Ovocné stromy

PŮVOD: USA, semenáč odrůdy Halehaven

RŮST: bujný růst, vytváří středně husté, polovzpřímené až rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete středně brzy až pozdě a trvá středně dlouho.

PLODNOST: raná, střední, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné, s výrazným švem. Slupka je středně pevná, středně silně přiléhá k dužině, je středně silně plstnatá. Základní barva je žlutá až žlutooranžová, na sluneční straně překrytá červeným líčkem, pruhovaná. Dužina je žlutooranžová, měkká až středně tuhá, nevláknitá, sladká až sladkokyselkavá , šťavnatá, jemně kořeněná, velmi dobrá . Hůře se odděluje od pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká až střední. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

Dozrávání: Raná odrůda, dozrává ve 2. půl. července - 14 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné na předčasný opad před sklizní nebo jen velmi málo.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum. Je dobře skladovatelná a vhodná pro přepravu.

Stanoviště: sluneční a teplé, úrodné půdy v chráněných, teplých polohách.

ODOLNOST: Méně odolná vůči mrazu ve dřevě i květních poupatách, zejména dojde-li k rychlému střídání vyšších a nižších teplot. Je sice náchylná na klejotok, ale málo náchylná na bakteriální skvrnitost listů ( Xanthomonas arboricola pv. pruni ). Vůči kadeřavosti listů ( Taphrina deformans ) je středně tolerantní.

PŮVOD: nejasný, buď Francie, okolí Nancy, nebo jej některý francouzský král přivezl z Asie, velmi stará odrůda známá ve Francii od roku 1490, v okolí Nancy byla velmi rozšířená.

RŮST: nejprve bujný, později středně bujný, polovzpřímený, tvoří zpočátku jehlanovité, později kulovité až rozložité, nevelké koruny . Je vhodná do sadů i menších zahrad .

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá , kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: (středně) raná, vysoká až velmi vysoká , při přeplození někdy střídavá.

PLODY: jsou velmi malé (průměrně 9,5-10 g), kulaté nebo někdy mírně protáhlé, souměrné. Slupka je pod osříněním žlutá, v plné zralosti zlatožlutá , s červenými tečkami, středně hrubá, měkká, dá se stáhnout. Dužina je zelenožlutá až zlatožlutá, pevná, méně šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná , bez kyselosti typické pro jiný botanický druh - myrobalán ( Prunus insititia ), který se často lidově přezdívá mirabelka. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, 15 dní před Bystrickou, tedy ve 3.-4. týdnu srpna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, džemů, kvalitních destilátů či švestkových koulí .

Stanoviště: slunečné, nejlépe se jí daří v teplejších polohách do středních nadmořských výšek , ve vlhčích a úrodných půdách, ale celkově je nenáročná. Jen v suché půdě bývají plody drobné a v chladných polohách nejsou tak chutné.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce a málo náchylná k infikování jejím virem , při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza ( Monilinia fructigena ).

PŮVOD: ČR, Kostelec u Heřmanova Městce, jako náhodný semenáč ji našel učitel a pomolog Karel Hájek kolem r. 2010. 1885.

RŮST: v mládí středně bujný, později až slabší, koruna je kulovitá, rozložitá, hustá, později převislá. Vyžaduje častější proředění a zmlazování koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Golden delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Watervlétské mramorované. Neopyluje se s Parménou zlatou zimní.

PLODNOST: raná a pravidelná.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, ploše shranělé, nesouměrné. Slupka je suchá, kožená , drsná, slámově žlutá s oranžovým pruhovaným líčkem, rezavá. Dužina je bílá až nažloutlá, na vzduchu málo hnědne, je křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť je výborná, sladkokyselá, s aromatickou muškátovou příchutí.

Dozrávání: sklizeň v polovině října, zraje v polovině listopadu, vydrží do února až března.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a sušení, ale také pro moštování. Dobře snáší přepravu, neotiskuje se. Vyžaduje vyšší vlhkost ovzduší při skladování, jinak vadne. Vědnou i předčasně otrhané plody.

Stanoviště: slunečné, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. V suchých, ale i těžkých půdách jsou plody jen malé a nevyvinuté. Nejvhodnější je do středně teplých, chráněných oblastí , snese i výše chráněné polohy s kvalitní půdou .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Silně odolná vůči strupovitosti a málo náchylná vůči monilióze , středně odolná vůči padlí, středně až méně odolná vůči rakovině v těžké, mokré, studené půdě.

PŮVOD: Ukrajina, Krym, druh Crataegus orientalis subsp. pojarkovae .

RŮST: tvoří keře či stromy s rozložitou korunou, které v jeho domovině dosahují i ​​10 m, ale u nás spíše dorůstá do 4 m .

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivý , kvete v červnu, opylují ho mouchy. Snadno se kříží s jinými druhy rodu hloh.

PLODNOST: nastupuje ve 3. roce po výsadbě, je vysoká a pravidelná .

PLODY: malvice kulovitého tvaru a zářivé citrónově žluté barvy s výraznými tečkami (lenticelami) a průměrem cca. 2,5 cm. Mají vzhled a konzistenci malého jablíčka, uprostřed je 4-5 větších jadérek, která jsou často tak pevně spojena, že vyvolávají dojem jedné pecky. Dužina je šťavnatá až kašovitá, chuťově jsou výborné , připomínají azarolky (tj. plody hlohu C. azarolus) nebo šípky.

Dozrávání: od poloviny září do začátku října.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, kandování, výroba želé, džemů či kompotů.

Stanoviště: velmi nenáročný druh, preferuje slunečné stanoviště, ale zvládne i polostín, jen tam je třeba počítat s nižší plodností. Preferuje dobře odvodněnou , ale vlhkou hlinitou půdu, ale poradí si po zakořenění se širokou škálou půd - is velmi těžkými jílovitými is prosychavými či vápenitými půdami. Dobře zvládá i znečištěné ovzduší a jelikož je celoročně velmi dekorativní a neláká bodavý hmyz, je vhodný i do městské výsadby .

ODOLNOST: plně mrazuodolný a odolný vůči škůdcům a chorobám. Dobře suchuvzdorný .

PŮVOD: pravděpodobně Rusko.

RŮST: v mládí roste velmi bujně, má vznosnou korunu ; později se větve ohýbají k zemi.

OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač pro mnohé odrůdy. Vhodné opylovače: Průsvitné žluté , Croncelské , Baumannova reneta , Ananasová reneta , Krasokvět žlutý , Astrachan červený , Bismarkovo, Delicious, Jonathan .

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, ve vyšším věku střídavá.

PLODY: velmi pěkné plody menší až střední velikosti, hladká, tenká slupka slámově žluté barvy s typickým krátkým červeným pruhováním . Dužina je bílá, šťavnatá , ostřejší kyselé chuti. Plody mají intenzivní vůni .

Dozrávání: sklizeň v srpnu, plody vydrží cca 3-4 týdny.

VYUŽITÍ: raná odrůda vhodná pro přímý konzum, pro kuchyňské zpracování, mošty , vína, sušení.

Stanoviště: vhodná i do drsnějších poloh – musí být však chráněny před větrem , nepříliš náročná na půdu, ale v suché jsou plody malé a rychle opadávají strom trpí padlím, v jílovitých a těžkých půdách trpí rakovinou. Vhodná do zahrad, polních sadů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná , středně odolná vůči padlí, náchylnější k rakovině v nevhodných půdách ak chrastavitosti v uzavřených polohách bez proudění vzduchu.

PŮVOD: Francie, 2.pol. 17. stol.

RŮST: střední až bujná intenzita růstu, koruna mohutná, široká, vysoká, kulovitá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače : Baumannova reneta , Croncelská , Coxova reneta , Průsvitné žluté , Zuccalmagliova reneta .

PLODNOST: plodnost 5-7 let po výsadbě, středně vysoká.

PLODY: středně velké, tvar kulovitý, základní barva šedozelená , později se žlutým nádechem, na sluneční straně s hnědočerveným líčkem a silnou rezavostí. Slupka drsná, kožovitá , rezavá, dužina šťavnatá, jemná, kyprá, rychle hnědne; chuť výborná , sladkokyselá, jemně natrpklá.

Dozrávání: sklizeň od první poloviny října, konzumní zralost prosinec - leden , skladovatelnost do března až srpna.

VYUŽITÍ: odrůda výborná pro skladování , výrobu vína, moštu ; skladovatelnost při dobré vlhkosti do března až srpna.

Stanoviště: méně náročná na stanoviště, miluje teplé polohy a snese i vyšší polohy , ale slunečné; půda úrodná, hluboká, vlhčí. Vhodná do zahrad, na pole, do alejí.

ODOLNOST: odolná vůči mrazu , středně náchylná na padlí, v příliš vlhkých půdách trpí rakovinou.

PŮVOD: Čína, zřejmě provincie Šantung (Shandong), delta Žluté řeky.

RŮST: slabší. Tvoří malý strom dorůstající výšky asi 7 ms lesklými listy a beztrnými výhony.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, potřebuje jinou odrůdu k dosažení úrody. Kvete v červnu až srpnu. Vhodné opylovače: Např. Huizao, Jinsi, Lizao, Wuhezao, Changhong a další.

PLODNOST: v prvních letech nižší, až později je vyšší.

PLODY: středně velké (průměrně 33x36 mm, 17,5 g), kulaté až mírně oválné. Slupka je tenká a hladká, světle zelená až žlutozelená, přecházející do hnědé barvy. Plody jsou křupavé, dužina je jemná a velmi šťavnatá . Chuť je jedinečná, je to nejoblíbenější a nejchutnější odrůda v Číně. Plody jsou sladké (v domovině obsahují průměrně 22-26 % cukru). Jsou bohaté na nutriční látky, vitamín C (304-334 mg/100 g), flavonoidy a polyfenoly.

Dozrávání: středně časné až pozdní, od října do začátku listopadu .

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné zejména pro přímý konzum , ale také pro sušení , kandování a další použití. Když se suší získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také „čínské datle“ , mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek atp. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVISTE: slunečné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě do cca. -20 °C. Raší a kvete pozdě , takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazy. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší . Je náchylnější k následujícím chorobám: metlovitost jujuby způsobenou Candidatus Phytoplasma ziziphi , rez způsobenou Phakopsora zizyphi-vulgaris , hnilobu plodů a zakrnění, ale v Evropě se tyto nemoci zatím nevyskytují.

PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v půl. 19. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátně dlouhověké stromy , vysoké rozložité a mohutně větvené koruny nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopélivá odrůda, kvete pozdě , je velmi dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Napoleonova, Karešova, Troprichterova , Granát, Germersdorfská , Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia , Velká černá chrupavka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň , Ostheimská višeň . Tyto odrůdy také sama vhodně opyluje.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé . Dužina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá , šťáva barví středně. Chuť je nakysladká, aromatická, mírně nahořklá, kořeněná, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtevkou třešňovou zhořkne.

Dozrávání: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Jelikož dozrává pozdě, napadá ji vrtivka třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum i všestranné zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.

STANOVISTE: sluneční. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a padají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh .

ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná , ale květiny jsou náchylné na pozdní mrazíky, plody při trvalých deštích praskají. Vůči monilíové ložnici je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtivkou třešňovou.

PŮVOD: Francie, v Oullins u Lyonu ji ve své školce jako náhodný semenáč vzpírající se zaštípání objevil v roce 1822 M. Jaboulay. Nazývá se také Jaboulay nebo Oliva či Ramon Oliva.

