Ovoce na sušení

PŮVOD: ČR, Těchlovice u Hradce Králové, náhodný semenáč nalezený v roce 1946 v sadě pana Černíka, registrovaná v roce 1981.

RŮST: v mládí velmi bujný, později střední. Tvoří vyšší kulovité koruny, v pozdějších letech v nižších částech převislé.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Hedelfingenská , Van, Regina , Stella, Starking Hardy Giant, pokud se trefí časově, tak i Kaštánka a Napoleonova . Neopyluje se s odrůdami Granát a Spanische Knorpelkirsche.

PLODNOST: v prvních letech střední, později pravidelná a vysoká.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 7-12 g), tvar je srdeční až mírně protáhlý, slupka je tenčí, tmavě červená . Dužina je tuhá, červená až karmínově červená, se světlým žilkováním, středně šťavnatá, šťáva středně až silně barví. Chuť je velmi dobrá až výborná , sladká až sladkokyselá, mírně kořeněná, aromatická.

Dozrávání: středně brzy až pozdě, v 5. až 6. třešňovém týdnu, kolem poloviny července. Napadá ji vrtivka třešňová, bývá tedy červivá.

VYUŽITÍ: velmi vhodná pro přímý konzum a přípravu kompotů, vhodná pro sušení, výrobu džemů, marmelád a destilátů.

STANOVIŠTE: sluneční, nenáročná odrůda, vhodná do středních chráněných poloh a hlinitopísčité půdy. Prospívá i na svažitých pozemcích.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, citlivá na mrazy v květu. Málo náchylná k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: Kanada, Saskatchewan, Hepburn, objevila ji jako náhodný semenáč muchovníku olšolistého ( Amelanchier alnifolia ) Maria Loewen Thiessen v r. 1906 a prosadila na farmu její rodiče. Později semenáče z této rostliny přesadila na svou farmu u Langhamu. Z její farmy je získal G. Krahn ze školky Lakeshore Tree Farms v Saskatoonu a uvedl na trh v roce 1976.

RŮST: bujný, v mládí spíše vzpřímený, později rozložitý. Dorůstá výšky asi 4,2-5 ma šířky až 6 m, středně až silně odnožuje . Je velmi dlouhověký, dožívá se přes 70 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý, hmyzem opelivý, kvete skoro během dubna.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: na muchovník velké až velmi velké (průměrně 13,3-14,0 mm, 1,11-1,13 g), kulaté, rostou ve volných střapcích po 6 – 12 ks. Slupka je modrodčerná, osříněná, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá , chuť je výborná, sladká, výrazně pikantní (cukernatost průměrně 14,8-20,7 ° Brix). Mají nižší obsah vitaminu C (průměrně 3,29-5,04 mg/100 g), střední obsah polyfenolů (průměrně 716,7 mg/100 g) i antokyanů (průměrně 218,1 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.

Dozrávání: rané, kolem poloviny června, nerovnoměrné v rámci střapců, po dobu asi 2 týdnů.

VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně , zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých až vyšších živých plotů . Plody jsou vhodné pro přímý konzum, výrobu džemů, šťáv, pečení, mrazení. Obsahují spoustu pektinu, dobře želírují.

STANOVISTE: je vysoce přizpůsobivý , má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunečné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolný ve dřevě, středně v květu, částečně odolný vůči padlí, středně až níže odolný vůči listové skvrnitosti ( Entomosporium mespili ).

PŮVOD: Francie; 1915 nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Vytváří velké, široce rozložené koruny, dostatečně husté.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopélivá odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Kaštánka , Karešova , Napoleonova , Rivan, Van, Summit, Bing.

PLODNOST: středně raná, středně velká a pravidelná. Plodí v malých chomáčích po celé délce větví.

PLODY: velké (průměrně 6,4 g), srdeční, mírně hrbolaté. Slupka je pevná, lesklá, hnědočervená až tmavě červená se světlými tečkami a čárkami. Dužina je středně tuhá až tužší, v plné zralosti červená, velmi šťavnatá , barví středně silně. Chuť je nakysladká, aromatická, velmi dobrá . Pecka je středně velká až velká, oválná a dobře se odlučuje od dužniny.

