Ovoce na pálení

RŮST: středně bujný, polovzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete brzy. V přítomnosti dalších odrůd kvetoucích zároveň se zvýší úroda. Vhodné opylovače: Čačanská lepotica , Haganta , Herman, President .

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 60 g), eliptické, nesouměrné. Slupka je pod osřiněním purpurově fialová , na sluneční straně intenzivnější. Dužina je žlutozelená, měkká až středně tuhá, velmi šťavnatá . Chuť je kyselo sladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, dobře aromatická, dobrá až výborná . Pecka se středně dobře odděluje od dužiny, někdy může dužina na jejích žebrech zůstávat.

Dozrávání: je velmi časné , 42 dní před Bystrickou, tedy ve 2. polovině července, je třeba sbírat postupnou probírkou nejzralejší plody.

VYUŽITÍ: výborná pro přímý konzum, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátů, sušení či pečení.

Stanoviště: slunečné, není náročná na stanoviště a půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech a ve velmi malé míře na plodech) a středně až silně odolná vůči ostatním chorobám.

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji p. Gilbert přibližně kolem roku. 1905 a šířil ji školkař Charles Baltet z Troyes v departamentu Aube. U nás se množila také pod názvem Čistecká banánová.

RŮST: v mládí bujně, ve školce tvoří rovné kmeny, na trvalém stanovišti středně bujně až slabší a rychle začíná stárnout. Vytváří vzpřímenou, řídkou korunu, která později vlivem úrod převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Konference , Madame Verté , Williamsova .

PLODNOST: raná (3.-4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 180-190 g), lahvovité, mírně hranaté, nepravidelné, kališní část je šikmo uťatá, povrch plodů je hladký, u větších plodů někdy mírně zhrbolený. Slupka je hladká, pololesklá, zelená až nažloutlá s hnědočerveným až červeným pruhovaným líčkem , s množstvím drobných, zeleně obroubených lenticel, které místy splývají v rezavé mramorování. Dužina je bělavá až žlutobílá, šťavnatá, krémová, jemná, rozplývavá . Chuť je sladká až velmi sladká, jemně kořeněná a kyselkavá, velmi dobrá.

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává koncem listopadu až v prosinci a při postupném zrání vydrží do konce ledna. Po sklizni se dobře přepravuje, neotiskuje se.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také univerzálně využitelná pro sušení, pečení, moštování, výrobu kompotů, džemů, pyré či destilátů. Dobře se skladuje.

Stanoviště: vyžaduje slunečné a teplé stanoviště a úrodné, hluboké, propustné, výživné a vláhou dobře zásobené půdy. Vhodná do teplých i středně teplých oblastí , s ohledem na strupovitost otevřenější.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, netrpí kamínkovitostí a škůdci .

PŮVOD: Francie, našel ji Alexander Lucas v lese nedaleko Blois, zahradnictví Franson Freres v Orléansu ji uvedlo na trh v letech 1874-75.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří vysoce jehlanovité, široké koruny, se spodními kosterními větvemi téměř vodorovnými, postranní větve vlivem úrod časem převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská , Blumenbachova , Boscova láhev , Clappova máslovka, Crassanská, Drouardova , Esperenova bergamotka , Esperenova máslovka, Giffardova máslovka, Guyotova , Hardyho máslovka , Charneuská , Meďarská , Solanka , Williamsova.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (200 g, ale i 400 g), tupě kuželovité , baňaté, pravidelné. Slupka je hladká, jemná, při sklizni světle zelená, zralá světle žlutá až zlatožlutá s množstvím velkých lenticel. Dužina je bělavá, jemně nažloutlá, nepatrně zrnitá, měkká, velmi šťavnatá, rozplývavá . Chuť je sladká, jemně kořenitá, silně aromatická, příjemně pikantně natrpklá .

DOZŘÍVÁNÍ: sběr kdysi v 1. půl. října, dnes často již v září, konzumně dozrává postupně od října, vydrží do listopadu až února. Přepravu zvládá jen hned po sklizni.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu kompotů, pro sušení, pečení, výrobu džemů a destilátů. Po rozkrojení dužina nehnědne. Dobře se skladuje, zejména v chladírnách, kde vydrží i 6 měsíců.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Vyžaduje úrodné, hlinité, přiměřeně vlhké půdy. Ve studené jílovité půdě je dužina repovitá a bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: málo mrazuodolná ve dřevě v mládí, později středně, málo v květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: velmi voňavý genotyp z Moravského Lískového.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá mohutného, ​​velmi dlouhověkého stromu do výšky 15-30 metrů a dožívá se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené ze 6-10 párů jednotlivých lístků se zoubkovitým okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samoopélivá , hmyzem opělivá. Kvete v květnu až červnu a květiny jsou oboupohlavní, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá. Dužina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, výrazně aromatická – jakoby po skořici .

