Ovocné

PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě Francie, Metz v Lotrinsku.

RŮST: bujný růst, vytváří mohutnou korunu, která je široce rozložitá, mírně převislá.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Baumannova reneta , Boikovo, Coxova reneta , Croncelská , Parména zlatá zimní , Průsvitné letní .

PLODNOST: raná a vysoká.

PLODY: středně velké plody, tvar kulovitý, případně i vyšší nebo zploštělý, většinou nenápadně pětihranný. Slupka je zelená , pokrytá hnědou "rez" , ve které jsou bělavé lenticely, bez líčka, hrubá. Dužina je bílá, nazelenalá, velmi jemná , kyprá a šťavnatá , výborné sladkokyselé chuti s kořeněnou příchutí .

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň: koncem září, konzumní zralost: říjen-leden až březen, pokud je dobře uskladněna. Plody předčasně padají ve větru.

VYUŽITÍ: přímý konzum a kuchyňské využití, sušení, výroba vína a povidla.

Stanoviště: slunečné, není náročná na kvalitu půdy, ale nemá ráda mokré, těžké, jílovité, ani příliš suché, hodí se do vyšších poloh.

ODOLNOST: dobrá mrazuodolnost . V mokrých půdách je náchylná k rakovině, v příliš suchých předčasně padají plody, náchylná k chrastavitosti v uzavřených polohách, málo náchylná k padlí v suchých půdách.

PŮVOD: Slovensko, místní odrůda z Bílých Karpat.

RŮST: bujný, vytváří mohutné, dlouhověké stromy , jedny z nejstarších.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá.

PLODNOST: pozdější, velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: velké až obrovské , nepravidelného, ​​ale spíše válcovitého tvaru. Slupka je zelenobílá s cihlově červeným líčkem na sluneční straně. Dužina je bílá, řídká, šťavnatá. Chuť je nasládlá s mírnou hořkostí .

Dozrávání: sklizeň během srpna a září, konzum hned po sklizni, vydrží maximálně do října.

VYUŽITÍ: zejména na cider a mošty , hospodářské využití.

STANOVIŠTE: nenáročná na polohu a půdu. Velmi vhodná do alejí, k cyklostezkám, do volné krajiny, do vyšších poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, odolná vůči chorobám i škůdcům.

PŮVOD: Japonsko, zřejmě vybrána ve 40. letech 20 století jako hexaploidní kříženec aktinidie význačné ( Actinidia arguta ) a aktinidie mnohodomé ( Actinidia polygama ).

RŮST: umírněný, dorůstá jen do délky 2,5-6m. Línovité výhony jsou hladké. Pěstujeme s pevnou oporou - buď na pergole, na plotě nebo na vysokém vedení ve tvaru T.

OPELOVACÍ POMĚRY: je částečně samoopylivé , resp. tvoří menší partenokarpické plody po stimulování nedokonale vyvinutým vlastním pylem (asi 30% násada z počtu květů) a větší opylené plody po opylení samčí odrůdou aktinidie význačné ( Actinidia arguta ). odrůdou Prince Jumbo (asi 65% násada z počtu květin).

PLODNOST: raná, středně vysoká (cca. 25 kg), spolehlivá i bez přítomnosti kvetoucího opylovače.

PLODY: malé až středně velké, partenokarpické plody jsou bezsemenné a menší (průměrně 4,9 g), opylené plody obsahují semena a jsou o něco větší (průměrně 5,7 g), na konci se charakteristicky zužují. Slupka je zelená a hladká, dužina je také zelená a šťavnatá. Chuť je sladkokyselá a výrazně aromatická. Mají v rámci kiwi vysoký obsah vitamínu C (222 mg /100 g hmotnosti čerstvých plodů).

DOZŘÍVÁNÍ: středně časné, koncem září a v říjnu .

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale i ke zpracování na džemy, marmelády, smoothie apod.

STANOVIŠTE: slunečné, před větrem chráněné stanoviště , příp. polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy , na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná, spíše neutrální až mírně kyselá. Doporučujeme zamulčovat. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji ke zdi či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho sálají do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat rodivé větve až ve vyšší výšce.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě do -25 °C až -30 °C, listové poupata a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné k pozdním jarním mrazům již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě rozkvetou. Odolná vůči většině houbových chorob , jedině ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftóra ( Phytophthora cryptogea ).

PŮVOD: USA, Oregon, Willamette Valley, ve 40. letech 20. století.

RŮST: bujný, dorůstá výšky 1,2-1,8 m, velmi silně odnožuje, tvoří průměrně až 5,5 výhonů na m2.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete v květnu a červnu.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, plodí na loňských výhonech.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 2,0-3,4 g), kulaté, tvarově vyrovnané, tmavě červené, pevné a lesklé . Dužina je šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, aromatická

Dozrávání: je to jednou rodící odrůda, zrání středně rané, u nás přibližně 3-4 týdny od poloviny června do července. Plody se dobře sklízejí a snášejí přepravu.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména ke zpracování , tedy pečení, výrobě džemů, želé, sirupů, zmrzlin a likérů. Výhodami jsou dobrá chuť a výrazná barva. Mohou se také zamrazit nebo sušit.

Stanoviště: slunečné, s humusovitou, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná, pomaleji nabývá mrazuodolnosti na podzim, ale na jaře jí déle vydrží. Je odolná vůči viru keříčkovité zakrslosti maliny (RBDV), středně až slaběji odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum .

PŮVOD: Nizozemsko, Shellinkhout, vyšlechtil J. Maars v r. 2009. 1931 jako kříženec odrůd Fayova úrodná x Scotch.

RŮST: bujný, polovzpřímený, středně hustý, tvar vysokokulovitý, před sklizní až rozložitý. Raší brzy. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

OPELOVACÍ POMĚRY: více samoopelivý, kvete brzy a dlouho. Květy dost sprchají při nízké vzdušné vlhkosti nebo mrazech v období květu.

PLODNOST: středně pozdní, středně vysoká (hospodářský významná až od 4. roku po výsadbě), pravidelná, průměrně 3,5-6,5 kg/keř, výška dost závisí na poloze.

PLODY: třásně jsou středně dlouhé až dlouhé (6-6,5 cm), řídké, s 11-13 bobulemi. Bobule jsou velké (průměrně 10 mm), kulovité, jen mírně zploštělé. Slupka je tenká, středně pevná, sytě červená, za dešťů často praská. Dužina je měkčí, šťavnatá, sytě červená . Chuť je příjemně nakyslá až kyselá, aromatická . Má středně vysoký obsah vitamínu C.

Dozrávání: velmi časné, již na přelomu června a července , od 4. týdne června po 2. červencový týden, bobule dozrávají ve střapci rovnoměrně . Já vhodná zejména pro ruční sklizeň. Plody se hůře přepravují i ​​skladují, v chladírně vydrží 7 dní.

VYUŽITÍ: zejména na sirupy, džemy, želé, méně pro přímý konzum a kompoty kvůli kyselejší chuti.

Stanoviště: preferuje těžší, hlubší, vlhčí úrodné půdy s dostatkem humusu a živin. Vhodná do teplých či chráněných středně teplých poloh .

ODOLNOST: méně mrazuodolná v květních poupatách v zimě i v květu během kvetení, odolná vůči rzi ( Cronartium ribicola ), středně až silně odolná vůči americkému padlí angreštu ( Sphaerotheca mors uvae ), středně odolná vůči antraknóze rybízovému ( Cecidophyopsis ribis ).

Středně pozdní, rezistentní stolní odrůda se žluto-zelenými bobulemi jemné, muškátové chuti.
Růst středně bujný až bujný, úrodnost střední až vysoká. Hrozen je velký (cca 400 gr.), bobule středně velké, elipsovitě oválné, žluto-zelené, dužina je měkká, jemná, chuť příjemně muškátová. Stolní odrůda vhodná pro přímý konzum, využívá se také jako moštová odrůda pro výrobu lehkých bílých vín. Slunečné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy. Optimální místa pro vypěstování kvalitních hroznů jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy - lehké až středně těžké. Zimním řezem odstraňujeme vyrozené výhony z loňského roku. Samoopelivý. Dobrá odolnost vůči houbovým chorobám a dobrá odolnost vůči mrazu. Původem z Maďarska.

PŮVOD: neznámý, ale zřejmě ČR, Karlovarský kraj, krajová odrůda. Synonyma: Červená role, Levínská krvavka.

RŮST: středně bujný, tvoří jehlanovité koruny, které jsou později převislé, letorosty mě výrazně červené a listy plstnaté.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, není prověřeno, jakým je opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

PLODNOST: pozdní (i po 10 letech po výsadbě), středně vysoká, střídavá zejména v nevhodných polohách.

PLODY: středně velké, baňaté, hruškovité. Slupka je drsná, v době sklizně zelenožlutá, téměř celá pokrytá červeným líčkem. Dužnina je středně tuhá, křupavá, hrubší, méně šťavnatá, krvavě červená , žilkovaná. Chuť je příjemně sladkokyselá s osobitou příchutí po tropickém ovoci.

Dozrávání: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během října, vydrží do konce října.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení a všude tam, kde vynikne její červená dužina , tj. sušení, pečení, výroba barevně zajímavých výživ, džemů, marmelády, moštů.

Stanoviště: sluneční, teplé, ačkoli toleruje i větrné. Nejvíce se jí daří v hlubokých, výživných, hlinitých půdách, v horších půdách může úrodnost velmi kolísat. Je vhodná zejména do teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, málo v květu. Je středně odolná vůči monilióze, výše odolná vůči strupovitosti , trpí jí v nevhodných polohách.

PŮVOD: Francie, Villiers-en-Breune, nedaleko Clionu, departement Indre, v roce 1760 ji našel jako náhodný semenáč v háji Fromentau farář H. Leroy.

RŮST: zdravý a bujný, vytváří typickou, krásnou, široce jehlanovitou, v pozdějších letech řídčí korunu - větve se pod vahou ovoce sklánějí. Plodonosný obrůst je krátký až středně dlouhý. V době plodnosti je třeba korunu pravidelně prosvětlovat.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Solanka, Trévouxská, Williamsova maslovka.

PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, lahvovitě protáhlé . Slupka je tlustší, hladká, ale málo lesklá, zelená až nažloutlá , někdy na sluneční straně mírně načervenalá, místy pokrytá rezavými lenticemi, často s odrůdově typickým švem . Celé plody jemně muškátově voní . Dužina je žlutavě bílá, polojemná, často polorozplývavá, šťavnatá, kolem jádřince bývá zrnitá. Chuť z dobrých poloh je sladkokyselá, mírně kořeněná.

Dozrávání: Sklizeň podle polohy a průběhu počasí od konce září do konce října (při předčasném sklizni plody vadnou), konzumně dozrává 3-5 týdnů po sklizni, vydrží uskladněná v chladu do ledna až února, dozrává velmi postupně.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, moštování, kompoty, sušení, výživy a pečení. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: slunečné, stromy jsou nenáročné na polohu, ale ideálními jsou pro ně teplejší polohy a úrodné, topné, hluboké půdy , neboť z oblastí studených, mokrých a drsných je ovoce vodnaté a řepovité chuti. Sázíme ji na vzdušné, ale před větrem chráněné a slunečné místo a udržujeme vzdušnou korunu.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, v mládí i méně, ale velmi dobře regeneruje, méně mrazuodolná v květu. Je středně odolná vůči strupovitosti a monilióze v uzavřených či zastíněných polohách.

PŮVOD: Francie, 2. půl. 19. st.

RŮST: střední růst, vytváří v mládí jehlanovitou korunu, která je u starých stromů převislá. Listy jsou na podzim nádherně zbarveny do oranžovo-červena.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Vhodné opylovače: Drouardova , Hardyho máslovka , Guyotova , Lectierova . Dobrý opylovač.

PLODNOST: dřívější, velká, pravidelná.

PLODY: atraktivní, středně velké plody tupě kuželovitého/válcovitého tvaru. Slupka je zeleno-žlutá, později žlutá, s karmínově červeným líčkem, někdy s rezavými pruhy. Bílá dužina je měkká, velmi šťavnatá , rozplývá se; chuťově je vynikající , polosladká - sladce kyselkavá, specifická .

Dozrávání: sběr ve 2. půl. srpna, konzumní zralost: ve 2. půl. srpna , skladovatelnost jen 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, výroba destilátu, džemů.

Stanoviště: slunné, chráněné stanoviště a dostatečně živná a hluboká půda. Odrůdě se daří ve vyšších , chladnějších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám, jen ve vlhkých letech mírně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Německo, bývalá NDR, registrovaná v roce 1979.

RŮST: velmi bujný, vytváří střední až vyšší korunu s velmi silnými větvemi, středně otrněnými. Dobře snáší řez až do tříletého dřeva. Dorůstá až 4 m .

OPELOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina, kvůli opylení potřebuje vysadit v blízkosti samce - opylovače .

PLODNOST: raná a velmi vysoká, ročně přinese jako dospělý keř 35-50 kg plodů.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 0,65 g, délka 1,45 cm x šířka 1,13 cm), charakteristického vejčitého tvaru, sytě oranžové barvy s pevnější slupkou a spíše kyselejší chuti. Obsahují v průměru 240 mg vitaminu C ve 100 g, 26 mg vitaminu E ve 100 ga 3,4 g kyselin, 4,9 g tuků. Je vhodná pro sklizeň ořezem a následným zmrazením větviček při -25 °C.

Dozrávání: v září až říjnu. Jedna z nejzazších odrůd.

VYUŽITÍ: pro kyselejší chuť plodů je odrůda vhodná zejména ke zpracování .

Stanoviště: slunné stanoviště, propustná půda. Vysazuje se ve sponě s 3x4m.

ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná , odolná vůči chorobám a škůdcům .

PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Pandy 38 a Nagy Angol.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený. Roste poměrně pěkně, větve příliš nepřevisí ani nevyholují, není příliš náročná na udržovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete středně brzy až pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká.

PLODY: středně velké (4,5-6,5 g), ledvinovité. Slupka je tmavě červená, je to typ kyselka . Dužina je tmavě červená, měkká až středně tuhá, středně šťavnatá, šťáva je červená, středně barvící. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, velmi dobrá až výborná . Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

Dozrávání: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: i pro přímý konzum a pro výrobu kompotů, džemů, sirupů, k sušení.

Stanoviště: slunečné, teplé, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých poloh a středně teplých chráněných .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je silněji odolná vůči koletotrichové hnilobě třešní ( Glomerella cingulata ), středně odolná vůči skvrnitosti listů třešní a višní ( Blumeriella jaapii ), náchylnější k monilióze ( Monilinia spp. ). Středně silně ji napadá vrtivka třešňová ( Rhagoletis cerasi ). Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: ČR, pravděpodobně z okolí Čáslavi či Kutné Hory, stará odrůda, zřejmě ze 2. poloviny 18. století. Synonyma: Böhmische Birne, Graue Muskatellerbirne, Muszkatelka, Musqué Grise de Bohême.

RŮST: bujný, zdravý. Tvoří mohutné, vysoce kulovité koruny, které se později pod váhou plodů rozkládají šlehounovitými kosterními větvemi do charakteristických oblouků . Charakteristické je v době vegetace i bohaté a zdravé olistění . Plodonosný obrůst je středně dlouhý. Stromy jsou velmi dlouhověké a do vysokého věku nevyžadují zmlazení, jen pravidelné prosvětlení.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdní (až po 8-12 letech po výsadbě), poté vysoká, pravidelná , ob rok velmi vysoká.

PLODY: malé (průměrně 100 g), vejčité až špičatě vejčité s tenkou, dlouhou stopkou. Slupka je ve sklizňové zralosti zelená, později žlutozelená, hrubá a drsná, jen středně lesklá a bez líčka, často jemně rezavá, zejména při stopce, se spoustou nevýrazných lenticel. Dužina je bělavá, mírně nažloutlá, polorozplývavá, jemně zrnitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, jemně kyselkavá, s výbornou muškátovou příchutí . Tato její výjimečnou chuť se rozvine při sklizni v tvrdé zralosti a po několikadenním uskladnění.

Dozrávání: sklizeň většinou začátkem srpna , někdy i dříve, dozrává nerovnoměrně. Třeba ji sbírat v tvrdé zralosti (asi týden před konzumní), dozrává v chladném uskladnění po 5-7 dnech, vydrží asi 1-2 týdny od sklizně. Přezrálé plody hniličí od jádřince.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a sušení , ale také na výrobu džemů a marmeládů, moštů, destilátů či na pečení. Na výrobu kompotů je vhodná pevností dužniny, ale plody jsou dost malé.

Stanoviště: slunečné, je velmi nenáročná na polohu a kvalitu půdy, ačkoli preferuje dostatečně vlhké a úrodné půdy, snese i písčité a kamenité půdy, pokud jsou dost vlhké a také drsnější a větrnější polohy. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh . Vhodná zejména do větších sadů, alejí, do země jako krajinotvorný strom.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu, silně odolná vůči strupovitosti i monilióze , nezvykne trpět ani škůdci.

PŮVOD: Spojené království, všiml si jí George Dummer, pracovník v ovocném sadě, který ji vypěstoval v r. 1999. 1949 jako semenáč Worcesterské parmény, která byla pravděpodobně opylená Bathským. Později si jí všiml školkař Jack Matthews v Thurstonu u Bury St. Edmunds a začal ji množit od roku 1960 a od roku 1962 s jejím současným jménem Discovery.

RŮST: středně bujný, později slabší, vytváří středně velké, hustší, široce pyramidální, později kulovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Mio, Parména zlatá zimní, Quinte, Spartan.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, s probírkou pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 95-125 g), ploše kulovité, souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká, lesklá, krémově žlutá, s rozmytým a pruhovaným červeným líčkem i na 3/4 plodu. Dužina je bílá, pod slupkou růžové, křehká, středně až více šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, aromatická, sladkokyselá.

Dozrávání: sběr v 1.-2. dekádě srpna, po dobu 10-14 dnů, konzumně dozrává hned, vydrží uskladněná v chladu 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale také pro pečení či výrobu jablečného pyré.

Stanoviště: slunečné, chráněné před silnějším větrem, ale neuzavřené. Preferuje hluboké, výživné, přiměřeně vlhké půdy, ale toleruje širší škálu půd, pokud nejsou příliš suché nebo naopak mokré, jílovité. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých, případně do chráněných chladnějších poloh .

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je středně až výše odolná vůči strupovitosti , údaje o odolnosti vůči padlí se různí.

PŮVOD: Rusko.

RŮST: střední růst, vytváří nižší keř (do 2,5 m) se vzpřímeně rostoucími výhony, které jsou pokryty malým množstvím krátkých trnů.

OPELOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, vyžaduje přítomnost alespoň 1 samčího opylovače na až 7 samic.

PLODNOST: raná, středně vysoká.

PLODY: středně velké (průměrně 0,6-0,7 g), kulovitě oválné, oranžovo-červené , s hrubší slupkou. Chuť sladkokyselkavá , osvěžující. Obsahují v průměru 5,63 % cukru, 3,73 % kyselin, 5-6,5 % olejů, 162,7 mg/100 g vitaminu C a až 24 mg/100 g karotenoidů. A také další vitamíny, aminokyseliny, třísloviny, minerální látky pro posílení imunity , pozitivní vliv na obranyschopnost organismu. Snadno se sklízejí.

Dozrávání: od poloviny srpna.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mrazení, sušení, výroba kosmetiky. Po rozmrazení si dobře zachovává tvar a nepraská.

Stanoviště: nenáročná dřevina, vyžaduje slunečné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru .

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná vůči chorobám a škůdcům .

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocinářský, vyšlechtěná v r. 2010. 1986 jako kříženec odrůd Agenská 707 a Stanley.

RŮST: středně bujný, v plné plodnosti ustává, tvoří polovzpřímené až široce rozložité koruny, vyžaduje udržovací a zmlazovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete pozdě. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení to jsou zřejmě tyto: Bystrická , Gabrovská , Čačanská rodná, Mirabelka nancyská .

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 20-30 g), oválné, nesouměrné. Slupka je středně pevná, pod osřiněním tmavě modrá . Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, málo až středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nakysladká, aromatická, velmi dobrá . Pec je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

Dozrávání: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení (velmi tmavé švestky), výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarku , odolná vůči monilióze ( Monilinia spp. ).

PŮVOD: ČR, vypěstoval ji Antonín Haman jako náhodný semenáč v Újezdě u Lázní Bělohrad, zač. 20. století. Na veřejnost se dostala v roce. 1925, kdy školkař J. Kuhn z Brtve a pomolog V. Zeman z Lužan vyzvali v časopise Ovocnické rozhledy pěstitelů, aby upozorňovali na nejlepší typy švestek.

RŮST: středně bujný, vytváří kulovitou až široce kulovitou, později rozložitou a středně hustou korunu s bohatým plodonosným obrostem, nevyholuje. Habitusem se nepodobá na Domácí švestku, ale spíše na Vlašku.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 19 g), protáhlého, typicky švestkového tvaru , nejširší uprostřed a rovnoměrně se zužující k oběma koncům. Slupka je fialová až tmavě modrá, s výrazným světle modrým osříněním , pod ním lesklá, málo hladká, kyselkavá. Dužina je zelenožlutá, pevná, středně šťavnatá, s vynikající, sladce kyselkavou, typicky švestkovou chutí , výrazně sladší než má Domácí švestka (Bystrická). Dobře se odděluje od pecky.

Dozrávání: koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: chuťově výborná švestka vhodná pro přímý konzum a všechny způsoby zpracování , k sušení, výrobě džemů, marmelády, kompotů či kvalitních destilátů.

STANOVISTE: slunečné, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou, nesnáší suchou půdu. Je velmi vhodná do okrajových, chladnějších oblastí , kde dosahuje lepších výsledků než v teplých oblastech.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , středně v květu. Silně odolná vůči moniliové spále ( Monilinia laxa ), ale citlivější na šarku a moniliózu plodů ( Monilinia fructigena ). Středně odolná vůči praskání plodů při dlouhotrvajících deštích.

PŮVOD: Francie, oblast Languedoc-Roussillon ve východních Pyrenejích, objevila se kolem roku 1830 jako náhodný semenáč.

RŮST: středně bujný, středně vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete skoro až středně brzy.

PLODNOST: raná (ve 3. roce po výsadbě), vysoká, relativně pravidelná.

PLODY: středně velké, kulaté. Slupka je světle oranžová s karmínově červeným líčkem . Dužina je oranžová, středně tuhá až měkká, šťavnatá . Chuť je vynikající, sladká, výjimečně aromatická .

Dozrávání: pozdní, koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: vynikající pro přímý konzum, výrobu džemů, výživ, destilátů, v ne zcela zralém stavu i kompotů.

Stanoviště: slunečné, s výživnou, dobře odvodněnou půdou. Vhodná spíše do teplých oblastí .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až silněji odolná vůči houbovým chorobám, silně odolná vůči bakteriální skvrnitosti listů způsobované bakterií Pseudomonas syringae .

PŮVOD: Čína, odrůda dovezená do USA Frankem N. Meyerem v letech 1908-1918.

RŮST: bujný. Doporučujeme sázet ve sponě 4,5-6x5-6m. Větve jsou beztrné.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné kompatibilní odrůdy. Vhodné opylovače: Li, Sugar Cane, Redland, Abbeville, Zhongning, Jinsi-2, Globe, Chaoyang.

PLODNOST: raná, v přítomnosti opylovače vysoká.

PLODY: středně velké (průměrně 15 g, délka průměrně 4 cm) hruškovitého tvaru . Slupka je hladká. Dužina je méně šťavnatá než u Dong Zao, ale velmi sladká (obsah cukru v plodech 21,7-31,1%). Často tvoří plody s nedokonale vyvinutými semeny.

Dozrávání: časné až středně časné, přibližně od poloviny září do října. Při dlouhotrvajících deštích mohou plody praskat.

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné pro přímý konzum, ale zejména pro sušení , kandování a další použití. Když se suší získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také „čínské datle“ , mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek atp. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVISTE: slunečné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě do cca. -25 °C až -28 °C. Raší a kvete pozdě , takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazy. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší .