Ovocné stromy

PŮVOD: Čína, patří mezi takzvané čínské bílé hrušky, druh Pyrus x bretschneideri

RŮST: bujný na asijskou hrušku

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, opylují ji jiné asijské hrušky nebo brzy kvetoucí evropské hrušky ( např. Konference , Blumenbachova , Dekanka zimní , Giffardova , Grosdemange , Charneuská , Kozačka štuttgartská , Lectierova , zimní či Trévouxská ).

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: středně velké až velké (150-200 g), podlouhlé až soudkovité . Slupka je hladká, zelená až zelenožlutá v plné zralosti s načervenalým líčkem. Dužina je krémově bílá, křupavá, šťavnatá, nasládlá a jen mírně kyselá. Někdy může být zrnitá. Má jemné muškátové , ale i medové aroma.

Dozrávání: Ke sklizni dozrává ve druhé polovině září, ke konzumaci po odležení.

VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum i pro zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

Stanoviště: slunečné, snese i sušší půdy než asijské hrušky druhu Pyrus pyrifolia .

ODOLNOST: mrazuvzdorná do cca. -25 °C, rezistentní vůči houbovým chorobám asijské chrastavitosti ( Venturia nashicola ) i vůči alternárii proměnlivé ( Alternaria alternaria ).

PŮVOD: nejistý, buď z Německa ve 2. půl. 19. století vypěstována školkařem Küpperem v Guben an der Neiße v Dolní Lužici a zavedena na trh v r. 19. století. 1887/88 nebo přivezená do Německa z Francie ještě během francouzsko-německé války v letech 1870/71. Známá byla i jako Küpperova raná nebo Früheste der Mark (Nejčasnější z kraje).

RŮST: v mládí bujný, v plodnosti středně bujný. Vytváří vysoké pyramidální, později až kulovité, ale celkově menší koruny , relativně řídké, vhodné i do menších zahrad. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní vodorovně, později až převislo.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Lyonská raná , Velká černá chrupavka, Büttnerova, Braunauer, případně i později kvetoucí Napoleonova .

PLODNOST: velmi raná, vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku.

PLODY: menší (průměrně 3,5-5 g), s nepravidelným tvarem, srdčitým až kulovitým, slupka je lesklá červená, později tmavě hnědočervená , vínově červená; dužina je měkká (srdcovka), červená, v plné zralosti fialovohnědá, středně šťavnatá, málo barvící, dobrá, sladká, lehce sladkokyselá , jemně aromatická, je třeba ji nechat plně vyzrát a neuspěchat se sklizní. Pecka lze dobře oddělit od dužniny.

Dozrávání: 1. den třešňového týdne, je to nejranější odrůda , od které se počítají třešňové týdny. Podle lokality a průběhu počasí dozrává koncem května až začátkem června. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá .

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale vzhledem k dobré oddělitelnosti pecky od dužiny je využitelná i pro jiné zpracování, včetně sušení. Plody v červené zralosti dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: slunečné, upřednostňuje teplé polohy s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou a vápenitou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. V suchých půdách jsou plody drobné, podobně iv jílovitých, kde navíc stromy trpí klejotokem. Teplé polohy jí svědčí nejen kvůli malé mrazuodolnosti brzy kvetoucích květů, ale také kvůli tomu, že se nejlépe projeví její nejlepší přednost – ranost a plody jsou kvalitnější.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, ale slabě v květu, středně odolná vůči praskání plodů během dešťů, náchylnější k monilióze po popraskání.

PŮVOD: Belgie, v r. 1825 v klášteře v Leuvenu objevena jako náhodný semenáč, v Belgii se nazývá také Pastorale.

RŮST: v mládí silný, později poměrně slabý, koruna je široce jehlanovitá, později vysoce kulovitá a menší.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Drouardova , Hardyho máslovka , Charneuská , Červencová, Křivice, Mechelenská , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 450 g), široce vejčité, zboku stlačené, ploše zhrbolené. Slupka je hrubá, většinou drsná, málo lesklá, zelená až zelenožlutá , hustě posetá rezavými tečkami či až skvrnami, na sluneční straně nahnědlá. Dužina je bílá, v dobře vyvinutých plodech nažloutlá, jemná, jen kolem jádřince zrnitá, ve zralosti velmi šťavnatá, rozplývavá . Chuť je u plodů z vhodných poloh sladkokyselá, příjemně muškátově kořeněná, výborná .

Dozrávání: sběr ve 2. půl. října, konzumně dozrává v prosinci až lednu a vydrží velmi dlouho , do března, případně až dubna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako jedna z nejpozději dozrávajících hrušek, ale také pro výrobu džemů.

STANOVISTE: sluneční, velmi teplé, chráněné, ale s dostatečným prouděním vzduchu. Vyžaduje hluboké, živné, teplé půdy. Ve studených, mokrých půdách se jí nedaří, plody jsou malé, kamínkovité a praskají. Je vhodná pro teplé polohy , nehodí se pro chladná místa, kde plody nemohou pořádně vyzrát.

ODOLNOST: středně mrazuodolná, málo odolná vůči strupovitosti, vyžaduje otevřenou polohu a udržování vzdušné koruny.

PŮVOD: Německo, 2. půl. 19. st.

RŮST: bujný růst, vytváří vysoce pyramidální až vysoce kulovitou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Vhodné opylovače: Blumenbachova máslovka , Hardenpontova máslovka , Esperenova bergamotka , Boscova láhev .

PLODNOST: nástup do plodnosti je časný , úrodnost vysoká a pravidelná.

PLODY: velké, hruškovité až zvonovité. Slupka je hladká, nemastná, zelenožlutá, po dozrání oranžovožlutá až červenožlutá, s výraznými hnědozelenými tečkami, především v oblasti kalicha a stopky. Dužina žlutobílá, jemnozrnná, šťavnatá , chuť sladkokyselá , slabě aromatická, mírně trpká.

Dozrávání: sklizeň na začátku září, konzumní zralost září až polovina října.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba kompotů, šťáv.

STANOVIŠTE: teplejší polohy (nížiny až střední polohy), chráněné před větrem, dostatečně vlhké a na živiny bohaté půdy.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květu, středně až silněji odolná vůči strupovitosti .

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji JC Nelis v r. 2010. 1815 v Mechelenu.
RŮST: slabší růst, vytváří ale velkou, kulovitou a hustou korunu. Kmen i větve jsou houževnaté , odolávají nepříznivým vlivům.
OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete pozdě a květiny jsou mrazuodolné.

Vhodné opylovače: Boscova láhev , Hardyho máslovka , Křivice a Williamsova .

PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.

PLODY: středně velké plody širšího, hruškovitého tvaru, zúženého směrem ke stonku. Povrch bývá často nerovný, slupka je hrubá, velmi drsná, pokrytá rzí nebo rezavými lenticely. Základní barva je zelená, později zelenožlutá , po dozrání se zpočátku tmavá rez zbarvuje do světle hněda. Bílá až nazelenalá dužina je jemná, šťavnatá, chuťově výborná , příjemně skořicově kořeněná.

DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň začátkem nebo v polovině října, konzumní zralost: v prosinci až lednu , skladovatelnost do února.

VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.

Stanoviště: odrůda nenáročná na půdu a polohy, daří se jí i ve vyšších, drsnějších polohách, prospívá v půdě lehčí, písčité iv půdě těžké, hlinité.

ODOLNOST: mrazuodolná odrůda, odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Německo, 2. půl. 19. st., semenáč Landsberské renety.

RŮST: středně bujný růst, vytváří kuželovitou až převislou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač. Vhodné opylovače: James Grieve , Ananasová reneta , Coxova reneta , Parména zlatá zimní .

PLODNOST: raná, každoroční, bohatá.

PLODY: velké, tupě rebernaté , zploštělé. Slupka je lesklá, mastná, žlutozelená s nepatrným světle červeným líčkem. Dužina je nažloutlá, velmi šťavnatá , voňavá, chuť dobrá, kyselkavá, aromatická . Vyšší obsah vitamínu C .

Dozrávání: sklizeň v půl. října, konzumní zralost: prosinec , skladovatelnost do března až dubna.

VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování. Plody jsou vhodné proti překyselení žaludku.

Stanoviště: slunné stanoviště, otevřené polohy a hluboké hlinité půdy. Nesnáší mrazové polohy.

ODOLNOST: nižší odolnost vůči mrazu ve dřevě i květu, méně odolná vůči strupovitosti, středně odolná vůči padlí.

PŮVOD: kyselka z Maďarska.