Dozrávání: během září . Při uskladnění hniliče velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné pro přímý konzum a pro výrobu povidla, kompotů a velmi jemné a kvalitní kořalky - oskorušovice, k sušení (a umleté ​​na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím obtížím.
Stanoviště: teplé a slunečné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva.
ODOLNOST: silně mrazuodolná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů ( Venturia inaequalis ). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím .

Původ: neznámý

Opylovací poměry: samoopélivá

Růst: výhony rostou nápadně spirálovitě, vytváří 3-4 m vysoký keř. Velké, ozdobné, srdeční listy dosahují délky 20 cm, šířky až 15 cm, jsou svěže zelené a mají krásnou, rovnoměrnou žilnatinu

Plod: velký černý, velmi chutný, sladký plod, vhodný pro přímý konzum i zpracování (sušení, výrobu džemů a sirupů atd.).

Stanoviště: sluneční a teplé, půdy sušší až vlhčí, nevhodná je jen příliš těžká jílovitá půda, kde hrozí přemokření kořenů. Je ideální pro výsadbu do míst, jelikož je i velmi dekorativní.

Odolnost: Mrazuodolná jako ostatní moruše bílé, tedy ve vyzrálém dřevě je podstatně mrazuodolnější (do - 29 ℃ až -34 ℃) než moruša černá - Morus nigra. Může růst i ve vyšších nadmořských výškách, jen tam je riziko poškození letorostů pozdními jarními mrazy, ale umí dobře regenerovat. Odolná vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Švédsko, Balsgård Fruit Breeding Institute, vyšlechtěná v roce 1952 jako kříženec odrůd Carska x Ruth Gerstetter, poprvé popsaná v r. 1952; 1972

RŮST: středně bujný až bujný, s polovzpřímenou, hustší korunou.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, někdy mírně střídavá.

PLODY: středně velké až větší, eliptické, nesouměrné. Slupka je osříněná, pod osříněním tmavě modrá, zastíněná strana světlejší. Dužina je žlutozelená, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je kyselá sladká až sladká, průměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá. Pec je velmi dobře odlučitelná od dužniny. Je to pološvestka .

Dozrávání: je velmi rané , je to jedna z nejranějších odrůd, dozrává přibližně 58 dní před odrůdou Bystrická, tedy v 1. a 2. dekádě července , dozrává velmi postupně po dobu asi 2 týdnů.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také všestranné zpracování, zejména na koláče. Plody nesnesou delší přepravu.

Stanoviště: slunečné, s úrodnou půdou, dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro švestky.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je středně tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Rumunsko, Institutul de Cercetare – Dezvoltare pentru Pomicultura Pitesti – Maracineni, vyšlechtili ji v roce 1981 V. Cociu a R. Roman jako křížence odrůd Tuleu Gras x Early Rivers.

RŮST: středně bujný, vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, s nefunkčními tyčinkami netvořícími pyl, kvete pozdě až velmi pozdě. Vhodné opylovače: Agenská, Althanova ringlota, Anna Späth, Early Rivers, Gras Ameliorat, Silvia, Stanley.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 38-50 g), podlouhlé, nesouměrné. Slupka je tenká, fialovomodrá, na zastíněné straně fialová s tmavšími skvrnami, na sluneční straně tmavě modrá, osřiněná. Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je příjemně aromatická, vyváženě sladkokyselá, při plném vyzrání až sladká, velmi dobrá . Pec se velmi dobře odděluje od dužniny. Je to pološvestka .

Dozrávání: velmi časné až časné, 33 dní před Bystrickou, tedy přibližně v 1. a 2. dekádě srpna. Dozrává postupně, sklízí se probírkou.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i všestranné zpracování na kompoty, džemy, marmelády, na sušení či výrobu destilátů.

Stanoviště: slunečné, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i květu a středně tolerantní vůči šarce, ta se projevuje jen na listech, naprosto minimálně na plodech. Je náchylnější k moniliové hnilobě plodů ( Monilinia fructigena ).

PŮVOD: Belgie, okolí Charneux, jako náhodný semenáč ji začátkem 19. století objevil M. Legipont. Nazývá se také Fíkovka, Fondante de Charneux, Désirée, Waterloo, Legipont.

RŮST: v mládí bujný, šlehounovitý, později středně bujný, vytváří úzkou a řídce větvenou, jehlanovitou korunu s téměř kolmo nasazenými větvemi, které se pod váhou úrody ohýbají. Letorosty se charakteristicky ohýbají směrem nahoru.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Eliška, Hardyho máslovka , Červencová, Konference , Křivice, Lectierova , Magdalénka , Pařížanka , Poiteau, Tongréská, Williamsova .

PLODNOST: středně raná, (4.-6. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.

PLODY: středně velké (průměrně 150-165 g), tvarově velmi nepravidelné , lahvovité, asymetrické se zhrboleným povrchem, při kalichu i shranatelým. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, zelená, později zelenožlutá, s mramorovaným či pruhovaným červeným líčkem. Dužina je žlutobílá až nažloutlá, rozplývavá, jemná, šťavnatá, málo hnědne, nebývá oblázková . Chuť má sladkou až velmi sladkou, mírně aromatickou, velmi dobrou .

Dozrávání: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během 2 týdnů po sklizni, vydrží do poloviny listopadu. Plody snášejí přepravu jen hned po sklizni, v konzumní zralosti se značně otlačují.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro výrobu pyré, džemů, kompotů, destilátů či na sušení a pečení. Dobře se skladuje.

Stanoviště: slunečné, je dost náročná na půdu i polohu. Kvalitní a pěkné plody přináší jen na úrodných, písčitohlinitých, hlubokých půdách dobře zásobených vláhou a v teplých, před větrem chráněných polohách . Nesnáší mrazové kotliny a studené, jílovité půdy.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě, zejména mladé stromy, silně mrazuodolná v květu . Je středně až silně odolná vůči strupovitosti a škůdcům .

PŮVOD: ČR, Bílé Karpaty, Vyškovec-Vlčí.

RŮST: bujný, zdravý, vytváří mohutné, středně vysoké kulovité koruny s mírně převislými větvemi.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale opylují ji zřejmě jiné hrušky kvetoucí v podobný čas. Amanliská , Avranšská , Anglická bergamotka , Drouardova , Hardyho máslovka , Koporečka , Mechelenská , Pstružka , Salisburyova.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: malé až střední (průměrně 45 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem ke stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně silná, na plod se připojuje se závalem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, nevadí při jídle, je zelená až šedozelená, hustě poseta drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicověčervené líčko . Dužina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během zrání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zabarvovat dorůžova až dočervena . Zralé plody mají světlokrvavou dužinu , brzy začínají hniličit. Chuť je sladká s mírně kořeněnou příchutí .

Dozrávání: sběr ve druhé polovině srpna, nelze skladovat. Spadlé plody bývají již zhniličené.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, výrobu destilátu . Sušené plody jsou pikantní , ale drobné.

Stanoviště: sluneční, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je méně náchylná k strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu.

PŮVOD: USA, Oregon, Willamette Valley, ve 40. letech 20. století.

RŮST: bujný, dorůstá výšky 1,2-1,8 m, velmi silně odnožuje, tvoří průměrně až 5,5 výhonů na m2.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete v květnu a červnu.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, plodí na loňských výhonech.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 2,0-3,4 g), kulaté, tvarově vyrovnané, tmavě červené, pevné a lesklé . Dužina je šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, aromatická

Dozrávání: je to jednou rodící odrůda, zrání středně rané, u nás přibližně 3-4 týdny od poloviny června do července. Plody se dobře sklízejí a snášejí přepravu.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména ke zpracování , tedy pečení, výrobě džemů, želé, sirupů, zmrzlin a likérů. Výhodami jsou dobrá chuť a výrazná barva. Mohou se také zamrazit nebo sušit.

Stanoviště: slunečné, s humusovitou, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná, pomaleji nabývá mrazuodolnosti na podzim, ale na jaře jí déle vydrží. Je odolná vůči viru keříčkovité zakrslosti maliny (RBDV), středně až slaběji odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum .

PŮVOD: Bílé Karpaty, Slovensko.

RŮST: velmi bujný vzrůst, vytváří vznosné , pěkně stavěné koruny, které unesou velké úrody. Dlouhověká odrůda.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. K dosažení úrody potřebuje jinou odrůdu hrušky k propelení v blízkosti do cca. 60m.

PLODNOST: vysoká, řádově ve stovkách kilogramů.

PLODY: středně velké, kuželovité, slupka je zelená, dužina bílá, chuť sladká, medová , až po 2 týdnech od sklizně uhniličí a chutná karamelově .

Dozrávání: v průběhu srpna.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu i povidla.

Stanoviště: odrůda je nenáročná na půdu, roste v bělokarpatské jílovici.

ODOLNOST: minimálně středně mrazuodolná.

PŮVOD: původní výskyt Evropa, Malá Asie, Severní Afrika.

RŮST: trnitý keř s rozložitou, hustou korunou, dorůstající výšky 2-4m. Kůra je červenohnědá, borka podélně rozpukaná a zbarvená do černá. Malé listy jsou eliptické, na okraji zoubkované, rostou po odkvětu.

OPELOVACÍ POMĚRY: keř kvete drobnými bílými květy v březnu až květnu.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: malé, kulovité peckovice tmavě modré barvy se zelenou až žlutou dužinou a hnědou peckou. Chuť je trpká , po promrznutí sladkokyselá .

Dozrávání: v říjnu, na větvích vytrvá do zimy.

VYUŽITÍ: výroba vína, destilátu, džemů. Plody, kůra, květiny i listy se využívají také v lidovém léčitelství (močopudný účinek, projímavý účinek, podpora látkové přeměny…).

Stanoviště: výskyt na Slovensku: nížiny až pahorkatiny do 900 mnm, suché půdy, meze, lesní okraje, slunné stanoviště, teplejší oblasti .

ODOLNOST: dřevina je mrazuvzdorná , odolná vůči suchu a exhalátům .

PŮVOD: Maďarsko, Izsák, vybral ji Ferenc Nyujtó a jeho kolegové v r. 2010. 1953, registrována byla v r. 1953. 1971.

RŮST: středně bujný, tvoří obráceně kuželovité, středně husté koruny, menší než u Maďarské.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Bergeron, Borsiféle kései rózsa, Ceglédi bíborkajszi, Maďarská.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 50-80 g), podlouhle vejčité, mírně zploštělé. Slupka je sytě oranžová, s výrazným, mramorovaným, tmavě červeným líčkem. Dužina je oranžová, středně tuhá, vláknitá, rozplývavá, šťavnatá. Chuť je výrazně aromatická, sladkokyselkavá, velmi dobrá . Pec se dobře odděluje od dužniny a má sladké jádro.

Dozrávání: rané, v první polovině července.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i všestranné zpracování na džemy, výživy, pečení, destiláty, v nepřezrálém stavu i na kompoty.

Stanoviště: slunečné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, výživnou, topnou půdou. Je středně náročná na vláhu, vyžaduje 700-800 mm srážek ročně. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě, mrazuodolnější v květních poupatách než odrůda Maďarská. Spolehlivě tolerantní vůči šarce , středně odolná vůči moniliové spále ( Monilinia laxa ).

PŮVOD: Maďarsko.

RŮST: keř, případně nízký strom rozložitého tvaru, ve vyšším věku má tendenci růst více do šířky než do výšky, dorůstá do 3 až 5m.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (20-30 g, 4-6 cm), zploštěle kulovité, zelené barvy, postupně hnědnou . Zralé jsou po uhniličení buď působením mrazu nebo při sklizni před mrazy postupně během uskladnění. Tehdy mají příjemně kyselou, pikantní chuť. Připomínají džem či pikantní výživu obranou přímo ze stromu.

Dozrávání: rané, v říjnu.

VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování na výživy, džemy, ovocné kůže, likéry.

Stanoviště: vyhovují jí nižší i střední polohy, roste a prosperuje i ve vyšších, ideálně chráněných lokalitách. Má ráda lehčí, propustné půdy s dostatkem vápníku , při adekvátní výživě však prosperuje i na méně kvalitních, těžkých a mělkých jílovitých půdách.

ODOLNOST: odrůda je mrazuodolná do cca. -25 °C, uniká pozdním jarním mrazem , odolná vůči chorobám.

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, Výzkumný ústav ovocinářský, vyšlechtili ji v r. 2010. 1951 Pál Maliga a János Apostol jako křížence odrůd Pandy 29 a Nagy Angol, v Maďarsku je registrována od roku 1965.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný. Vytváří vysoké, vznosné, užší koruny s kosterními větvemi rostoucími nahoru. Ani v pozdějším období plodnosti nemají větve sklony k vyholování.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná, dobrá a pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 21-22 mm, 4-5 g), kulaté, mírně zploštělé. Slupka je velmi tenká, jemná, hladká a lesklá, tmavě červené až hnědočervené barvy , je náchylná k otlačení. Dužina je měkká, jemná, rozplývavá, silně šťavnatá, tmavě červená, šťáva barví středně silně. Chuť je sladkokyselá, aromatická, dobrá až velmi dobrá . Dužina mírně zůstává na pecce. Je to kyselka .

DOZŘÍVÁNÍ: časné, koncem 2. a začátkem 3. třešňového týdne, tedy kolem poloviny června , rovnoměrně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také ke zpracování na kompoty, džemy či sirupy, vína, likéry, destiláty a na pečení. Dopravu snáší středně až hůře.

Stanoviště: sluneční, nejlepší plody a úrodu dosahuje v teplých polohách s úrodnými, dostatečně vlhkými hlinitopísečnými až hlinitými půdami. Nesnáší štěrkovité a suché půdy, kde jsou nízké výnosy a drobné plody. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, květních poupatách i květinách. Je dobře odolná vůči moniliové ložnici ( Monilinia laxa ) a listové skvrnitosti třešně ( Blumeriella jaapii ). Je silně odolná vůči praskání plodů a středně odolná vůči monilíové hnilobě plodů ( Monilinia fructigena ) během dlouhotrvajících dešťů. Vrtivka třešňová ji nenapadá.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocinářský, vyšlechtěná v r. 2010. 1986 jako kříženec odrůd Agenská 707 a Stanley.

RŮST: středně bujný, v plné plodnosti ustává, tvoří polovzpřímené až široce rozložité koruny, vyžaduje udržovací a zmlazovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete pozdě. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení to jsou zřejmě tyto: Bystrická , Gabrovská , Čačanská rodná, Mirabelka nancyská .

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 20-30 g), oválné, nesouměrné. Slupka je středně pevná, pod osřiněním tmavě modrá . Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, málo až středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nakysladká, aromatická, velmi dobrá . Pec je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

Dozrávání: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení (velmi tmavé švestky), výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarku , odolná vůči monilióze ( Monilinia spp. ).

PŮVOD: ČR, vypěstoval ji Antonín Haman jako náhodný semenáč v Újezdě u Lázní Bělohrad, zač. 20. století. Na veřejnost se dostala v roce. 1925, kdy školkař J. Kuhn z Brtve a pomolog V. Zeman z Lužan vyzvali v časopise Ovocnické rozhledy pěstitelů, aby upozorňovali na nejlepší typy švestek.

RŮST: středně bujný, vytváří kulovitou až široce kulovitou, později rozložitou a středně hustou korunu s bohatým plodonosným obrostem, nevyholuje. Habitusem se nepodobá na Domácí švestku, ale spíše na Vlašku.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 19 g), protáhlého, typicky švestkového tvaru , nejširší uprostřed a rovnoměrně se zužující k oběma koncům. Slupka je fialová až tmavě modrá, s výrazným světle modrým osříněním , pod ním lesklá, málo hladká, kyselkavá. Dužina je zelenožlutá, pevná, středně šťavnatá, s vynikající, sladce kyselkavou, typicky švestkovou chutí , výrazně sladší než má Domácí švestka (Bystrická). Dobře se odděluje od pecky.

Dozrávání: koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: chuťově výborná švestka vhodná pro přímý konzum a všechny způsoby zpracování , k sušení, výrobě džemů, marmelády, kompotů či kvalitních destilátů.

STANOVISTE: slunečné, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou, nesnáší suchou půdu. Je velmi vhodná do okrajových, chladnějších oblastí , kde dosahuje lepších výsledků než v teplých oblastech.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , středně v květu. Silně odolná vůči moniliové spále ( Monilinia laxa ), ale citlivější na šarku a moniliózu plodů ( Monilinia fructigena ). Středně odolná vůči praskání plodů při dlouhotrvajících deštích.

PŮVOD: Francie, oblast Languedoc-Roussillon ve východních Pyrenejích, objevila se kolem roku 1830 jako náhodný semenáč.

RŮST: středně bujný, středně vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete skoro až středně brzy.

PLODNOST: raná (ve 3. roce po výsadbě), vysoká, relativně pravidelná.

PLODY: středně velké, kulaté. Slupka je světle oranžová s karmínově červeným líčkem . Dužina je oranžová, středně tuhá až měkká, šťavnatá . Chuť je vynikající, sladká, výjimečně aromatická .

Dozrávání: pozdní, koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: vynikající pro přímý konzum, výrobu džemů, výživ, destilátů, v ne zcela zralém stavu i kompotů.

Stanoviště: slunečné, s výživnou, dobře odvodněnou půdou. Vhodná spíše do teplých oblastí .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až silněji odolná vůči houbovým chorobám, silně odolná vůči bakteriální skvrnitosti listů způsobované bakterií Pseudomonas syringae .