Trvalky

PŮVOD: starobylý, známá již kolem roku. 1000 př. nl z Egypta, nazývaná také Nana. Botanický druh Mentha x rotundifolia se synonymem Mentha x nilící , je to plodný kříženec druhů Mentha longifolia a Mentha suaveolens .

RŮST: bujný, s pevnými, vzpřímenými stonky a velkými, oválnými, šedozelenými, sametovými listy. Dorůstá výšky 50 cm až 100 cm.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete od července do září či října růžovým květem v hustých květenstvích.

PLODNOST: každoroční při ponechání květin.

PLODY: tvrdky, které obsahují jedno až čtyři semena.

Dozrávání: v srpnu až říjnu.

VYUŽITÍ: před rozkvětem listy a poté i květiny se využívají kulinárny i léčivo. Kulinární použití: Z listů se v kombinaci se zeleným čajem dělá tzv. marocký čaj . Listy i květiny se používají k jedlé dekoraci sladkých jídel , koláčů, nápojů či jako součást blízkovýchodních salátů (např. fattoush či tabbouleh). Používají se ik ochucení octů či kuchyňských olejů či např. krémů a čokolády. Destilací se z nich získává i esenciální olej použitelný kulinárně i medicinálně. Léčivé použití: čaj z listů či esenciální olej se používají při nachlazení, bolesti hlavy, špatném trávení, působí antisepticky , dávkovat třeba s mírou.

STANOVISTE: slunečné až polostín, s dostatečně vlhkou a výživnou půdou.

ODOLNOST: je mrazuodolná , při silných mrazech nadzemní část vymrzne, ale na jaře z kořínků bezpečně vyraší.

PŮVOD: Středomoří a Přední Asie. Rozšířila se iv severněji položených oblastech Evropy, v Makaronesii, v Severní i Jižní Americe.

RŮST: rychlý. Je to vytrvalá, bohatě rozvětvená bylina vysoká 30–80 cm. Listy jsou řapíkaté, protistojné, vejčité, vroubkovitě pilovité. Květy vyrůstají z paží listů v řídkých papraslenech a jsou pyskovité.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, s oboupohlavními květy, hmyzem opelivá. Kvete od června do srpna.

PLODNOST: každoroční, bohatá při ponechání květin.

PLODY: tvrdky obsahující semena.

Dozrávání: v srpnu až říjnu.

VYUŽITÍ: používá se jako léčivá rostlina, pastva pro včely a v kuchyni začerstva pro svou výraznou citrusovou vůni. Kulinární využití: listy sbírané před kvetením do čajů, míchaných nápojů, likérů (např. Chartreuse či Bénedictine) a ovocných salátů či zavařenin , průmyslově se z ní extrahuje i velmi drahá silice, neboť vydatnost je velmi nízká. Léčivé využití: listy (nať) před kvetením, sušíme rychle, ve stínu a při nízké teplotě. Meduňka uklidňuje , používá se při nespavosti, proti křečím v trávicím traktu, proti nechutenství či při plynatosti. Má také proti protivirové účinky, zejména při herpesu či repelentní účinky. Dá se použít i jako dynamický akumulátor , tedy rostlina, která shromažďuje minerály nebo živiny z půdy a uchovává je v přístupnější formě – používá se jako hnojivo nebo mulč.

Stanoviště: preferuje těžší, výživnou půdu ve slunné, chráněné poloze.

ODOLNOST: silně mrazuodolná do -29 °C až -34 °C v oddenku, ze kterého na jaře raší. Jako prevenci vůči mšicím a roztočům doporučujeme umístění na dostatečně vlhké místo a nepřehušťování porostu. Dostatečné vzdálenosti a výběr místa s dostatečným prouděním vzduchu slouží také jako prevence proti padlí.

PŮVOD: téměř v celé Evropě, v S Asii i na S Severní Ameriky, původně zřejmě na březích řek, horské populace byly až v prameništích v alpinském stupni. Dnes se ve velkém pěstuje v zahradách.

RŮST: rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 5–50 cm a široká do cca. 30 cm, s úzce kuželovitými přezimujícími cibulkami ve shluku na krátkém oddenku. Stvol je přímý, dutý. Listy jsou po 1-2, duté, hladké, s průměrem do 0,6 cm a délkou až 35 cm.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá s oboupohlavnými, růžovými až světle fialovými květy uspořádanými po 8-30 ks do polkulovitých okolíků o průměru až 5 cm, kvetoucími od května do října.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: tobolky, obsahující několik černých semen, v době plné zralosti puká a semena z ní vypadávají.

Dozrávání: od července do října.

VYUŽITÍ: po staletí pěstovaná v zahradách jako zelenina, bylinka či koření. Nektarodajná a pylodná rostlina atraktivní pro mnoho opylovačů. Kulinární využití: Jedlé jsou všechny části , ačkoli cibulky jsou příliš malé - málokdy přesáhnou průměr 1 cm. Nejčastěji se konzumují listy , syrové, tepelně upravené i sušené. Mají mírně cibulovou chuť a výborně dochucují saláty, pomazánky, dresinky, polévky, omáčky, vaječná jídla, atp. Podobně lze používat i květiny , které jsou pikantnější. Celá květenství lze obalit v řídkém těstíčku a vypražit. Léčivé využití: celá rostlina má pozitivní vliv na trávicí a oběhový systém . Zlepšuje chuť k jídlu a trávení, snižuje krevní tlak a podporuje činnost srdce. Má podobné účinky jako česnek, ale mnohem mírnější.

Stanoviště: nenáročná na pěstování, preferuje slunečné stanoviště s výživnou, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou, ale daří se jí ve většině půd včetně těžkých jílovitých a také v polostínu. Toleruje pH půdy od 5,2 do 8,3.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v cibuli do -23 °C až -29 °C. Obecně je dobře odolná vůči chorobám a škůdcům , potrápit ji mohou v nepříznivých podmínkách plíseň cibulová ( Perenospora destructor ), sklerociová hniloba ( Sclerotium cepivorum ) či ze škůdců mšice, roztoči a mínerka pórová ( Napomyza gymnostoma ).

PŮVOD: pravděpodobně Čína, Japonsko, Korea, Indie, Střední Asie a na Kavkaze ve světlých lesích a křovinách, na březích vodních toků, v Asii v pásmu od 300 do 2500 m nm V současnosti pěstována v mnoha částech světa, splaňuje v Evropě i Severní Americe.
RŮST: rychlý, je to vytrvalá bylina přezimující v kořeni, vysoká 70 cm, listy má široce čárkovité, dlouhé 70 cm a široké 2,5–3 cm, stvol je přímý.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá s oboupohlavními velmi dekorativními velkými, hvězdicovitými, plnými květy meruňkové barvy s nálevkovitou korunou, kvete od července.
PLODNOST: raná, při ponechání květin pravidelná.
PLODY: tobolky.
Dozrávání: v září.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní trvalka atraktivní i pro opylovače . Kulinární využití: Velmi mladé listy a výhonky jsou jedlé po uvaření a jsou příjemně nasládlé. Jedlé a velmi chutné, nasládlé, křupavé jsou i květiny a květní poupata - syrové nebo vařené. Dají se použít jako jídla dekorace sladkých i slaných jídel, plnit sladkými i slanými nádivkami a jíst syrové nebo osmažené v těstíčku, zahušťují se jimi polévky. Dá se konzumovat i jejich hlíznaté kořeny – syrové nebo vařené. Každá květina sice kvete jen právě jeden den, ale celá rostlina kvete i několik týdnů.
STANOVISTE: slunečné až polostín, na slunci tvoří více květin. Daří se jí ve většině půd včetně suchých, ale upřednostňuje úrodnou, vlhkou půdu s pH mezi 6 a 7. Daří se jí iv těžké jílovité půdě.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v kořenech.

PŮVOD: pravděpodobně Čína, Japonsko, Korea, Indie, Střední Asie a na Kavkaze ve světlých lesích a křovinách, na březích vodních toků, v Asii v pásmu od 300 do 2500 m nm V současnosti pěstována v mnoha částech světa, splaňuje v Evropě i Severní Americe.

RŮST: rychlý, je to vytrvalá bylina přezimující v kořeni, vysoká 80 cm, listy má široce čárkovité, dlouhé 70-80 cm a široké 2,5–3 cm, stvol je přímý.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá s oboupohlavnými velmi dekorativními velkými růžovými květy s výraznou žilnatinou as nálevkovitou korunou, kvete od července do srpna .

PLODNOST: raná, při ponechání květin pravidelná.

PLODY: tobolky.

