Ovocné stromy

PŮVOD: Spojené království, všiml si jí George Dummer, pracovník v ovocném sadě, který ji vypěstoval v r. 1999. 1949 jako semenáč Worcesterské parmény, která byla pravděpodobně opylená Bathským. Později si jí všiml školkař Jack Matthews v Thurstonu u Bury St. Edmunds a začal ji množit od roku 1960 a od roku 1962 s jejím současným jménem Discovery.

RŮST: středně bujný, později slabší, vytváří středně velké, hustší, široce pyramidální, později kulovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Mio, Parména zlatá zimní, Quinte, Spartan.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, s probírkou pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 95-125 g), ploše kulovité, souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká, lesklá, krémově žlutá, s rozmytým a pruhovaným červeným líčkem i na 3/4 plodu. Dužina je bílá, pod slupkou růžové, křehká, středně až více šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, aromatická, sladkokyselá.

Dozrávání: sběr v 1.-2. dekádě srpna, po dobu 10-14 dnů, konzumně dozrává hned, vydrží uskladněná v chladu 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale také pro pečení či výrobu jablečného pyré.

Stanoviště: slunečné, chráněné před silnějším větrem, ale neuzavřené. Preferuje hluboké, výživné, přiměřeně vlhké půdy, ale toleruje širší škálu půd, pokud nejsou příliš suché nebo naopak mokré, jílovité. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých, případně do chráněných chladnějších poloh .

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je středně až výše odolná vůči strupovitosti , údaje o odolnosti vůči padlí se různí.

PŮVOD: Slovensko, Moravské Lískové, lokální genotyp.

RŮST: mírnější, kompaktnější, vytváří v rámci opouš menší koruny, má kratší vzdálenosti mezi internodiemi. Vyznačuje se tmavozelenými, zdravými listy nepoškozovanými strupovitostí. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samoopélivá , hmyzem opělivá. Kvete v květnu až červnu a květiny jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: velmi velké, kulatého, jablíčkového tvaru. Slupka je zlatožlutá s červeným líčkem. Dužina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, jemná, velmi sladká, šťavnatá, aromatická .

DOZŘÍVÁNÍ: dřívější, už začátkem září. Při uskladnění hniliče velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: ačkoli je v rámci opouš menší, stále je to velký, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné pro přímý konzum a pro výrobu povidla, kompotů a velmi jemné a kvalitní kořalky - oskorušovice, k sušení (a umleté ​​na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím obtížím.

Stanoviště: teplé a slunečné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým ovzduším.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou silněji odolné vůči strupovitosti ( Venturia inaequalis ). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím .

PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v půl. 19. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátně dlouhověké stromy , vysoké rozložité a mohutně větvené koruny nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopélivá odrůda, kvete pozdě , je velmi dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Napoleonova, Karešova, Troprichterova , Granát, Germersdorfská , Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia , Velká černá chrupavka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň , Ostheimská višeň . Tyto odrůdy také sama vhodně opyluje.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé . Dužina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá , šťáva barví středně. Chuť je nakysladká, aromatická, mírně nahořklá, kořeněná, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtevkou třešňovou zhořkne.

Dozrávání: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Jelikož dozrává pozdě, napadá ji vrtivka třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum i všestranné zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.

STANOVISTE: sluneční. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a padají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh .

ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná , ale květiny jsou náchylné na pozdní mrazíky, plody při trvalých deštích praskají. Vůči monilíové ložnici je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtivkou třešňovou.

PŮVOD: Francie, 2. půl. 16. stol.

RŮST: růst velmi bujný; strom se dožívá vysokého věku, vytváří mohutnou, řídkou korunu se šlahounovými větvemi a silným hladkým kmenem.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Blumenbachova , Boscova láhev , Clappova máslovka , Hardyho máslovka , Williamsova .

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: malé až středně velké, krátce kuželovité, zaoblené. Slupka je světle zelená nebo mírně nažloutlá, pevná, nepodléhá nárazu nebo tlaku. Dužina je máslovitá , jemná, šťavnatá, příjemně voní , chuť je sladká, sladko-kyselá, muškátovitě kořeněná.

Dozrávání: kolem 15.-22. července, ale sklízí se dříve (ještě v tvrdém stavu, přibližně o týden dříve než zcela dozraje).

VYUŽITÍ: raná letní hruška vhodná pro přímý konzum, výrobu džemů, sirupů, vína, zavařování, sušení.