RŮST: roste středně bujně až bujně, polovzpřímeně. Vytváří kulovité až pyramidální koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opělivá, kvete pozdě až velmi pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, zploštělé. Slupka je jemná, lesklá, tmavě červená . Dužina jemná, měkká, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání až nakysladká, velmi aromatická, výborná . Šťáva středně barví.

Dozrávání: pozdní, v 7. třešňovém týdnu, takže koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, výrobu džemů, sirupů, kompotů, likérů.

STANOVISTE: slunečné, pro pěstování vhodnější teplejší lokality , kde dosahují plody lepší kvality.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě i květu, plody jsou odolné vůči praskání během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: Itálie, Kampánie, bližší původ není znám.

RŮST: středně bujný, rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, opylení jinou odrůdou zvyšuje úrodu, ale i počet semen. Je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy, přibližně v první polovině června. Vhodní opylovači: Tipo, Fuyu.

PLODNOST: při nepřítomnosti opylovače středně vysoká, s přítomností vysoká; tvoří také partenokarpické plody bez opylení, které jsou bezsemenné.

PLODY: na druh Diospyros kaki spíše menší (průměrně 95 g), široce vejčité, pevnější. Slupka je v plné zralosti výrazně oranžová. Dužnina se zejména u opylených plodů zbarvuje do čokoládově hněda, a odtud je odvozen název odrůdy. Opylené plody obsahují semena. Chuť je velmi sladká s vysokým obsahem cukrů (průměrně 17,5 °Brix) a nízkým obsahem kyselin. Jedná se o typ PVNA (Pollination-Variant Non-Astringent), tedy bez opylení při sklizni trpký, s opylením jinou odrůdou sladký.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu. Trpké plody potřebují ke zrání asi 2 týdny při pokojové teplotě, netrpké jsou konzumovatelné ihned.

VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování, sušení, do džemů, na víno apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese téměř jakékoli. Vhodné pouze do vinařských oblastí.

ODOLNOST: mrazuvzdorné přibližně do −15 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: ČR, Čistá u Rakovníku, mutace odrůdy Princesse Luise, kterou v r. 2010 1860 v Grimbsy v provincii Ontario v Kanadě vyšlechtil L. Woolwerton, v ČR tuto mutaci šířila ovocná školka Dr. Herlese.

RŮST: středně bujný, vyrovnaně roste i v období plné plodnosti. Tvoří pravidelné a hustší, kulovité, později převislé koruny, které později vyžadují prořezávku.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizooplivá, kvete skoro až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Jonathan , Oldenburgovo, Ontario a Parména zlatá zimní .

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, má plochá žebra. Slupka je tenká, hladká, lesklá, jakoby vosková, později mírně mastná, pevná, zelenožlutá, později žlutá, na sluneční straně s výrazným karmínově červeným mramorovaným líčkem , lenticely jsou zeleně lemované a dost výrazné. Dužina je bílá, křehká, kyprá, šťavnatá, na vzduchu téměř nehnědne . Chuť je aromatická, příjemně sladká až velmi sladká se zvláštní příchutí, velmi dobrá až výborná .

Dozrávání: sklizeň koncem září a začátkem října, dozrává v říjnu, vydrží do ledna, z vyšších poloh až do března. Má sklon předčasně padat, takže období sklizně je krátké. Vyžaduje opatrnost při manipulaci, snadno se otiskne.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a sušení i moštování. Skladuje se středně dobře až hůře, při nadměrném přihnojování má sklon k hořké skvrnitosti plodů při skladování.

STANOVISTE: slunečné, nenáročná půdu, ale preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou a teplou půdu. Je vhodná i do středních a vyšších před větrem chráněných poloh . Nemá ráda polohy s vlhkým vzduchem a příliš mokrou půdou.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , středně až silně v květu, středně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině v příliš vlhkých polohách.

PŮVOD: Francie, Rouen, školka Boisbunelových, semenáč neznámého původu vysetý v r. 2010. 1845. Poprvé rodila v r. 1845. 1855. Synonyma: Krassanská, Bergamotka krasanská, Edelcrassane, Passe Crassane.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Tvoří malé jehlanovité koruny s hojnými, drobnými postranními větvemi a spoustou krátkého plodonosného obrůstku.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská, Dekanka Robertova, Dekanka zimní, Esperenova bergamotka, Pstružka, Williamsova.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 150-300 g, ale i 800 g), tvarově podobné až jablku , někdy jsou však ke špičce protáhlé, povrch mají často shraněný, někdy is mělkou podélnou rýhou. Slupka je hrubá, matná, mírně drsná, při sklizni zelená, později žlutozelená, na slunci zlatožlutá , se spoustou nestejných, světle rezavých lenticel, často jsou plody rezavé při kalichu, méně při stopce, někdy jsou rezavé celé plody. Dužina je nažloutlá, jemná, rozplývavá, šťavnatá. Chuť je výborná, sladká, jemně nakyslá, příjemně kořeněná .

Dozrávání: sběr koncem října, co nejpozději, konzumně dozrává v prosinci až lednu , vydrží uskladněná až do března či dokonce dubna . Předčasně obratá vadne či dokonce ani nezměkne.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako lahůdka , ale i pro všestranné zpracování na džemy a marmelády, výživy, destiláty, mošty, kompoty, na pečení a sušení.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem, s teplou, propustnou, lehčí hlinitou půdou. Ve studené, těžké, nepropustné půdě mají plody podřadnou chuť. Je vhodná pouze do nejteplejších poloh , nejlépe chráněných zahrad a ke zdí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , málo mrazuodolná a deštiodolná v květu, náročná na teplo. Silně odolná vůči strupovitosti , trpět jí může jen v nevhodných polohách a letech. Je také silně odolná vůči monilióze plodů . Vyhledává ji plodomorka hrušková (Contarinia pyrivora), zejména v zatravněných sadech.

PŮVOD: Francie u obce Amanlis, kon. 18. stol., náhodný semenáč.

RŮST: zdravý a bujný růst, vytváří vysoké kuželovité koruny, časem převislé, větve jsou obloukovitě převislé pod úrodou, ve školce roste křivě; daří se jí i na kdoule.

OPELOVACÍ POMĚRY: špatný opylovač, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova , Eliška, Hardyho , Křivice, Nelisova zimní , Madame Verté .
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná .

PLODY: středně velké, baňaté, mírně protáhlé, vyrovnané. Slupka je nazelenalá, hladká, jen místy rezavá, s drobnými hustými lenticelami, na sluneční straně jemné červené líčko, na některých plodech úzká rezavá čára. Dužina je bělavá až nazelenalá, máslovitá , měkká, šťavnatá , chuť sladká, lehce kořeněná, výborná .

Dozrávání: sklizeň začátkem září, zrání 1 týden po sklizni, rychle prozrává. Plody středně odolné vůči otlakům.

VYUŽITÍ: přímý konzum, kuchyňské využití, mošty a destiláty.

Stanoviště: středně náročná na teplo a středně mrazuodolná, ale daří se jí i ve vyšších polohách , nesnáší větrné polohy, potřebuje chráněné stanoviště. Není náročná na půdy a skromná na živiny, má raději vlhčí polohy, nesnáší suché půdy.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a mrazuodolná v květu, odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Francie, Nantes, 1. půl. 19. století, vypěstoval ji zahradník Pierre Clairgeau jako náhodný semenáč, poprvé rodila v r. 19. století. 1848. Na trh ji uvedl zahradník De Jonghe v Bruselu.

RŮST: středně bujný, vytváří úzkou, středně hustou pyramidální korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Dekanka Robertova , Hardyho máslovka , Júlová, Liegeltova máslovka, Konference , Madame Verté , Pařížanka , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké až velmi velké (až do 500 g), kuželovitě protáhlé, hruškovité, v horní části zakřivené . Slupka je pevná, hrubá, hladká, matně lesklá, zelenožlutá s krásným červeným líčkem, hustě pokrytá lenticely. Žlutobílá dužina je šťavnatá, křehká až rozplývavá , zrnitá kolem jádřince. Chuť je sladká až sladkokyselkavá, jemně kořeněná, výborná .

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině září, konzumně dozrává ve 2. polovině října, skladovatelná je do prosince až ledna.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a všestranné použití pro výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátů, k sušení, moštování a pečení.

Stanoviště: sluneční, vyžaduje kvalitní hluboké hlinité půdy a teplejší polohy. Plody z vyšších poloh nebo suchých půd bývají méně kvalitní, opadávají.

ODOLNOST: středně mrazuodolná v mládí a mladém dřevě, silně mrazuodolná ve vyšším věku a starším dřevě i v květu, dobře regeneruje, silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám , náchylnější k poškození obalovačem jablečným.

PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně z Francie, možná kolem vesnice Calville v departamentu l'Eure. První zmínka o ní je již z roku 1598 v díle Jeana Bauhina.

RŮST: středně bujný až slabý, vytváří širší jehlanovité koruny, vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizooplivá, kvete skoro až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Ananasová reneta, Coxova reneta, James Grieve, Krasokvět žlutý, Parména zlatá, Průsvitné letní, Peasgoodovo, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: raná až středně raná, výška a pravidelnost závislá na pěstitelských podmínkách.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200-270 g, výběrové plody i 400 g), pravidelně tupě kuželovité, kalvilovitě žebrovité s 5 většími a 5 menšími žebry. Slupka je jemná, žlutozelená, na stromě modře osříněná, v plné zralosti žlutá , jen někdy s jemným načervenalým líčkem, jemná, mírně mastná. Dužina je žlutobílá, velmi jemná, křehká, šťavnatá . Chuť je vynikající, příjemně sladkokyselá, jahodově kořeněná, se vzácnou ananasovou příchutí . Je to jedno z nejchutnějších jablek vůbec.

Dozrávání: sklizeň kolem poloviny října, konzumně dozrává v listopadu až prosinci, vydrží uskladněné do března. Lehce se otiskne.

VYUŽITÍ: vynikající stolní odrůda s relativně dobrou trvanlivostí při opatrné manipulaci.

Stanoviště: sluneční, teplé, ale ne suché, chráněné, ale neuzavřené, s dostatečně vlhkou, výživnou, hlinitou půdou. Vhodná zejména do zahrádek, nejlépe z jižní strany zdí do teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, slabě v květu. Silně náchylná na strupovitost, padlí, rakovinu, poškození hmyzem: vlnačkou krvavou i obalovači.

PŮVOD: zřejmě Německo, je možné, že je totožná s odrůdou Ananasové červené, tedy Roter Ananasapfel.

RŮST: v mládí tvoří velkou, jehlanovitou, později rozložitou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete pozdě. Vhodné opylovače: Ontario , Hammersteinovo .

PLODNOST: nepravidelná, závisí na půdních poměrech.

PLODY: kulovité, při kalichu zúžené. Slupka je lesklá, mastná, základní barva žlutozelená , téměř celá překrytá tmavou červení , jinak mramorovaná nebo světle pruhovaná , s četnými bílými lenticely. Dužina je bílá, tuhá, šťavnatá , aromatická, sladkokyselkavá, s příjemnou malinovou příchutí .

Dozrávání: sklizeň v polovině září, vydrží během října, později ztrácí na kvalitě.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i zpracování.

STANOVISTE: teplejší a chráněné polohy, živné půdy.

ODOLNOST: velmi otužilá odrůda, kvete pozdě.

Velmi vysoký, dlouhověký strom se silným kmenem a velkou, vysokou, rozložitou korunou, plodnost pozdní (10.-15.rok), rodivost hojná. Plod střední až velký, tvar spíše zploštěle kulovitý, s tupými širokými hranami. Slupka původně světle zelená, později žlutozelená, krytá karmínovou červení s bílými a červenými tečkami, povrch hladký. Dužina šťavnatá, tvrdá, pevná, nazelenale bílá, chuť dobrá, sladkokyselá až pikantně nakyslá, bez kořenité příchutě. Zimní odrůda vhodná pro přímý konzum, zpracování (víno, džemy), uskladnění (do dubna i déle). Plody odolné, nevadnou ani nehnijí. Sklizeň koncem září a začátkem října, konzumní zralost: listopad/prosinec. Vlhčí, hluboké a úrodné půdy, polohy spíše vyšší, hornaté i drsnější. Odrůda nevhodná pro nízké tvary, řez méně náročný. Dobrá odolnost vůči mrazu (ve dřevě i květu). Ve vlhkém roce se může trpět strupovitostí, proto urdžujeme vzdušnou korunu. Původem z ČR.

PŮVOD: JV Evropa, Kavkaz, Malá Asie, Írán a Himaláje, původně možná jen JV Evropa a Malá Asie.
RŮST: středně bujný, vytváří menší stromy dorůstající výšky maximálně 20–25 ma šířky 7 ms hnědošedou borkou, která se ve vyšším věku šupinovitě odlupuje. Vytváří pěknou kuželovitou korunu, často s vodorovnými spodními větvemi. Neodnožuje.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete v březnu a dubnu.
PLODNOST: pozdní (v 10. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká , nepravidelná, každé 2-3 roky.
PLODY: menší až středně velké (1,5–2 cm, 0,6–2,9 g), s hrubší skořepinou (0,7–3,7 mm), která se sice hůře louská běžnými louskáčky, ale louskáček Drosselmeyer si s ní hravě poradí. Oříšky vyrůstají v souplodí kulovitého tvaru po 6-10 kusech. Lepkavé a velmi cípovité plodové obaly - punčošky - daleko přečnívají plod. Jádro je menší až středně velké (0,3-0,7 g, podíl z celkové hmotnosti plodu 25-41 %), jen s tenkou, růžovou, nekorkovatoucí slupkou a je velmi chutné, nasládlé, bohatší na tuky (59-64 %) než jádra velkoplodých lísek.
Dozrávání: velmi časné, od konce srpna do září.
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné pro přímý konzum vcelku i na zpracování na pečení, cukroví apod. Používá se jako dekorativní a plodonosná dřevina, výborný stínící strom, vhodný do parků, alejí, ostrůvků zeleně, přírodních zahrad, ke zpevňování půdy se silnou erozí. Dřevo je dobře opracovatelné, využívá se v nábytkářství.
STANOVISTE: sluneční nebo slabý polostín. Snáší širokou škálu půd, s pH mezi 5,3 a 7,3, ale plodnější je na středně úrodných půdách . Po dobrém zakořenění velmi dobře snáší sucho.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, velmi suchuvzdorná a větruvzdorná. Odolnější vůči nosánkům lískovým, ptákům a veverkám kvůli hrubé, skoro tvrdnoucí skořápce. Nemocmi nezvykne trpět.

PŮVOD: Francie, velmi stará odrůda vypěstovaná zřejmě v zámeckých zahradách zámku Château de Moreilles.
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Vytváří malé, kulovité, převislé koruny. Je vhodná do menších zahrad .
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete středně pozdě až velmi pozdě, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká , pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 5,5-5,7 g), kulaté až tupě vejčité. Slupka je tenká, matně lesklá, tmavě hnědočervená až černohnědá , dá se snadno stáhnout. Dužina je tmavě červená až kalně červená, měkká, šťavnatá, šťáva je silně barvicí . Chuť je trpkokyselkavá až kyselá, aromatická se slabou vůní hořkých mandlí, typicky višňová, dobrá , pro přímý konzum ale příliš kyselá. Pecka se dobře odděluje od dužniny. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.
Dozrávání: pozdní, v 8. třešňovém týdnu, koncem července až začátkem srpna. Dobře drží na stromě, hodí se i na mechanizovanou sklizeň. Dobře snáší přepravu a skladování v nepřezrálém stavu.
VYUŽITÍ: zejména pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.
STANOVISTE: sluneční i polostín . Nejlépe se jí daří v teplých polohách s hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy, roste však i na dostatečně vlhkých lehčích či těžších půdách. Je vhodná i do vyšších poloh .
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě a květu, silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Náchylnější k monilióze.

PŮVOD: ČR, velmi stará odrůda neznámého původu známá již z 18. století, kdysi velmi rozšířená jako nejranější česká odrůda. Synonyma: Jakubka jaroměřická.

RŮST: bujný, zdravý, vytváří obrovské, široce rozložité, jehlanovité koruny. Její stromy jsou velmi dlouhověké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opělivá, kvete pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení by to mohly být: Boscova láhev, Clappova maslovka, Dekanka Robertova, Esperenova bergamotka, Guyotova, Hardenpontova, Jeanne d'Arc, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Olivier de Serres, Sterkmanova.

PLODNOST: pozdní, vysoká, pravidelná.

PLODY: malé, cibulovité, s velmi dlouhou stopkou. Slupka je žlutozelená, s malým, oranžovočerveným líčkem. Dužina je polojemná. Chuť je sladkokyselá, dobrá .

Dozrávání: velmi časné, ve 2. polovině až koncem července , vydrží jen několik dní až týden, mají sklony k hniličení.

VYUŽITÍ: pro rychlý přímý konzum, ale zejména pro marmelády, destiláty, mošty a sušení .

Stanoviště: slunečné, je nenáročná na půdu. Vhodná zejména do alejí a větších sadů. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu a silně odolná vůči strupovitosti a dalším chorobám , netrápí ji ani škůdci, jen vosy rády vyhledávají plody.