Dozrávání: v září.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní trvalka atraktivní i pro opylovače . Kulinární využití: Velmi mladé listy a výhonky jsou jedlé po uvaření a jsou příjemně nasládlé. Jedlé a velmi chutné, nasládlé, křupavé jsou i květiny a květní poupata - syrové nebo vařené. Dají se použít jako jídla dekorace sladkých i slaných jídel, plnit sladkými i slanými nádivkami a jíst syrové nebo osmažené v těstíčku, zahušťují se jimi polévky. Dá se konzumovat i jejich hlíznaté kořeny – syrové nebo vařené. Každý květ sice kvete jen právě jeden den, ale celá rostlina kvete i několik týdnů.

STANOVISTE: slunečné až polostín, na slunci tvoří více květin. Daří se jí ve většině půd včetně suchých, ale upřednostňuje úrodnou, vlhkou půdu s pH mezi 6 a 7. Daří se jí iv těžké jílovité půdě.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v kořenech.

PŮVOD: zřejmě Francie, přesný původ není znám. Kříženec mezi levandulí úzkolistou ( Lavandula angustifolia ) a širokolistou ( Lavandula latifolia ). Nazývaná také "francouzská levandule" nebo "lavandin".

RŮST: středně rychlý. Je to středně vysoký polokeř dorůstající asi 60 cm s dřevnatými stonky. Listy jsou bez stopky, čárkovité, zelené. Stříháme ji buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavními, voňavými bílými drobnými hluchavkovitými květy v dlouhých přeslenech (9,5-11 cm) kvetoucími od června do července, v případě seříznutí i opakovaně v srpnu či září.

PLODNOST: jako mezidruhový hybrid netvoří plody, množí se vegetativně.

VYUŽITÍ: je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly. Dá se použít k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Přestože má nižší obsah esenciálních olejů (EO) než více odrůdy levandule, její vůně je jemná, sladká, velmi příjemná a květinová , s nižším obsahem kafru, a proto se používá zejména v kosmetice, parfumerii , ale i kulinárny . Kulinární využití: listy a květiny čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené pro dochucení salátů, polévek, dušených jídel či koláčů, sušenek, zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Dělá se z nich čaj. EO se používá podobně. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květiny v čaji či koupeli nebo EO z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších EO a může se používat neředěný, například. k hojení povrchových ran , popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky , působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný , uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti .

Stanoviště: slunečné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoliv, není-li příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně EO.

ODOLNOST: mrazuodolná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C. Po zakořenění silně suchuvzdorná, větruodolná. Jako prevenci vůči houbovým chorobám pěstujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.

PŮVOD: východní část Severní Ameriky, kde roste v hustých skupinách podél břehů potoků, v houštinách nebo v příkopech.
RŮST: středně rychlý. Je to trvalka vysoká 40–80 cm a široká asi 50 cm, která se ale po 3 letech rozroste do asi 100 cm. Má přezimující oddenek, raší v březnu až dubnu a na zimu zatahuje v říjnu až listopadu. Aromatické listy jsou tmavě zelené s červenou žilnatinou a jsou dlouhé 6–15 cm a široké 3–8 cm.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavnými krásnými výrazně růžovými až purpurovými květy kvetoucími od července do srpna .
PLODNOST: každoroční, při ponechání květin vysoká.
PLODY: tvrdky.
Dozrávání: od srpna do října.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní, medonosná bylinka s jedlými i léčivými květy i listy. Kulinární využití: její květiny obsahují spoustu nektaru a tak jsou nejen aromatickou, ale i nasládlou ozdobou salátů či dezertů , dají se i šetrně sušit se zachováním syté červené barvy. Listy a mladé výhonky se jedí syrové nebo vařené k dochucení salátů, ovocných salátů, nápojů apod. Z listů a květních hlávek se dělá výborný čaj , který voní jako bergamot . Léčivé využití: používají se listy a kvetoucí nať , čerstvé i sušené zejména proti trávicím obtížím , plynatosti, střevním parazitům, ale působí i při potížích močových cest , kdy působí močopudně. Podporují vykašlávání . Esenciální olej se používá zejména externě do mastí při revmatu . Je velmi atraktivní zejména pro motýly a včely , ale také pro další opylovače. Opakované kvetení podpoříme odstřihnutím odkvetlých květních hlávek.
Stanoviště: sluneční nebo polostín, s dostatečně vlhkou půdou , snáší i těžkou jílovitou, nevyhovuje jí jen příliš suchá. Je vhodná do nížin i vyšších poloh .
ODOLNOST: silně mrazuodolná v oddenku do -29 °C až -34 °C. Dobře odolná vůči padlí . Jako prevenci proti padlí doporučujeme zajistit dostatečně vlhkou půdu a dostatečně vzdušné místo.

PŮVOD: Euroasie kromě Islandu, ve Skandinávii a Rusku po 65° severní šířky. Na jihu zasahuje areál na Azorské a Kanárské ostrovy, do S Afriky, Malé Asie, na V přes Kavkaz, Blízký východ, Írán, do nižších poloh Himálají, do J Číny a na Tchaj-wan.

RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 60–90 cm a široká asi 80 cm, s dřevnatějícími horizontálními oddenkami. Stonek je přímá, čtyřhranná, rozvětvuje se až v horní části. Na listech, listenech i kalichu jsou tmavé lesklé žlázky, vylučující silice. Listyjsou řapíkaté, vejčité, chlupaté. Na vrcholu hlavního stonku a horních větviček rostou krátké hlávky růžových květů.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý s oboupohlavnými, někdy funkčně samičími květy, hmyzem opelivý. Kvete v červnu až září.

PLODNOST: každoroční, bohatá.

PLODY: vejčité, podlouhlé tvrdky.

Dozrávání: v srpnu až říjnu.

VYUŽITÍ: listy se používají zejména jako koření – oregano – a kvetoucí nať zejména jako léčivá rostlina. Kulinární využití: listy čerstvé a sušené jako koření zejména do mediteránních jídel jako pizza, špagety apod. Používají se ik ochucení octů, olejů, dresinků, zeleninových či luštěninových jídel. Jedlé a podobně chutné jsou i květiny , které lze používat podobně. Léčivé využití: sušená kvetoucí vnat se používá externě do koupelí a jako kloktadlo při zánětech dásní, inhaluje při kašli. Vnitřně působí pozitivně na trávicí a dýchací systém . Působí proti křečím, zvyšuje vylučování žluči, upravuje činnost žaludku a podporuje trávení a chuť k jídlu. Používá se proti nachlazení, chřipce, horečce a bolestivé menstruaci. Je to významná nektarodajná rostlina.

Stanoviště: slunečné, se sušší, teplejší, dobře odvodněnou půdou, ale není náročný na úrodnost půdy, preferuje mírně zásaditou půdu.

ODOLNOST: silně mrazuodolný v kořeni do -29 °C až -34 °C.

PŮVOD: část Středomoří – Itálie, býv. Jugoslávie, Albánie a Řecko, při cestách, v křovinách, na lesních mýtinách, na skalnatých, výslunných svazích, často i na ruderálních místech.

RŮST: středně rychlý. Je to polokeř vysoký a široký 20–60 cm. Stonky jsou přímé, krátce rozvětvené, chlupaté. Listy mají dlouhé stopky, zčásti přezimují. U odrůdy Berggarten jsou elipsovité až kulaté, dlouhé 2–6 cm, jemně vroubkované, vrásčité, na líci šedě chmýří, na rubu bílo plstnaté, stříbřitě zelené.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá. Kvete od června do srpna voňavými modrofialovými hluchavkovitými květy po 5-10 v přeslenech.

PLODNOST: raná, pravidelná.

PLODY: kulaté, černé tvrdky se 4 semeny.

Dozrávání: v srpnu a září.

VYUŽITÍ: listem i květem ozdobná léčivá a kořeninová , často pěstovaná rostlina. Kulinární využití: silně aromatické mladé listy a jemnější květiny se jedí syrové nebo tepelně upravené. Pomáhají při trávení těžkých, mastných jídel. Květy zdobíme saláty a chlebíčky, obalujeme v nich sýrové kuličky. Esenciální olej z listů ochucuje zmrzliny, cukroví, pečená jídla. Léčivé využití: díky antiseptickým účinkům je výborným kloktadlem při zánětu hrdla a dásní, zmírňuje bolest zubů . Působí žlučopudně, proti křečím, plynatosti, snižuje tvorbu mateřského mléka a slin či noční pocení, rozšiřuje cévy. Používá se proti úzkosti, depresi, ženské neplodnosti či při menopauze. Nesmí ji užívat těhotné ženy a epileptici a nesmí se užívat příliš dlouho a ve vysokých dávkách. Externě se používá k štípnutí hmyzem a infekce pokožky . Listy se sbírají před květem a suší. Esenciální olej v malých dávkách odstraňuje nahromaděný hlen v dýchacích cestách a používá se v mastích proti revmatismu, ale iv parfumerii či kosmetice. Květy jsou atraktivní pro včely a jiné opylovače.

Stanoviště: slunečné, teplé, vyžaduje dobře odvodněnou, písčitou, lehkou půdu, upřednostňuje vápenitou. Nesnáší těžké a kyselé půdy.

ODOLNOST: mrazuodolná do -23 °C až -29 °C, ale náchylná k vymrznutí při přílišné vlhkosti půdy. U nás nezvykne trpět škůdci, ale mohou se objevit slizňáci, roztoči či pěnárky. Prevencí proti zahnívání kořenů a vadnutí je dobře odvodněná půda a dobré proudění vzduchu. Po zakořenění je silně suchuvzdorná.

PŮVOD: neznámý, zřejmě Spojené království, vyšlechtil ho buď přímo skalničkář George Fergusson Wilson nebo někdo z jeho pokračovatelů, který ho pojmenoval na jeho počest. Je to kříženec označovaný někdy jako Campanula x pulloides , jindy jako Campanula x wilsonii a rodičovské druhy jsou zvonek karpatský ( C. carpatica var. turbinata ) a zvonek C. pulla .

RŮST: umírněný, nízký, vytváří kompaktní vánkuše s výškou do 10 cm a šířkou do 30 cm. Listy má kulaté či oválné, zubaté, světle zelené, opadavé, dekorativní od časného jara do pozdního podzimu.

OPELOVACÍ POMĚRY: jako kříženec je sterilní. Kvete středně až bohatě od června do srpna, výrazně fialovomodrými, zvonkovitými květy velkými do 2,5 cm.

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody.

Dozrávání: netvoří plody.

VYUŽITÍ: svým kobercovým vzrůstem se výborně hodí do skalek, na okraje záhonů, do svahů či květináčů samotný či ve společnosti jiných nízkých zvonků či skalniček. Je nektarodajná a atraktivní pro různé opylovače . Kulinární využití: květiny jako efektní jídla dekorace salátů, dezertů a jiných studených jídel, ale také nápojů. Mají mírně nasládlou příchuť . Díky tvaru umí plavat na povrchu studených nápojů, naplněné např. sirupem, citrónovou šťávou, skořicí, cukrem či grankem.

STANOVISTE: slunečné, polostín, dobře propustná půda. Vhodný do teplých, středně teplých poloh i chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: mrazuodolný minimálně do -23 až -25 °C, dobře suchuvzdorný po zakořenění. Nezvykne trpět chorobami či škůdci, maximálně ji může poškodit padlí a slizňáky či šneci.

PŮVOD: druh pochází ze S Ameriky, zejména východní části kontinentu, zejména USA, zasahuje však i na sever Mexika, do státu Chihuahua. Severní hranice rozšíření prochází jihem kanadského Ontaria. Roste tam ve sladkovodních i brakických bažinách, na březích vodních toků a ploch, v zaplavovaných zónách i v příkopech kolem silnic, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky cca. 400m. Odrůda Pink Jake patří do série TOMA vyšlechtěné v Polsku, v Gospodarstwo Ogrodnicze Tadeusz Kusibab.

RŮST: bujný, dorůstá do výšky 1,2-1,5 m přes sezónu. Je to vytrvalá bylina, přezimující v kořeni. Stonky a listy jsou tmavozelené , výrazně kontrastují s barvou květů. Stonek je přímá, lysá. Listy jsou střídavé, široce kopinaté.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivý s oboupohlavními květy, opylovanými hmyzem. Květy jsou obrovské, výrazně růžové barvy s červenou bází lupenů . Kvetou od konce června do září.

PLODNOST: každoroční, pravidelná.

PLODY: vejčité tobolky, dlouhé 14–35 mm.

Dozrávání: od srpna do října.

VYUŽITÍ: nádherná okrasná trvalka vhodná do menších i větších zahrad či parků. Květy jsou podobně jako květiny jiných ibišků jedlé , chutnají jemně a mají mírně slizovitou konzistenci a jemně nahořklou dochuť. Spolu s listy a kořeny mají i léčivé účinky , konkrétně při zalití vroucí vodou či povaření tvoří hodně slizu, který chrání sliznice dýchacího i trávicího traktu, takže jsou vhodné při infekcích dýchacích cest či dyzenterii .

STANOVISTE: slunečné, teplé, s úrodnou, propustnou a stále středně vlhkou půdou . Vhodný do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: mrazuodolný do asi -17,8 ° C až -23,3 ° C, po prvním mrazu na podzim doporučujeme seříznout na výšku asi 12 cm a zakrýt vrstvou suchého listí, pilin nebo chvojí. Snese i vlhčí lokality.

PŮVOD: Nizozemsko, Rotterdam, Arboretum Trompenberg, vyšlechtěná jako mezidruhový kříženec Agastache rugosa a Agastache foeniculum , vyšlechtil a vybral ji Gert Fortgens. V roce. 2004 získala ocenění Great Plant Picks a získala také ocenění Royal Horticultural Society Award of Garden Merit.

RŮST: bujný, trvalka s přezimujícím kořenem, dorůstá výšky 70 cm a šířky 50 cm.

OPELOVACÍ POMĚRY: jako kříženec je sterilní, ale velmi navštěvovaná opylovači. Kvete velmi dlouho , v červnu až říjnu velkým množstvím světle modrofialových květů .

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody.

Dozrávání: netvoří plody.

VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodajná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinární využití: květiny a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jídla dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Ale také k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy zápar z listů působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Usnadňuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.

Stanoviště: slunečné, s dobře odvodněnou půdou.

ODOLNOST: mrazuodolná do -23 °C. Náchylnější k poškození pozdními jarními mrazy a slizňáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlí či rzí.

PŮVOD: Eurasie, od střední Evropy až po Sibiř, Mongolsko, Čínu a Koreu. U nás se přirozeně vyskytuje v teplejších oblastech jen jako poddruh Allium senescens subsp. montanum (Česnek šedavý horský) a na Vihorlatu i jako poddruh Allium senescens subsp. glaucum .
RŮST: středně rychlý, dorůstá výšky asi 30-40 cm a šířky 20 cm, vytváří trsy, kterými se rozšiřuje. Je to trvalka přezimující v cibuli. Cibule jsou relativně malé (cca. 1 cm), úzké, kuželovité, listy má ploché, tuhé, lesklé, velmi dekorativní. Sázíme jej v hustotě 9 - 12 rostlin/m2, postupně sám zahustí výsadbu.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivý s oboupohlavnými květy opylovanými hmyzem. Světle růžové květy kvetoucí od července do srpna vytvářejí hustá kulovitá soukvětí - takové růžové pingpongové míčky - obsypané opylovači.
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.
PLODY: srdeční, nafouklé, většinou se 2 semeny, uspořádané do kulovitých souplodí.
Dozrávání: v září až říjnu.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, jídla, léčivá a nektarodajná trvalka velmi atraktivní pro různé opylovače včetně motýlů v době, kdy většina cibulovin již odkvetla. Naopak odpuzuje například moly. Květy lze použít i do kytiček a souplodí zase do sušených aranžmá. Kulinární využití: jedlé jsou všechny části , nejchutnější jsou asi pikantní květiny , které se dají jíst syrové, rozdělené na jednotlivé květiny, kterými zpestříme saláty, pomazánky, omáčky, ozdobíme chlebíčky či uvařená nebo upečená jídla, polévky. Nebo v nich obalíme například. sýrové kuličky. Soukvětí můžeme také obalit v řídkém těstíčku a rychle opražit na způsob asijské tempury. Pikantní listy s mírně nahořklou příchutí používáme syrové i vařené podobně jako květiny. Cibulky můžeme kromě konzumace začerstva a vařené podobě také nakládat do sladkokyselého nálevu. Léčivé využití: podobně jako jiné česneky obsahují mnoho sirných sloučenin, které jim nejen dodávají jejich charakteristickou vůni a chuť, ale při dlouhodobé konzumaci také pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi , tonizují srdce a oběhový systém.
Stanoviště: slunečné s propustnou hlinitopísčitou půdou. Je vhodný do nižších částí trvalkových záhonů, ale také do skalek, které oživí květinami v létě, kdy je již většina skalniček odkvetlá. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh .
ODOLNOST: silně mrazuodolný v cibuli do -29 °C až -34 °C. Nemá závažných škůdců , listy mohou obžírat slizňáky a šneci. Jako prevenci vůči zahnívání cibulky jej sázíme do propustné půdy.

Velkokvětá keřová růže ze skupiny čajohybridů. Kvete zářivou červenooranžovou barvou. Dorůstá výšky 100 - 120 cm. Kvete od června do září. Květy vhodné k řezu. Odolná odrůda růže.

PŮVOD: západní Asie od Íránu po Sibiř.

RŮST: rychlý, vzpřímený, je to dvouletka nebo krátkověká trvalka dorůstající do výšky 1,5-2,5m. Listy má velké, tvarem připomínající listy fíky, hluboce vykrajované a drsné.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete postupně od června do srpna . Až 6-8 cm velké, jednoduché květy jednotlivých rostlin jsou různých barev : žluté, růžové, červené, bordó až černé i bílé.

PLODNOST: začíná ve 2. roce od výsevu, pravidelná, vysoká.

PLODY: rozpadavé tvrdkové plody (schizokarpy), které se po dozrání rozpadají na jednotlivé jednosemenné díly – tvrdky.

Dozrávání: asi 3 měsíce po odkvětu, takže v září až říjnu, případně listopadu.

VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka vhodná na okraje trvalkových záhonů, k plotům či jako dominantní solitéra - do menších i větších venkovských i městských zahrad, parků či jiné městské výsadby. Je velmi lákavá pro různé opylovače, včetně včel a čmeláků. Kulinární využití: okvětní lístky a květní poupata se dají jíst čerstvé v salátech či jako jedlá ozdoba dortů a zákusků, při mírném povaření zahušťují polévky, tmavší odrůdy je i barví. Mladé, ještě nezralé, zelené plody chutnají jako oříšky. Léčivé využití: Čaj z květin je chutný, z tmavších odrůd i pěkně zbarvený a má podobné účinky jako další květiny z podčeledi slézové. Tedy vytváří sliz, který chrání sliznice dýchacích a trávicích cest. Také je močopudný, zlepšuje krevní oběh a pomáhá proti zácpě. Podobně působí i mladé listy, kořeny či nezralé plody.

STANOVISTE: sluneční, případně polostín. Preferuje, dobře odvodněnou, dostatečně vlhkou, výživnou půdu, ale snese i sušší, kamenitou, chudší půdu, nesnáší dobře jen přílišné zamokření. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh , má-li vhodnou půdu.

ODOLNOST: je mrazuodolná do -23,3 °C až -28,9 °C, je méně náchylná k poškození rzí slézovou ( Puccinia malvacearum ) než topolovka růžová. Listy mohou poškozovat slizňáky, skočky či nosánky."

PŮVOD: Středomoří, na V areál zasahuje asi až na Kavkaz a po Z Sibiř, kde roste na slunných a suchých stanovištích, rumoviskách, mezích, železničních násepech, od nížin až po pahorkatiny. Splaňuje v teplejších oblastech Z a střední Evropy, zavlečen byl i do Severní Ameriky.

RŮST: rychlý. Poloker, vysoký a široký 20–60 cm, se vzpřímenými, částečně dřevnatajícími větvičkami. Listy jsou bez stopek, kopinaté, dlouhé 1-3 cm se silně aromatickými žlázkami.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý, hmyzem opelivý, s bílými květy uspořádanými v papraslenech sedících v paždí horních listů a směřují jedním směrem. Kvete od července do září.

PLODNOST: pravidelná, každoroční, bohatá.

PLODY: čtyřhranné, tmavě hnědé tvrdky.

Dozrávání: od srpna do října.

VYUŽITÍ: známá léčivá a kulinární rostlina a zároveň okrasná a nektarodajná rostlina, která láká opylovače a užitečný hmyz. Dá se využít i jako půdopokryvná a protierozní rostlina či nízký živý plot , dobře znáží stříhání. Kulinární využití: silně aromatické listy a mladé výhonky či květiny se používají čerstvé či sušené k ochucení salátů, polévek a pod. Esenciální olej z rostliny se používá k dochucování jídel. Léčivé využití: kdysi byl považován za všelék, dnes je často nedoceněný. Používají se listy a kvetoucí nať jako čaj zejména proti suchému kašli ak usnadnění vykašlávání při nadměrné tvorbě hlenu při bronchitidě a dalších infekčních onemocněních dýchacích cest a při bolestech žaludku . Nesmějí ho užívat těhotné ženy, protože ve velkých dávkách může způsobit potrat. Má antiseptické účinky, působí proti plynatosti, je žlučopudný, uklidňující, rozšiřuje cévy. Sklízí se během květu a suší pro pozdější použití. Externě se používá obklad z čerstvých listů k hojení ran . Esenciální olej se používá v aromaterapii, nesmí jej však používat epileptici a nesmí se používat vnitřně bez lékařského dohledu.

Stanoviště: slunečné, upřednostňuje lehkou, dobře odvodněnou, vápenitou půdu.

