Ovocné stromy

PŮVOD: neznámý, ale zřejmě ČR, Karlovarský kraj, krajová odrůda. Synonyma: Červená role, Levínská krvavka.

RŮST: středně bujný, tvoří jehlanovité koruny, které jsou později převislé, letorosty mě výrazně červené a listy plstnaté.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, není prověřeno, jakým je opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

PLODNOST: pozdní (i po 10 letech po výsadbě), středně vysoká, střídavá zejména v nevhodných polohách.

PLODY: středně velké, baňaté, hruškovité. Slupka je drsná, v době sklizně zelenožlutá, téměř celá pokrytá červeným líčkem. Dužnina je středně tuhá, křupavá, hrubší, méně šťavnatá, krvavě červená , žilkovaná. Chuť je příjemně sladkokyselá s osobitou příchutí po tropickém ovoci.

Dozrávání: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během října, vydrží do konce října.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení a všude tam, kde vynikne její červená dužina , tj. sušení, pečení, výroba barevně zajímavých výživ, džemů, marmelády, moštů.

Stanoviště: sluneční, teplé, ačkoli toleruje i větrné. Nejvíce se jí daří v hlubokých, výživných, hlinitých půdách, v horších půdách může úrodnost velmi kolísat. Je vhodná zejména do teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, málo v květu. Je středně odolná vůči monilióze, výše odolná vůči strupovitosti , trpí jí v nevhodných polohách.

PŮVOD: Bílé Karpaty, Slovensko.

RŮST: velmi bujný vzrůst, vytváří vznosné , pěkně stavěné koruny, které unesou velké úrody. Dlouhověká odrůda.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. K dosažení úrody potřebuje jinou odrůdu hrušky k propelení v blízkosti do cca. 60m.

PLODNOST: vysoká, řádově ve stovkách kilogramů.

PLODY: středně velké, kuželovité, slupka je zelená, dužina bílá, chuť sladká, medová , až po 2 týdnech od sklizně uhniličí a chutná karamelově .

Dozrávání: v průběhu srpna.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu i povidla.

Stanoviště: odrůda je nenáročná na půdu, roste v bělokarpatské jílovici.

ODOLNOST: minimálně středně mrazuodolná.

PŮVOD: Francie, Villiers-en-Breune, nedaleko Clionu, departement Indre, v roce 1760 ji našel jako náhodný semenáč v háji Fromentau farář H. Leroy.

RŮST: zdravý a bujný, vytváří typickou, krásnou, široce jehlanovitou, v pozdějších letech řídčí korunu - větve se pod vahou ovoce sklánějí. Plodonosný obrůst je krátký až středně dlouhý. V době plodnosti je třeba korunu pravidelně prosvětlovat.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Solanka, Trévouxská, Williamsova maslovka.

PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, lahvovitě protáhlé . Slupka je tlustší, hladká, ale málo lesklá, zelená až nažloutlá , někdy na sluneční straně mírně načervenalá, místy pokrytá rezavými lenticemi, často s odrůdově typickým švem . Celé plody jemně muškátově voní . Dužina je žlutavě bílá, polojemná, často polorozplývavá, šťavnatá, kolem jádřince bývá zrnitá. Chuť z dobrých poloh je sladkokyselá, mírně kořeněná.

Dozrávání: Sklizeň podle polohy a průběhu počasí od konce září do konce října (při předčasném sklizni plody vadnou), konzumně dozrává 3-5 týdnů po sklizni, vydrží uskladněná v chladu do ledna až února, dozrává velmi postupně.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, moštování, kompoty, sušení, výživy a pečení. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: slunečné, stromy jsou nenáročné na polohu, ale ideálními jsou pro ně teplejší polohy a úrodné, topné, hluboké půdy , neboť z oblastí studených, mokrých a drsných je ovoce vodnaté a řepovité chuti. Sázíme ji na vzdušné, ale před větrem chráněné a slunečné místo a udržujeme vzdušnou korunu.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, v mládí i méně, ale velmi dobře regeneruje, méně mrazuodolná v květu. Je středně odolná vůči strupovitosti a monilióze v uzavřených či zastíněných polohách.

PŮVOD: Francie, 2. půl. 19. st.