STANOVIŠTE: odrůda méně náročná na polohu, ale nejvíce se jí daří v teplých polohách; vyžaduje hlubokou, ne příliš lehkou půdu.

ODOLNOST: menší odolnost vůči strupovitosti.

PŮVOD: Francie, 2. půl. 19. st.

RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Vhodné opylovače: Konference , Pařížanka . Není dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, velká, každoroční.

PLODY: velké plody nepravidelného tvaru. Špička s krátkou stopkou je výrazně ohnutá . Slupka je lesklá, zeleno-žlutá, na sluneční straně s červeným líčkem. Dužina je bělavá, jemná, šťavnatá , rozplývavá. Chuť jemně kořeněná , sladce-kyselkavá.

Dozrávání: sběr v 1. půl. září, konzumní zralost ve 2. půl. září , skladovatelnost do října.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, destilátu, moštu. Krátká skladovatelnost.
STANOVIŠTE: nižší a střední polohy, chráněné před větrem a mrazem, kvalitní a dobře zásobená půda.

ODOLNOST: menší odolnost vůči mrazu, střední odolnost vůči monilii, mírná náchylnost k strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, Mechelen (Malines); 1830 ji vypěstoval major Esperén jako semenáč neznámého původu a nazval ji podle své ženy Josephine, poprvé byla popsána v r. 1830. 1856. Synonyma: Mechellenská, Mechelenská Malinská, Malinská zimní, Josefiny, Malinská zimní maslovka, Canella Josephina, Joséphine, Joséphine de Malines, Josephine von Mecheln, Josefinga, Poire de Malines, Pucelle de Malines.

RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst, vytváří široce kulovité, středně velké koruny s kosterními větvemi rostoucími šikmo nahoru as postranními větvemi šlahounovitými, převislými, s krátkým, poměrně hustým plodonosným obrostem.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova láhev, Júlová, Trévouxská, Viennská, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná v dobrých lokalitách, jinak má tendenci ke střídání.

PLODY: menší (průměrně 90 g), pravidelné, široce kuželovité či vejčité, větší plody mírně zhrbolené. Slupka je pevná, hladká, málo lesklá, šedozelená až zelenožlutá, s tmavožlutým až hnědavým líčkem , po celém povrchu posetá lenticelami nebo drobnou rzí, zejména v okolí stopky a kalichu. Dužina je bělavá až nažloutlá, kolem jádřince až lososová, měkká, velmi šťavnatá, velmi jemná, rozplývavá. Chuť z dobrých poloh je výborná, jemně aromatická, muškátově kořeněná, pikantně sladkokyselkavá. Dužina na vzduchu hnědne.

Dozrávání: sklizeň asi polovině října, konzumně dozrává od 1. poloviny prosince, někdy až v lednu, vydrží bez ztráty chuti do února, někdy až do března. Je třeba vhodně naplánovat sklizeň, neboť předčasně obraté plody vadnou, příliš pozdě obraté zase ztrácejí chuť. Dobře snáší uskladnění v chladírnách.

VYUŽITÍ: výborná stolní hruška pro přímý konzum , moštování, sušení, výrobu džemů, marmelády, pyré a destilátů, v domácích podmínkách i pro výrobu kompotů, ačkoli má měkčí a hnědnoucí dužinu.

STANOVISTE: sluneční, i otevřené, pokud jsou dost teplé. Vyžaduje hlubké, úrodné a teplé půdy, zejména hlinité či hlinitopísčité s dostatečnou vlhkostí. Ve studených půdách velmi trpí kvalita plodů, v suchých stromech ani plody nedorostou do pořádné velikosti. V chráněných polohách s vlhčím vzduchem může trpět strupovitostí, která se projevuje zejména na listech. Vhodná je zejména do teplých poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, středně odolná vůči strupovitosti, málo náchylná k monilióze. Plody nepadají ve větru.

PŮVOD: pravděpodobně Turecko, kde se jmenuje Misk Armudi.

RŮST: zdravý růst, vytváří nejprve přímé a štíhlé koruny, později se pod váhou plodů rozkládají.

OPELOVACÍ POMĚRY: neověřené, kvete brzy, ale květiny jsou dobře mrazuodolné a je jich mnoho.

PLODNOST: raná, pravidelná, stálá.

PLODY: malé (40-75 g), s vejčitým, mírně baňatým tvarem; stopka je oproti ostatním muškatelkám hrubší a kratší. Slupka je hladká, mírně hrbolatá, poněkud drsná, málo lesklá, barva slupky nazelenalá a na sluneční straně temně načervenalá, celá pokrytá drobnými lenticely. Dužnina je bílá až nažloutlá, velmi šťavnatá , jemná,/b>máslovité konzistence, někdy zrnitá. Chuť a vůně velmi dobrá, muškátově aromatická , sladká.

Dozrávání: sbírá se začátkem srpna , ještě za zelena, za 3-5 dní plody zežloutnou a změknou.

VYUŽITÍ: pro své jemně šťavnaté, sladké a muškátově aromatické plody je vyhledávanou stolní hruškou a využívá se také k výrobě džemů a marmelád, moštování a sušení. V nezralém stavu plody dobře snášejí přepravu, zralé vydrží jen pár dní.

STANOVIŠTE: odrůda nenáročná na půdu, snáší i vyšší polohy.

ODOLNOST: dobře odolná vůči chorobám , vysoce odolná vůči mrazu , v nevhodných, příliš vlhkých podmínkách náchylná k strupovitosti, která se ale projevuje jen na listech.

PŮVOD: Francie, Villiers-en-Breune, nedaleko Clionu, departement Indre, v roce 1760 ji našel jako náhodný semenáč v háji Fromentau farář H. Leroy.

RŮST: zdravý a bujný, vytváří typickou, krásnou, široce jehlanovitou, v pozdějších letech řídčí korunu - větve se pod vahou ovoce sklánějí. Plodonosný obrůst je krátký až středně dlouhý. V době plodnosti je třeba korunu pravidelně prosvětlovat.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Solanka, Trévouxská, Williamsova maslovka.

PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, lahvovitě protáhlé . Slupka je tlustší, hladká, ale málo lesklá, zelená až nažloutlá , někdy na sluneční straně mírně načervenalá, místy pokrytá rezavými lenticemi, často s odrůdově typickým švem . Celé plody jemně muškátově voní . Dužina je žlutavě bílá, polojemná, často polorozplývavá, šťavnatá, kolem jádřince bývá zrnitá. Chuť z dobrých poloh je sladkokyselá, mírně kořeněná.

Dozrávání: Sklizeň podle polohy a průběhu počasí od konce září do konce října (při předčasném sklizni plody vadnou), konzumně dozrává 3-5 týdnů po sklizni, vydrží uskladněná v chladu do ledna až února, dozrává velmi postupně.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, moštování, kompoty, sušení, výživy a pečení. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: slunečné, stromy jsou nenáročné na polohu, ale ideálními jsou pro ně teplejší polohy a úrodné, topné, hluboké půdy , neboť z oblastí studených, mokrých a drsných je ovoce vodnaté a řepovité chuti. Sázíme ji na vzdušné, ale před větrem chráněné a slunečné místo a udržujeme vzdušnou korunu.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, v mládí i méně, ale velmi dobře regeneruje, méně mrazuodolná v květu. Je středně odolná vůči strupovitosti a monilióze v uzavřených či zastíněných polohách.

PŮVOD: Belgie, 1. půl. 19. st., ovocnář Courtray

RŮST: střední růst, vytváří vysoce jehlanovitou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Vhodné opylovače: Avranšská , Clappova maslovka , Madame Verté , Pařížanka , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: do 5 let po výsadbě, úrodnost velká, každoroční.

PLODY: velké plody hruškovitého tvaru (někdy více kulovitý, někdy více zúžený). Hladká a lesklá slupka je zelená, hustě pokrytá světle rezavými tečkami a při kalichu hnědošedou rzí. Bílá, pod slupkou nazelenalá dužina je silně šťavnatá , máslová, chuťově výborná , polosladká, kořeněná s jemně pikantní natrpkastou příchutí.

Dozrávání: sběr v 1. půl. října, konzumní zralost: postupná, od 2. půl. listopadu ; skladovatelnost do ledna až března.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu, džemů, zavařování.

Stanoviště: odrůdě se daří na chráněném stanovišti a v hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé živné půdě, nesnáší suché, či naopak příliš mokré, studené půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květu, v nevhodných podmínkách náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, Leuven, vypěstovaná ps. Sterkmanem jako náhodný semenáč kolem roku 1820, na trh byla uvedena v roce 1844.

RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysoce jehlanovitou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Např. Crassanská.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (160-250 g), krátce kuželovité až baňaté , někdy s mírně hrbolatým povrchem. Hrubá, hladká slupka je zelená, po dozrání žlutá až zlatožlutá , na sluneční straně s atraktivním červeným líčkem , pokrytá lenticemi. Na některých plodech je slupka červená téměř po celém povrchu, jiné plody zůstávají zelenožluté. Dužina je jemná, lehce zrnitá, šťavnatá, chuťově dobrá, sladkokyselkavá až sladká, jemně kořeněná . Je středně náchylná k oblázkovitosti, málo k hnědnutí dužiny.

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává postupně od poloviny listopadu, vydrží do ledna až března. Plody padají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také moštování, sušení, pečení, výrobu džemů, kompotů. Velice dobře se skladuje.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem. Vyžaduje úrodné, teplé půdy s dostatečnou vláhou, ale dobře odvodněné, nesnáší mokré a studené půdy. Vhodná do teplých a chráněných středních poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám .

PŮVOD: ČR, Čistá u Rakovníku, mutace odrůdy Princesse Luise, kterou v r. 2010 1860 v Grimbsy v provincii Ontario v Kanadě vyšlechtil L. Woolwerton, v ČR tuto mutaci šířila ovocná školka Dr. Herlese.

RŮST: středně bujný, vyrovnaně roste i v období plné plodnosti. Tvoří pravidelné a hustší, kulovité, později převislé koruny, které později vyžadují prořezávku.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizooplivá, kvete skoro až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Jonathan , Oldenburgovo, Ontario a Parména zlatá zimní .

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, má plochá žebra. Slupka je tenká, hladká, lesklá, jakoby vosková, později mírně mastná, pevná, zelenožlutá, později žlutá, na sluneční straně s výrazným karmínově červeným mramorovaným líčkem , lenticely jsou zeleně lemované a dost výrazné. Dužina je bílá, křehká, kyprá, šťavnatá, na vzduchu téměř nehnědne . Chuť je aromatická, příjemně sladká až velmi sladká se zvláštní příchutí, velmi dobrá až výborná .

Dozrávání: sklizeň koncem září a začátkem října, dozrává v říjnu, vydrží do ledna, z vyšších poloh až do března. Má sklon předčasně padat, takže období sklizně je krátké. Vyžaduje opatrnost při manipulaci, snadno se otiskne.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a sušení i moštování. Skladuje se středně dobře až hůře, při nadměrném přihnojování má sklon k hořké skvrnitosti plodů při skladování.

STANOVISTE: slunečné, nenáročná půdu, ale preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou a teplou půdu. Je vhodná i do středních a vyšších před větrem chráněných poloh . Nemá ráda polohy s vlhkým vzduchem a příliš mokrou půdou.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , středně až silně v květu, středně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině v příliš vlhkých polohách.

PŮVOD: Německo, 2. půl. 19. st., semenáč Landsberské renety.

RŮST: středně bujný růst, vytváří kuželovitou až převislou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač. Vhodné opylovače: James Grieve , Ananasová reneta , Coxova reneta , Parména zlatá zimní .

PLODNOST: raná, každoroční, bohatá.

PLODY: velké, tupě rebernaté , zploštělé. Slupka je lesklá, mastná, žlutozelená s nepatrným světle červeným líčkem. Dužina je nažloutlá, velmi šťavnatá , voňavá, chuť dobrá, kyselkavá, aromatická . Vyšší obsah vitamínu C .

Dozrávání: sklizeň v půl. října, konzumní zralost: prosinec , skladovatelnost do března až dubna.

VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování. Plody jsou vhodné proti překyselení žaludku.

Stanoviště: slunné stanoviště, otevřené polohy a hluboké hlinité půdy. Nesnáší mrazové polohy.

ODOLNOST: nižší odolnost vůči mrazu ve dřevě i květu, méně odolná vůči strupovitosti, středně odolná vůči padlí.

Středně bujný růst, vytváří rozložitou korunu. Plodnost poměrně raná, střídavá. Středně velký plod ploše kulovitého tvaru. Slupka je pevná, tuhá, pololesklá. Základní barva je zeleno-žlutá, překrytá velkým hnědo-červeným líčkem a žíháním. Dužina je bílá, někdy nazelenalá až nažloutlá, šťavnatá, chuť sladce-kyselkavá. Vhodná pro moštování, výrobu cideru. Sklizeň začátkem října, konzumní zralost: říjen až leden, skladovatelnost do ledna až dubna. Vysoká odolnost vůči mrazu. Ve vlhkém roce může trpět strupovitostí, proto urdžujeme vzdušnou korunu.

Zimní odrůda jabloní. Středně bujný růst, vytváří široce kulovitou korunu s dlouhým dřevem. Plodnost středně raná, vysoká. Středně velký plod ploše kulovitého, tupě rebernatého tvaru. Slupka je hladká, lesklá, zelenožlutá s oranžovými lenticely, s výrazným červeným mramorováním. Dužina je žlutá, jemná, chuť velmi dobrá, sladce kyselkavá. Vhodné pro přímí konzum a konzervaci. Teplé a střední oblasti, polopropustné půdy s dostatkem vláhy, závětří. Silná mrazuodolnost. Při vysoké násadě plodů nutná probírka. Pravidelné snadné zmlazování. Původ Švýcarsko 1935, kříženec odrůd Ontario x Coxova reneta. Sklizeň v polovině října, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost do dubna.

PŮVOD: zřejmě Turecko.

RŮST: středně silný a vzpřímený, výška stromu je 3,5 - 4,5m.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete pozdě. Vhodné opylovače: Champion, Bereczki bőtermő a Leskovačka. Je dobře nektarodajná pro včely.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: středně velké až velké (250 g), s tvarem zploštělého jablka sytě žluté barvy, aromatické , zralý plod je jen málo plstnatý. Dužina je středně pevná, světle žlutá, s intenzivní vůní typickou pro kdoule.

Dozrávání: středně časné, začátkem října , vydrží do poloviny prosince.

VYUŽITÍ: použití univerzální , je vhodná pro přípravu dezertů, džemu, dulového sýra, šťávy, kandovaného ovoce a pod.

STANOVISTE: slunečné až polostín, výživná, dobře propustná půda.

ODOLNOST: méně náchylná na bakteriální spálu než ostatní starší odrůdy, dobře mrazuodolná .

PŮVOD: Španělsko.

RŮST: bujný. V dospělosti dosáhne výšky 4-5m.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tvoří sice jen samičí květiny, ale plodí partenokarpicky bezsemenné ovoce i bez opylení . Pokud je květ opylený, tvoří se poněkud větší plody se semeny.

PLODNOST: do plodnosti vstupuje brzy, již ve 2. nebo 3. roce po vysazení. Z dospělého stromu získáme ročně až 50-60 kg plodů.

PLODY: jsou velmi velké , 240 až 360 g, srdečního tvaru, bez opylení bezsemenné, tenká slupka je při dozrání červenooranžová , dužina oranžová, chuť je plná , sladká, ovocná .

Dozrávání: koncem října . Patří do skupiny PCA, tedy pollination constant astringent, tedy plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na opylení, dozrají po asi 2 týdnech při skladování v pokojové teplotě.

VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování, tedy džemy apod.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé , chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy. Vhodný pouze do vinařských oblastí .

ODOLNOST: mrazuvzdorné jen do -15 °C, při nižších teplotách doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze jej pěstovat zcela bez postřiků .

PŮVOD: Pákistán, velmi rozšířené v Itálii.

RŮST: velmi bujný, tvoří velké koruny .

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu po dlouhou dobu (až 3 týdny), tvoří i partenokarpické, nejprve trpké plody, i opylené netrpké plody.

PLODNOST: vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (v průměru 235 g), kulovité až zploštělé kulovité, v průměru s 1 semenem na plod, slupka je žlutooranžová , dužina oranžová, velmi sladká a chutná, s vanilkovým aroma .

Dozrávání: dozrává velmi pozdě, až během listopadu . Patří do skupiny PVNA, tedy Pollination Variant Non Astringent, tedy bez opylení jsou plody při sklizni trpké a měkké, po opylení netrpké.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy. Vhodný pouze do vinařských oblastí .

ODOLNOST: mrazuodolné do -17 °C až -20 °C , první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze jej pěstovat zcela bez postřiků .

Středně silný růst. Plod středně velký mírně zploštělého tvaru s charakteristickou rezavou slupkou, dužina typické světlé krémové barvy, chuť je plná, sladká, mírně nakyslá. Využijte v gastronomy, zvaná “královna jablek na pečení” . Plody jsou plně zralé a připravené ke sklizni ve druhé polovině října, skladovatelnost do března. Hluboké, živné půdy. Odolná vůči mrazu a chorobám. Samoopelivá. Původem z Itálie.