spíše dorůstá do 4 m .

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivý , kvete v červnu, opylují ho mouchy. Snadno se kříží s jinými druhy rodu hloh.

PLODNOST: nastupuje ve 3. roce po výsadbě, je vysoká a pravidelná .

PLODY: malvice kulovitého tvaru a zářivé citrónově žluté barvy s výraznými tečkami (lenticelami) a průměrem cca. 2,5 cm. Mají vzhled a konzistenci malého jablíčka, uprostřed je 4-5 větších jadérek, která jsou často tak pevně spojena, že vyvolávají dojem jedné pecky. Dužina je šťavnatá až kašovitá, chuťově jsou výborné , připomínají azarolky (tj. plody hlohu C. azarolus) nebo šípky.

Dozrávání: od poloviny září do začátku října.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, kandování, výroba želé, džemů či kompotů.

Stanoviště: velmi nenáročný druh, preferuje slunečné stanoviště, ale zvládne i polostín, jen tam je třeba počítat s nižší plodností. Preferuje dobře odvodněnou , ale vlhkou hlinitou půdu, ale poradí si po zakořenění se širokou škálou půd - is velmi těžkými jílovitými is prosychavými či vápenitými půdami. Dobře zvládá i znečištěné ovzduší a jelikož je celoročně velmi dekorativní a neláká bodavý hmyz, je vhodný i do městské výsadby .

ODOLNOST: plně mrazuodolný a odolný vůči škůdcům a chorobám. Dobře suchuvzdorný .

PŮVOD: Anglie, Emneth, vyšlechtil ji William Lynn jako křížence odrůd Lord Grosvenor x Codlin Keswick, množí se od r. 2010. 1899. Synonyma: Early Victoria, Emneth Early, Früher Viktoria, Viktorie bílá.

RŮST: mírnější, zdravý, vytváří menší koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Ananasová reneta, Banánové zimní, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Discovery, Gascoyneho šarlatové, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Harbertova reneta, Hrkáč soudkovitý zimní, Kidd's Orange, Lebelovo, Matkino, Ontario, Parména zlatá zimní, Peasgoodovo, Pinova, Red Delicious, Spartan, Wealthy, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: je velmi raná, velmi vysoká , spíše střídavá.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 140-200 g), tupě kuželovité, mírně žebrovité. Slupka je mírně mastná, zelenožlutá až slámově žlutá , někdy s nevýrazným líčkem, mírně voňavá, často se přes plod táhne 1-2 čáry. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, šťavnatá. Chuť je osvěžující a pikantně nakyslá .

Dozrávání: sklizeň od poloviny srpna, dozrává postupně, vydrží často až do konce září.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu jablečného pyré.

STANOVISTE: slunečné, je nenáročná na polohu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu, silně odolná vůči strupovitosti , středně až vyšší vůči padlí, silně odolná vůči rakovině i vůči mšice vlnačce krvavé .

PŮVOD: Německo, z vinařských teras nad řekou Moselou, již zřejmě velmi stará odrůda, znovuobjevená ve 20. století

RŮST: slabší až středně silný růst, vytváří atraktivní dekorativní strom. Na jaře kvete krásně zbarvenými růžovočervenými květy, na podzim se listy zbarvují do červena.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: vysoká, je nutná probírka.

PLODY: středně velké, kulovité. Slupka je silně plstnatá, základní barva zelená, téměř po celém povrchu překrytá atraktivní červení. Dužina je pevná, intenzivně červená , dobře se odděluje od pecky. Plod je mírně sladký, výrazně aromatický .

Dozrávání: velmi pozdní, během září.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum a zejména pro zavařování, výrobu růžově zbarvených džemů, čatní a likéru.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Méně náročná na kvalitu půdy. Je vhodná spíše do teplých a středně teplých poloh ani ne kvůli mrazuodolnosti, než kvůli pozdnímu zrání.

ODOLNOST: dobře mrazuodolná ve dřevě, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů ( Taphrina deformans ).

PŮVOD: Polsko, získaný výběrem ze semenáčů z keře, který byl vysazen v 19. století na majetku polské rodiny Zamojských ve Floriance.

RŮST: poměrně silný a vzpřímený habitus. Nakonec doroste do výšky 3 - 4m.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, cizoopélivý, hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dříně.

PLODY: středně velké (průměrně 3 g, 2,8 cm), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy, jeden z nejtmavších . Plody jsou považovány za nejsladší , mají vysoký obsah cukru přibližně 16% a obsah kyselin jen 2,4%. Má sice jen středně vysoký obsah vitaminu C (75 mg/100 g), ale zato velmi vysoký obsah antokyanů (160 mg/100 g) a polyfenolů (464 mg/100 g).

Dozrávání: středně časné až pozdní, velmi dlouhé od poloviny srpna do konce září postupně po dobu 6 týdnů.

VYUŽITÍ: Vhodný zejména pro přímý konzum jako dezertní odrůda i pro zpracování. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě i květu, odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .

PŮVOD: Anglie, asi už od půl. 17. století, v r. 2010 1729 ji poprvé popsal pomolog Battey Langley jako Hamden's Bergamot.

RŮST: v mládí bujný a rovný, později středně bujný, koruna široce jehlanovitá až vysoce kulovitá. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, vedlejších větví je mnoho a pod úrodami se ohýbají, takže později koruna působí převisle. V období plodnosti vyžaduje prosvětlovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: sice neověřené, ale podle času kvetení asi: Amanliská , Angoulemská, Avranšská , Bezjaderka Říhova, Drouardova , Hardyho máslovka , Hohensaatenská, Koporečka , Mechelenská , Pstružka , Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 150-180 g), cibulovité , někdy při stopce více zúžené, jindy tupě zkosené. Slupka je jemná, drsná, nelesklá, zelenožlutá, s červeným pruhovaným líčkem , se spoustou lenticel. Někdy bývá celá, jindy jen kolem stopky a kalichu pokrytá skořicovou rzí. Dužina je bílá, nažloutlá, kolem jádřince hrubě zrnitá, jinak velmi jemná, měkká, šťavnatá a rozplývavá . Chuť je výborná, sladká, jemně kořeněná, jemně aromatická .

DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň koncem září až začátkem října, konzumní zralost od 10 dnů po sklizni, skladovatelná do konce října až do druhé poloviny listopadu. Plody jsou ve sklizňové zralosti málo náchylné k otlakům, při konzumní naopak velmi náchylné.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro džemy, pečení, mošty a destiláty. Je méně vhodná k sušení a kompoty kvůli zrnitosti dužiny kolem jádřince.

Stanoviště: slunečné, nenáročné na půdu , nesnáší jen příliš suchou nebo naopak příliš mokrou a studenou, na nich plody zůstávají drobné, praskají a nedozrávají. Na polohu také není náročná, snese otevřené i chráněné, nižší i vyšší polohy . Velmi vhodná do alejí, sadů i zahrad.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, silně odolná vůči strupovitosti, monilióze, rakovině .

PŮVOD: Francie, Seine-et-Oise, Arboretum de Segrez nedaleko Paříže, objevil jej Pierre Alphonse Martin Lavallée v roce 1870 – mezidruhový kříženec mateřského druhu hlohu mexického (Crataegus mexicana syn. C. stipulacea) a otcovského druhu hlohu pozdního (C. calpodendron). Správně by se měl podle objevitele nazývat hloh Lavalléeův (podle latinského Crataegus × lavalleei), ale v češtině se běžně používá název hloh Lavallův (Crataegus × lavallei).

RŮST: vzpřímený, umírněný, dorůstá do výšky 3–9 m a šířky 3–7,5 m, vytváří oválnou až kulovitou, kompaktní korunu. Větve jsou méně trnité než u jiných druhů hlohu, s trny dlouhými do 5 cm. Oválné, nepravidelně zubaté listy jsou kožovité, tmavozelené, na podzim se zbarvují do bronzova až vínově červené a zůstávají velmi dlouho na stromě, plody ještě déle.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylován hmyzem, s oboupohlavními květy uspořádanými v chocholících, které kvetou u nás v květnu až červnu.

PLODNOST: velmi raná, pravidelná, středně vysoká až vysoká. Výchovným řezem je vhodné oddálit vstup do plodnosti, aby strom nejprve rostl.

