Švestka Zimmerova

PŮVOD: Německo, Lauf u města Bühl v Bádensku, objevil ji kolem r.. 1900 Leonhard Zimmer ve své vinici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý, vytváří menší, kulovité, kompaktní koruny. Je vhodná do menších zahrad . Kosterní větve rostou vzhůru a slaběji se rozvětvují. Postranní větve mají hustý plodný obrost. Vyžaduje dřívější zmlazování.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Bystrická , Carská, Esslingenská , Lucasova raná, Oullinská, Ruth Gerstetter , Tragédie, Viktorie, Wangenheimova .

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 25 g), oválné . Slupka je pod světle fialově modrým osřením tmavě fialová až tmavě modrá , místy rezavá, je středně hrubá, nakyslá, dá se stáhnout z plodu. Dužina je zelenožlutá až zlatožlutá, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, velmi dobrá , zejména z teplých stanovišť. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, v polovině srpna. Dobře se přepravuje a krátkodobě i skladuje. Přezrálé plody měknou a padají.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách . V suchých půdách jsou plody drobné, v chladných oblastech nejsou tak kvalitní. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, dobře mrazuodolná a odolná i vůči nepříznivému počasí v květu. Je náchylnější na šarku. Plody za dlouhotrvajících dešťů praskají a napadá jejich monilióza.