ODOLNOST: mrazuodolný do -25 °C až -29 °C, zejména v sušší půdě. Nezvykne trpět škůdci. Houbovým chorobám předcházíme umístěním do dobře odvodněné půdy v dostatečném sponu 60x60 cm. Po zakořenění je dobře suchuvzdorný.

PŮVOD: USA, Wisconsin, vyšlechtil ji v roce 1999 Roger Anderson volným opylením odrůdy Bartzella, která je mezidruhovým křížencem Paeonia x itoh mezi bylinnou Paeonia lactiflora a dřevitou Paeonia suffruticosa .

RŮST: středně rychlý, dorůstá výšky 60-130 cm a šířky 60-100 cm. Je to dlouhověká trvalka přezimující v hlíznatém kořeni. Zdravé a po celou dobu sezóny atraktivní listy jsou hluboce vykrajované a při rozvíjení mají načervenalý nádech, během léta se změní na světle zelené a na podzim zčervenají.

OPELOVACÍ POMĚRY: převážně sterilní, od května do června kvete velkými (13-15 cm), poloplnými, růžovočervenými, jemně voňavými květy s tmavším středem a zářivě žlutými tyčinkami. Během kvetení mění barvu od tmavší, malinovorůžové až po světle růžovou s nažloutlým nádechem.

PLODNOST: většinou netvoří plody se semeny.

PLODY: většinou netvoří plody - měchýřky.

Dozrávání: netvoří plody.

VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka, která nejlépe vynikne jako solitér nebo s jinými odrůdami pivoněk v samostatném záhonu.

Stanoviště: slunečné, s výživnou a dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou.

ODOLNOST: silně mrazuodolná do -28 °C. Nezvykne trpět chorobami a škůdci, vzácně ji mohou poškodit háďátko králíkové ( Aphelenchoides ritzemabosi ) či hrotokřídlovec zahradní ( Hepialus lupulinus ) nebo verticiliové vadnutí v případně nedostatečně propustné půdy.

PŮVOD: USA, Nebraska, West Point, vyšlechtil v r. 2010. 1908 John Frederick Larson Rosenfield ve své školce a pojmenoval ji po svém synu Karlovi.
RŮST: bujný, vzpřímený až keřový, dorůstá výšky 60-100 cm a šířky 6075 cm. Je to dlouhověká trvalka přezimující v kořenových hlízách. Listy má lesklé, tmavě zelené a hluboce vykrajované.
OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, lépe tvoří plody v přítomnosti jiné pivoňky. Kvete koncem května a v červnu středně velkými (15-17 cm), poloplnými, karmínově červenými až purpurovými květy.
PLODNOST: nepěstuje se kvůli plodům, ale v případě přítomnosti opylovače a ponechání květů je pravidelná a vysoká.
PLODY: tobolky.
Dozrávání: v červenci a srpnu.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, jídla i léčivá, nektarodajná trvalka atraktivní pro opylovače. Velmi vhodná pro řez do kytic již ve fázi poupata. Kulinární využití: Z květin lze udělat želé nebo sirup nebo se přelijí jako čaj. Léčivé využití: čaj z květin má také léčivé účinky proti kašli. Externě se používá proti hemeroidům a křečovým žilám. Kořenové hlízy jsou součástí "polévky 4 prvků" - nejčastěji používaného ženského tonika v Číně. Nejúčinnější látkou v kořeni je paeniflorin, který má protikřečové účinky na střeva, snižuje krevní tlak, snižuje horečku a chrání před vředy ze stresu. Vnitřně se používá při poruchách menstruace, poraněních, vysokém krevním tlaku, PMS a poruchách jater. Působí antibakteriálně, protizánětlivě, tlumí bolest a uklidňuje. Používat kořen je ale třeba pod lékařským dohledem a nesmí jej používat těhotné ženy.
STANOVISTE: sluneční až polostín. Nenáročná rostlina, která snáší širokou škálu půdních podmínek, ale nejlépe se jí daří v hlubokých, výživných půdách neutrálních nebo mírně zásaditých. Vysloveně jí vadí jen podmáčené nebo velmi suché půdy. V písčitých bude tvořit spoustu listů a méně květin. V jílovitých sice pomaleji poroste, ale bude bohatě kvést.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v kořeni, minimálně do -20 °C, ale pravděpodobněji až do -34 °C až -40 °C. Většinou dobře odolává chorobám a škůdcům, je odolnější například vůči černé skvrnitosti listů než starší odrůdy.