DOZŘÍVÁNÍ: časné, ve 2. třešňovém týdnu, tedy někdy během 1. poloviny června, rovnoměrně. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum. Je velmi dobře přepravovatelná a skladovatelná.

Stanoviště: slunečné, teplé, půda nejlépe hlinitopísčitá, propustná, ale dostatečně vlhká. Vhodná do sušších teplých až středně teplých pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: středně až dobře mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květech. Plody po deštích silně praskají a jsou středně náchylné k monilióze.

PůVOD: Anglie, Aldermaston v Berkshiru, kolem roku 1770 ji jako náhodný semenáč našel ředitel školy John Stair. Rozmnožovala ji školka Richarda Williamse v Turnham Green v Middlesexu a později se dostala i do USA. Dnes je jednou z nejpěstovanějších odrůd.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Stromy velmi rychle stárnou. Koruna je jehlanovitá, široce pyramidální, později nepravidelná, vyšší, kulovitá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Clappova máslovka , Crassanská, Hardyho máslovka , Charneuská , Červencová, Křivice, Konference , Pařížanka , Mechelenská , Neue Poiteau. Je nekompatibilní s Avranšskou.

PLODNOST: velmi raná (2-5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 180-190 g), baňato kuželovité, ke stopce mírně prohloubené, ke kalichu někdy zúžené, nesouměrné. Slupka je hladká, bez osření a rzi nebo jen s minimem, mírně mastná, nerovná, zelenobílá, v plné zralosti zelenožlutá až žlutá, vzácně s menším červeným, pruhovaným líčkem. Dužina je bílá, velmi jemná, máslovitá bez oblázkovitosti, velmi šťavnatá , nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá, aromatická, výrazně kořeněná .

Dozrávání: sklizeň na přelomu srpna a září, sklízí se ještě zelenobílá, konzumně dozrává po 10-14 dnech, vydrží 1-2 týdny, v chladírně i 3 měsíce. Přepravu snáší dobře po dostatečně časném sklizni.

VYUŽITÍ: velmi univerzální odrůda, velmi vhodná pro přímý konzum, výrobu kompotů, džemů a destilátů, ale také pro moštování, sušení a pečení.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné . Vyžaduje úrodnější, propustné, hlinité půdy. Ve vlhkých a studených půdách a v otevřených a inverzních polohách namrzá a plody jsou repovité.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu , pokud květiny namrznou, tvoří i bezsemenné plody. Dobře odolná vůči strupovitosti, málo ji napadají škůdci kromě obalovače - plodokazu hruškového ( Cydia pyrivora )

PŮVOD: bývalé Československo, Šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, registrovaná v r. 2010. 1973

RŮST: bujný, průměrně dosahuje výšky 2,5 m . Základní větve jsou středně tlusté a rostou vzpřímeně, v období rodivosti mírně rozložitě. Rodivý obrost je bohatý a kratší. Listy má velké (téměř 3x velikost listů Huginu). Vysazujeme ve sponě 2x3 m až 4x4 m.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete v květnu.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 9,2 g, 14,4 mm), ploše kulovité, uspořádané v okolících. Slupka je tmavě fialová s osřiněním, dužina je tmavě purpurová, na aronie velmi šťavnatá a silně barvicí . Chuť je sladkokyselá, natrpklá, cukr v průměru 14,4 °Bx. Obsah polyfenolů je vysoký, ale zřejmě nižší než u odrůdy Hugin.

Dozrávání: začátkem září. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a temnu čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: Plody se dají jíst čerstvé , vyrábějí se z nich kompoty a džemy, vymačkaná šťáva . Výtěžnost šťávy při lisování je vysoká (78,9%). Trpkost zmírníte zmrazením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou . Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy , při prevenci zubního kazu , k posílení imunity organismu . Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže plodová , růže šípová, kiwi , rakytník – s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocněních . Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

Stanoviště: spíše slunečné až polostín, dostatečně vlhká půda, aby plody při zrání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám , včetně spály růžokvětých ( Erwinia amylovora ). Vůči ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: ČR, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici v roce 2000 vznikla z volného opylení odrůdy Růžová raná.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete pozdě .

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká a pravidelná, při přeplození je následující rok násada nižší.