RŮST: střední růst, vytváří v mládí jehlanovitou korunu, která je u starých stromů převislá. Listy jsou na podzim nádherně zbarveny do oranžovo-červena.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Vhodné opylovače: Drouardova , Hardyho máslovka , Guyotova , Lectierova . Dobrý opylovač.

PLODNOST: dřívější, velká, pravidelná.

PLODY: atraktivní, středně velké plody tupě kuželovitého/válcovitého tvaru. Slupka je zeleno-žlutá, později žlutá, s karmínově červeným líčkem, někdy s rezavými pruhy. Bílá dužina je měkká, velmi šťavnatá , rozplývá se; chuťově je vynikající , polosladká - sladce kyselkavá, specifická .

Dozrávání: sběr ve 2. půl. srpna, konzumní zralost: ve 2. půl. srpna , skladovatelnost jen 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, výroba destilátu, džemů.

Stanoviště: slunné, chráněné stanoviště a dostatečně živná a hluboká půda. Odrůdě se daří ve vyšších , chladnějších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám, jen ve vlhkých letech mírně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Pandy 38 a Nagy Angol.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený. Roste poměrně pěkně, větve příliš nepřevisí ani nevyholují, není příliš náročná na udržovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete středně brzy až pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká.

PLODY: středně velké (4,5-6,5 g), ledvinovité. Slupka je tmavě červená, je to typ kyselka . Dužina je tmavě červená, měkká až středně tuhá, středně šťavnatá, šťáva je červená, středně barvící. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, velmi dobrá až výborná . Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

Dozrávání: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: i pro přímý konzum a pro výrobu kompotů, džemů, sirupů, k sušení.

Stanoviště: slunečné, teplé, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých poloh a středně teplých chráněných .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je silněji odolná vůči koletotrichové hnilobě třešní ( Glomerella cingulata ), středně odolná vůči skvrnitosti listů třešní a višní ( Blumeriella jaapii ), náchylnější k monilióze ( Monilinia spp. ). Středně silně ji napadá vrtivka třešňová ( Rhagoletis cerasi ). Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: ČR, pravděpodobně z okolí Čáslavi či Kutné Hory, stará odrůda, zřejmě ze 2. poloviny 18. století. Synonyma: Böhmische Birne, Graue Muskatellerbirne, Muszkatelka, Musqué Grise de Bohême.

RŮST: bujný, zdravý. Tvoří mohutné, vysoce kulovité koruny, které se později pod váhou plodů rozkládají šlehounovitými kosterními větvemi do charakteristických oblouků . Charakteristické je v době vegetace i bohaté a zdravé olistění . Plodonosný obrůst je středně dlouhý. Stromy jsou velmi dlouhověké a do vysokého věku nevyžadují zmlazení, jen pravidelné prosvětlení.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdní (až po 8-12 letech po výsadbě), poté vysoká, pravidelná , ob rok velmi vysoká.

PLODY: malé (průměrně 100 g), vejčité až špičatě vejčité s tenkou, dlouhou stopkou. Slupka je ve sklizňové zralosti zelená, později žlutozelená, hrubá a drsná, jen středně lesklá a bez líčka, často jemně rezavá, zejména při stopce, se spoustou nevýrazných lenticel. Dužina je bělavá, mírně nažloutlá, polorozplývavá, jemně zrnitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, jemně kyselkavá, s výbornou muškátovou příchutí . Tato její výjimečnou chuť se rozvine při sklizni v tvrdé zralosti a po několikadenním uskladnění.

Dozrávání: sklizeň většinou začátkem srpna , někdy i dříve, dozrává nerovnoměrně. Třeba ji sbírat v tvrdé zralosti (asi týden před konzumní), dozrává v chladném uskladnění po 5-7 dnech, vydrží asi 1-2 týdny od sklizně. Přezrálé plody hniličí od jádřince.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a sušení , ale také na výrobu džemů a marmeládů, moštů, destilátů či na pečení. Na výrobu kompotů je vhodná pevností dužniny, ale plody jsou dost malé.

Stanoviště: slunečné, je velmi nenáročná na polohu a kvalitu půdy, ačkoli preferuje dostatečně vlhké a úrodné půdy, snese i písčité a kamenité půdy, pokud jsou dost vlhké a také drsnější a větrnější polohy. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh . Vhodná zejména do větších sadů, alejí, do země jako krajinotvorný strom.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu, silně odolná vůči strupovitosti i monilióze , nezvykne trpět ani škůdci.

PŮVOD: Spojené království, všiml si jí George Dummer, pracovník v ovocném sadě, který ji vypěstoval v r. 1999. 1949 jako semenáč Worcesterské parmény, která byla pravděpodobně opylená Bathským. Později si jí všiml školkař Jack Matthews v Thurstonu u Bury St. Edmunds a začal ji množit od roku 1960 a od roku 1962 s jejím současným jménem Discovery.

RŮST: středně bujný, později slabší, vytváří středně velké, hustší, široce pyramidální, později kulovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Mio, Parména zlatá zimní, Quinte, Spartan.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, s probírkou pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 95-125 g), ploše kulovité, souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká, lesklá, krémově žlutá, s rozmytým a pruhovaným červeným líčkem i na 3/4 plodu. Dužina je bílá, pod slupkou růžové, křehká, středně až více šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, aromatická, sladkokyselá.

Dozrávání: sběr v 1.-2. dekádě srpna, po dobu 10-14 dnů, konzumně dozrává hned, vydrží uskladněná v chladu 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale také pro pečení či výrobu jablečného pyré.

Stanoviště: slunečné, chráněné před silnějším větrem, ale neuzavřené. Preferuje hluboké, výživné, přiměřeně vlhké půdy, ale toleruje širší škálu půd, pokud nejsou příliš suché nebo naopak mokré, jílovité. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých, případně do chráněných chladnějších poloh .

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je středně až výše odolná vůči strupovitosti , údaje o odolnosti vůči padlí se různí.

PŮVOD: Francie; 1825 ji jako náhodný semenáč objevil v lesíku Zoologické zahrady St. Lucas u Angers, Nicolas Giffard, rolník a školkař z Fouassieres.

RŮST: slabší, tvoří řídké šlahounovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Esperenova bergamotka , Guyotova , Křivice, Pařížanka , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: pozdější, závislá na stanovišti - v dobrých podmínkách pravidelná a spolehlivá, v nevhodných střídavá a nejistá.

PLODY: středně velké (70-120 g, někdy i 150 g), pravidelné, podlouhlé hruškovité. Slupka je lesklá a hladká, žlutozelená s červenými tečkami, na sluneční straně mramorově červená. Dužina je bělavá, jemná, velmi šťavnatá, máslové, rozplývavé konzistence. Chuť je výborná, sladká a jen lehce kořeněná a jemně kyselkavá . Zralé plody výrazně voní .

Dozrávání: sklizeň od 20. července ještě v tvrdém stavu, konzumně dozrává koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: výborná zejména pro přímý konzum , ale také pro výrobu kompotů. Dopravu snáší jen krátce po sklizni v tvrdém stavu.

Stanoviště: vyžaduje slunečné, teplé, dostatečně chráněné, ale ne uzavřené stanoviště, nejlepší kvality plodů dosahuje na živných, lehkých půdách. Vhodná zejména do teplých poloh pro pěstování hrušek.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Rumunsko, nalezena na zač. 20. stol. jako náhodný semenáč.

RŮST: středně silný růst, koruna pyramidální nebo vysoce kulovitá, větve nepravidelné a dosti křehké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá odrůda. Vhodné opylovače : Stanley , Vlaška , Althanova ringlota , Anna Späth .

PLODNOST: středně raná, vysoká.

PLODY: středně velké, oválné, slupka tmavě fialově modrá až modročerná s jemným osřením. Dužina je zelenožlutá až žlutá, středně šťavnatá, s harmonickou , velmi dobrou, sladko-kyselkavou chutí, velmi podobnou chuti Bystrické; velmi dobře se odděluje od pecky.

Dozrávání: v 1.-2. polovině září, v závislosti na lokalitě.

VYUŽITÍ: lahodné plody mají univerzální použití .

STANOVISTE: odrůdě vyhovují teplejší polohy a půdy dostatečně zásobené vláhou.

