Topolovka figolistá

PŮVOD: západní Asie od Íránu po Sibiř.

RŮST: rychlý, vzpřímený, je to dvouletka nebo krátkověká trvalka dorůstající do výšky 1,5-2,5m. Listy má velké, tvarem připomínající listy fíky, hluboce vykrajované a drsné.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete postupně od června do srpna . Až 6-8 cm velké, jednoduché květy jednotlivých rostlin jsou různých barev : žluté, růžové, červené, bordó až černé i bílé.

PLODNOST: začíná ve 2. roce od výsevu, pravidelná, vysoká.

PLODY: rozpadavé tvrdkové plody (schizokarpy), které se po dozrání rozpadají na jednotlivé jednosemenné díly – tvrdky.

Dozrávání: asi 3 měsíce po odkvětu, takže v září až říjnu, případně listopadu.

VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka vhodná na okraje trvalkových záhonů, k plotům či jako dominantní solitéra - do menších i větších venkovských i městských zahrad, parků či jiné městské výsadby. Je velmi lákavá pro různé opylovače, včetně včel a čmeláků. Kulinární využití: okvětní lístky a květní poupata se dají jíst čerstvé v salátech či jako jedlá ozdoba dortů a zákusků, při mírném povaření zahušťují polévky, tmavší odrůdy je i barví. Mladé, ještě nezralé, zelené plody chutnají jako oříšky. Léčivé využití: Čaj z květin je chutný, z tmavších odrůd i pěkně zbarvený a má podobné účinky jako další květiny z podčeledi slézové. Tedy vytváří sliz, který chrání sliznice dýchacích a trávicích cest. Také je močopudný, zlepšuje krevní oběh a pomáhá proti zácpě. Podobně působí i mladé listy, kořeny či nezralé plody.

STANOVISTE: sluneční, případně polostín. Preferuje, dobře odvodněnou, dostatečně vlhkou, výživnou půdu, ale snese i sušší, kamenitou, chudší půdu, nesnáší dobře jen přílišné zamokření. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh , má-li vhodnou půdu.

ODOLNOST: je mrazuodolná do -23,3 °C až -28,9 °C, je méně náchylná k poškození rzí slézovou ( Puccinia malvacearum ) než topolovka růžová. Listy mohou poškozovat slizňáky, skočky či nosánky."