Produkty

PŮVOD: zřejmě v západním Středomoří, dnes se vyskytuje na Kanárských ostrovech, v celém Středomoří, směrem na východ až po Turecko však vzácněji.

RŮST: pomalý. Je to stálozelený mohutný strom dorůstající výšky 25 ma šířky 20 m, v suchých podmínkách jen několik metrů. Má širokou, rozložitou korunu s tlustými větvemi.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy, opylovaný větrem, dobře ho opylují i ​​duby jiných druhů.

PLODNOST: středně raná (vyšší po 6-8 letech po vysazení), vysoká.

PLODY: žaludy (velké až 3 cm) na krátkých stopkách, na bázi s miskovitou číškou pokrytou plochými šupinami. Mohou být hořké nebo sladké.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: celý strom je celoročně velmi dekorativní , vhodný do parků a městské zeleně . Plody některých stromů jsou sladké, bez hořkosti. Plody jsou jedlé sladké i ty hořké po odstranění hořkosti promýváním po usušení a pomletí, používají se v podobě mouky přidávané při pečení do jiných mouk či opražné jako náhrada kávy . Používají se také jako výživné krmivo , zejména pro prasata. Kůra je zdrojem taninu.

Stanoviště: slunečné, mladé rostliny snášejí i polostín. Daří se mu ve všech půdách kromě studených a podmáčených. Snáší dobře i vápenité, sušší, písčité či mělké půdy. Vhodný do nejteplejších poloh městských tepelných ostrovů .

ODOLNOST: mrazuodolný do -12 °C až -17 °C, po zakořenění silně suchuvzdorný , dobře snáší zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: téměř celá Evropa po Ural a Kavkaz. Na Slovensku rozšířen zejména v nížinách (tvrdé lužní lesy) a pahorkatinách, výše jen vtroušené v porostech jiných dřevin.

RŮST: pomalý, dorůstá výšky 30-50 ma šířky 30m. Kmen je v mládí zakřivený, později vzpřímený, v zápoji rovný, koruna je nepravidelná, hustá, široká. Borka je olivově hnědá, nejprve hladká, poté popraskaná a hrubá až do 10 cm. Listy jsou řapíkaté, čepel podlouhle až obráceně vejčitá, na bázi s výraznými oušky , pravidelně perovitě laločnatá se 6–8 tupými laloky. Kořenový systém je kolovitý a velmi hluboký. Majestátní, dlouhověký strom , dožívá se 500, výjimečně i 1000 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy, cizoopelivý, kvete v květnu, lehce ho opelí i jiné druhy dubů.

PLODNOST: pozdní, po asi 70-100 letech. Velmi variabilní v závislosti na genetických predispozicích semenáčů a na počasí. Vyšší je v případě suchého, chladného počasí během kvetení a suššího léta.

PLODY: žaludy jsou uspořádány po 2–5, jsou řapíkaté , číšky jsou miskovité až polokulovité. Žaludy jsou podlouhle elipsoidní, 15–30 mm dlouhé, nezralé často po délce nevýrazně pruhované.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: kromě toho, že je významnou lesní dřevinou, je vhodný také jako okrasná dřevina do parků, alejí, mezí, velkých zahrad, jako solitér či ve skupince ve volné krajině. Plody jsou významným zdrojem potravy pro zvěř a ptactvo. Po důkladném vymytí taninů z plodů (sušených a pomletých) se tyto dají použít jako přídavek k mouce, osmažené žaludy jako náhrada kávy. Odvar z kůry se používá při léčbě chronického průjmu, dysenterie, horeček, krvácení. Zevně se používá k vymývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sklízí z větví starých 5-12 let a suší se na později. Dřevo je tvrdé, velmi kvalitní a voděodolné.

Stanoviště: sluneční, ale snáší i mírné zastínění. Je to druh se širokou ekologickou amplitudou, snáší kontinentální i oceánické klima. Nejlépe se mu daří na hlubokých půdách, snáší však i chudší.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, citlivější jsou květy na pozdní mrazy. Starší stromy jsou dobře odolné vůči suchu . Je silně větruodolný, dobře snáší znečištění ovzduší či zasolení půdy posypovou solí.

PÔVOD: Nemecko, náhodne nájdený štíhlo rastúci semenáč v lese, prvýkrát zaštepený v r. 1783.

RAST: stredne rýchly. Vytvára štíhle, menšie koruny s výškou 15-18 m a šírkou 3-5 m. Listy sú stopkaté, dlhé 6-12 cm a široké 2,5-6 cm, čepeľ podlhovasto až obrátene vajcovitá, na báze s výraznými uškami, pravidelne perovito laločnatá so 6–8 tupými lalokmi. Ponechávajú si tmavozelenú farbu až do jesene, kedy zhnednú. Tmavohnedá kôra je hlboko zvrásnená. Konáre sú často pokrútené, veľmi dekoratívne.

OPEĽOVACIE POMERY: jednodomý so samčími a samičími kvetmi, cudzoopelivý, kvitne v máji, ľahko ho opelia aj iné druhy dubov.

PLODNOSŤ: neskorá, medzi 20-30 rokmi až po asi 70 rokoch v zápoji. Veľmi variabilná v závislosti od počasia. Vyššia je v prípade suchého, chladného počasia počas kvitnutia a suchšieho leta.

PLODY: žalude sú usporiadané po 2–5, sú stopkaté, čiašky sú miskovité až pologuľovité. Žalude sú podlhovasto elipsoidné, 15–30 mm dlhé, nezrelé často po dĺžke nevýrazne pruhované.

DOZRIEVANIE: v septembri až októbri, často vydržia na strome aj počas zimy.

VYUŽITIE: vhodný najmä ako okrasná štíhla drevina do parkov, alejí, stromoradí, veľkých záhrad, ako solitér či v skupinke v mestách. Plody sú významným zdrojom potravy pre zver a vtáctvo. Žalude sa dajú využiť aj pre kŕmenie hospodárskych zvierat, najmä prasiat. Jeho peľ zbierajú včely medonosné, hoci je menej výživný. Kulinárne využitie: Po dôkladnom vymytí tanínov z plodov (sušených a pomletých) sa tieto dajú použiť ako prídavok k múke, opražené žalude ako náhrada kávy. Liečivé využitie: Odvar z kôry sa používa pri liečbe chronickej hnačky, dyzentérie, horúčok, krvácania. Zvonka sa používa na vymývanie rán, vyrážok, potiacich sa nôh, hemoroidov, pri zápaloch a výtokoch z pohlavných orgánov aj ako výplach pri infekciách hrdla a úst. Kôra sa zbiera z konárov starých 5-12 rokov a suší sa na neskôr. Technické využitie: Drevo je tvrdé, veľmi kvalitné a vodeodolné. Používa sa v stavebníctve, výrobe nábytku a sudov, keďže dobre znáša kontakt s tekutinami, a je odolné voči hubám a hmyzu. Dubienky, teda guľovité hálky hmyzu, ktorý iniciuje ich vznik na listoch, sa dajú využiť na získanie tanínov aj farbiva použiteľného ako atrament.

STANOVIŠTE: slnečné, ale znáša aj zatienenie. Najlepšie sa mu darí na hlbokých pôdach, znáša však aj chudobnejšie.

ODOLNOSŤ: silne mrazuodolný v dreve do -29 °C až -34 °C, citlivejšie sú kvety na neskoré mrazy. Staršie stromy sú dobre odolné voči suchu. Dobre odolný voči vetru, znečisteniu ovzdušia a zasoleniu pôdy posypovou soľou.

PŮVOD: pobřežní oblasti západní části Severní Ameriky – Z okraj USA a JZ část Kanady, v nadm. výšce 0–2300 m nm Roste v oblastech s přímořským klimatem. V Evropě se její semena poprvé objevila v r. 2010. 1827.

RŮST: první roky velmi pomalý, ale pak velmi rychlý, s přírůstky i 1,2 m za rok. Je to vysoký strom, v pralesích dorůstá výšky 55–100 m, šířky 20 m, s kmenem v průměru 1–3 m. Koruna je nejprve kuželovitá, ve starším věku zaokrouhlená, nahoře nepravidelně zploštělá. Kmen je dlouhý, válcovitý, u starších stromů přirozeně vyvětvený. Borka je u mladých jedinců hladká s pryskyřičnými puchýři, u starých stromů korkovitá, silně rozbrázděná. Jehličí má příjemnou citrusovo-balzámovou vůni . Strom se dožívá 500-1000 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, větrem opelivá, velmi variabilní od silně cizooplivých po samoopylivé jedince. Kvete v květnu až červnu. Samčí šištice jsou podlouhlé, válcovité, dlouhé 12–23 mm, oranžovožluté, samičí jsou kónické, zelené nebo purpurové.

PLODNOST: relativně raná na jehličnan, vstupuje do plodnosti asi v 10 letech od výsevu, ale vyšší úrody jsou po dalších 15-20 letech. Vyšší úrody mívá v semenná léta, tj. asi každý 6. rok. PLODY: Šišky jsou nerozpadavé, hnědé, dlouhé 5–10 cm, široké asi 3 cm, visí dolů. Semena jsou trojhranná, dlouhá asi 7 mm , křídlatá.

Dozrávání: již koncem první vegetační sezóny, v říjnu až listopadu.

VYUŽITÍ: využívá se jako krásná solitérní parková dřevina , ale také jako významná cizokrajná lesní dřevina s velmi kvalitním, živičným dřevem , vhodným pro stavební účely, pro okenní rámy, nářadí i výrobu papíru. Mladé jehličí je jedlé a bohaté na vitamín C, má jemnou dřevitou vůni a dá se jíst syrové, jako čaj či se jím ochucují vařená jídla. Pryskyřici používali indiáni jako žvýkačku, má antiseptické účinky, sladká míza se používala podobně jako u javoru či břízy na výrobu sirupu. Mladé, ještě tvrdé samčí šištice jsou velmi chutné, jako kyselé a voňavé, osvěžující bonbóny.

STANOVISTE: v mládí poměrně tolerantní k zastínění , v době dospívání je středně náročná na světlo. Preferuje hluboké, hlinité, živinami dobře zásobené půdy, propustné a dobře provzdušněné, s pH 5–6, nemá ráda vápenité, suché a chudé půdy.
ODOLNOST: silně mrazuodolná do -34 až -40 °C, středně větruodolná.

PŮVOD: Ukrajina.

RŮST: růst pomalejší , vytváří středně velký keřovitý strom. Habitus je vzpřímený, široký. Vegetační období ukončuje poměrně brzy, lépe jí vyzrává dřevo, které je is puky odolnější vůči vymrzání. Vyžaduje výchovný řez k zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete světle růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samoopelivá .

PLODNOST: středně vysoká, střídavá.

PLODY: středně velké plody kulatého tvaru a světle žluté barvy, plstnaté. Dužina je krémově bílá , středně tuhá, mírně voňavá. Chuť méně výrazná, vynikne po tepelném zpracování.

Dozrávání: středně časné, sklízí se od poloviny října, konzumně zraje od listopadu .

VYUŽITÍ: tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, dulového "sýra", sušení, moštování. Třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě.

STANOVIŠTE: teplejší polohy, chráněné slunečné stanoviště. Půda vlhká, dobře odvodněná , hlinitá, hlinito-písčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: v rámci odrůd kdoule silně mrazuodolná . Vhodná i pro ekologické pěstování.

PŮVOD: Finsko, vyšlechtěný začátkem 20. století na Hinnonmäki pokusné stanici v Lepaa, jeho alternativní názvy jsou Hinnonmäen Keltainen nebo Hinnonmäki Gul.

RŮST: středně silný, vytváří nižší, spíše rozložité keře se zelenými výhony s mnoha jednoduchými trny , malým množstvím trojitých trnů as velmi světlými listy. Raší velmi pozdě.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivý, kvete pozdě , takže dobře uniká mrazem . Světlobordové květy jsou v květenstvích uspořádány po dvou.

PLODNOST: středně vysoká, pravidelná, spolehlivá .

PLODY: jsou velké , žlutozelené, s hladkou slupkou, velmi chutné, sladkokyselé s meruňkovou příchutí . Při plném dozrání náchylnější k praskání.

Dozrávání: středně časné, přibližně od poloviny července.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro zpracování na kompoty, želé a džemy.

Stanoviště: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh . V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suché letní periody a vyžaduje okopávku nebo zamulčování.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě, v květech mrazem uniká. Dobře odolný vůči rzi vejmutovkové ( Cronartium ribicola ), vysoce odolný vůči americkému padlí angreštu ( Sphaerotheca mors uvae ).

PŮVOD: jihozápadní a jižní Evropa, dnes se vyskytuje v celém Středomoří, na ostrovech Tenerife a Gran Canaria, pěstuje se iv Severní Americe.

RŮST: pomalý. Je to stálozelený strom dorůstající ve své domovině do výšky 20 ma šířky 15m. Borka je velmi hrubá (až 13 cm), pórovitá, zvrásněná. Listy jsou proměnlivého tvaru, vejčité, dlouhé 3–7 cm, celokrajové nebo zubaté, na líci lesklé, na rubu hustě šedo chlupaté. Dožívá se i 500 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy na stejném stromě, větrem opelivý, dobře ho opylují i ​​duby jiných druhů.

PLODNOST: pozdní (ve věku 15-20 let), střídavá.

PLODY: žaludy (dlouhé 2-4,5 cm, široké 1-1,8 cm) umístěné v šedých, drsných číškách. Oplodí je holé, hladké a lesklé, hnědočervené barvy. Plody jsou hořké.

Dozrávání: v říjnu téhož roku (menší žaludy) a někdy i po 18 měsících od opylení (větší žaludy).

VYUŽITÍ: velmi dekorativní dřevina vhodná do parků a velkých zahrad v městských tepelných ostrovech . Ve Středomoří se od 25. roku z dubu opakovaně po 9-12 letech sbírá borka - korek , který má mnohočetné využití díky jeho jedinečným vlastnostem (pružnost, stlačitelnost, voděodolnost, tepelná, zvuková a elektrická izolace), nejčastěji na výrobu zátek, jako izolační materiál a podlahová krytina. Plody jsou jedlé jako mouka po odstranění hořkosti promýváním po vysušení a rozemletí či použitelné jako náhrada kávy po osmažení.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Snese širokou škálu půdu, ale upřednostňuje písečné, lehčí půdy. Vhodný do volné půdy do nejteplejších poloh měst a do přenosných velkých květináčů.

ODOLNOST: mrazuvzdorný jen asi do -10 °C, po zakořenění silně suchuvzdorný , ale snese i množství srážek (i 2400 mm ročně na SZ Portugalska), dobře snáší zasolení půdy posypovou solí.

Slabší rostoucí podnož, vhodný do menších zahrad a kvalitních humózních půd . Urychluje nástup stromů do rodivosti a příznivě ovlivňuje kvalitu a velikost plodů . Kořenový systém je mělký, vhodnější pro úrodnější půdy s dostatkem vláhy . Ve větrných polohách vyžaduje celoživotní oporu.

PŮVOD: neznámý
RŮST: středně silný. Habitus je vzpřímený, široký. Listy jsou tmavozelené, na spodní straně stříbrno-plstnaté. Vyžaduje výchovný řez k zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.
OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete velkými, jemně růžovými květy v květnu až červnu. Pro zajištění vysoké úrody je vhodné vysadit při ní další/e odrůdu/y kdoule, například tyto: Konstantinopolská , Muškatnaja , Vranja , Bereczki bőtermő .
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké , hruškovitého tvaru, ale menší než u Portugalské, citrónově žluté, plstnaté. Dužina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, voňavá. Chuť je výrazná, aromatická . Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek.
DOZŘÍVÁNÍ: středně časné, v průběhu října ke sklizni, od listopadu ke konzumaci. Při dobrém skladování vydrží i do začátku dalšího kalendářního roku.
VYUŽITÍ: plody jsou v syrovém stavu hůře stravitelné, natrpklé, vynikající jsou k tepelnému zpracování: výroba džemů, pyré, kdoulového "sýra" nebo k moštování, sušení, výrobě destilátu či likérů. Třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě. Plody odpuzují moly.
STANOVISTE: nejlépe chráněné sluneční . Půda vlhká, dobře odvodněná , hlinitá, hlinito-písčitá, dostatečně zásobená živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná, vůči chorobám dobře odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování.

„Středně silný růst. Habitus je vzpřímený, široký. Kvete velkými, jemně růžovými květy (v květnu až červnu). Listy jsou tmavozelené, na spodní straně stříbrno-plstnaté. Plodnost raná. Velký až velmi velký plod jablečného tvaru a žluté barvy. Dužina je tvrdší, pevná. výrazná, aromatická. Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek.
Skladování na chladném a větraném místě přibližně do dubna. Sklizeň od poloviny října, postupné zrání (listopad), skladovatelnost do jara. Chráněné slunečné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, hlinitá - hlinito-písčitá, dostatečně zásobená živinami. Výchovný řez pro zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez (koncem zimy). Mrazuvzdorná, odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování. Samoopelivá."

PŮVOD: zřejmě Turecko.

RŮST: středně silný a vzpřímený, výška stromu je 3,5 - 4,5m.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete pozdě. Vhodné opylovače: Champion, Bereczki bőtermő a Leskovačka. Je dobře nektarodajná pro včely.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: středně velké až velké (250 g), s tvarem zploštělého jablka sytě žluté barvy, aromatické , zralý plod je jen málo plstnatý. Dužina je středně pevná, světle žlutá, s intenzivní vůní typickou pro kdoule.

Dozrávání: středně časné, začátkem října , vydrží do poloviny prosince.

VYUŽITÍ: použití univerzální , je vhodná pro přípravu dezertů, džemu, dulového sýra, šťávy, kandovaného ovoce a pod.

STANOVISTE: slunečné až polostín, výživná, dobře propustná půda.

ODOLNOST: méně náchylná na bakteriální spálu než ostatní starší odrůdy, dobře mrazuodolná .

PŮVOD: Maďarsko, zřejmě k. 19. stol., na trhu od r.. 1995.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, částečně samoopélivá. Vhodné opylovače: Konstantinopolská , Champion, Angerská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (prům. 300-500 g) s široce hruškovitým , uprostřed nejširším tvarem, zlatožluté barvy. Dužina je žlutobílá, středně šťavnatá, velmi aromatická a chutná, kolem jádřince mírně zrnitá.

Dozrávání: středně časné, koncem září až v říjnu. Uskladněná vydrží do ledna.

VYUŽITÍ: i pro přímý konzum a výborná na kdoulový sýr, marmeládu, výživy, kompoty, mošt, víno, destiláty, likéry.

Stanoviště: slunečné, teplé , půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuodolná.

PŮVOD: Vranja, Srbsko, v roce 1898 ji vyšlechtil Nenadovič.

RŮST: keřový, silný , vzpřímený, středně rozvětvený. Má velmi dlouhou vegetační dobu, raší relativně brzy a listy jí opadávají jako jedné z posledních odrůd.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá .

PLODNOST: pravidelná a velmi vysoká.

PLODY: velké až velmi velké (250 – 300 g, některé až 1 kg). Tvar je dost nepravidelný - od kulatého po hruškovitý s pevnou, sytě žlutou, silně oplstěnou slupkou, která ale během zrání mizí. Dužina je světle žlutá, kolem jádřince se vyskytují drobné kamínkovité buňky. Chuť je sladkokyselá, aromatická, jemná. Její silné aroma a kyselost rychle degradují.

DOZŘÍVÁNÍ: časné, postupně od začátku září až po pozdější termíny během října.

VYUŽITÍ: vhodná k výrobě dulového moštu a ostatních dulových výrobků (dulový sýr, marmeláda, výživa, likér, pálenka atd.). Dobře snáší přepravu a je relativně dobře skladovatelná.

STANOVIŠTE: chráněné slunečné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá, hlinito-písčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: ve dřevě i poupatách mrazuodolná , ale méně než Muškatnaja. Je mírně náchylná na padlí a náchylnější k napadení bakteriální spálou.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda zmíněná již v roce 1611 v katalogu jedné anglické školky.

RŮST: pomalu rostoucí listnatý keř nebo poloostrem, dorůstající do 3 - 5 m, roste slabší než jiné odrůdy. Habitus má vzpřímený, široký. Kvete růžovo-bíle, v květnu. Listy jsou tmavozelené, na spodní straně stříbrno-plstnaté. Potřebuje výchovný řez k zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete světle růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samoopelivá .

PLODNOST: raná a velmi vysoká .

PLODY: velké až velmi velké (až 300 – 500 g) plody hruškovitého tvaru a žluté až žlutooranžové barvy, slaběji ochlupený. Chuť výrazně aromatická , natrpklá, vynikne po tepelném zpracování, kdy se hořkost úplně ztratí. Má vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. Jedna z nejchutnějších odrůd s jemnou strukturou dužniny, vysokou šťavnatostí a jemnou chutí.

Dozrávání: konzumně dozrává v prosinci a při skladování na chladném a dobře větraném místě vydrží až do dubna.

VYUŽITÍ: vhodná na tepelné zpracování , výrobu marmelád, pyré, dulového "sýra", čatní, džusu, likéru, vína, pálenky, sušení . Plody odpuzují moly.

STANOVIŠTE: chráněné slunečné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá, hlinito-písčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: odolná dřevina, mrazuvzdorná , odolnější i vůči bakteriální spále , vhodná i pro ekologické pěstování.

PŮVOD: západní část Mediteránu – Španělsko, Francie, Itálie, Maroko, Tunisko na výslunných skalnatých svazích a suchých stráních na výhradně vápencovém podloží, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky kolem 1900 m nm

RŮST: středně rychlý, vytváří silně voňavé keře nebo polokřiky dorůstající výšky 10-30 cm a šířky 30 cm. Stonky jsou dřevnaté, bohatě větvené. Listy jsou protistojné, úzce elipsovité až kopinaté, dlouhé 3–9 mm, široké 0,5-3 mm, na okraji zřetelně podvinuté.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samoopélivá ale i cizoopelivá podle podmínek růstu, květiny jsou oboupohlavné nebo funkčně samičí, souměrné, bílé až světle růžové. Kvete od května do července, někdy až do srpna.

PLODNOST: v případě teplého, suchého počasí během kvetení vysoká.

PLODY: zploštělé vejčité tvrdky dlouhé 0,7–1 mm obsahující několik semen.

Dozrávání: v srpnu až září. Při skladování v chladu a suchu vydrží asi tři roky.

VYUŽITÍ: je jednou z historicky nejznámějších léčivek a koření . V zahradě a sadě může navíc fungovat jako půdopokryvné lákadlo opylovačů i včel medonosných . (Kvetoucí) nať obsahuje množství silice s účinnými složkami (thymol, kafr, cineol, karvakrol, borneol atd.). Používá se jako čaj, sirup či tinktura na tlumení suchého kašle i na vykašlávání, při trávicích problémech, proti křečím, je silně antiseptická , močopudná, vhodná při depresích, migréně a problémech s krevním oběhem. Jako jedna z mála u nás venku pěstitelných léčivek má zahřívací účinky (spolu s lípou a mateřídouškou, jinak spíše exotika jako zázvor, kurkuma, hřebíček, skořice) a zároveň pomáhá snížit horečku. Zevně se používá na nehojící se rány. Používá se také v kosmetice , zejména éterický olej z ní, při výrobě zubní pasty a ústních vod. V kuchyni jako výborný pepř samostatně nebo součást kořenících směsí. provensálského pepře či bouquet garni.

Stanoviště: slunečné, chráněné, lehká vápnitá živná půda. Nemá ráda jílovité, těžké půdy, kde může trpět plísní šedou ( Botrytis cinerea ), kořenomorkou ( Rhizoctonia ) či alternativou zelnou ( Alternaria brassicicola ).

ODOLNOST: mrazuodolná do -23 °C až -29 °C a po zakořenění dobře suchuvzdorná , málo náchylná na nemoci při zajištění dostatečného odvodnění půdy.

PŮVOD: Severní Amerika, zejména v centrální části kontinentu, od východního Texasu na západě po Ohio na východě v prérii, ve světlých lesích a křovinách, na skalnatých stanovištích, často v okolí vodních toků, zejména v nížinách a pahorkatinách.

RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 50–120 cm, s přímou, obvykle chlupatou, hnědozelenou stonkem. Bazální listy jsou řapíkaté, vejčité až úzce kopinaté, dlouhé 5–30 cm a široké 5–12 cm, na okraji pilovité či zubaté, někdy i celookrajové, na bázi klínovité až srdeční, na vrcholu špičaté, se 3–5 žilkami; stonkové listy jsou střídavé, menší, s krátkou stopkou řapíkaté, na bázi ve tvaru klínu.

OPELOVACÍ POMĚRY: je jednodomá, opylovaná hmyzem, samoopélivá, květiny jsou oboupohlavní. Kvete od července do září. Květy tvoří jazykovité a trubkovité květy: jazykovité květy jsou růžové až purpurové, dlouhé 3–8 cm, na vrcholu se 2 zuby, trubkovité květy jsou dlouhé 4,5–5,7 mm, jsou nazelenalé až narůžovělé nebo purpurové a vzkvétají postupně.

PLODNOST: v případě dostatečného opylení během kvetení vysoká.

PLODY: čtyřhranné nažky obsahující 1 semeno.

Dozrávání: v září a říjnu.

VYUŽITÍ: tato velmi okrasná bylinka je vhodná do zahrad a parků, zejména v teplých a sušších oblastech. Je velmi lákavá pro motýly. Využívali ji již indiáni a používá se i dnes zejména pro své léčivé účinky a to její kořen i (kvetoucí) nať . V podobě čaje a zejména tiktury podporuje imunitní systém těla. Vnitřně se používá při rýmě, kašli, horečce, bronchitidě, infekci močových cest, ústní dutiny a hrdla i jako afrodiziakum a prostředek ke zlepšení trávení. Zevně se používá k ošetření ran, popálenin, kde se projevují i ​​její antiseptické a antibakteriální účinky.

Stanoviště: sluneční, teplé, preferuje hlubokou hlinitou či hlinitopísčitou půdu bohatou na humus, raději lehkou. Nedaří se jí v těžké jílovité půdě.

ODOLNOST: silně mrazuodolná do -34 °C až -40 °C v lehčí půdě. Po dobrém zakořenění toleruje sucho . Velmi ji mají v oblibě slizniaky, které ji dokáží na jaře zdecimovat.

PŮVOD: Kanada, Central Experiment Farm v Ottawě, 1949, kříženec mezi americkým angreštem Ribes hirtellum a evropským Ribes uva-crispa.

RŮST: středně silný, keř má vzpřímený až rozložitý tvar, výhony jsou téměř bez trnů , jen mladé rostlinky v juvenilním stadiu jsou mírně trnité.

OPELOVACÍ POMĚRY: nevyžaduje opylovače, samoopelivý , kvete pozdě.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: středně velké, eliptické, tmavě červené. Slupka je hladká , bez chloupků. Chuť je aromatická , sladce nakyslá.

Dozrávání: středně časné, začátkem července.

VYUŽITÍ: odrůda vhodná pro přímý konzum, zavařování či výrobu džemů.

STANOVISTE: sluneční, dostatečně vlhké.

ODOLNOST: rezistentní vůči americkému padlí angreštu, vysoce mrazuvzdorný . Kvete pozdě , proto je vhodný do oblastí s častým výskytem jarních mrazů. Plody jsou dobře odolné vůči praskání , proto je velmi vhodný do oblastí s vyššími srážkami v době zrání.

PŮVOD: Finsko, vyšlechtěný začátkem 20. století na Hinnonmäki pokusné stanici v Lepaa, jeho alternativní názvy jsou Hinnonmäen Punainen nebo Lepaan Punainen.

RŮST: středně bujný, vytváří menší, dobře rozvětvené vzpřímené až polovzpřímené keře se středně trnitými výhony a úzkými listy. Doporučujeme vysadit na vzdálenost 1,2m.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivý.

PLODNOST: raná a velmi vysoká , pravidelná, spolehlivá.

PLODY: malé až středně velké, krásně bordó , kulaté až elipsovité, s málo chlupatou, kyselejší slupkou a středně dlouhou stopkou. Dužina je při plném vyzrání příjemně aromatická a sladkokyselá , velmi chutná. Plody nepraskají.

Dozrávání: časné až středně časné, přibližně od začátku července.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro zavařování, výrobu želé či džemů.

Stanoviště: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín, a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh . V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suché letní periody a vyžaduje okopávku nebo zamulčování.

ODOLNOST: silně mrazuodolná, odolná vůči rzi vejmutovkové ( Cronartium ribicola ), málo náchylná na americký padlí angreštu ( Sphaerotheca mors uvae ) a částečně odolná vůči antraknóze.