Produkty

PŮVOD: pravděpodobně v JV Evropě a na Zakavkazsku, kde je nejrozšířenější. Roste iv S Africe av Z Asii. Už ve starověku byl vysazován iv dalších oblastech jižní Evropy a brzy se dostal i do zaalpského prostoru.

RŮST: středně rychlý. Je to mohutný a dlouhověký strom, dorůstá výšky 30+ ma šířky 15 ma tvoří velké, rozložité koruny. Borka je tmavě hnědá nebo hnědošedá, v dospělosti popraskaná, listy jsou jednoduché, podlouhle kopinaté, lesklé, s pilkovitým okrajem. Kořenový systém je mohutný, kolovitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizoopelivý , vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květiny jsou seskupeny na dlouhých, vzpřímených jehňadách, samičí květiny jsou v dolní části samčích.

PLODNOST: středně raná až pozdní, po 5-10 letech, vysoká.

PLODY: tmavě hnědé, kulovité nažky široce vejčitého tvaru a velikosti do 3,5 cm, nažka je u vrcholu hrotitá a jemně chlupatá, uložena je v silně ostnaté číšce. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně natrpklá, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká , plná. Plody jsou nutričně bohaté (vitamin B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

Dozrávání: v průběhu října.

VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina : květiny jsou velmi nektarodajné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba si dát pozor na plísně.

Stanoviště: slunečné, teplé , chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou , ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápnitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m nm

ODOLNOST: dobře mrazuodolný ve dřevě do -23 °C až -29 °C, náchylný k poškození výhonů a květin pozdními jarními mrazy. Náchylný k poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující inkoustovou skvrnitost a náhlé odumírání a na rakovinu kůry kaštanů ( Cryphonectria parasitica ). Po dobrém zakořenění je silně suchuvzdorný .

RŮST: růst je pomalý , vytváří strom dorůstající výšky 30m v případě samčích stromů, samičí jedinci jsou obvykle nižší s širokou korunou. Kůra je hladká, borka tmavě šedá, rozpukaná do nepravidelných plotének. Listy jsou 4-10 cm velké, vějířovité, dvoulaločné, opadavé, na podzim se zbarvují do jasnožluta.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v březnu až květnu, samčí květy tvoří žluté, jehňadovité šištice, samičí vyrůstají z paží listů na 3-4cm dlouhé stopce.

PLODNOST: pozdní, začíná po 20-30 letech , do plné plodnosti vstupuje asi ve 40 letech a může se udržet do 150 - 200 let (v Číně jsou i 500leté rodící stromy). Plodnost je různě vysoká a různě pravidelná v závislosti na kvalitách semenáče, vzdálenosti od opylovače a podmínkách prostředí. Ve své domovině může dospělý strom produkovat také 200-400 kg semen ročně.

PLODY: semeno obalené dužinatým šourkem, zpočátku zeleným, po dozrání žlutým, nepříjemně zapáchajícím. Semeno je jedlé v malém množství za syrova, ve velkém po tepelné úpravě - obvykle opečení, osmažení či uvaření.

Dozrávání: koncem léta, na podzim po opadnutí.

VYUŽITÍ: v Číně se ginko pěstuje ve velkém kvůli semenům , existuje minimálně 44 odrůd. Jinak je to krásná parková dřevina nebo strom do velkých zahrad. Listy podporují krevní oběh a mají tonizující efekt na mozek, paměť, periferní cévy, pomáhají při diagnózách jako tinnitus uší či glaukom očí. Obsahují gingkolidy, které inhibují alergické reakce, takže se používají při astmatu.

Stanoviště: dřevina je světlomilná , nenáročná na půdu.

ODOLNOST: odolná a adaptabilní dřevina , v dospělosti dobře snáší mrazy do -34,4 °C až -40 °C, odolává znečištění, zasolení půdy posypovou solí, vysokým teplotám, suchu, větru, škůdcům a chorobám.

Slabě rostoucí podnož pro třešně a višně, vhodný do menších zahrad. Mělší kořenový systém, vyžaduje kvalitnější půdy a závlahu v suchém létě. Plodnost raná, kvalita plodů výborná. V prvních letech se doporučuje opora.

PŮVOD: S Amerika, území Pennsylvánie, Nebrasky, Texasu a Missouri. V Evropě se poprvé objevila kolem roku 1700, je pojmenována po botanikovi Johannovi Gottliebovi Gleditschovi. Beztrná varianta se přirozeně vyskytuje v původním území a dále se množí.

RŮST: středně bujný. Je to strom s řídkou korunou, dorůstá výšky 20–30 ma šířky 15m. Borka je tmavě šedá, později se plátkovitě odlupuje. Na rozdíl od původního trnitého druhu se na kmeni a starších větvích netvoří trny , které bývají v trnitém druhu jednoduché až třídílné, lesklé, hnědé a velké. Listy jsou střídavé, jeden až dvakrát sudoperovité. Jednotlivé světle zelené lístky jsou buď celokrajné nebo jemně vroubkované.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, hmyzem opělivá. Jedna rostlina tvoří oboupohlavné i jednopohlavné květiny. Žlutozelené květiny v krátkých, cca. 5 cm dlouhých, vzpřímených třásní se objevují před rašením listů nebo i trochu později, nejčastěji v červnu.

PLODNOST: středně raná, d o 5-7 let po výsadbě u jednotlivých stromů, kolem 10. roku v zápoji. Je pravidelná a vysoká.

PLODY: zploštělé tmavé lusky, dlouhé 20-45 cm a tlusté až 2,5 cm. Obsahují oválná semena dlouhá asi 8-20 mm.

Dozrávání: v říjnu a zůstávají na stromě až do jara.

VYUŽITÍ: jako okrasný strom zejména do parků a alejí ve městech. Ve své domovině pomáhá předcházet erozi, používá se jako větrolam či v agrolesnictví jako krmivo pro dobytek. Semena jsou jedlá i pro lidi, mladé chutnají syrové jako hrášek, lze je i tepelně upravovat, mohou obsahovat až 30 % cukru. Pražená semena lze použít jako náhrada kávy. Dužina mladých, křehkých lusků je sladká a dá se jíst zasurova, použít k přípravě nápojů nebo z ní získat cukr, později při zrání zhořkne. Dřevo je tvrdé a příležitostně se používá k výrobě nábytku či v řezbářství.

STANOVISTE: sluneční až polostín. Je velmi přizpůsobivá z hlediska půdy, optimálně roste v úrodných, vlhkých, nivných či vápenitých půdách, ale snese širokou škálu půd od písčitých přes hlinité až po jílovité, kyselé i zásadité a také sušší půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná do -28,9 °C až -34,4 °C. Snese i utužené půdy, sucho, městské prostředí, zasolení půdy, znečištění ovzduší a krátkodobé zaplavení.

PŮVOD: Izrael.

RŮST: atraktivní dekorativní keř/strom, narůstající do výšky cca 1,5-2m. Nenáročný , snadno tvarovatelný, vhodný i pro pěstování ve velkém kontejneru. Kvete oranžovočervenými květy (květen - červenec). Na podzim se listy krásně zbarvují do žlutooranžova.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá rostlina.

PLODNOST: nastupuje ve 3.-4. roku po výsadbě.

PLODY: velké až velmi velké (300-500g), s tvrdou červenou až tmavě růžovou slupkou. Semena uvnitř jsou rubínově červená , měkká, chuťově sladká, šťavnatá . Plody jsou bohaté na vitamin C, železo, draslík a antioxidanty .

Dozrávání: v září.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba šťáv, vína, sirupu.

STANOVISTE: slunné, chráněné stanoviště.

ODOLNOST: v dospělosti mrazuvzdorný do -15 °C , odolný vůči chorobám a suchu. V mládí rostliny chráníme před mrazem.

PŮVOD: Východní Asie - S Čína, Korea.

RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky i šířky asi 7 m, velmi málo trnitý . Všechny části jsou na hloh velké, listy, květiny i plody. Listy jsou široce vejčité s 3-5 hlubokými zářezy na každé polovině listu.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, s oboupohlavními květy, zřejmě částečně samoopelivý jako jiné hlohy, dobře ho opylují i ​​jiné hlohy, je hmyzem opělivý. Kvete pozdě , v květnu až červnu, květy jsou silně mrazuodolné až do -5 °C .

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká (od asi 6 let po výsadbě), spolehlivá.

PLODY: jsou na hloh velmi velké (3-4,5 cm), zploštěle kulaté, s výraznými žebry a kalichem, červené až bordó v plné zralosti, s výraznými světlými lenticely. Dužina je na hloh šťavnatá, tužší, obsahuje 4-5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a dají se snadno vyplivnout. Chuť je spíše kyselejší, velmi osvěžující , lépe vynikne při tepelném zpracování.

Dozrávání: pozdní, v průběhu října až listopadu, po plném dozrání opadávají. Plody jsou dobře trvanlivé při chladném skladování.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní strom listy, květinami i plody, vhodný do zahrad, parků, jedlých živých plotů. Plody jsou vhodné pro přímý konzum, ale zejména ke zpracování na džemy, ovocné kůže, limonády, sušené do čajů , ale například i na obalení v cukrovém sirupu a následnou konzumaci za syrova či po promrznutí. Podobně jako další druhy hlohů má pozitivní účinky na srdce, cévy a krevní oběh . Snižuje cholesterol, krevní tlak, působí jako mírné srdeční tonikum, podporuje chuť k jídlu. Také listy snižují cholesterol v krvi a působí pozitivně na krevní oběh.

Stanoviště: světlomilný a teplomilný, poroste sice i v polostínu, ale tam nebude tak plodný. Má v oblibě sice hlinito písčité, odvodněné půdy, ale není vůbec náročný na půdu . Po dobrém zakořenění se mu daří iv těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité. Kvůli pozdnímu času zrání plodů vhodnější spíše do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuodolný ve dřevě minimálně do -23 °C až -29 °C, v květu do -5 °C, po zakořenění dobře suchuvzdorný .

PŮVOD: Ukrajina, Krym, druh Crataegus orientalis subsp. pojarkovae .

RŮST: tvoří keře či stromy s rozložitou korunou, které v jeho domovině dosahují i ​​10 m, ale u nás spíše dorůstá do 4 m .

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivý , kvete v červnu, opylují ho mouchy. Snadno se kříží s jinými druhy rodu hloh.

PLODNOST: nastupuje ve 3. roce po výsadbě, je vysoká a pravidelná .

PLODY: malvice kulovitého tvaru a zářivé citrónově žluté barvy s výraznými tečkami (lenticelami) a průměrem cca. 2,5 cm. Mají vzhled a konzistenci malého jablíčka, uprostřed je 4-5 větších jadérek, která jsou často tak pevně spojena, že vyvolávají dojem jedné pecky. Dužina je šťavnatá až kašovitá, chuťově jsou výborné , připomínají azarolky (tj. plody hlohu C. azarolus) nebo šípky.

Dozrávání: od poloviny září do začátku října.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, kandování, výroba želé, džemů či kompotů.

Stanoviště: velmi nenáročný druh, preferuje slunečné stanoviště, ale zvládne i polostín, jen tam je třeba počítat s nižší plodností. Preferuje dobře odvodněnou , ale vlhkou hlinitou půdu, ale poradí si po zakořenění se širokou škálou půd - is velmi těžkými jílovitými is prosychavými či vápenitými půdami. Dobře zvládá i znečištěné ovzduší a jelikož je celoročně velmi dekorativní a neláká bodavý hmyz, je vhodný i do městské výsadby .

ODOLNOST: plně mrazuodolný a odolný vůči škůdcům a chorobám. Dobře suchuvzdorný .

RŮST: středně silný, kompaktní, vzpřímený. Dospělý strom dosahuje výšky 8 m . Koruna je hustá, kulovitá . Raší brzy.

OPELOVACÍ POMĚRY: jeho pyl je sterilní, proto vyžaduje opylovače ve svém okolí. různé odrůdy Castanea sativa nebo hybridy C.sativa x C.crenata Brunella nebo i Marigoule, Maraval, Belle Epine, Marron de Goujounac, atp.

PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), vysoká.

PLODY: velké, lesklé, mahagonově červené, dobře se vylupují, jsou sladké, velmi chutné .

Dozrávání: brzy, v září , stíhá dozrát i během chladnějšího podzimu. Skladovat lze v chladu do konce února.

VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů.

STANOVISTE: slunečné, teplé , chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá , nevápnitá, do 400 m nm

ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophthora spp. způsobující inkoustovou skvrnitost a náhlé odumírání a zejména vysoce tolerantní vůči rakovině kůry kaštanů ( Cryphonectria parasitica). Je vysoce odolný vůči chrastírce kaštanové ( Dryocosmus kuriphilus ) - nejvíce z odrůd pěstovaných v Evropě. Je dobře mrazuvzdorný ve dřevě do asi -21 °C.

PŮVOD: Francie, registrovaná v r. 1986, odrůda vznikla selekcí hybridních semenáčů ze sadu Migoule ve vesnici Ussac v regionu Corréze, které pocházely z volného opylení japonského kaštanu ( Castanea crenata ) a evropského kaštanu ( Castanea sativa ). Původní název byl Marron de Migoule.

RŮST: silný, polovzpřímený, doroste do 13-20m , doporučený spon výsadby je 10-15m.

OPELOVACÍ POMĚRY: je částečně samoopelivý , dobře opyluje většinu jedlých kaštanů se sterilním pylem, kvete středně brzy. Přítomnost další odrůdy zvýší úrodnost.

PLODNOST: raná (do 4-5 let po výsadbě), vysoká.

PLODY: velké až velmi velké , pevné, lesklé, mahagonově červené ukryté ve velkých, krátce a málo trnitých číškách. Jsou sladké, chuťově dobré .

Dozrávání: středně časné, od konce září do října. Skladovat v chladu lze do února.

VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů, dobře se loupe.

STANOVISTE: slunečné, teplé , chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá , nevápnitá, do 400 m nm

ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophthora spp. způsobující inkoustovou skvrnitost a náhlé odumírání, výše odolný vůči rakovině kůry kaštanů ( Cryphonectria parasitica) než většina kříženců C. crenata x C. sativa . Je dobře mrazuvzdorný do -26 °C .

PÔVOD: druh pochádza pravdepodobne z JV Európy a na Zakaukazska, kde je najrozšírenější. Rastie aj v S Afrike a v Z Ázii. Už v staroveku ho vysádzali aj v ďalších oblastiach južnej Európy a čoskoro sa dostal aj do zaalpského priestoru. Markus je veľkoplodá selekcia neznámeho pôvodu, zrejme slovenského.

RAST: stredne rýchly. Je to mohutný a dlhoveký strom, je kompaktnejší než semenáče, dorastá do výšky aj 20 m a šírky 10-15 m a tvorí veľké, rozložité koruny. Borka je tmavohnedá alebo hnedosivá, v dospelosti popraskaná, listy sú jednoduché, podlhovasto kopijovité, lesklé, s pílkovitým okrajom. Koreňový systém je mohutný, kolovitý.

OPEĽOVACIE POMERY: jednodomý, cudzoopelivý, vyžaduje prítomnosť druhého geneticky odlišného jedinca, či už semenáča alebo kultúrnej odrody. Kvitne v máji. Samčie kvety sú zoskupené na dlhých, vzpriamených jahňadách, samičie kvety sú v dolnej časti samičích.

PLODNOSŤ: stredne skorá, po 5-7 rokoch, vysoká.

PLODY: tmavohnedé, guľovité nažky široko vajcovitého tvaru a veľkosti do 3,5-4 cm, nažka je pri vrchole hrotitá a jemne chlpatá, uložená je v silne ostnatej čiaške. Chuť plodu v surovom stave je mierne trpkastá, po tepelnej úprave (upečení či uvarení) sladká, plná. Plody sú nutrične bohaté (vitamín B, C, E, esenciálne mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálnych látok).

DOZRIEVANIE: v priebehu októbra.

VYUŽITIE: do sadov, parkov, alejí a veľkých záhrad. Výborná medonosná rastlina: kvety sú veľmi nektárodajné s kvalitným peľom a dáva aj medovicu. Plody sú po uvarení alebo upečení veľmi chutné. Využívajú sa v cukrárstve, pri výrobe gaštanového pyré alebo gaštanovej múky. Skladovateľnosť plodov pri nízkej teplote a primeranej vlhkosti je až 6 mesiacov, v domácich podmienkach si treba dať pozor na plesne.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, chránené, pôda ľahšia, hlboká, preferuje slabo až stredne kyslú, ale zvládne aj kyslejšie a piesčitú. Dôležité je, aby bola nevápnitá. Je vhodný do teplých a stredne teplých aj chránených vyšších polôh do približne 600 m n.m.

ODOLNOSŤ: dobre mrazuodolný v dreve do -23 °C až -29 °C, náchylný na poškodenie výhonov a kvetov neskorými jarnými mrazmi. Náchylný na poškodenie parazitickou hubou Phytophthora spp. spôsobujúcej atramentovú škvrnitosť a náhle odumieranie a na rakovinu kôry gaštanov (Cryphonectria parasitica). Po dobrom zakorenení je silne suchuvzdorný.

PŮVOD: Evropa, Malá Asie. Druh hloh jednosemenný ( Crataegus monogyna ).

RŮST: pomalý. Tvoří trnitý, rozložitý keř nebo strom dorůstající výšky 2-10m. Kůra kmene je šedá až šedočerná, listy jsou tmavozelené, střídavé, kulatě vejčité, vícelaločnaté s hlubokými zářezy. Dobře snáší řez a tvarování, iv živých plotech, ale bez řezu v nich umí být plodnější (až cca. 300 g/2,5 m2).

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivý, hmyzem opylovaný. Kvete v květnu a červnu, květenství s 10-20 bílými květy jsou uspořádána do vzpřímených vrcholíků.

PLODNOST: raná (5-8 let po výsevu), v přítomnosti opylovače vysoká, květiny nezvyknou vymrzat.

PLODY: malé (5-11 x 4-7 mm), elipsovité až kulovité šarlatově červené malvice na krátké stopce, se suchou, moučnou, chuťově mírně nahořklou dužninou a jedním tvrdým semenem uprostřed.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: Často se vysazuje do neproniknutelných živých plotů, mezí , ale je krásný i jako solitér v zahradě či parku. Je na něj navázáno velké množství domácího hmyzu. Květy mají na začátku kvetení příjemnou vůni, která se ale později stává pro mnohé lidi nepříjemnou. Komu nevadí, může květiny použít do sirupu či pudinku. Plody jsou důležitou potravou pro ptactvo. Syrové nejsou moc chutné, ale dají se zpracovat na džemy, ovocné kůže , vysušit a pomlít a přidat k mouce či použít do čaje. Obsahují mnoho bioflavonoidů a působí pozitivně na krevní oběh, snižují krevní tlak a pomáhají obnovit normální rytmus srdce , v kombinaci s ginkem zlepšují prokrvení mozku. Rozšiřují cévy, působí jako proti křečím a uklidňujícím dojmem. Podobně působí i květiny a spolu s plody se používají v podobě čajů nebo tinktur. Velmi chutné jsou čerstě rozvité lístky s oříškovou příchutí v salátu. Sušené listy se dají použít jako náhražka čínského čaje, osmažená semínka jako náhražka kávy.

Stanoviště: světlomilná a teplomilná dřevina, poroste iv polostínu, ale tam nebude tak plodná. Má v oblibě sice hlinito písčité, odvodněné půdy, ale není vůbec náročný na půdu . Po dobrém zakořenění se mu daří iv těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně suchuvzdorný po dobrém zakořenění. Náchylný na bakteriální spálu, strupovitost.

PŮVOD: severovýchodní část Severní Ameriky, od Connecticutu po Ontario, Illinois a Pennsylvánii. Je to druh Crataegus pedicellata , se spoustou vědeckých synonym, například i Crataegus coccinea .

RŮST: poměrně pomalý. Je to listnatý, opadavý, trnitý keř nebo menší strom, dosahuje výšky i šířky do 7m. Přirozeně tvoří obvykle trs kmenů, ale lze jej pěstovat i jako strom s jedním kmenem. Koruna je široká, volná a kulatá. Kůra je šedohnědá, hladká, borka síťovitě rozpraskaná, šedá. Výhonky jsou tenké, šedohnědé a trnité, s ostrými, špičatými trny dlouhými až 5 cm. Listy jsou střídavé, jednoduché, špičaté, velké až 10x5 cm (větší než u jiných hlohů). Mají dvojitě pilkovitý okraj, jsou ostře laločnaté. Podobají se listům javoru nebo ještě dříve brekyně (český název je hlh břekolistý). Vrchní strana listu je drsná tmavě zelená, lesklá, rub je světlejší. Na podzim se listy přebarvují do žlutooranžova.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, samoopelivý, kvete v květnu. Květy se podobají květům jiných růžovitých dřevin, okvětní lístky jsou bílé.

PLODNOST: raná a vysoká a pravidelná, do 4-7 let od výsadby.

PLODY: červené, lesklé nebo osříněné malvice na dlouhé stopce elipsovitého, někdy hruškovitého tvaru s dlouhými vzpřímenými kališními lístky. Na hlohy jsou relativně velké (kolem 1-2 cm). Dužina je na hloh velmi šťavnatá, má výbornou, sladkokyselou chuť s téměř nepatrnou hořkostí před plným dozráním, připomíná chuť šipek, je i aromatická, voní po růžích. Obsahuje do 5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a tak se dají i vyplivnout. Stopka plodu je chlupatá.

Dozrávání: během září. Po plném dozrání plody opadávají.

VYUŽITÍ: je celoročně velmi dekorativní dřevinou vhodnou do parků, zahrad či mezí. Plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum , ale i pro zpracování na džemy, želé, víno, ovocné kůže atp. Dají se také sušit a kandovat, po vysušení použít jako čaj. Podobně jako u jiných hlohů květy i plody snižují krvý tlak a podporují srdeční činnost .

Stanoviště: sluneční až polostín, na slunečním bude plodnější. Velmi nenáročný na půdu, nejlépe se mu daří v hlinité neutrální půdě, ale snáší i velmi vlhké, těžké jílovité půdy a také lehké či vápenité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný do -29 °C až -34 °C. Po dobrém zakořenění dobře snáší sucho .

PŮVOD: Evropa, Malá Asie.

RŮST: pomalý. Tvoří trnitý, rozložitý keř nebo strom dorůstající výšky 2-10m. Kůra kmene je šedá až šedočerná, listy jsou tmavozelené, střídavé, kulatě vejčité, vícelaločnaté s hlubokými zářezy. Dobře snáší řez a tvarování, iv živých plotech, ale bez řezu v nich umí být plodnější (až cca. 300 g/2,5 m2).

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivý, hmyzem opylovaný. Kvete v květnu a červnu, květenství s 10-20 bílými květy jsou uspořádána do vzpřímených vrcholíků.

PLODNOST: raná (5-8 let po výsevu), v případě přítomnosti geneticky odlišného jedince v dosahu opylovačů vysoká, květiny nezvyknou vymrzat.

PLODY: malé (5-11 x 4-7 mm), elipsovité až kulovité šarlatově červené malvice na krátké stopce, se suchou, moučnou, chuťově mírně nahořklou dužninou a jedním tvrdým semenem uprostřed.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: Často se vysazuje do neproniknutelných živých plotů, mezí , ale je krásný i jako solitér v zahradě či parku. Je na něj navázáno velké množství domácího hmyzu. Květy mají na začátku kvetení příjemnou vůni, která se ale později stává pro mnohé lidi nepříjemnou. Komu nevadí, může květiny použít do sirupu či pudinku. Plody jsou důležitou potravou pro ptactvo. Syrové nejsou moc chutné, ale dají se zpracovat na džemy, ovocné kůže , vysušit a pomlít a přidat k mouce či použít do čaje. Obsahují mnoho bioflavonoidů a působí pozitivně na krevní oběh, snižují krevní tlak a pomáhají obnovit normální rytmus srdce , v kombinaci s ginkem zlepšují prokrvení mozku. Rozšiřují cévy, působí jako proti křečím a uklidňujícím dojmem. Podobně působí i květiny a spolu s plody se používají v podobě čajů nebo tinktur. Velmi chutné jsou čerstvě rozvité lístky s oříškovou příchutí v salátu. Sušené listy se dají použít jako náhražka čínského čaje, osmažená semínka jako náhražka kávy.

Stanoviště: světlomilná a teplomilná dřevina, poroste iv polostínu, ale tam nebude tak plodná. Má v oblibě sice hlinito písčité, odvodněné půdy, ale není vůbec náročný na půdu . Po dobrém zakořenění se mu daří iv těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně suchuvzdorný po dobrém zakořenění. Náchylný na bakteriální spálu, strupovitost.

PŮVOD: Francie, Seine-et-Oise, Arboretum de Segrez nedaleko Paříže, objevil jej Pierre Alphonse Martin Lavallée v roce 1870 – mezidruhový kříženec mateřského druhu hlohu mexického (Crataegus mexicana syn. C. stipulacea) a otcovského druhu hlohu pozdního (C. calpodendron). Správně by se měl podle objevitele nazývat hloh Lavalléeův (podle latinského Crataegus × lavalleei), ale v češtině se běžně používá název hloh Lavallův (Crataegus × lavallei).

RŮST: vzpřímený, umírněný, dorůstá do výšky 3–9 m a šířky 3–7,5 m, vytváří oválnou až kulovitou, kompaktní korunu. Větve jsou méně trnité než u jiných druhů hlohu, s trny dlouhými do 5 cm. Oválné, nepravidelně zubaté listy jsou kožovité, tmavozelené, na podzim se zbarvují do bronzova až vínově červené a zůstávají velmi dlouho na stromě, plody ještě déle.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylován hmyzem, s oboupohlavními květy uspořádanými v chocholících, které kvetou u nás v květnu až červnu.

PLODNOST: velmi raná, pravidelná, středně vysoká až vysoká. Výchovným řezem je vhodné oddálit vstup do plodnosti, aby strom nejprve rostl.

PLODY: na hloh středně velké (průměrně 16–20 mm), eliptické, oranžovočervené, pevné. Dužnina je polotuhá, šťavnatější, méně moučnatá než u našeho hlohu jednosemenného. Obsahuje asi 4 semena, která jsou seskupena tak, že připomínají pecku. Chuťově se výrazně liší – chybí typická hořkost našich hlohů, převládá sladkokyselá chuť velmi připomínající šípky, zejména později během zimy.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozvolné – v teplých oblastech začínají plody dozrávat zhruba v polovině září a vydrží na stromě velmi dlouho až do zimy, v některých letech dokonce až do začátku února, aniž by opadávaly. Pouze při náhlých změnách vlhkosti půdy může část z nich popraskat. Plody neměknou ani působením mrazu. Konzumně zralé jsou ihned po utržení ze stromu a v chladu vydrží asi týden až dva.

VYUŽITÍ: strom vhodný do parků, menších i větších zahrad, ale také do mezí, větrolamů a živých plotů, je velmi dekorativní po celý rok: bez listí stříbřitě zbarvenou borkou, v době vegetace tmavozelenými zdravými listy a bílými květenstvími, i později chocholíky zrajících plodů, které na stromě vydrží až do zimy. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci samotné nebo jako atraktivní ozdoba dezertů, k výrobě džemů, přesnídávek, pyré či k sušení do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy – čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo mírně polostinné, ideálně teplé a prosluněné místo, aby stihlo dozrát co nejvíce plodů. Není náročný na půdu, preferuje dobře propustnou, ale snese i jílovitou. Nejlépe se mu daří v teplých a středně teplých oblastech.

ODOLNOST: mrazuvzdorný ve dřevě do asi –25 °C, kvete pozdě a květy jsou dobře mrazuvzdorné, nebývají poškozovány pozdními jarními mrazíky. Po zakořenění je suchovzdorný, ale snese i dočasné zamokření půdy, větrné lokality i znečištěné ovzduší. Na rozdíl od jiných hlohů netrpí bakteriální spálou ani rzí (Gymnosporangium globosum).

RŮST: středně rychlý. Tento opadavý keř dosahuje výšky až 4 m, s letorosty má stříbřitě šupinaté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, elipsovité, na líci řídce bíle šupinaté, na rubu hustě bíle šupinaté, působí stříbřitým dojmem. Řez jen pro usměrnění růstu, příp. vyřazení suchých větví.

OPELOVACÍ POMĚRY: s různou mírou samoopylosti, některé jedince jsou plně samoopylivé, některé částečně, jiné cizoopylivé. Doporučujeme vysazovat alespoň 2 rostliny vedle sebe, alespoň 2, lépe 4 m od sebe. Kvete koncem dubna až v květnu, většinou uniká mrazem. Květy jsou oboupohlavní, bílé, silně voňavé , vyrůstají po 1-7.

PLODNOST: raná, vysoká, spolehlivá.

PLODY: kulovité peckovice velikosti menšího červeného rybízu (6–9 mm), červené s lenticemi a jednou peckou. Před dozráním trpkokyselé, po dozrání šťavnaté, sladkokyselé (průměrně 8,3 % cukru) s příjemným aroma.

Dozrávání: od druhé poloviny září až do listopadu. Sklizené plody vydrží i 2 týdny při pokojové teplotě. Sbírají se třesením na plachtu nebo stažením zralých plodů z větviček.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná se hodí do živých plotů, větrolamů, zahrad, parků, mezí, dobře snáší i městské prostředí. Květy jsou medonosné , obsahují spoustu nektaru. Plody jsou vhodné pro přímý konzum, výrobu džemů, sirupů či ovocné kůže.

Stanoviště: slunečné, daří se jí ve většině půd, které jsou dostatečně odvodněné, nemá ráda mělké, vápenité půdy. Vyžaduje zamulčování, ale není třeba ji hnojit, sama si váže vzdušný dusík pomocí symbiotických nitrifikačních bakterií, které má na kořenech.

ODOLNOST: odolná vůči mrazům, suchu, vysokým teplotám, větru, chorobám i znečištění ovzduší či zasolení půdy .