Ovoce na pálení

PŮVOD: Německo, okolí Esslingenu, objevil ji jako náhodný semenáč pomolog Dr. Eduard Lucas a popsal ji v r. 1870.

RŮST: v mládí bujný, v plodnosti slabý, vytváří středně velké i menší vysokokulovité, poměrně husté koruny, kosterní větve rostou směrem vzhůru, dobře rozvětvuje a obrůstá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Bystrická , Dolanka, Vlaška , Wangenheimova . Není kompatibilní s Bühlskou a Zimmerovou.

PLODNOST: raná, vysoká , pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (18-30 g), protáhlé, k oběma koncům zúžené, souměrné. Slupka je modrofialová až červenofialová s šedomodrým osříněním as nápadnými světlými tečkami, je pevná, hladká, nahořklá a natrpklá a špatně se odděluje od dužniny. Dužina je bělavě zelenožlutá s červenohnědými částmi, nejprve středně tuhá, při prohlédnutí měkká, středně průsvitná, jemná, rozplývavá, šťavnatá, dobře se odlučuje od pecky. Chuť je mírně aromatická, příjemně sladkokyselá , při slupce mírně natrpklá.

Dozrávání: rané, v první polovině srpna. Plody při prohlédnutí lehce opadávají ze stromu. Při dlouhotrvajících deštích mohou praskat.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či koulí.

Stanoviště: je náročná na stanoviště, vyžaduje slunečné, teplé, chráněné před větrem a vlhčí, ale dobře propustnou, úrodnou půdu. Na suchých stanovištích jsou plody drobné a předčasně opadávají. Je vhodná do teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu , méně tolerantní vůči šarce, napadají ji svilušky.

PŮVOD: Rumunsko, nalezena na zač. 20. stol. jako náhodný semenáč.

RŮST: středně silný růst, koruna pyramidální nebo vysoce kulovitá, větve nepravidelné a dosti křehké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá odrůda. Vhodné opylovače : Stanley , Vlaška , Althanova ringlota , Anna Späth .

PLODNOST: středně raná, vysoká.

PLODY: středně velké, oválné, slupka tmavě fialově modrá až modročerná s jemným osřením. Dužina je zelenožlutá až žlutá, středně šťavnatá, s harmonickou , velmi dobrou, sladko-kyselkavou chutí, velmi podobnou chuti Bystrické; velmi dobře se odděluje od pecky.

Dozrávání: v 1.-2. polovině září, v závislosti na lokalitě.

VYUŽITÍ: lahodné plody mají univerzální použití .

STANOVISTE: odrůdě vyhovují teplejší polohy a půdy dostatečně zásobené vláhou.

ODOLNOST: stromy jsou ve dřevě odolné vůči mrazu a v době květu dobře odolávají pozdním jarním mrazům . Já více tolerantní vůči šarce než Bystrická a je středně odolná vůči houbovým chorobám, náchylnější jen k monilióze.

PŮVOD: Francie, Rouen, školka Boisbunelových, semenáč neznámého původu vysetý v r. 2010. 1845. Poprvé rodila v r. 1845. 1855. Synonyma: Krassanská, Bergamotka krasanská, Edelcrassane, Passe Crassane.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Tvoří malé jehlanovité koruny s hojnými, drobnými postranními větvemi a spoustou krátkého plodonosného obrůstku.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská, Dekanka Robertova, Dekanka zimní, Esperenova bergamotka, Pstružka, Williamsova.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 150-300 g, ale i 800 g), tvarově podobné až jablku , někdy jsou však ke špičce protáhlé, povrch mají často shraněný, někdy is mělkou podélnou rýhou. Slupka je hrubá, matná, mírně drsná, při sklizni zelená, později žlutozelená, na slunci zlatožlutá , se spoustou nestejných, světle rezavých lenticel, často jsou plody rezavé při kalichu, méně při stopce, někdy jsou rezavé celé plody. Dužina je nažloutlá, jemná, rozplývavá, šťavnatá. Chuť je výborná, sladká, jemně nakyslá, příjemně kořeněná .

Dozrávání: sběr koncem října, co nejpozději, konzumně dozrává v prosinci až lednu , vydrží uskladněná až do března či dokonce dubna . Předčasně obratá vadne či dokonce ani nezměkne.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako lahůdka , ale i pro všestranné zpracování na džemy a marmelády, výživy, destiláty, mošty, kompoty, na pečení a sušení.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem, s teplou, propustnou, lehčí hlinitou půdou. Ve studené, těžké, nepropustné půdě mají plody podřadnou chuť. Je vhodná pouze do nejteplejších poloh , nejlépe chráněných zahrad a ke zdí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , málo mrazuodolná a deštiodolná v květu, náročná na teplo. Silně odolná vůči strupovitosti , trpět jí může jen v nevhodných polohách a letech. Je také silně odolná vůči monilióze plodů . Vyhledává ji plodomorka hrušková (Contarinia pyrivora), zejména v zatravněných sadech.

PŮVOD: ČR, velmi stará odrůda neznámého původu známá již z 18. století, kdysi velmi rozšířená jako nejranější česká odrůda. Synonyma: Jakubka jaroměřická.

RŮST: bujný, zdravý, vytváří obrovské, široce rozložité, jehlanovité koruny. Její stromy jsou velmi dlouhověké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opělivá, kvete pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení by to mohly být: Boscova láhev, Clappova maslovka, Dekanka Robertova, Esperenova bergamotka, Guyotova, Hardenpontova, Jeanne d'Arc, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Olivier de Serres, Sterkmanova.

PLODNOST: pozdní, vysoká, pravidelná.

PLODY: malé, cibulovité, s velmi dlouhou stopkou. Slupka je žlutozelená, s malým, oranžovočerveným líčkem. Dužina je polojemná. Chuť je sladkokyselá, dobrá .

Dozrávání: velmi časné, ve 2. polovině až koncem července , vydrží jen několik dní až týden, mají sklony k hniličení.

VYUŽITÍ: pro rychlý přímý konzum, ale zejména pro marmelády, destiláty, mošty a sušení .

Stanoviště: slunečné, je nenáročná na půdu. Vhodná zejména do alejí a větších sadů. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu a silně odolná vůči strupovitosti a dalším chorobám , netrápí ji ani škůdci, jen vosy rády vyhledávají plody.

PŮVOD: ČR, pravděpodobně z okolí Čáslavi či Kutné Hory, stará odrůda, zřejmě ze 2. poloviny 18. století. Synonyma: Böhmische Birne, Graue Muskatellerbirne, Muszkatelka, Musqué Grise de Bohême.

RŮST: bujný, zdravý. Tvoří mohutné, vysoce kulovité koruny, které se později pod váhou plodů rozkládají šlehounovitými kosterními větvemi do charakteristických oblouků . Charakteristické je v době vegetace i bohaté a zdravé olistění . Plodonosný obrůst je středně dlouhý. Stromy jsou velmi dlouhověké a do vysokého věku nevyžadují zmlazení, jen pravidelné prosvětlení.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdní (až po 8-12 letech po výsadbě), poté vysoká, pravidelná , ob rok velmi vysoká.

PLODY: malé (průměrně 100 g), vejčité až špičatě vejčité s tenkou, dlouhou stopkou. Slupka je ve sklizňové zralosti zelená, později žlutozelená, hrubá a drsná, jen středně lesklá a bez líčka, často jemně rezavá, zejména při stopce, se spoustou nevýrazných lenticel. Dužina je bělavá, mírně nažloutlá, polorozplývavá, jemně zrnitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, jemně kyselkavá, s výbornou muškátovou příchutí . Tato její výjimečnou chuť se rozvine při sklizni v tvrdé zralosti a po několikadenním uskladnění.

Dozrávání: sklizeň většinou začátkem srpna , někdy i dříve, dozrává nerovnoměrně. Třeba ji sbírat v tvrdé zralosti (asi týden před konzumní), dozrává v chladném uskladnění po 5-7 dnech, vydrží asi 1-2 týdny od sklizně. Přezrálé plody hniličí od jádřince.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a sušení , ale také na výrobu džemů a marmeládů, moštů, destilátů či na pečení. Na výrobu kompotů je vhodná pevností dužniny, ale plody jsou dost malé.

Stanoviště: slunečné, je velmi nenáročná na polohu a kvalitu půdy, ačkoli preferuje dostatečně vlhké a úrodné půdy, snese i písčité a kamenité půdy, pokud jsou dost vlhké a také drsnější a větrnější polohy. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh . Vhodná zejména do větších sadů, alejí, do země jako krajinotvorný strom.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu, silně odolná vůči strupovitosti i monilióze , nezvykne trpět ani škůdci.

PŮVOD: USA, University of Arkansas, kříženec Ark. 631 × Ark. 883 z roku 1982, registrován v roce 1993

RŮST: středně bujný, vytváří beztrnné , vzpřímené výhony. Velmi dobře odnožuje , takže rychle umí vytvořit ostružinový záhon. Vyžaduje zimní řez odrozeného dřeva.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: Plodí na dvouletých výhonech, úrodnost je střední.

PLODY: středně velké (4-7 g), lesklé plody kuželovitého tvaru s pevnou dužninou. Chuťově velmi sladké (4,8-9,6 %), aromatické, jen s malými semínky , s vysokým obsahem vitamínu C v rámci ostružin (48 mg/100 g).

Dozrávání: časné až středně časné, od konce července do konce srpna (začíná 11 dní před Navaho), dozrává během necelých 4 týdnů.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i mrazení či další zpracování (džemy, zavařeniny). Dobře snášejí přepravu a jsou dobře skladovatelné.

Stanoviště: slunečné, s jižní nebo jihovýchodní expozicí, půda dobře odvodněná, hlinitá, organická, bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého chlévské mrvy nebo kompostu. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná (do minimálně -24 °C), středně odolná vůči plísni šedé ( Botrytis cinerea ), dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: Řecko, velmi stará odrůda cca z roku 100 nl

RŮST: mírný a poměrně kompaktní růst, vytváří keřovitý, rozložitý habitus do výšky 3-4m a šířky 3m.

OPELOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: středně velké, hruškovité plody zelené až žlutozelené barvy, s růžovou dužinou aromatické , sladké chuti.

Dozrávání: ve dvou vlnách od konce srpna až do pozdního podzimu.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, sušení, glazování - všestranné použití

Stanoviště: slunečné a chráněné stanoviště, teplé polohy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda. Odrůdu lze pěstovat v záhonu i velkém květináči .

ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě chráníme přikrytím nebo zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: Itálie.

RŮST: bujný růst do výšky 4-5m. Křikovitý, rozložitý habitus.

OPELOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: velké plody s tenkou tmavě purpurovou slupkou a načervenalou dužninou. Dezertní odrůda vynikající chuti.

Dozrávání: od září do října.

VYUŽITÍ: dezertní odrůda, vhodná pro přímý konzum, sušení, další zpracování.

Stanoviště: slunečné a chráněné stanoviště, teplé polohy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.

ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě chráníme přikrytím nebo zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: Belgie, Leuven, vypěstoval ji známý šlechtitel van Mons jako semenáč neznámého původu a nazval ji „Conseiller de la cour“ (Soudní rádce). Poprvé rodila v roce 1841 či 1844.

RŮST: zdravý a bujný, koruna je jehlanovitá, nápadně sytě zeleně olistěná.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Eliška, Hardyho máslovka , Charneuská , Kongresovka, Křivice, Lectierova , Madame Verté , Mechelenská , Pařížanka , Williamsova .

PLODNOST: poměrně raná, střídavě vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, tvarově dosti nevyrovnané, nejčastěji kuželovité, často končí šikmou špičkou. Slupka je hladká, hrubá, matná, zelené až žlutozelené barvy, posetá nápadnými tečkami, někdy i síťkovitě rezavá. Dužina je bělavá, propletená žlutými žilkami, máslovitá, šťavnatá, rozplývavá , hrubě zrnitá uprostřed od jádra po stopku. Chuť je pikantně sladkokyselá, příjemně natrpklá , z horších půd trpčí. Chutnější plody jsou z vyšších poloh .

Dozrávání: sklizeň podle lokality od začátku do konce října, konzumně zraje od konce října až od poloviny listopadu, nerovnoměrně, vydrží do listopadu až prosince, měla by se sbírat co nejpozději, ale tak, aby nepopadala.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a výrobu moštů, kompotů či destilátů. Po sklizni se dobře přepravuje. Skladuje se středně dobře, je třeba ji čas od času kontrolovat.
Stanoviště: slunečné, náročnější na úrodnou a hlubokou, vápenitou půdu. Je vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, zejména ve vyšším věku, silně mrazuodolná v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti , náchylná je pouze v teplých, uzavřených polohách s vysokou vlhkostí vzduchu.

PŮVOD: Bílé Karpaty, Slovensko.

RŮST: velmi bujný vzrůst, vytváří vznosné , pěkně stavěné koruny, které unesou velké úrody. Dlouhověká odrůda.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. K dosažení úrody potřebuje jinou odrůdu hrušky k propelení v blízkosti do cca. 60m.

PLODNOST: vysoká, řádově ve stovkách kilogramů.

PLODY: středně velké, kuželovité, slupka je zelená, dužina bílá, chuť sladká, medová , až po 2 týdnech od sklizně uhniličí a chutná karamelově .

Dozrávání: v průběhu srpna.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu i povidla.

Stanoviště: odrůda je nenáročná na půdu, roste v bělokarpatské jílovici.

ODOLNOST: minimálně středně mrazuodolná.

PŮVOD: Belgie, okolí Charneux, jako náhodný semenáč ji začátkem 19. století objevil M. Legipont. Nazývá se také Fíkovka, Fondante de Charneux, Désirée, Waterloo, Legipont.

RŮST: v mládí bujný, šlehounovitý, později středně bujný, vytváří úzkou a řídce větvenou, jehlanovitou korunu s téměř kolmo nasazenými větvemi, které se pod váhou úrody ohýbají. Letorosty se charakteristicky ohýbají směrem nahoru.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Eliška, Hardyho máslovka , Červencová, Konference , Křivice, Lectierova , Magdalénka , Pařížanka , Poiteau, Tongréská, Williamsova .

PLODNOST: středně raná, (4.-6. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.

PLODY: středně velké (průměrně 150-165 g), tvarově velmi nepravidelné , lahvovité, asymetrické se zhrboleným povrchem, při kalichu i shranatelým. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, zelená, později zelenožlutá, s mramorovaným či pruhovaným červeným líčkem. Dužina je žlutobílá až nažloutlá, rozplývavá, jemná, šťavnatá, málo hnědne, nebývá oblázková . Chuť má sladkou až velmi sladkou, mírně aromatickou, velmi dobrou .

Dozrávání: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během 2 týdnů po sklizni, vydrží do poloviny listopadu. Plody snášejí přepravu jen hned po sklizni, v konzumní zralosti se značně otlačují.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro výrobu pyré, džemů, kompotů, destilátů či na sušení a pečení. Dobře se skladuje.

Stanoviště: slunečné, je dost náročná na půdu i polohu. Kvalitní a pěkné plody přináší jen na úrodných, písčitohlinitých, hlubokých půdách dobře zásobených vláhou a v teplých, před větrem chráněných polohách . Nesnáší mrazové kotliny a studené, jílovité půdy.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě, zejména mladé stromy, silně mrazuodolná v květu . Je středně až silně odolná vůči strupovitosti a škůdcům .

PŮVOD: ČR, Bílé Karpaty, Vyškovec-Vlčí.

RŮST: bujný, zdravý, vytváří mohutné, středně vysoké kulovité koruny s mírně převislými větvemi.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale opylují ji zřejmě jiné hrušky kvetoucí v podobný čas. Amanliská , Avranšská , Anglická bergamotka , Drouardova , Hardyho máslovka , Koporečka , Mechelenská , Pstružka , Salisburyova.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: malé až střední (průměrně 45 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem ke stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně silná, na plod se připojuje se závalem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, nevadí při jídle, je zelená až šedozelená, hustě poseta drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicověčervené líčko . Dužina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během zrání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zabarvovat dorůžova až dočervena . Zralé plody mají světlokrvavou dužinu , brzy začínají hniličit. Chuť je sladká s mírně kořeněnou příchutí .

Dozrávání: sběr ve druhé polovině srpna, nelze skladovat. Spadlé plody bývají již zhniličené.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, výrobu destilátu . Sušené plody jsou pikantní , ale drobné.

Stanoviště: sluneční, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je méně náchylná k strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu.

PŮVOD: Francie, našel ji Alexander Lucas v lese nedaleko Blois, zahradnictví Franson Freres v Orléansu ji uvedlo na trh v letech 1874-75.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří vysoce jehlanovité, široké koruny, se spodními kosterními větvemi téměř vodorovnými, postranní větve vlivem úrod časem převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská , Blumenbachova , Boscova láhev , Clappova máslovka, Crassanská, Drouardova , Esperenova bergamotka , Esperenova máslovka, Giffardova máslovka, Guyotova , Hardyho máslovka , Charneuská , Meďarská , Solanka , Williamsova.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (200 g, ale i 400 g), tupě kuželovité , baňaté, pravidelné. Slupka je hladká, jemná, při sklizni světle zelená, zralá světle žlutá až zlatožlutá s množstvím velkých lenticel. Dužina je bělavá, jemně nažloutlá, nepatrně zrnitá, měkká, velmi šťavnatá, rozplývavá . Chuť je sladká, jemně kořenitá, silně aromatická, příjemně pikantně natrpklá .

DOZŘÍVÁNÍ: sběr kdysi v 1. půl. října, dnes často již v září, konzumně dozrává postupně od října, vydrží do listopadu až února. Přepravu zvládá jen hned po sklizni.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu kompotů, pro sušení, pečení, výrobu džemů a destilátů. Po rozkrojení dužina nehnědne. Dobře se skladuje, zejména v chladírnách, kde vydrží i 6 měsíců.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Vyžaduje úrodné, hlinité, přiměřeně vlhké půdy. Ve studené jílovité půdě je dužina repovitá a bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: málo mrazuodolná ve dřevě v mládí, později středně, málo v květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, začátek 19. st.

RŮST: růst střední, později slabší, vytváří vzpřímené, pyramidální koruny, s krátkým plodonosným obrostem.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Dekanka Robertova , Hardenpontova , Hardyho , Charneuská .

PLODNOST: středně pozdní, velká, každoroční.

PLODY: menší až středně velké, široce kuželovité. Slupka je suchá, rezavá, drsná, silná, mírně hrbolatá, rezavě zelená až zlatohnědá - bronzová. Dužina je žluto-bílá, sladká, výrazně kořenitá , rozplývavá.

Dozrávání: sklizeň od poloviny října, konzumní zralost: prosinec - leden , skladovatelnost do února.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování.

STANOVIŠTE: úrodné, polopropustné půdy s dostatkem vláhy; střední a nižší polohy, chráněné před větrem. V těžkých a studených půdách plody trpí kamínkovitostí.

ODOLNOST: odrůda je vysoce odolná vůči houbovým chorobám, strupovitosti a vůči mrazu.

PŮVOD: Francie, 19. st.

RŮST: středně bujný, zdravý růst, vytváří velkou, silně rozvětvenou korunu vysoce-kulovitého tvaru.

OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač. Vhodné opylovače: Blumenbachova , Avranšská , Clappova , Williamsova .

PLODNOST: nastupuje v 5.-8. r. po výsadbě, pravidelná, střední až vysoká.
PLODY: středně velké až velké plody vejčitého tvaru, někdy mírně hranatý nebo k jedné straně stlačený. Slupka je jemná, hladká, částečně mastná, jemně rezavá; barevně zelená, při dozrání zlatožlutá nebo citrónově žlutá. Dužina je měkká, velmi šťavnatá , máslová, chuťově výborná , polosladká až kyselkavá, kořeněná .

Dozrávání: sběr ve 2. půl. září, konzumní zralost: v půl. října , skladovatelnost kolem 14 dnů.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výrobu destilátu.

STANOVIŠTE: odrůda náročná na teplo, preferuje nižší polohy a hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé půdy.

ODOLNOST: odolná vůči monilióze, mladé stromky méně mrazuodolné.

RŮST: velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Koruny jsou mohutné, široce rozložité, deštníkovitého tvaru, středně husté. Větve nasazuje téměř v pravém úhlu. Stromy rostou zdravě a dosahují vysokého věku. Vyžadují delší řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače : Astrachán červený , Baumannova reneta , Bernské růžové, Boikovo, Bismarkovo, Coxova reneta , Croncelské , Gdaňský hranáč , Jonathan , Krasokvět žlutý , Landsberská reneta , Malinové holovou , McIntosh , Red Delicious, Ušlechtilé žluté, Wagenerovo, Zvonkové . Neopyluje se dobře s Parménou zlatou zimní a Hájkovou muškátovou renetou.

PLODNOST: pozdní, středně vysoká, nepravidelná a nejistá.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g), pravidelné plody ploše kulovitého tvaru. Slupka je částečně drsná, pomerančově žlutá, krytá červeným pruhováním nebo červeným líčkem na sluneční straně. Dužina je nažloutlá, šťavnatá, hutná, sladkokyselá, kořeněná, velmi dobré „renetové“ chuti.

DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v první polovině října, vhodné ke konzumaci v prosinci, uskladnění do března. Plody ve větru předčasně opadávají. Při skladování jsou náchylné k hořké skvrnitosti dužiny a vadnutí.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, sušení, moštování. Dužina na vzduchu hnědne.

Stanoviště: vyžaduje hluboké, úrodné a vlhčí půdy s vysokou vzdušností, před větrem chráněné stanoviště, nemá ráda příliš suché a teplé, ale ani příliš drsné polohy.

ODOLNOST: méně mrazuodolná, silně odolná vůči padlí , středně vůči strupovitosti, méně vůči rakovině a vlnačce krvavé.

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: robustní, vytváří ploše kulovité, vzdušné trsy s malým počtem listů. Odnožuje slabě, nezahušťuje porost , který je přehledný a proto se plody dobře sklízejí.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: jsou velmi velké , středně těžké (25-30 g), pravidelně kuželovité oranžovočervené. Mají často vzpřímený kalich a pod ním se často tvoří bílý límec. Plody jsou velmi pevné a pěkné na pohled. Jejich chuť je vynikající , velmi šťavnatá.

Dozrávání: pozdě, od 2. červnového týdne po 2. červencový týden, začínají týden po odrůdě Sonata a významně prodlužují sezónu.

VYUŽITÍ: přímý konzum a mrazení.

Stanoviště: vyžaduje lehčí písčitohlinité půdy dobře zásobené živinami.

ODOLNOST: citlivější na plíseň šedou a padlí.

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: zdravý a silný růst do cca 30 cm. Kvete v dubnu a květnu.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, rovnoměrné, tupě kuželovité, lesklé , atraktivní, zářivě červené . Chuť je osvěžující , sladká. Plody jsou poměrně dobře odolné vůči otlačení .

Dozrávání: v červnu.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výrobu džemů, mrazení. Jsou poměrně dobře odolné vůči otlačení .

Stanoviště: slunné stanoviště, příp.polstín. Půda propustná , vzdušná, hlinito písčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahod vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30-40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme o pravidelnou zálivku (ta je důležitá iv suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a nemocné listy, před mrazem je chráníme přikrytím.

ODOLNOST: dobrá odolnost vůči padlí .