PLODY: na hloh středně velké (průměrně 16–20 mm), eliptické, oranžovočervené, pevné. Dužnina je polotuhá, šťavnatější, méně moučnatá než u našeho hlohu jednosemenného. Obsahuje asi 4 semena, která jsou seskupena tak, že připomínají pecku. Chuťově se výrazně liší – chybí typická hořkost našich hlohů, převládá sladkokyselá chuť velmi připomínající šípky, zejména později během zimy.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozvolné – v teplých oblastech začínají plody dozrávat zhruba v polovině září a vydrží na stromě velmi dlouho až do zimy, v některých letech dokonce až do začátku února, aniž by opadávaly. Pouze při náhlých změnách vlhkosti půdy může část z nich popraskat. Plody neměknou ani působením mrazu. Konzumně zralé jsou ihned po utržení ze stromu a v chladu vydrží asi týden až dva.

VYUŽITÍ: strom vhodný do parků, menších i větších zahrad, ale také do mezí, větrolamů a živých plotů, je velmi dekorativní po celý rok: bez listí stříbřitě zbarvenou borkou, v době vegetace tmavozelenými zdravými listy a bílými květenstvími, i později chocholíky zrajících plodů, které na stromě vydrží až do zimy. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci samotné nebo jako atraktivní ozdoba dezertů, k výrobě džemů, přesnídávek, pyré či k sušení do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy – čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo mírně polostinné, ideálně teplé a prosluněné místo, aby stihlo dozrát co nejvíce plodů. Není náročný na půdu, preferuje dobře propustnou, ale snese i jílovitou. Nejlépe se mu daří v teplých a středně teplých oblastech.

ODOLNOST: mrazuvzdorný ve dřevě do asi –25 °C, kvete pozdě a květy jsou dobře mrazuvzdorné, nebývají poškozovány pozdními jarními mrazíky. Po zakořenění je suchovzdorný, ale snese i dočasné zamokření půdy, větrné lokality i znečištěné ovzduší. Na rozdíl od jiných hlohů netrpí bakteriální spálou ani rzí (Gymnosporangium globosum).

PŮVOD: Francie, v Charmes v departementu Rhône jej kolem roku 1895 vybral jako náhodný semenáč školkař Sandrin, proto se zvykne jmenovat i (Bigarreau) Sandrin, či Souvenir des Charmes. O její rozšíření se však nejvíce zasloužila školka Moreau ve Villefranche-sur-Saône od roku 1909.

RŮST: bujný, koruna je středně velká, rozložitá, kosterní větve rostou šikmo, boční více vodorovně.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Napoleonova , Kassinova raná, Van, Marmotte. Nekompatibilní s odrůdou Burlat.

PLODNOST: raná až středně raná, podprůměrná až středně vysoká, nepravidelná v horších oblastech, kde vymrzají květiny.

PLODY: středně velké až velké (5,8-7 g), kulovitého či široce srdečního, zhrboleného tvaru. Slupka je lesklá, tmavě červená. Dužina je (středně) pevná, hustá, tmavě červená, šťavnatá, šťáva barví středně až silně. Chuť je sladkokyselkavá a příjemně kořeněná, velmi dobrá až výborná . Pecka je středně velká až velká.

Dozrávání: rané, v prvních dnech 2. třešňového týdne, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá .

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i zpracování. Hůře se sklízí kvůli krátkým stopkám. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: slunečné, nejlépe s dobře propustnou, úrodnou, dostatečně vlhkou, ale ne mokrou půdou v teplých a středně teplých polohách méně ohrožených pozdními jarními mrazy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, slabší v květu. Dobře až středně odolná vůči praskání plodů během dešťů, středně náchylná na moniliózu a klejotok.

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské Národní Botanické Zahradě MM Gryška vyšlechtěný Svetlanou Klimenko jako semenáč ze spontánního opylení, poprvé rodil v r. 2010. 1975.

RŮST: bujný, vzpřímený

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, cizoopélivý, hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dříně. Špatně se opyluje se Světljačokem (Svetljačok je jeho mutací) a Ekzotičejským (ten je mutací Lukjanovského).
PLODNOST: vysoká, 15letý keřík dosáhne 35-40 kg, 20letý keřík dosáhne i 70 kg. Výtěžnost v poměru k velikosti keře je spíše nižší (hmotnost plodů/objem stromu: 1,14 kg/m3).

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 6-7,5 g), lahvovité, tmavě červené až černé , příjemně sladkokyselé se středně vysokým obsahem cukru (9,8-10,2 %) a nízkým obsahem kyselin (1,7-1,9 %) a vysokým obsahem vitamínu C (128 mg/. Pecka je v poměru k plodu menší až střední (9,8-10,2 % z hmotnosti plodu) a obtížně oddělitelná od dužniny.

Dozrávání: středně časné, během 2. poloviny srpna. Plody neopadávají , mají po dozrání dobrou trvanlivost a skladovatelnost asi 3 - 4 týdny.

VYUŽITÍ: Vhodný pro přímý konzum i pro zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě i květu, odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .

PŮVOD: ČR, okolí obce Němčičky na Znojemsku, kde byla začátkem 20. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: růst nejprve bujný, později slabší. Vytváří středně husté, velké pyramidální, polovzpřímené koruny se silnými hlavními větvemi, které se neskloní.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Napoleonova , Hedelfingenská , Van, Troprichterova .

PLODNOST: raná, vysoká, skoro pravidelná, někdy mírně střídavá.

PLODY: středně velké až velké srdečního tvaru (5,5-7 g), slupka je lesklá, hladká, tmavě červená se světlými tečkami a čárkami, dužina je tuhá, světle červená, žilkovaná, velmi šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť je velmi dobrá , poměrně aromatická, jemně kořeněná, kyselkavě sladká až sladká. Pecka je středně velká až velká a dobře se odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, dozrává ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum a výrobu kompotů či další zpracování. Dobře snáší přepravu.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Odrůda vhodná i do sušších oblastí, ale preferuje hlubší, propustné a přiměřeně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: ve dřevě dobře mrazuodolná , v květu středně až níže. Vůči praskání plodů při deštích je středně odolná, podobně i vůči monilióze.

PŮVOD: USA, University of Maryland, vícenásobný kříženec ((SIUS 68-2-5 (Black Satin x SIUS 64-21-4) x Ark 545 (Darroe x Brazos)).
RŮST: velmi bujný, polovzpřímený až téměř vzpřímený. Výhony jsou beztrné .
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.
PLODNOST: vysoká (až 15 kg na rostlinu).
PLODY: zpočátku jen průměrně velké plody, ale ve 3.-4. roku po vysazení obrovské plody (průměrně 10 g, ale také více než 20 g) vejčitého tvaru, pevné, černé. Chuť je výborná, aromatická, sladká (až 12°Brix a do 1% kyselin).
DOZŘÍVÁNÍ: časné až pozdní, od konce července až do konce září během velmi dlouhého období .
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako dezertní ovoce , ale také pro mrazení a další zpracování (sirupy, džemy, zavařeniny atd.). Jsou velmi dobře skladovatelné.
STANOVIŠTE: sluneční, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování , v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého chlévské mrvy nebo kompostu. Vhodná do všech oblastí .
ODOLNOST: silně mrazuodolná , mírně tolerantní na teplo, silně odolná vůči chorobám a škůdcům .

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské Národní Botanické Zahradě MM Gryška byl vyšlechtěn jako kombinace genotypů, poprvé rodil v roce 1990

RŮST: středně bujný až bujný. Vytváří keř až polostrem. Dorůstá výšky 2 - 4m.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, cizoopélivý, hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dříně.

PLODNOST: vysoká, 17letý keř dosáhne úrody až 45-50 kg.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 5,6-8 g), lahvovité, tmavě červené, aromatické, sladkokyselé, velmi dobré. Pecka je středně velká (průměrně 11,7 % z hmotnosti plodu), dobře oddělitelná od dužniny.

Dozrávání: velmi pozdní, ve 2. polovině září až začátkem října po dobu asi 3 týdnů.

VYUŽITÍ: Vhodný pro přímý konzum i pro zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv a díky dobré oddělitelnosti pecky od dužiny i na sušení .

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, ale náchylnější k poškození mrazem během kvetení. Odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .