Švestka

PŮVOD: Rumunsko, nalezena na zač. 20. stol. jako náhodný semenáč.

RŮST: středně silný růst, koruna pyramidální nebo vysoce kulovitá, větve nepravidelné a dosti křehké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá odrůda. Vhodné opylovače : Stanley , Vlaška , Althanova ringlota , Anna Späth .

PLODNOST: středně raná, vysoká.

PLODY: středně velké, oválné, slupka tmavě fialově modrá až modročerná s jemným osřením. Dužina je zelenožlutá až žlutá, středně šťavnatá, s harmonickou , velmi dobrou, sladko-kyselkavou chutí, velmi podobnou chuti Bystrické; velmi dobře se odděluje od pecky.

Dozrávání: v 1.-2. polovině září, v závislosti na lokalitě.

VYUŽITÍ: lahodné plody mají univerzální použití .

STANOVISTE: odrůdě vyhovují teplejší polohy a půdy dostatečně zásobené vláhou.

ODOLNOST: stromy jsou ve dřevě odolné vůči mrazu a v době květu dobře odolávají pozdním jarním mrazům . Já více tolerantní vůči šarce než Bystrická a je středně odolná vůči houbovým chorobám, náchylnější jen k monilióze.

PŮVOD: Kanada, Vineland, Horticultural Research Institute of Ontario, vyšlechtěná v roce 1967 jako kříženec odrůd Imperial Epineuse a Grand Duke.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus vzpřímený až polovzpřímený, později až rozložitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: Stanley, Opal, Carská, Čačanská rodná, Duranzia, Hamanova.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké, eliptické, nesouměrné. Slupka je tenká, osříněná, pod ní fialovomodrá. Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nakysladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající . Dužina může v horších letech na pecce částečně držet. Je to pološvestka .

Dozrávání: pozdní, asi 7 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září .

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, marmelády, destiláty, na pečení či sušení.

Stanoviště: slunečné, preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou, hlinitou půdu. Vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu, méně tolerantní vůči šarce, na listech má málo projevů, na plodech více, je náchylnější k poškození plodů moniliovou hnilobou ( Monilinia fructigena ), je třeba je při vyšší úrodě přetrhat, neboť rod.

PŮVOD: Německo, okolí Esslingenu, objevil ji jako náhodný semenáč pomolog Dr. Eduard Lucas a popsal ji v r. 1870.

RŮST: v mládí bujný, v plodnosti slabý, vytváří středně velké i menší vysokokulovité, poměrně husté koruny, kosterní větve rostou směrem vzhůru, dobře rozvětvuje a obrůstá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Bystrická , Dolanka, Vlaška , Wangenheimova . Není kompatibilní s Bühlskou a Zimmerovou.

PLODNOST: raná, vysoká , pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (18-30 g), protáhlé, k oběma koncům zúžené, souměrné. Slupka je modrofialová až červenofialová s šedomodrým osříněním as nápadnými světlými tečkami, je pevná, hladká, nahořklá a natrpklá a špatně se odděluje od dužniny. Dužina je bělavě zelenožlutá s červenohnědými částmi, nejprve středně tuhá, při prohlédnutí měkká, středně průsvitná, jemná, rozplývavá, šťavnatá, dobře se odlučuje od pecky. Chuť je mírně aromatická, příjemně sladkokyselá , při slupce mírně natrpklá.

Dozrávání: rané, v první polovině srpna. Plody při prohlédnutí lehce opadávají ze stromu. Při dlouhotrvajících deštích mohou praskat.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či koulí.

Stanoviště: je náročná na stanoviště, vyžaduje slunečné, teplé, chráněné před větrem a vlhčí, ale dobře propustnou, úrodnou půdu. Na suchých stanovištích jsou plody drobné a předčasně opadávají. Je vhodná do teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu , méně tolerantní vůči šarce, napadají ji svilušky.

PŮVOD: Spojené království, Anglie, Sawbridgeworth, vyšlechtil ji školkař Thomas Rivers jako křížence odrůd Prince Englebert a Early Prolific. Její název v angličtině zní (The) Czar, poprvé zarodila v roce 1874 a byla pojmenována po ruském carovi, který v témže roce navštívil Anglii.

RŮST: v mládí a zejména ve školce bujný, později zpomaluje. Vytváří jen středně velké stromy zpočátku se štíhlými, vznosnými korunami, které jsou ale později kulovité, jelikož se rozpadají pod váhou plodů. Plodonosné větvičky jsou krátké a dosti křehké.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, vysoká až nadměrná, pravidelná, v domácích podmínkách je vhodné dělat probírku.

PLODY: středně velké (průměrně 20 g), tvarově nepravidelné, některé podlouhlé, jiné kulatější, ke koncům buď zúžené nebo zakulacené. Slupka je jemná, kyselá, těžko se stahuje, je krásně osříněná, pod osříněním je černomodrá, při nadměrné úrodě a horším vyzrávání zůstává načervenalá. Dužina je zelenožlutá až žlutá, místy průhledná, méně šťavnatá. Chuť je dobrá, nasládlá, podobná švestkové, ale méně výrazná . Pec se od dužiny odděluje většinou dobře, jen při velkých úrodách a horším zrání hůře. Je to sliva .

DOZŘÍVÁNÍ: časné, v 1. polovině srpna , někdy najednou, jindy postupně, sbírá se probírkou.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ke zpracování tam, kde nevadí kyselejší chuť slupky, tedy např. do džemů a povidlů.

Stanoviště: slunečné, kvůli vysoké plodosti upřednostňujeme úrodné hlinité a přiměřeně vlhké půdy, v sušší půdě stromy předčasně stárnou a plody jsou horší kvality. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu. Je středně tolerantní vůči šarce, tedy projevuje se jen na listech.

PŮVOD: Německo, Ersingen u Pforzheimu, nalezena jako náhodný semenáč kolem roku 1890.

RŮST: v mládí velmi bujný, později středně bujný růst. Bohaté olistění, listy jsou velké a nápadně světlé.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (délka cca 5 cm), tvar pravidelný, oválný, s krátkou stopkou. Slupka je hnědomodrá až modročervená, místy výrazně tečkovaná i rezavá, osříněná, dá se stáhnout. Dužina je měkká, šťavnatá , zelenožlutá, sladkokyselkavá , kořeněná, v plné zralosti se dobře oddělitelná od pecky.

Dozrávání: v teplých polohách od poloviny července, jinde začátkem srpna.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování.

Stanoviště: živné půdy a spíše vlhčí než sušší půdy, teplejší polohy.

ODOLNOST: dobrá odolnost květu vůči jarním mrazům , málo náchylná k praskání plodů, spolehlivě tolerantní vůči šarce .

PŮVOD: neznámý, zřejmě Anglie, velmi stará odrůda, známá i pod jmény Rote Nektarine, Peach plum, Prune Péche či Nectarina rose.

RŮST: bujný, tvoří široce nálevkovitou korunu, kosterní větve směřují nejprve šikmo nahoru a pak se pod váhou úrod ohýbají.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Althanova ringlota , Carská, Kirkeho, Mirabelka nancyská a Zelená ringlota .

PLODNOST: raná, střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (60-80 g, ale i 90 g), kulovité, shora i zdola zmáčknuté, téměř souměrné, připomínají nektarinky . Slupka je pevná, pod silným osříněním lesklá, jasně až tmavě červená, nakyslá, dá se stáhnout. Dužina je nazelenalá až nažloutlá, tuhá, šťavnatá . Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce: z teplých poloh a dostatečně vlhkých a úrodných půd dobrá až velmi dobrá, sladká a lehce nakyslá , z chladnějších poloh a deštivých let kyselejší a natrpklá. Podobně na poloze a průběhu počasí závisí odlučitelnost pecky na dužnině.

Dozrávání: rané, začátkem srpna, nerovnoměrně, vyplatí se sbírat probírkou.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i kuchyňské zpracování.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodné, dostatečně vlhké půdy, v suché a chudé půdě se plody nevyvíjejí dobře, předčasně opadávají a nejsou chutné. Vhodná jen do teplých poloh .

ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě, málo až středně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní vůči šarce, silně odolná vůči monilióze ( Monilinia laxa ), červené skvrnitosti švestek ( Polystigma rubrum ) a suché skvrnitosti listů .

PŮVOD: Francie, okolí města Agen.

RŮST: ve školce bujný, po přesazení na trvalé místo ustává a dosáhne výšky a šířky kolem 4m. Koruna je zpočátku vzpřímená, pod váhou úrody se větve rozloží a koruna získá široce kulovitý tvar. Vyžaduje kvalitní výchovný řez a později prosvětlovací řez v závislosti na množství přírůstků.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá. Vhodné opylovače: Althanova ringlotta , Anna Späth , Královna Viktorie a Zelené ringlotta . Kvete pozdě , květiny jsou dobře mrazuodolné.

PLODNOST: raná (4.-5. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké (35 g), elipsovité, vejčité, často nesouměrné, červenofialové, na zastíněné straně i červenožlutozelené, pokryté dosti intenzivně fialovým osříněním , s množstvím bělavých či kávových pih. Slupka je tenká, ale pevná a špatně se loupe. Dužina je žlutozelená až žlutooranžová, měkká, šťavnatá, velmi sladká , bez kyselin a vůně, dobře se odděluje od pecky.

Dozrávání: pozdě - v polovině září.

VYUŽITÍ: vynikající pro sušení (celosvětově nejpěstovanější pro tento účel), ale vhodná i pro přímý konzum, džem, povidla, kompoty.

Stanoviště: sluneční, teplé, s propustnou, písčitou či písčitohlinitou půdou, zvládá dobře i sušší půdy. Vhodná do teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu , středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech).

PŮVOD: Maďarsko+Německo, Franz Späth z berlínské školky L. Späth v r. 2010 1870 vybral perspektivní náhodný semenáč v Kadoszbegu v Maďarsku ao čtyři roky později ho uvedl na trh pod jménem své manželky Anny Späth.
RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří řídké, rozložité koruny
OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá , kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 55 g), kulovité až široce elipsovité, srůstovou jizvou rozdělené na dvě nestejné poloviny. Slupka je tuhá, pevná, purpurově červená až modravě červená , po celém plodu jsou roztroušené tečky, procházející někdy v čárky. Dužina je svěže žlutozelená až zlatožlutá, pevná, velmi šťavnatá a odlučitelná od pecky v závislosti na poloze a míře vyzrání v daný rok. Chuť je někdy výborná, jindy mdlá, po teplém létě v kvalitní půdě je sladká, vyvážená, jemně pikantní a aromatická .
Dozrávání: velmi pozdní, koncem září, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum i výrobu kompotů či džemů a povidlů.
STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Půdu preferuje výživnou. Je vhodná do teplých a středně teplých, chráněných poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, tolerantní vůči šarce , projevuje se u ní jen na listech a v minimální míře na plodech. Na moniliózu plodů je středně citlivá a nejnáchylnější je na červenou skvrnitost listů švestek.

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako kříženec odrůd Čačanská najbolja a Valor, registrovaná v r. 2010. 2005.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodné opylovače: Čačanská lepotica , Čačanská najbolja, Jojo, Hanita, Opal , President .

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 65 g, ale také 80 g), podlouhlé, nesouměrné. Slupka je pod silným osříněním fialovomodrá. Dužina je žlutozelená, tuhá, vláknitá, velmi šťavnatá . Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, výborná až vynikající . Pec se většinou dobře odděluje od dužniny, ojediněle na jejích žebrech může dužina zůstávat.

Dozrávání: velmi pozdní, 10-12 dní po Bystrické, tedy od poloviny do konce září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení.

Stanoviště: sluneční, není náročná na podmínky stanoviště, ani půdní poměry. Vzhledem k pozdní době zrání je vhodná do teplých a středně teplých oblastí , aby stihla plně vyzrát.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě a květu, tolerantní vůči šarce , středně odolná vůči monilióze ( Monilinia laxa ).

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako kříženec odrůd Jojo a Felsina.

RŮST: středně bujný.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.

PLODY: středně velké (35-40 g), podlouhlé či oválné. Slupka je pod silným osříněním tmavě modrá až tmavě fialová. Dužina je pevná, zlatožlutá, středně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá, vyvážená (cca 18°Brix), kořeněná a mimořádně aromatická, výborná .

Dozrávání: pozdní, zároveň s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

Stanoviště: slunečné, nejvíce jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná, úrodná půda. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, díky hypersenzitivitě rezistentní vůči šarce , málo náchylná na moniliózu.

PŮVOD: Německo, Lützelsachsen u Weinheimu, v roce 1914 ji objevil jako náhodný semenáč GP Nickel mezi jinými semenáči a odkopky.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří kulovité, řidší, později široce rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizooplivá, kvete skoro až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Bryská , Bühlská, Carská, Ontario , Ruth Gerstetter , Zimmerova .

PLODNOST: raná, vysoká , pravidelná, byť střídavá, co se týče objemu úrody.

PLODY: středně velké (20-22 g), podlouhlé, oválné, souměrné. Slupka je pod světle modrým osříněním tmavě fialově modrá až tmavě modrá, ve stínu načervenalá, tužší, tlustší, kyselkavá, dá se stáhnout z dužiny a téměř nevoní. Dužina je zelenožlutá až oranžovohnědá, středně šťavnatá, měkká . Chuť je sladkokyselá, aromatičtější jen na dobrém stanovišti a v teplém roce.

Dozrávání: ve druhé polovině července, patří mezi nejranější švestky . Plody dobře drží na stromě.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Daří se jí nejlépe v hlubší, hlinité, úrodné, středně vlhké půdě. Je vhodná jen do teplých poloh .

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě i květu, méně až středně tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči dalším chorobám, často ji napadají svilušky a obalovač švestkový ( Cydia funebrana ).

PŮVOD: Francie, Montfortin, ovocná školka paní Ebertové, na trh uvedena ve 2. půl. 19. stol.

RŮST: v mládí bujný růst, tvoří malé, řídké, široce kulovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá.

PLODNOST: raná, střídavá.

PLODY: velké, oválné, při stopce více baňaté. Slupka je tmavě fialová s modrým osříněním a řídkými tečkami nebo rezavými skvrnkami, pevná, dobře se stahuje. Dužina je velmi šťavnatá , jemná, tužší, zelenožlutá až zlatavá, chuť výborná, aromatická , kořeněná, sladká. Dužina se těžko odděluje od pecky.

Dozrávání: v polovině srpna, postupně po dobu 14 dnů

VYUŽITÍ: přímý konzum a výrobu džemů a destilátů.

STANOVIŠTE: teplé a chráněné polohy, živné a přiměřeně vlhké půdy.

ODOLNOST: silná odolnost vůči mrazu ve dřevě , slabší v květu, silná odolnost vůči suchu , tolerantní vůči šarku.

PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, vypěstoval ji Thomas Rivers ze známé školky Rivers jako semenáč neznámého původu. 1895 získala ocenění britské Královské zahradnické společnosti a v r. 1995 1901 ji uvedli na trh.

RŮST: slabý až středně bujný, polovzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: je cizoopelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Bystrická , Čačanská lepotica , Stanley .

PLODNOST: raná, vysoká, někdy mírně střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (65-85 g), podlouhlé, nesouměrné. Plodí ve shlucích . Slupka je pod světle modrým osříněním fialová. Dužina je žlutozelená až světle žlutá, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nasládlá až sladká , lepší z příznivých poloh a v dobré sezóně. Pec je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

Dozrávání: je pozdní až velmi pozdní, zároveň s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září, dozrává krátce , maximálně týden, je třeba vystihnout čas sklizně, aby plody neprohlédly a nesmoučnateli na stromě.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení, jen do švestkových koulí a buchet je příliš velká.

Stanoviště: slunečné, je náročná na půdu, vyžaduje hlubokou, úrodnou, zásobenou vláhou. Je vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh s ohledem na dobu zrání a náchylnost k monilióze při vysoké hustotě plodů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, tolerantní vůči šarce , projevuje se jen v malé míře na listech, středně odolná vůči moniliové spále ( Monilinia laxa ).

PŮVOD: Německo, Besigheim v regionu Württenberg, ve školce Gerstetter ji v r.. 1920 vypěstoval Adolf Gerstteter jako kříženec odrůd Bryské a Carské a v r. 2010 1932 ji uvedli na trh.

RŮST: středně bujný, vytváří široce pyramidální, nepravidelnou, řidší a menší korunu. Je vhodná i do menších zahrad.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá, kvete je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Althanova ringlota , Čačanská lepotica , Čačanská raná , Hanita, Jojo, Katinka, Lützelsachsenská , Tragédie a někdy i Zimmerova . Dobře opyluje odrůdy: Jefferson, Lützelsachsenská , Tragédie, Presenta, Zimmerova .

PLODNOST: raná, středně vysoká až nižší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 35-40 g), kulovitě eliptické. Slupka je fialovočervená až černomodrá s modrošedým osříněním, je jemná a dá se stáhnout z plodu. Dužina je zelenožlutá až světle žlutá, pod slupkou načervenalá, kolem pecky bělavá, směrem ke stopce nahnědlá, tuhá, řídká a šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladkokyselkavá, aromatická, kořeněná, lepší při teplém počasí.

Dozrávání: velmi časné, kolem poloviny července, v teplejších polohách i na přelomu června a července, jedna z nejdříve dozrávajících odrůd . Zralé plody snadno opadávají, vyžadují sklizeň probírkou.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem. Nejlépe se jí daří v teplých, úrodných půdách, ale zvládne i hůře. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středních poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, citlivější v květních poupatách, středně až více tolerantní vůči šarce (projevuje se maximálně na listech), středně odolná vůči monilióze ( Monilinia spp. ).

PŮVOD: Německo, Lauf u města Bühl v Bádensku, objevil ji kolem r.. 1900 Leonhard Zimmer ve své vinici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý, vytváří menší, kulovité, kompaktní koruny. Je vhodná do menších zahrad . Kosterní větve rostou vzhůru a slaběji se rozvětvují. Postranní větve mají hustý plodný obrost. Vyžaduje dřívější zmlazování.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Bystrická , Carská, Esslingenská , Lucasova raná, Oullinská, Ruth Gerstetter , Tragédie, Viktorie, Wangenheimova .

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 25 g), oválné . Slupka je pod světle fialově modrým osřením tmavě fialová až tmavě modrá , místy rezavá, je středně hrubá, nakyslá, dá se stáhnout z plodu. Dužina je zelenožlutá až zlatožlutá, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, velmi dobrá , zejména z teplých stanovišť. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, v polovině srpna. Dobře se přepravuje a krátkodobě i skladuje. Přezrálé plody měknou a padají.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách . V suchých půdách jsou plody drobné, v chladných oblastech nejsou tak kvalitní. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, dobře mrazuodolná a odolná i vůči nepříznivému počasí v květu. Je náchylnější na šarku. Plody za dlouhotrvajících dešťů praskají a napadá jejich monilióza.