Trvalky

PŮVOD: druh pochází ze Středomoří a JV Evropy, Balkánského poloostrova, střední Itálie, Malé Asie a Sýrie. Najdeme ji od Anglie přes Francii a Německo až po Ukrajinu a evropskou část Ruska, na Kavkaze a v S Íránu. Lidově se nazývá také „babské ucho“. Původ tohoto kultivaru není znám, vznikl někdy v 90. letech 20. století. Proslavil ho holandský zahradní designér Piet Oudolf, který jej rád používal ve svých prérijních zahradách.

RŮST: v kořeni přezimující trvalka dorůstající výšky i šířky 30-90 cm. Její hrubé, široké, chlupaté, vejčito-trojúhelníkové, středně zelené listy vytvářejí kopečky, ze kterých vyrůstají načervenalé stonky s purpurovými květenstvími.

OPELOVACÍ POMĚRY: zřejmě samoopelivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavními květy. Bohatě kvete purpurovými, hluchavkovitými, voňavými květy uspořádanými do četných přeslenů, po seříznutí květů opakovaně od června do září .

PLODNOST: při ponechání květin vysoká a pravidelná.

PLODY: vejčité, malé, hnědé, matné tvrdky se semeny.

Dozrávání: v červenci až září.

VYUŽITÍ: velmi atraktivní trvalka pro nás i pro hmyz, jelikož je velmi nektarodajná. Kulinární využití: drobné květiny můžeme střídmě přidat jako koření při grilování v alobalu, k ochucení dipů, omáček, dresinků, salátů či chlebíčků nebo jako jedlou dekoraci dezertů, ovocných salátů či zmrzlin. Léčivé využití: listy a kvetoucí nať se používají ve formě čaje, působí jsou protizánětlivě, používají se k léčbě pomočování a externě k hojení ran.

Stanoviště: slunečné, není náročná na půdu, má v oblibě dobře propustné půdy s vyšším pH. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná do -23 °C. Obecně je dobře odolná vůči chorobám a škůdcům, více ji mohou poškodit zejména slizňáci na začátku rašení či při umístění ve velmi těžké půdě hniloba kořenů či verticiliové vadnutí.

PŮVOD: východní Středomoří a Krym, na skalách, zdech a suchých svazích.

RŮST: středně rychlý. Je to stálozelený polokeř vysoký a široký 20–60 cm. Díky glykosidu rutinu je zbarven žlutozeleno až zelenomodro, je výrazně aromatický. Listy jsou trojúhelníkovité, střídavé, perovitě složené, slabě dužnaté a jejich koncový lístek má vejčitý tvar.

OPELOVACÍ POMĚRY: Kvete od června do srpna až září krásnými žlutými květy uspořádanými v květenstvích.

PLODNOST: každoroční, pravidelná.

PLODY: laločnaté tobolky na vzpřímené stopce.

Dozrávání: od srpna do října.

VYUŽITÍ: Celá rostlina je pro lidi mírně toxická , takže pro případnou konzumaci či léčivé použití je vhodná jen v malých dávkách. Kulinární využití: listy se v malém množství používají syrové do salátů nebo jako silně aromatické a hořké koření či do čaje . Léčivé použití: listy obsahují rutin, který má prospěšné účinky na oběhový systém . Používají se externě k výplachu očí či k hojení ran . Při opatrném vnitřním použití mají protikřečové účinky při bolestech žlučníku a ledvin, zvyšují pružnost cév, omezují sklerózu nebo snižují menstruační bolesti, ale nesmí se užívat během těhotenství, neboť mohou způsobit potrat. Rutový esenciální olej se používal již od starověku, využívá se v parfumerii i na ochucování jídel , působí i proti roztočci chmelovému . Její silné aroma odpuzuje některé druhy hmyzu, například je vhodné sázet ji k růžím či malinám , mělo by i odpuzovat kočky .

Stanoviště: polostín nebo slunné, se sušší, dobře odvodněnou půdou. Je nenáročná na obsah živin v půdě.

ODOLNOST: mrazuodolná do asi -15 °C. Po zakořenění silně suchuvzdorná a tepluvzdorná . Pro předcházení hniloby doporučujeme sázet do dobře odvodněné půdy, jako prevenci proti padlí teplé místo s dostatečným prouděním vzduchu. Pro silné repelentní účinky nebývá poškozována hmyzem.

Velkokvětá keřová růže ze skupiny čajohybridů krémově bílé barvy s výraznou vůní. Dorůstá výšky 80 - 100 cm. Kvete průběžně do konce září. Odolná odrůda růže.

Velkokvětá růže tmavě červené barvy s příjemnou vůní. Keř dorostná do výšky 80-100 cm. Kvete bohatě, opakování od června do září. Odolná odrůda růže.

Velkokvětá růže syté žluté barvy s jemnou vůní ze skupiny čajohybridů. Keř roste do výšky 60 – 100 cm. Kvete od června do září. Odrůda růže dolní vůči mrazu a chorobám.

Plnokvětá růže ze skupiny čajohybridů oranžové barvy se žlutým nádechů as jemnou vůní. Keř vysoký 80 - 120 cm. Kvete od června do září. Květ vhodný pro řez. Mrazuodolná odrůda růže.

Velkokvětá růže ze skupiny čajohybridů. Výjimečná množstvím květů intenzivní červené barvy a výrazné vůně. Roste do výšky 80 - 100 cm. Kvete od června do října. Květ vhodný i pro řez. Mrazuodolná odrůda růže.

Velkokvětá růže ze skupiny čajohybridů. Kvete velkým bílým květem s mírnou sladkou vůní. Dorůstá výšky 60 - 100 cm. Kvete skoro nepřetržitě od června do září. Mrazuodolná odrůda růže.

PŮVOD: Čína a sever Korejského poloostrova, kde roste ve světlých opadavých lesích, na travnatých stránech a svazích, v nadmořské výšce od 800 až do 2800 m nm

RŮST: středně bujně, dorůstá výšky 60 cm a šířky 50 cm. Je to trvalka přezimující v kořeni. Listy jsou 2–3 trojčetné, řapíkaté a lysé, velmi dekorativní laločnaté.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, s nápadnými oboupohlavními chasmogamickými (opylovanými hmyzem) květy i později vzkvétajícími nenápadnými kleistogamickými květy, které se opelí samy, bez pomoci hmyzu. Kvete od dubna do června nápadnými, sytě růžovými květy ve tvaru srdce uspořádanými do jednostranných třásní.

PLODNOST: pravidelná, vysoká.

PLODY: tobolky s elaiosomem ("maskem") pro mravence, které je rozšiřují.

Dozrávání: v červenci, případně srpnu.

VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka zejména do polostínu pod stromy , které na jaře ozvláštní svými nápadnými květy a listy.

Stanoviště: polostín, případně sluneční, kde ale vyžaduje dostatečně vlhkou půdu . Preferuje humózní, lehčí půdu, spíše neutrální až mírně kyselou. Je vhodná do teplých, středně teplých i vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná v kořeni až do -40 °C. Nezvykne trpět chorobami či škůdci. Někdy ji mohou poškodit mšice, slizňáky, šneci či padlí, rez nebo antraknóza.

RŮST: relativně pomalý. Je to stálozelený keř, vzácněji strom dorůstající výšky 1,8-2,5 m (v domovině i 8-10 m). Má černohnědou borku a střídavě rostoucí, řapíkaté, charakteristicky kožovité, stálozelené, aromatické, podlouhlé až kopinaté listy.

OPELOVACÍ POMĚRY: dvoudomý, tedy některé rostliny mají jen samičí květiny, jiné jen samčí ak tvorbě plodů je třeba obojí.

PLODNOST: středně raná.

PLODY: malé (průměrně 1 cm), vejčité, v plné zralosti tmavě purpurové bobule s 1 semenem. Asi 30% plodu tvoří olej a asi 1% esenciální olej.

Dozrávání: v září.

VYUŽITÍ: v zahradě má okrasné uplatnění pro jeho pěkné bílé květy a charakteristické listy. Ve Středomoří je často pěstován jako živý plot . Láká opylovače a ptáky a přispívá k biologické rozmanitosti zahrady. Od antiky byl pěstován jako léčivá rostlina a pepř - bobkový list . V kuchyni má nenahraditelné zastoupení k ochucení polévek, omáček a některých dušených jídel. Je klíčovou součástí bouquet garni . Silice v listech mají antibakteriální účinek a jsou součástí směsí pro nakládání masa a jiných potravin. Podporují trávení. Z plodů se lisuje olej , který je antibakteriální, fungicidní a často se využívá iv parfumerii či při výrobě tzv. aleppského mýdla . Vavřín (Laurus) byl v antice symbolem slávy a vítězství, z větviček s plody (bobule latinsky je bacca) se vily věnce na ozdobu těch, kteří dosáhli úspěchu nebo i určitý kvalifikační stupeň. Od označení jejich nositelů (bacca laureatus) jsou odvozena slova bakalář a laureát, používaná i dnes.

Stanoviště: sluneční až slabý polostín, vlhká, ale dobře odvodněná půda, po zakořenění dobře snáší sucho. U nás vhodný k pěstování v přenosných květináčích, zimních zahradách, sklenících či fóliovnících či na chráněných terasách ve městech.

ODOLNOST: mladé rostliny nevystavujeme mrazu, starší jsou spolehlivě mrazuodolné do -5 °C ve fázi dormance, mohou zvládnout i krátkodobý pokles do -10 °C až -15 °C, kdy se sice odlistí, ale později během jara a léta regenerují. Je odolný vůči většině chorob a škůdců, mohou ho ale napadat (zejména ve sklenících) puklice, mšice a roztoči. Po zakořenění je silně suchuvzdorný.