RŮST: středně bujný až velmi bujný (i na mahalebce), vytváří mohutnou, přitom však řídkou korunu, rozložitou , neuspořádanou, větve jsou vodorovně rozloženy, později ovisnou. Kvůli tvaru koruny se moc nehodí do stromořadí a alejí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Napoleonova , Karešova , Kaštánka , Rychlice německá, Hedelfingenská , Büttnerova, Kassinova raná, Srdcovka přeúrodná.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku. Typicky

vyhholuje a plodí na konci větví.
PLODY: velké (průměrně 6 g), tuposrdcovitého nebo kulatého tvaru, slupka velmi lesklá, tmavě červené barvy. Dužina je v časné zralosti tužší, později měkká (polochrupka), červená, protkaná bledými žilkami, velmi šťavnatá s červenou, bledě barvicí šťávou. Chuť výborná , sladkokyselá až sladká, příjemně vínovastá, středně aromatická. Pecka je velká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Je to asi nejranější velkoplodá odrůda ze starých odrůd třešní.

Dozrávání: rané, ve 2.-3. třešňovém týdnu, zároveň s Karešovou a Kaštánkou, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá . Pro přepravu a krátkodobé skladování je třeba ji obrat ještě před plnou zralostí, když se ještě tolik neotlačuje.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale také pro kompoty a další zpracování.

Stanoviště: slunečné, daří se jí v teplých i středně teplých oblastech, na půdu není náročná.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu. Náchylnější k praskání plodů během déletrvajících dešťů. Je málo náchylná k monilióze, ale ve vyšších polohách jí trpí více.

PŮVOD: Bělokarpatská krajová odrůda, pocházející z lískovské doliny.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající výšky 15-30 metrů a dožívající se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě soliterního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené z 6-10 párů jednotlivých lístků se zoubkovitým okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavě zelená, spodní světle zelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta - oranžova - červena.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samoopélivá , hmyzem opělivá. Kvete v květnu až červnu a květiny jsou oboupohlavní, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5-7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300-1200 kg plodů).

PLODY: kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti žluté až červenožluté . Plod zraje až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou , aromatickou.

Dozrávání: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímému konzumu a jinak se používají k výrobě marmelád , kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - "oskorušovice" , dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování . Dřevo oskoruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

Stanoviště: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných , spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva. Dobře adaptovaná na bílokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím .

RŮST: středně bujný, polovzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete brzy. V přítomnosti dalších odrůd kvetoucích zároveň se zvýší úroda. Vhodné opylovače: Čačanská lepotica , Haganta , Herman, President .

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 60 g), eliptické, nesouměrné. Slupka je pod osřiněním purpurově fialová , na sluneční straně intenzivnější. Dužina je žlutozelená, měkká až středně tuhá, velmi šťavnatá . Chuť je kyselo sladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, dobře aromatická, dobrá až výborná . Pecka se středně dobře odděluje od dužiny, někdy může dužina na jejích žebrech zůstávat.

Dozrávání: je velmi časné , 42 dní před Bystrickou, tedy ve 2. polovině července, je třeba sbírat postupnou probírkou nejzralejší plody.

VYUŽITÍ: výborná pro přímý konzum, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátů, sušení či pečení.

Stanoviště: slunečné, není náročná na stanoviště a půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech a ve velmi malé míře na plodech) a středně až silně odolná vůči ostatním chorobám.

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji p. Gilbert přibližně kolem roku. 1905 a šířil ji školkař Charles Baltet z Troyes v departamentu Aube. U nás se množila také pod názvem Čistecká banánová.

RŮST: v mládí bujně, ve školce tvoří rovné kmeny, na trvalém stanovišti středně bujně až slabší a rychle začíná stárnout. Vytváří vzpřímenou, řídkou korunu, která později vlivem úrod převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Konference , Madame Verté , Williamsova .

PLODNOST: raná (3.-4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 180-190 g), lahvovité, mírně hranaté, nepravidelné, kališní část je šikmo uťatá, povrch plodů je hladký, u větších plodů někdy mírně zhrbolený. Slupka je hladká, pololesklá, zelená až nažloutlá s hnědočerveným až červeným pruhovaným líčkem , s množstvím drobných, zeleně obroubených lenticel, které místy splývají v rezavé mramorování. Dužina je bělavá až žlutobílá, šťavnatá, krémová, jemná, rozplývavá . Chuť je sladká až velmi sladká, jemně kořeněná a kyselkavá, velmi dobrá.

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává koncem listopadu až v prosinci a při postupném zrání vydrží do konce ledna. Po sklizni se dobře přepravuje, neotiskuje se.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také univerzálně využitelná pro sušení, pečení, moštování, výrobu kompotů, džemů, pyré či destilátů. Dobře se skladuje.

Stanoviště: vyžaduje slunečné a teplé stanoviště a úrodné, hluboké, propustné, výživné a vláhou dobře zásobené půdy. Vhodná do teplých i středně teplých oblastí , s ohledem na strupovitost otevřenější.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, netrpí kamínkovitostí a škůdci .

PŮVOD: Francie, našel ji Alexander Lucas v lese nedaleko Blois, zahradnictví Franson Freres v Orléansu ji uvedlo na trh v letech 1874-75.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří vysoce jehlanovité, široké koruny, se spodními kosterními větvemi téměř vodorovnými, postranní větve vlivem úrod časem převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská , Blumenbachova , Boscova láhev , Clappova máslovka, Crassanská, Drouardova , Esperenova bergamotka , Esperenova máslovka, Giffardova máslovka, Guyotova , Hardyho máslovka , Charneuská , Meďarská , Solanka , Williamsova.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (200 g, ale i 400 g), tupě kuželovité , baňaté, pravidelné. Slupka je hladká, jemná, při sklizni světle zelená, zralá světle žlutá až zlatožlutá s množstvím velkých lenticel. Dužina je bělavá, jemně nažloutlá, nepatrně zrnitá, měkká, velmi šťavnatá, rozplývavá . Chuť je sladká, jemně kořenitá, silně aromatická, příjemně pikantně natrpklá .

DOZŘÍVÁNÍ: sběr kdysi v 1. půl. října, dnes často již v září, konzumně dozrává postupně od října, vydrží do listopadu až února. Přepravu zvládá jen hned po sklizni.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu kompotů, pro sušení, pečení, výrobu džemů a destilátů. Po rozkrojení dužina nehnědne. Dobře se skladuje, zejména v chladírnách, kde vydrží i 6 měsíců.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Vyžaduje úrodné, hlinité, přiměřeně vlhké půdy. Ve studené jílovité půdě je dužina repovitá a bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: málo mrazuodolná ve dřevě v mládí, později středně, málo v květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Francie, Seine-et-Oise, Arboretum de Segrez nedaleko Paříže, objevil jej Pierre Alphonse Martin Lavallée v roce 1870 – mezidruhový kříženec mateřského druhu hlohu mexického (Crataegus mexicana syn. C. stipulacea) a otcovského druhu hlohu pozdního (C. calpodendron). Správně by se měl podle objevitele nazývat hloh Lavalléeův (podle latinského Crataegus × lavalleei), ale v češtině se běžně používá název hloh Lavallův (Crataegus × lavallei).

RŮST: vzpřímený, umírněný, dorůstá do výšky 3–9 m a šířky 3–7,5 m, vytváří oválnou až kulovitou, kompaktní korunu. Větve jsou méně trnité než u jiných druhů hlohu, s trny dlouhými do 5 cm. Oválné, nepravidelně zubaté listy jsou kožovité, tmavozelené, na podzim se zbarvují do bronzova až vínově červené a zůstávají velmi dlouho na stromě, plody ještě déle.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylován hmyzem, s oboupohlavními květy uspořádanými v chocholících, které kvetou u nás v květnu až červnu.

PLODNOST: velmi raná, pravidelná, středně vysoká až vysoká. Výchovným řezem je vhodné oddálit vstup do plodnosti, aby strom nejprve rostl.

PLODY: na hloh středně velké (průměrně 16–20 mm), eliptické, oranžovočervené, pevné. Dužnina je polotuhá, šťavnatější, méně moučnatá než u našeho hlohu jednosemenného. Obsahuje asi 4 semena, která jsou seskupena tak, že připomínají pecku. Chuťově se výrazně liší – chybí typická hořkost našich hlohů, převládá sladkokyselá chuť velmi připomínající šípky, zejména později během zimy.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozvolné – v teplých oblastech začínají plody dozrávat zhruba v polovině září a vydrží na stromě velmi dlouho až do zimy, v některých letech dokonce až do začátku února, aniž by opadávaly. Pouze při náhlých změnách vlhkosti půdy může část z nich popraskat. Plody neměknou ani působením mrazu. Konzumně zralé jsou ihned po utržení ze stromu a v chladu vydrží asi týden až dva.

VYUŽITÍ: strom vhodný do parků, menších i větších zahrad, ale také do mezí, větrolamů a živých plotů, je velmi dekorativní po celý rok: bez listí stříbřitě zbarvenou borkou, v době vegetace tmavozelenými zdravými listy a bílými květenstvími, i později chocholíky zrajících plodů, které na stromě vydrží až do zimy. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci samotné nebo jako atraktivní ozdoba dezertů, k výrobě džemů, přesnídávek, pyré či k sušení do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy – čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo mírně polostinné, ideálně teplé a prosluněné místo, aby stihlo dozrát co nejvíce plodů. Není náročný na půdu, preferuje dobře propustnou, ale snese i jílovitou. Nejlépe se mu daří v teplých a středně teplých oblastech.

ODOLNOST: mrazuvzdorný ve dřevě do asi –25 °C, kvete pozdě a květy jsou dobře mrazuvzdorné, nebývají poškozovány pozdními jarními mrazíky. Po zakořenění je suchovzdorný, ale snese i dočasné zamokření půdy, větrné lokality i znečištěné ovzduší. Na rozdíl od jiných hlohů netrpí bakteriální spálou ani rzí (Gymnosporangium globosum).

PŮVOD: Francie, v Charmes v departementu Rhône jej kolem roku 1895 vybral jako náhodný semenáč školkař Sandrin, proto se zvykne jmenovat i (Bigarreau) Sandrin, či Souvenir des Charmes. O její rozšíření se však nejvíce zasloužila školka Moreau ve Villefranche-sur-Saône od roku 1909.

RŮST: bujný, koruna je středně velká, rozložitá, kosterní větve rostou šikmo, boční více vodorovně.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Napoleonova , Kassinova raná, Van, Marmotte. Nekompatibilní s odrůdou Burlat.

PLODNOST: raná až středně raná, podprůměrná až středně vysoká, nepravidelná v horších oblastech, kde vymrzají květiny.

PLODY: středně velké až velké (5,8-7 g), kulovitého či široce srdečního, zhrboleného tvaru. Slupka je lesklá, tmavě červená. Dužina je (středně) pevná, hustá, tmavě červená, šťavnatá, šťáva barví středně až silně. Chuť je sladkokyselkavá a příjemně kořeněná, velmi dobrá až výborná . Pecka je středně velká až velká.

Dozrávání: rané, v prvních dnech 2. třešňového týdne, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá .

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i zpracování. Hůře se sklízí kvůli krátkým stopkám. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: slunečné, nejlépe s dobře propustnou, úrodnou, dostatečně vlhkou, ale ne mokrou půdou v teplých a středně teplých polohách méně ohrožených pozdními jarními mrazy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, slabší v květu. Dobře až středně odolná vůči praskání plodů během dešťů, středně náchylná na moniliózu a klejotok.

PŮVOD: ČR, okolí obce Němčičky na Znojemsku, kde byla začátkem 20. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: růst nejprve bujný, později slabší. Vytváří středně husté, velké pyramidální, polovzpřímené koruny se silnými hlavními větvemi, které se neskloní.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Napoleonova , Hedelfingenská , Van, Troprichterova .

PLODNOST: raná, vysoká, skoro pravidelná, někdy mírně střídavá.

PLODY: středně velké až velké srdečního tvaru (5,5-7 g), slupka je lesklá, hladká, tmavě červená se světlými tečkami a čárkami, dužina je tuhá, světle červená, žilkovaná, velmi šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť je velmi dobrá , poměrně aromatická, jemně kořeněná, kyselkavě sladká až sladká. Pecka je středně velká až velká a dobře se odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, dozrává ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum a výrobu kompotů či další zpracování. Dobře snáší přepravu.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Odrůda vhodná i do sušších oblastí, ale preferuje hlubší, propustné a přiměřeně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: ve dřevě dobře mrazuodolná , v květu středně až níže. Vůči praskání plodů při deštích je středně odolná, podobně i vůči monilióze.

PŮVOD: Itálie, Řím, Istituto Sperimentale per la Frutticoltur, 1988, jako ozářením vzniklá mutace odrůdy Tuono.

RŮST: středně bujný. Velice dobře snáší tvarování.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete pozdě, asi 5 dní po Sladkoplodé krajové, ale spíše než Ferragnes. Rodí i bez přítomnosti jiné odrůdy mandle, ale přítomnost zároveň kvetoucí odrůdy zvýší úrodu. Vhodné opylovače: Tétényi Rekord , Tétényi Kedvenc, Tuono, Marta, Filippo Ceo, Lauranne, případně i Ferragnes a Ferraduel.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,4 g, jádra 1,5 g), špičaté. Skořepina, která je vlastně peckou, je polopapírová , polotvrdá, lehce luskatelná louskáčkem . Jádro je zvrásněné, světle hnědé, velmi dobré, sladké a aromatické chuti . Výtěžnost jader z pecek je asi 36 %. Dvojitá jádra se objevují asi v 10-20% případů.

Dozrávání: středně časné, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu ak výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atp.

Stanoviště: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny . Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti .

ODOLNOST: je sice středně mrazuodolná ve dřevě, květních poupatách a květu, ale pozdě kvetoucí . Středně náchylná k monilióze ( Monilinia spp. ).

PŮVOD: ČR, Střižovice u Turnova, vyšlechtil v r. 2010. 1970 Otto Louda jako kříženec Golden Delicious a Coxova reneta, odrůda byla registrována v roce. 1978.

RŮST: středně bujný až bujný, koruna kulovitá, polovzpřímená.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Idared, James Grieve , Pilot, Rubinola, Spartan . Je nekompatibilní s odrůdou Lord Lambourne.

PLODNOST: raná (často už ve školce) a velmi vysoká.

PLODY: středně velké až velmi velké (průměrně 137 g), velikostně nevyrovnané, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká, základní barva žlutá, na slunci překrytá výrazným pruhovaným červeným až tmavě červeným líčkem. Dužina bílá až krémová, středně tuhá, jemná, křupavá, středně šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, harmonická .

Dozrávání: sklizeň v první polovině října, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost do února až března.

VYUŽITÍ: vhodná zejména pro přímý konzum a kuchyňské zpracování.

Stanoviště: slunečné, půda vlhká, hluboká, propustná, výživná. Je plastická, vhodná zejména pro teplé a středně teplé, ale také výše chráněné, dříve otevřené polohy.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu. Je středně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti, Je citlivá na gumovitost jabloní.