Šalvěj lékařská

PŮVOD: část Středomoří – Itálie, býv. Jugoslávie, Albánie a Řecko, při cestách, v křovinách, na lesních mýtinách, na skalnatých, výslunných svazích, často i na ruderálních místech.

RŮST: středně rychlý. Je to polokeř vysoký a široký 20–60 cm. Stonky jsou přímé, krátce rozvětvené, chlupaté. Listy mají dlouhé stopky, zčásti přezimují, jsou podlouhlé až elipsovité, dlouhé 2–6 cm, jemně vroubkované, vrásčité, na líci šedě chmýří, na rubu bíle plstnaté.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá s oboupohlavními květy, hmyzem opělivá. Kvete od června do srpna voňavými modrofialovými hluchavkovitými květy po 5-10 v přeslenech.

PLODNOST: raná, pravidelná.

PLODY: kulaté, černé tvrdky se 4 semeny.

Dozrávání: v srpnu a září.

VYUŽITÍ: listem i květem ozdobná léčivá a kořeninová , často pěstovaná rostlina. Kulinární využití: silně aromatické mladé listy a jemnější květiny se jedí syrové nebo tepelně upravené. Pomáhají při trávení a používají se s těžkými, mastnými jídly. Květy zdobíme saláty a chlebíčky, obalujeme v nich sýrové kuličky. Esenciální olej z listů ochucuje zmrzliny, cukroví, pečená jídla. Léčivé využití: díky antiseptickým účinkům je výborným kloktadlem při zánětu hrdla a dásní, zmírňuje bolest zubů . Působí žlučopudně, proti křečím, plynatosti, snižuje tvorbu mateřského mléka a slin či noční pocení, rozšiřuje cévy. Používá se proti úzkosti, depresi, ženské neplodnosti či při menopauze. Nesmí ji užívat těhotné ženy a epileptici a nesmí se užívat příliš dlouho a ve vysokých dávkách. Externě se používá k štípnutí hmyzem a infekce pokožky . Listy se sbírají před květem a suší. Esenciální olej v malých dávkách odstraňuje nahromaděný hlen v dýchacích cestách a používá se v mastích proti revmatismu, ale iv parfumerii či kosmetice. Květy jsou atraktivní pro včely a jiné opylovače.

Stanoviště: slunečné, teplé, vyžaduje dobře odvodněnou, písčitou, lehkou půdu, upřednostňuje vápenitou. Nesnáší těžké a kyselé půdy.

ODOLNOST: mrazuodolná do -23 °C až -29 °C, ale náchylná k vymrznutí při přílišné vlhkosti půdy. U nás nezvykne trpět škůdci, ale mohou se objevit slizňáci, roztoči či pěnárky. Prevencí proti zahnívání kořenů a vadnutí je dobře odvodněná půda a dobré proudění vzduchu. Po zakořenění je silně suchuvzdorná.