ODOLNOST: stromy jsou ve dřevě odolné vůči mrazu a v době květu dobře odolávají pozdním jarním mrazům . Já více tolerantní vůči šarce než Bystrická a je středně odolná vůči houbovým chorobám, náchylnější jen k monilióze.

PŮVOD: Slovensko, Bošácká dolina, krajová odrůda. Synonyma: Jahodářka.

RŮST: bujný, tvoří velké stromy s řídkou korunou, roste šlahounovitě, vytváří dlouhé plodonosné oblouky, díky čemuž se dá poznat již z dálky.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opělivá, opelivost nebyla prozkoumána, ale rodí v přítomnosti všeobecně dobrých opylovačů jako Avranšská, Hardyho máslovka, Charneuská, Křivice.

PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), střídavě vysoká.

PLODY: menší až středně velké, baňaté až zakulacené. Slupka je nažloutlá s načervenalým líčkem, často s rzí. Dužina je mírně růžová, šťavnatá. Chuť je sladká, velmi příjemná, s jahodovou příchutí, je to delikatesa za čerstvá i sušená.

Dozrávání: velmi časné, v polovině července, zároveň s Magdalenkou. Třeba ji sklízet v tvrdé zralosti, rychle dozrává po uskladnění, vydrží 7-10 dní po sklizni.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, ale zejména pro sušení a výrobu destilátů.

STANOVIŠTE: slunečné, nenáročná na půdu a polohu. Vhodná do alejí a velkých sadů, do země.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, nezvykne trpět strupovitostí ani moniliózou.

RŮST: bujný, tvoří rozložité, hustší koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova eneta, Biesterfeldská reneta, Boskoopské, Coxova reneta, Dukát, Florina, Gala, Golden Delicus, Granny Smith, Honeycrisp, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Keepsake, Lands Sansa, Zvonkové.

PLODNOST: raná až středně raná, střídavě velmi vysoká, méně pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulaté až široce kuželovité, z jedné strany zploštělé, nepravidelné. Slupka je zelenožlutá až žlutá s karmínově červenými pruhy a rezavými lenticely as výraznou rzí ve stopkové jamce. Dužina je nažloutlá, jemná, tuhá, křupavá, šťavnatá , na vzduchu hnědne. Chuť je svěží kyselkavá, s vínovou příchutí .

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává v lednu, vydrží do dubna či déle.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, kuchyňské využití včetně koláčů, pyré, víno, cider .

Stanoviště: sluneční, je méně náročná na půdu, ale nesnáší suché půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu, silně odolná vůči bakteriální spále ( Erwinia amylovora ), středně až méně odolná vůči strupovitosti a padlí.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil ji Gustav Čejka zkřížením odrůd Cresthaven a Luna, registrována byla v r. 2010. 1993.

RŮST: středně silný až silný. Habitus je polovzpřímený až mírně rozložitý, koruna středně zahuštěná.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete skoro až středně brzy, kvetení trvá středně dlouho, je samoopelivá.

PLODNOST: střední, pravidelná. Pro dobrou kvalitu plodů vyžaduje kvalitní řez a probírku plodů.

PLODY: středně velké, mírně ploché, kulovité. Slupka je středně hrubá až hrubá, středně silně až silně přiléhavá k dužině, středně až hustě plstnatá, světle zelená s tmavě červeným líčkem. Dužina je zelenobílá, měkká až středně pevná, šťavnatá, nevláknitá, nakysladká až sladká, aromatická, velmi dobrá . Dužina je středně až hůře oddělitelná od středně velké pecky. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou výrazně náchylné k praskání pecky ani k praskání plodů během dešťů.

Dozrávání: koncem července, 8 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné na předčasný opad před sklizní.

VYUŽITÍ: vhodná především pro přímý konzum.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Půdu vyžaduje dobře zásobenou vláhou i živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách. Středně tolerantní vůči kadeřavosti.

PŮVOD: Německo, Výzkumná ovocnářská stanice Jork u Hamburku, kříženec odrůd Thurn-Taxis (Schneiderova) a Rube z roku 1957, na trh uvedena v roce 1977.

RŮST: velmi bujný, koruny tvoří polovzpřímené.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě. Vhodné opylovače: Kordia , Thurn-Taxis (Schneiderova) , Hedelfingenská , Napoleonova , Sam, Summit, Lapins, Irena, Halka.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké, srdeční, s dlouhou, tenkou až středně hrubou stopkou. Slupka je tenká, hnědočervená s malými světlejšími lenticemi ve středně velkém až velkém počtu. Dužina je červená, tuhá, křupavá, středně šťavnatá, sladkokyselá až nakysladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, dobrá až velmi dobrá . Šťáva je purpurová a barví. Pecka je ve srovnání k plodu středně velká až velká, dužina se na ní může jemně zachytávat.

DOZŘÍVÁNÍ: pozdní, v 6. až 7. třešňovém týdnu, tj. ve 2. polovině až koncem července, tedy neuniká vrtivce třešňové, bývá červivá.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum, výrobu džemů i kompotů a další zpracování.

STANOVISTE: sluneční mimo mrazové kotliny. Půda pokud možno hluboká s dostatkem vápníku, lehčí, dostatečně propustná, ale ne suchá, nesnáší vysokou hladinu podzemní vody a zamokřené stanoviště. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro třešně.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a středně až silně mrazuodolná v květu. Plody jsou vysoce odolné vůči praskání plodů při déletrvajících či intenzivních deštích, středně odolné vůči monilióze .

PŮVOD: Belgie, Leuven, vypěstoval ji známý šlechtitel van Mons jako semenáč neznámého původu a nazval ji „Conseiller de la cour“ (Soudní rádce). Poprvé rodila v roce 1841 či 1844.

RŮST: zdravý a bujný, koruna je jehlanovitá, nápadně sytě zeleně olistěná.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Eliška, Hardyho máslovka , Charneuská , Kongresovka, Křivice, Lectierova , Madame Verté , Mechelenská , Pařížanka , Williamsova .

PLODNOST: poměrně raná, střídavě vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, tvarově dosti nevyrovnané, nejčastěji kuželovité, často končí šikmou špičkou. Slupka je hladká, hrubá, matná, zelené až žlutozelené barvy, posetá nápadnými tečkami, někdy i síťkovitě rezavá. Dužina je bělavá, propletená žlutými žilkami, máslovitá, šťavnatá, rozplývavá , hrubě zrnitá uprostřed od jádra po stopku. Chuť je pikantně sladkokyselá, příjemně natrpklá , z horších půd trpčí. Chutnější plody jsou z vyšších poloh .

Dozrávání: sklizeň podle lokality od začátku do konce října, konzumně zraje od konce října až od poloviny listopadu, nerovnoměrně, vydrží do listopadu až prosince, měla by se sbírat co nejpozději, ale tak, aby nepopadala.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a výrobu moštů, kompotů či destilátů. Po sklizni se dobře přepravuje. Skladuje se středně dobře, je třeba ji čas od času kontrolovat.
Stanoviště: slunečné, náročnější na úrodnou a hlubokou, vápenitou půdu. Je vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, zejména ve vyšším věku, silně mrazuodolná v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti , náchylná je pouze v teplých, uzavřených polohách s vysokou vlhkostí vzduchu.

PŮVOD: zřejmě Francie, známá od zač. 2. poloviny 19. století, množila ji školka bratrů Baltetových v Troyes.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, tvoří nejprve vysoce kulovité, později kulovité, rozložité až převislé koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: je částečně samoopelivá , kvete skoro až středně brzy. Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení zřejmě: Althanova ringlota , Ontario , Oullinská, Viktorie, Zelená ringlotta .

PLODNOST: raná až pozdější, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 30 g), kulaté, asymetrické. Slupka je tenká, žlutozelená , na slunné straně červeně pruhovaná, tečkovaná či stříkaná, modravě osříněná. Dužina je žlutá, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá . Chuť je sladkokyselá až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná . Pecka je středně dobře až dobře oddělitelná od dužiny.

Dozrávání: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy přibližně koncem srpna až v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, pro konzervování se sklízí tvrdá, asi 2 týdny před plnou zralostí. Pokud není přezrálá, dobře se přepravuje a může se i krátkodobě skladovat.

Stanoviště: slunečné, chráněné, preferuje půdy úrodné, hlinité, dostatečně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách, silně mrazuodolná v květu , je (středně) tolerantní vůči šarce . Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza.

PŮVOD: ČR, vypěstoval ji Antonín Haman jako náhodný semenáč v Újezdě u Lázní Bělohrad, zač. 20. století. Na veřejnost se dostala v roce. 1925, kdy školkař J. Kuhn z Brtve a pomolog V. Zeman z Lužan vyzvali v časopise Ovocnické rozhledy pěstitelů, aby upozorňovali na nejlepší typy švestek.

RŮST: středně bujný, vytváří kulovitou až široce kulovitou, později rozložitou a středně hustou korunu s bohatým plodonosným obrostem, nevyholuje. Habitusem se nepodobá na Domácí švestku, ale spíše na Vlašku.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 19 g), protáhlého, typicky švestkového tvaru , nejširší uprostřed a rovnoměrně se zužující k oběma koncům. Slupka je fialová až tmavě modrá, s výrazným světle modrým osříněním , pod ním lesklá, málo hladká, kyselkavá. Dužina je zelenožlutá, pevná, středně šťavnatá, s vynikající, sladce kyselkavou, typicky švestkovou chutí , výrazně sladší než má Domácí švestka (Bystrická). Dobře se odděluje od pecky.

Dozrávání: koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: chuťově výborná švestka vhodná pro přímý konzum a všechny způsoby zpracování , k sušení, výrobě džemů, marmelády, kompotů či kvalitních destilátů.

STANOVISTE: slunečné, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou, nesnáší suchou půdu. Je velmi vhodná do okrajových, chladnějších oblastí , kde dosahuje lepších výsledků než v teplých oblastech.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , středně v květu. Silně odolná vůči moniliové spále ( Monilinia laxa ), ale citlivější na šarku a moniliózu plodů ( Monilinia fructigena ). Středně odolná vůči praskání plodů při dlouhotrvajících deštích.

PŮVOD: Francie, oblast Languedoc-Roussillon ve východních Pyrenejích, objevila se kolem roku 1830 jako náhodný semenáč.

RŮST: středně bujný, středně vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete skoro až středně brzy.

PLODNOST: raná (ve 3. roce po výsadbě), vysoká, relativně pravidelná.

PLODY: středně velké, kulaté. Slupka je světle oranžová s karmínově červeným líčkem . Dužina je oranžová, středně tuhá až měkká, šťavnatá . Chuť je vynikající, sladká, výjimečně aromatická .

Dozrávání: pozdní, koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: vynikající pro přímý konzum, výrobu džemů, výživ, destilátů, v ne zcela zralém stavu i kompotů.

Stanoviště: slunečné, s výživnou, dobře odvodněnou půdou. Vhodná spíše do teplých oblastí .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až silněji odolná vůči houbovým chorobám, silně odolná vůči bakteriální skvrnitosti listů způsobované bakterií Pseudomonas syringae .

PŮVOD: Čína, odrůda dovezená do USA Frankem N. Meyerem v letech 1908-1918.

RŮST: bujný. Doporučujeme sázet ve sponě 4,5-6x5-6m. Větve jsou beztrné.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné kompatibilní odrůdy. Vhodné opylovače: Li, Sugar Cane, Redland, Abbeville, Zhongning, Jinsi-2, Globe, Chaoyang.

PLODNOST: raná, v přítomnosti opylovače vysoká.

PLODY: středně velké (průměrně 15 g, délka průměrně 4 cm) hruškovitého tvaru . Slupka je hladká. Dužina je méně šťavnatá než u Dong Zao, ale velmi sladká (obsah cukru v plodech 21,7-31,1%). Často tvoří plody s nedokonale vyvinutými semeny.

Dozrávání: časné až středně časné, přibližně od poloviny září do října. Při dlouhotrvajících deštích mohou plody praskat.

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné pro přímý konzum, ale zejména pro sušení , kandování a další použití. Když se suší získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také „čínské datle“ , mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek atp. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVISTE: slunečné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě do cca. -25 °C až -28 °C. Raší a kvete pozdě , takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazy. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší .