Hruška Krvavka citrónová

PŮVOD: Slovensko, Bošácká dolina, starší krajová odrůda.

RŮST: pomalý, ale zdravý, vytváří středně vysoké kulovité koruny. Má charakteristicky hrubé a krátké letorosty bordó barvy s výraznými, bílými lenticely. Uchovává si vysokou životnost plodonosného obrůstu, do vysokého věku ji není třeba zmlazovat, stromy jsou dlouhověké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale opylují ji zřejmě jiné hrušky kvetoucí v podobný čas. Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: malé (průměrně 40-50 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem ke stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně silná, na plod se připojuje se závalem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, nevadí při jídle, je zelená až šedozelená, hustě poseta drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicověčervené líčko . Dužina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během zrání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zabarvovat dorůžova až dočervena . Zralé plody mají světlokrvavou dužinu , brzy začínají hniličit. Chuť je sladká s mírně kořeněnou příchutí , chutnější pro přímý konzum než u Krvavky letní.

Dozrávání: sběr koncem srpna, nelze skladovat. Spadlé plody bývají již zhniličené.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, výrobu destilátu . Sušené plody jsou pikantní , ale drobné.

Stanoviště: sluneční, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je méně náchylná k strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu. Je značně odolná vůči roztočům, málo napadána mšicemi a odolnější vůči rzi hruškové.