PLODY: malé až středně velké, vejčité, slabě nesouměrné, hladké. Slupka je slabě až středně plstnatá, světle oranžová jen s osamocenými červenými skvrnami. Dužina je oranžová, středně tuhá a středně tlustá, velmi šťavnatá , rozplývavá, většinou dobře odlučitelná od pecky, někdy na jejích žebrech může držet. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá . Jádro pecky je sladké.

Dozrávání: pozdní, ve 2. polovině července, 7 dní po Velkopavlovické.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, destilátů či džemů.

Stanoviště: slunečné, topné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, v květních poupatách, květu i v mladých plůdcích, středně odolná vůči moniliové spále ( Monilinia laxa ).

PŮVOD: zřejmě Finsko v 80. letech 20. století, ale kořeny sahají do 90. let 19. století a práce Ivana Vladimíroviče Mičurina, odrůda aronie Mičurinové ( Aronia mitchurinii ), tedy zřejmě křížence [(Sorbus aucuparia x Aucuparia x A , někdy je označována také jako Aronia x prunifolia . Je velmi blízko příbuzná odrůdě Nero.

RŮST: bujný, průměrně dosahuje výšky 2,5 m . Základní větve jsou středně tlusté a rostou vzpřímeně, v období rodivosti mírně rozložitě. Rodivý obrost je bohatý a kratší. Listy má velké, jen nepatrně menší než odrůda Nero.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá.

PLODNOST: raná, pravidelná a vysoká .

PLODY: na aronii velké (100 plodů váží průměrně 99,5-110 g, měří průměrně 0,9 cm), kulaté až zploštěle kulaté, středně pevné, v okolíku je průměrně 20 plodů. Jsou tmavě fialové až černé, je to jedna z nejtmavších odrůd ve slupce iv dužině, ale má výrazně světlé osřínění. Šťáva velmi silně barví . Mají střední výtěžností šťávy (průměrně 77,2 %), mají střední obsah cukru (14,2 °Bx či 9,16 g na 100 g) a nižší obsah kyselin (0,8 g na 100 g) i polyfenolů než jiné odrůdy. Chuť má sladkou, málo kyselou, méně hořkou než odrůda Nero, se švestkově-likérovou dochutí .

DOZŘÍVÁNÍ: později, asi 2 týdny po odrůdě Nero, asi v polovině září, k sušení lze sbírat ještě iv říjnu. Pokud je sbíráte v celých okolících, z důvodu vysokého obsahu antibakteriálních a antiplísňových látek vydrží v chladu a temnu čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: plody začerstva , tehdy obsahují všechny účinné látky. Používají se na výrobu kompotů a džemů , vymačkaná šťáva je vhodným přídavkem do ovocných moštů . Trpkost se zmírní zmrazením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou plody vhodnou čajovinou . Mají vysoký obsah bioflavonidů, vitamínů PP, B2, B9, karoteny, pektinové látky a rutin. Obsahují velké množství železa a důležité mikroelementy: bór, fluor, měď, mangan, kobalt, molybden a další. Pro obsah jódu až 400 mg/100 g plodů po odstranění semen jsou plody vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy , při prevenci zubního kazu , jsou vhodné k posílení imunity organismu . Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže plodová , růže šípová , kiwi , rakytník – protože s bioflavonidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě krvácivých stavů , při léčbě vysokého krevního tlaku, aterosklerózy a chronických zánětlivých onemocněních . Plody obsahují velké množství rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

Stanoviště: spíše slunečné až polostín, dostatečně vlhkou půdu, aby plody při zrání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých ( Erwinia amylovora ) i vůči houbě Phyllosticta arbutifolia . Vůči ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci např. nezamotali do sítí.

PŮVOD: USA

RŮST: bujný růst, koruna středně velká, kulovitá až jehlanovitá, hustá, s mírně svislými větvemi.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opělivá, kvete středně brzy, výborně opyluje mnohé jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Baumannova , Coxova reneta , Croncelská, Parména zlatá zimní , Landsberská reneta , Kalvil bílý zimní , Ušlechtilé žluté, Ontario .

PLODNOST: raná, každý 2. nebo 3. rok velmi vysoká.

PLODY: středně velké až velké plody kavilového tvaru. Slupka je mírně drsná, sušší, žluto-zelená až žlutá , osříněná, někdy s červeným nádechem na sluneční straně, s nápadnými hnědými tečkami. Dužina jemná, kyprá , voňavá, šťavnatá , bělavožlutá, na řezu málo hnědne. Chuť kořeněná, aromatická , sladkokyselá, připomínající chuť duly .

DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, zralost koncem listopadu a začátkem prosince, skladovatelnosti do dubna.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba džemů, vína, skladování.

Stanoviště: hluboké, živné půdy, bohaté na vápno; v hubenějších půdách nutný dostatek vláhy a občasné přihnojení.

ODOLNOST: dost odolná vůči mrazu ; na studených, nepropustných půdách podléhá rakovině, ve vlhkém prostředí je málo odolná vůči strupovitosti, v suchém prostředí trpí padlí; je náchylná ke skvrnitosti plodů.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocinářský, vznikla v r. 2010. 1975 jako kříženec odrůd Wangenheimova a Stanley.

RŮST: slabý až středně bujný, vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete středně brzy až pozdě

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, eliptické , nesouměrné. Slupka je pod osříněním tmavě modrá . Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá . Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající, připomíná chuť Bystrické švestky . Pec se velmi dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, 12 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: výborná pro přímý konzum a všestranné zpracování pro sušení, pečení, výrobu džemů, marmelády, kompotů či destilátů.

Stanoviště: slunečné, je nenáročná na půdu, ale podobně jako ostatní švestky ocení vlhčí, ale dobře propustnou půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh .

ODOLNOST: je středně až silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květních poupatách a květu, středně až výše tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliové spále ( Monilinia laxa ).

PŮVOD: Provensálsko, Francie nebo Turecko.

RŮST: rychlý růst do výšky 3-4m. Křikovitý habitus. Velké vějířovité listy.

OPELOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.
PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: velké (až 10 cm) plody hruškovitého tvaru zlatožluté až bronzovofialové barvy. Chuť je lahodná , sladká, medová .

Dozrávání: od poloviny srpna , v teplých letech sklízíme úrodu dvakrát.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum, sušení, přípravu džemů, koláčů.

Stanoviště: slunečné a chráněné stanoviště, teplé polohy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda . Nesnáší zamokření.

ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda až do -20 °C . Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě chráníme přikrytím nebo zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: Bulharsko, Drjanovo, vyšlechtěná v r. 1951 jako kříženec odrůd Kjustendilská sliva (=klon Domácí švestky podobně jako Bystrická) x Montfortská.

RŮST: středně bujný až slabší, polovzpřímený, vytváří téměř kulovitou, středně hustou korunu. Je vhodná i do menších zahrad .

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě. Vhodné opylovače: pravděpodobně Stanley , Althanova ringlota , Zelená ringlota .

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 25 g), široce eliptické, nesouměrné. Slupka je pod hrubým osřiněním tmavě modrá se světle šedými tečkami čárkami, pevná, hrubá, matná. Dužina je pevná, tuhá, žlutozelená až zlatožlutá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká, dobře až velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající , nejvíce z odrůd připomíná chuť Bystrické . Pec je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

Dozrávání: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či koulí.

STANOVISTE: slunečné, preferuje dostatečně vlhkou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, tolerantní vůči šarce a dobře odolná vůči monilióze ( Monilinia laxa i Monilinia fructigena ), středně odolná vůči červené skvrnitosti švestek ( Polystigma rubrum ), napadá ji pilařská slivka.

PŮVOD: Česká republika, Výzkumný a šlachtitelský ústav ovocnářský Holovousy, hlavním šlechtitelem byl Jaroslav Tupý, vyšlechtil ji jako křížence odrůd Rubín a Vanda v r. 2010. 1980, registrována byla v r. 1980. 1994.

RŮST: středně bujný, vytváří vysoce kulovité až rozložité koruny, větve obrůstají středně hustě.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy až středně pozdě, opylovačem. Vhodní opylovači: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Kandil Sinap, Krasokvět žlutý, Londýnské, Orleánská reneta, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampaňská reneta, Šampion, Švýcarské.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, překrytá téměř na celém plodu pruhovanou červení . Dužina je nažloutlá, pevná, křehká, velmi šťavnatá. Chuť je nakysladká, výrazně aromatická, výborná .

Dozrávání: sklizeň začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do března až dubna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také ke zpracování na kompoty, mošty, výživy, pečení či sušení.

STANOVISTE: slunečné, s dostatečně vlhkou půdou . Nemá ráda suché polohy a půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, rezistentní k běžným rasám strupovitosti (5-7 bodů z 9), obsahuje gen rezistence Vf, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná na bakteriální spálu.

PŮVOD: Švédsko, selekce semenáčů.

RŮST: slabší, dorůstá jen do výšky 1,2-1,5 ma do šířky 0,6-1m. Listy má užší než ostatní odrůdy aronií.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá. Kvete asi týden po ostatních odrůdách aronií.

PLODNOST: raná, pravidelná a vysoká , navzdory menší velikosti plodů a menšímu počtu plodů v okolících.

PLODY: menší (průměrně 3,2 g, 6,6 mm), kulaté, v okolíku je průměrně 17 plodů. Jsou tmavě fialové až černé, lesklé, bez výrazného osření, se světlejší dužinou než jiné odrůdy, i šťáva z nich je světlejší. Jsou méně šťavnaté (73,6 %), ale obsahují více cukru (18,7 °Bx), kyselin (1,05 g) a polyfenolů (2340 mg/100 g) než jiné odrůdy. Chuťově jsou méně trpké než například odrůda Nero.

Dozrávání: začátkem září, ale spíše než ostatní odrůdy s většími plody. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a temnu čerstvé i 2 měsíce .

VYUŽITÍ: Plody se dají jíst čerstvé , vyrábějí se z nich kompoty a džemy, vymačkaná šťáva . Trpkost zmírníte zmrazením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou . Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Proto jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy , při prevenci zubního kazu , k posílení imunity organismu . Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže plodová , růže šípová, kiwi , rakytník – protože s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocněních . Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

Stanoviště: spíše slunečné až polostín, dostatečně vlhkou půdu, aby plody při zrání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: Plně mrazuvzdorná , odolná vůči chorobám , včetně spály růžokvětých ( Erwinia amylovora ). Vůči ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: Francie, Oullins u Lyonu, semenáč neznámého původu, který v roce 1860 uvedl na trh školkař M. Massot.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, tvoří nejprve kulovité, řidší, vysoké, později rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. pro odrůdy: Althanova ringlota , Kirkeho, Malvazinku a Zelená ringlotta .

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 45-50 g), kulovité, souměrné. Slupka je světle šedo, jakoby voskově osříněná, žlutá až žlutozelená , jemná, dužina při zralých plodech prosvítá, někdy s rzí, mírně voní a je nakyslá až natrpklá, někdy se stahuje špatně, jindy dobře. Dužina je žlutá, u plně vyzrálých plodů až průsvitná, šťavnatá. Chuť b>sladká, jemně aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka b>velmi dobře oddělitelná od dužiny, jen během chladného a deštivého léta hůře.

Dozrávání: postupně od 1. poloviny do konce srpna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu džemů či destilátů, před plnou zralostí i kompotů. Přepravu snáší v době zrání dobře, po půlném dozrání již špatně.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Není náročná na půdu, ale nejlépe se jí daří v úrodných hlinitých půdách. Při přeplození a v chladných polohách jsou plody drobné, málo kvalitní, zahnívají na stromě a těžko se dužina odděluje od pecky.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně až silně mrazuodolná v květu, tolerantní vůči šarce . Během dlouhotrvajících dešťů praská méně než ostatní ringloty. Velice však láká vosy.

PŮVOD: Polsko.

RŮST: silný vzpřímený růst, výhony dorůstají výšky 1,5m až 1,8m.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá rostlina.

PLODNOST: vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, sytě červené , lesklé, kompaktní, kuželovitého tvaru, snadno se sklízejí; chuť je výborná , dezertní, aromatická , sladká. Jedna z nejžádanějších odrůd.

Dozrávání: dvakrát ročně, poprvé začátkem srpna, 2. úroda je až do pozdního podzimu.

VYUŽITÍ: přímý konzum, pečení, mrazení, další zpracování.

STANOVIŠTE: slunečné a chráněné stanoviště, propustná a výživná půda.

ODOLNOST: dobrá odolnost vůči hnilobě a odumírání, plně mrazuvzdorná odrůda.

PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, školkař a pomolog M. Rivers ji vypěstoval jako náhodný semenáč a v r. 2010 1894 byla uvedena na trh s názvem Conference - po Britské národní konferenci o hruškách zr. 1885.

RŮST: nejprve středně bujný až bujný, později slabší. Koruny jsou v mládí úzce pyramidální až jehlanovité, později se pod úrodou větve obloukovitě ohýbají a koruny jsou širší.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Dekanka Robertova , Drouardova , Esperenova máslovka, Hardyho máslovka , Charneuská , Júlová, Madame Verté , Pařížanka , Solanka a Williamsova .

PLODNOST: velmi raná a pravidelná, vysoká, málokdy nižší.
PLODY: středně velké až velké (120-200 g), prodlouženě lahvovité , ke stopce více zúžené, méně vyrovnané v délce a tvaru na začátku plodnosti. Slupka je tuhá, hladká, pololesklá, zelenožlutá, jemně tečkovaná, v dolní třetině souvisle světle rezavá . Dužina je jemná, zcela rozplývavá, šťavnatá , žlutobílá, kolem jádřince žlutooranžová až narůžovělá, někdy i celá, po rozkrojení nehnědne . Chuť je sladká, příjemně kyselkavá, aromatická, jemně kořeněná, výborná . Je málo až středně náchylná k oblázkovitosti.

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině září, konzumně dozrává postupně po 2-3 týdnech, od října do poloviny listopadu.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také sušení, moštování, pečení, výrobu džemů, destilátů, pyré, kompotů. Výborně se skladuje v chladírnách, kde v kontrolované atmosféře vydrží i půl roku.

Stanoviště: slunečné, vyžaduje hluboké, úrodné půdy, přiměřeně vlhké, polohy teplejší, chráněné . V suchých nebo studených půdách jsou plody méně chutné a menší.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, silně v květu , silně odolná vůči strupovitosti .

PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, vyšlechtili ji Josef Cvop a Eva Cvopová jako kříženec odrůd Red Lake x Göppertova.

RŮST: bujný, středně hustý, s velmi dlouhými, hrubými výhony, tvar keře je kulovitý až vzpřímený. Raší brzy. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

OPELOVACÍ POMĚRY: vysoce samoopélivá , kvete středně brzy až středně pozdě.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká , pravidelná, průměrně 5-10,5 kg, maximálně 11,8-17,6 kg/keř.

PLODY: třásně jsou dlouhé (průměrně 9 cm, maximálně 18 cm), husté, s 18-31 bobulemi. Bobule jsou velké (9,8-10 mm, 0,5-0,6 g), kulovité, někdy mírně zploštělé. Slupka je středně hrubá, lesklá, červená . Dužina je tužší, středně šťavnatá, červená až tmavě červená. Chuť je výrazně nakyslá, dobrá .

Dozrávání: středně pozdní, od druhé poloviny do konce července pro přímý konzum, týden před na konzervování. Velmi dobře snáší přepravu.

VYUŽITÍ: zejména pro zpracování , tedy pro výrobu kompotů, džemů, sirupů, vína, želé, ale i pro přímý konzum .

STANOVIŠTE: sluneční až polostín, chráněné před větrem. Preferuje humózní, úrodné půdy, je citlivá na zamokření půdy. Je vhodná zejména do středně teplých a chráněných vyšších oblastí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně až silně v květu, vysoce odolná vůči americkému padlí angreštu ( Sphaerotheca mors uvae ), středně odolná vůči antraknóze ( Drepanopeziza ribis ).

PŮVOD: Východní Asie - S Čína, Korea.

RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky i šířky asi 7 m, velmi málo trnitý . Všechny části jsou na hloh velké, listy, květiny i plody. Listy jsou široce vejčité s 3-5 hlubokými zářezy na každé polovině listu.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, s oboupohlavními květy, zřejmě částečně samoopelivý jako jiné hlohy, dobře ho opylují i ​​jiné hlohy, je hmyzem opělivý. Kvete pozdě , v květnu až červnu, květy jsou silně mrazuodolné až do -5 °C .

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká (od asi 6 let po výsadbě), spolehlivá.

PLODY: jsou na hloh velmi velké (3-4,5 cm), zploštěle kulaté, s výraznými žebry a kalichem, červené až bordó v plné zralosti, s výraznými světlými lenticely. Dužina je na hloh šťavnatá, tužší, obsahuje 4-5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a dají se snadno vyplivnout. Chuť je spíše kyselejší, velmi osvěžující , lépe vynikne při tepelném zpracování.

Dozrávání: pozdní, v průběhu října až listopadu, po plném dozrání opadávají. Plody jsou dobře trvanlivé při chladném skladování.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní strom listy, květinami i plody, vhodný do zahrad, parků, jedlých živých plotů. Plody jsou vhodné pro přímý konzum, ale zejména ke zpracování na džemy, ovocné kůže, limonády, sušené do čajů , ale například i na obalení v cukrovém sirupu a následnou konzumaci za syrova či po promrznutí. Podobně jako další druhy hlohů má pozitivní účinky na srdce, cévy a krevní oběh . Snižuje cholesterol, krevní tlak, působí jako mírné srdeční tonikum, podporuje chuť k jídlu. Také listy snižují cholesterol v krvi a působí pozitivně na krevní oběh.

Stanoviště: světlomilný a teplomilný, poroste sice i v polostínu, ale tam nebude tak plodný. Má v oblibě sice hlinito písčité, odvodněné půdy, ale není vůbec náročný na půdu . Po dobrém zakořenění se mu daří iv těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité. Kvůli pozdnímu času zrání plodů vhodnější spíše do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuodolný ve dřevě minimálně do -23 °C až -29 °C, v květu do -5 °C, po zakořenění dobře suchuvzdorný .

PŮVOD: Kanada, Saskatchewan, Langham, semenáč muchovníku olšolistého ( Amelanchier alnifolia ) z volného opylení odrůdy Thiessen, který vybral Dieter Martin a uvedl na trh v roce 1990.

RŮST: bujný, dorůstá výšky asi 4-5 ma šířky asi 3 m, málo odnožuje .

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý, hmyzem opelivý, kvete skoro během dubna.

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou na muchovník velmi velké (průměrně 13,8-14,3 mm, 1,37 g), kulaté, rostou ve střapcích po 6 – 12 ks. Slupka je modrodčerná, osříněná, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, sladká (cukernatost průměrně 16-22°Brix). Mají střední obsah vitaminu C (průměrně 6,73 mg/100 g), polyfenolů (průměrně 701,3 mg/100 g) i antokyanů (průměrně 269,4 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.

Dozrávání: rané, kolem poloviny června, rovnoměrné v rámci třásní, po dobu asi 2 týdnů.

VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně , zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých až vyšších živých plotů . Plody jsou vhodné pro přímý konzum, výrobu džemů, šťáv, pečení, mrazení. Obsahují spoustu pektinu, dobře želírují.

STANOVISTE: je vysoce přizpůsobivý , má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunečné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolný ve dřevě do -40 °C až -45,6 °C, středně v květu, středně odolný vůči listové skvrnitosti ( Entomosporium mespili ).

PŮVOD: Polsko, Skierniewice, Zemědělský výzkumný Institut, vyšlechtili Łukasz Seliga a Stanisław Pluta jako odrůdu muchovníka olšolistého ( Amelanchier alnifolia ), byla registrována v roce 2023.

RŮST: středně bujný, průměrně dosahuje výšky 3-4 ma šířky 3-4 m, habitus je pod váhou úrod rozložitý, relativně dost odnožuje.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivý, s oboupohlavnými květy opylovanými hmyzem. Kvete středně brzy , podobně jako odrůda Northline.

PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 3,6 kg z 9letých keřů).

PLODY: velké (průměrně 10-12 mm a 0,70-1,15 g), kulaté, rostou ve střapcích po 10–15 ks. Slupka je modrodčerná, osříněná, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, středně až více sladká (cukernatost v závislosti na roce 11,9-18,9 °Brix). Mají střední až vysoký obsah vitaminu C (průměrně 4,5-9,8 mg/100 g), střední obsah polyfenolů (průměrně 669 mg/100 g) a antokyanů (průměrně 207 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.

Dozrávání: středně časné až pozdější, několik dní po odrůdě Northline. Plody dozrávají rovnoměrně v rámci třásní a neopadávají.

VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně , zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých živých plotů . Plody jsou vhodné pro přímý konzum, výrobu džemů, šťáv, pečení, mrazení. Obsahují spoustu pektinu, dobře želírují.

STANOVISTE: je vysoce přizpůsobivý , má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunečné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolný ve dřevě i v květu.

RŮST: v mládí bujný, později střední. Tvoří pyramidální, později vysokokulovité či širokokulovité, hustší koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá, kvete pozdě , je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, středně vysoká, při dobré péči o strom pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 17-25 g), podlouhlé, na obou koncích zúžené. Slupka je pevná, hladká, pod světle modrým osříněním tmavě modře fialová, nakyslá, někdy mírně natrpklá. Dužina je tuhá, zlatožlutá až oranžová, středně šťavnatá, sladká, jemně kyselkavá, velmi aromatická, výborná až vynikající . Nepřezrálé plody mají příjemnou muškátovou vůni a příchuť. Pec se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZŘÍVÁNÍ: pozdní, podle podmínek stanoviště většinou během 1. a 2. dekády září. Vydrží dlouho na stromě. Včas obrana se velmi dobře přepravuje a skladuje.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či koulí.

Stanoviště: slunečné, nejlépe v úrodných, teplých, vlhkých půdách. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu . Náchylná na poškození šarkou, na červenou skvrnitost listů švestek ( Polystigma rubrum ), moniliózu ( Monilinia spp. ) i na poškození grmaníkom švestkovým (Taphrina pruni).

PŮVOD: více než 100 let rozmnožovaná odrůda v bošácké a moravskolieskovské dolině, název od osvícence Ludvíka Riznera, který se podepsal pod její slávu.

RŮST: bujný, vytváří mohutné, zdravé stromy, dlouhověké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. K dosažení úrody potřebuje ve svém okolí jinou odrůdu jabloně kvetoucí v podobný čas.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, kulovité až ploše kulovité, mají tenkou, mastnou slupku, velmi dobře odolnou chorobám. Slupka je světle zelená až světle žlutá, téměř celá překrytá pruhovaným červeným líčkem, svítí z ní světlé výrazné lenticely. Dužina je šťavnatá a kyprá, obsahuje všechny jablíčkové tóny od kyselé po sladkou.

Dozrávání: konzumuje se od konce srpna do prosince, má velmi dlouhou konzumní dobu.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i všestranné zpracování.

Stanoviště: slunečné, s přiměřeně vlhkou, dostatečně odvodněnou, hlubokou půdou, ale není náročná na její kvalitu.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná, dobře odolná vůči chorobám.

PŮVOD: Rakousko, vyšlechtěná z divokých forem v dunajských luzích kolem Klosterneuburgu, 1965

RŮST: velmi bujný. Tvoří vysoce kulovitou korunu, která pod tíhou úrod převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, přítomnost dalšího geneticky odlišného keře zvyšuje plodnost, opylovaná hmyzem. Kvete od května do června žlutobílými květy s charakteristickou vůní a léčivými účinky - potopudnými, močopudnými, podporují laktaci, vykašlávání, externě působí protizánětlivě.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, v porovnání s divokou formou i trojnásobná , pravidelná.

PLODY: Květy a třásně dosahují až trojnásobně větší velikosti než divoce rostoucí bezu a mají vyšší obsah léčivých látek . Plody jsou fialově černé, s fialovou a šťavnatou dužinou sladké chuti, s vysokým obsahem vitamínů a antioxidantů. Velmi dobře drží na stopkách, takže nesprchají .

Dozrávání: Dozrává v září.

VYUŽITÍ: Využívá se celá rostlina, nejčastěji její květiny a plody. Květy se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, externě působí protizánětlivě, smaží se, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i svařované ovoce či džemy. angreštový, lze je použít jako drobenku na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit a propasírovat semínka. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a výživy (obojí nejlépe doplněné o hrušky či jablka bohatá na pektin). Dají se použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, provádí se z nich víno, destiláty. Využívají se v potravinářství k přibarvování potravin a mají i protivirové účinky. Mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

Stanoviště: Zvládá i polostín, i horší půdy, ale upřednostňuje slunečné, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná do -29 °C. Málo náchylná na nemoci a škůdce. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.