Ovocné

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda pěstovaná již v 18. století v Německu a Nizozemsku, rozšířená zejména v blízkosti dnešního Gdaňsku v historickém území Pomořanska, které se po 2. světové válce rozdělilo mezi Německo a Polsko.

RŮST: bujný, tvoří velkou, kulovitou, později rozložitou, širokou a hustou korunu. Dožívá se vysokého věku.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Baumannova reneta , Bernské růžové, Boikovo, Croncelské , Jonathan , Krasokvět žlutý , Ontario , Parména zlatá zimní , Signe Tillisch.

PLODNOST: raná až středně raná, (středně) pravidelná, střední až vysoká, ob rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, úhledné, s charakteristickými podélnými hranami , často se švem, střední velikosti. Slupka je jemná, hladká, lesklá, mastná, zelenožlutá, překrytá krvavou červení a někdy pruhováním, často s nádechem modravého osření . Dužina je nažloutlá, pod slupkou často narůžovělá, jemná, kyprá, šťavnatá a voňavá . Chuť je sladkokyselá, jemně kořeněná s malinovou příchutí , dobrá.

Dozrávání: sklizeň koncem září, konzumně dozrává hned po sklizni, vydrží do prosince, ale časem ztrácí chuť. Plody se špatně přepravují, snadno se otlačují.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, mošty, výrobu vína.

Stanoviště: sluneční, nenáročná odrůda na teplo a půdu, vhodná i do vyšších, horských poloh , vyhnout se jen příliš vlhkým polohám a mokrým půdám, či příliš suchým půdám, na kterých jsou plody malé.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, středně až výše odolná vůči padlí , středně vůči rakovině, středně až méně vůči strupovitosti.

PŮVOD: krajový velkoplodý genotyp z úpatí Považského Inovce.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá mohutného, ​​velmi dlouhověkého stromu do výšky 15-30 metrů a dožívá se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené ze 6-10 párů jednotlivých lístků se zoubkovitým okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samoopélivá , hmyzem opělivá. Kvete v květnu až červnu a květiny jsou oboupohlavní, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: velké, kulovitého až kónického tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20-50% slupky. Dužina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, aromatická .

Dozrávání: během září . Při uskladnění hniliče velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné pro přímý konzum a pro výrobu povidla, kompotů a velmi jemné a kvalitní kořalky - oskorušovice, k sušení (a umleté ​​na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím obtížím.

Stanoviště: teplé a slunečné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva.

ODOLNOST: silně mrazuodolná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů ( Venturia inaequalis ). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím .

PŮVOD: pravděpodobně Francie, půl. 19. st.

RŮST: velmi bujný růst.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, výborný opylovač pro mnohé odrůdy hrušek. Vhodné opylovače: Avranšská , Clappova maslovka , Dekanka zimní , Hardenpontova , Charneuská , Křivice, Lectierova , Magdalenka , Madame Verté , Williamsova .

PLODNOST: pravidelná a bohatá.

PLODY: velké a pravidelné, tupě kuželovité, slupka šedozelená, hustě tečkovaná, skořicově rezavá , na sluneční straně načervenalá. Dužina bělavá, někdy až lososově narůžovělá, velmi šťavnatá, rozplývavá , jemná, chuť výborná , sladce kořeněná.

Dozrávání: kolem poloviny září , plody jsou vhodné ke konzumaci cca. za 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: stolní a tržní odrůda, vhodná i pro zavařování, výrobu povidla, vína.
Stanoviště: snese i výše , ale chráněné polohy, daří se jí v dobrých půdách.
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči mrazu, ve velmi teplých polohách ji vyhledává škůdce květovka hrušková.

PŮVOD: zřejmě Finsko v 80. letech 20. století, ale kořeny sahají do 90. let 19. století a práce Ivana Vladimíroviče Mičurina, odrůda aronie Mičurinové ( Aronia mitchurinii ), tedy zřejmě křížence [(Sorbus aucuparia x Aucuparia x A , někdy je označována také jako Aronia x prunifolia . Je velmi blízko příbuzná odrůdě Nero.

RŮST: bujný, průměrně dosahuje výšky 2,5 m . Základní větve jsou středně tlusté a rostou vzpřímeně, v období rodivosti mírně rozložitě. Rodivý obrost je bohatý a kratší. Listy má velké, jen nepatrně menší než odrůda Nero.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá.

PLODNOST: raná, pravidelná a vysoká .

PLODY: na aronii velké (100 plodů váží průměrně 99,5-110 g, měří průměrně 0,9 cm), kulaté až zploštěle kulaté, středně pevné, v okolíku je průměrně 20 plodů. Jsou tmavě fialové až černé, je to jedna z nejtmavších odrůd ve slupce iv dužině, ale má výrazně světlé osřínění. Šťáva velmi silně barví . Mají střední výtěžností šťávy (průměrně 77,2 %), mají střední obsah cukru (14,2 °Bx či 9,16 g na 100 g) a nižší obsah kyselin (0,8 g na 100 g) i polyfenolů než jiné odrůdy. Chuť má sladkou, málo kyselou, méně hořkou než odrůda Nero, se švestkově-likérovou dochutí .

DOZŘÍVÁNÍ: později, asi 2 týdny po odrůdě Nero, asi v polovině září, k sušení lze sbírat ještě iv říjnu. Pokud je sbíráte v celých okolících, z důvodu vysokého obsahu antibakteriálních a antiplísňových látek vydrží v chladu a temnu čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: plody začerstva , tehdy obsahují všechny účinné látky. Používají se na výrobu kompotů a džemů , vymačkaná šťáva je vhodným přídavkem do ovocných moštů . Trpkost se zmírní zmrazením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou plody vhodnou čajovinou . Mají vysoký obsah bioflavonidů, vitamínů PP, B2, B9, karoteny, pektinové látky a rutin. Obsahují velké množství železa a důležité mikroelementy: bór, fluor, měď, mangan, kobalt, molybden a další. Pro obsah jódu až 400 mg/100 g plodů po odstranění semen jsou plody vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy , při prevenci zubního kazu , jsou vhodné k posílení imunity organismu . Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže plodová , růže šípová , kiwi , rakytník – protože s bioflavonidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě krvácivých stavů , při léčbě vysokého krevního tlaku, aterosklerózy a chronických zánětlivých onemocněních . Plody obsahují velké množství rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

Stanoviště: spíše slunečné až polostín, dostatečně vlhkou půdu, aby plody při zrání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých ( Erwinia amylovora ) i vůči houbě Phyllosticta arbutifolia . Vůči ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci např. nezamotali do sítí.

PŮVOD: USA, Minnesotta, Excelsior, vyšlechtil ji v roce. 1869 PM Gideon jako semenáč odrůdy Cherry Crab.

RŮST: v mládí bujný, později slabší až ustává a potřebuje zmlazení. Tvoří nejprve úzce pyramidální, později vysoce kulovité až převislé koruny. Větve nasazuje v ostrém úhlu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem, část plodů tvoří i partenokarpicky. Vhodné opylovače: Akerö, Antonovka, Charlamowski, Cortland, Cox Pomona, Croncelské, Golden Delicious, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Malinové holovouské, Mclntosh, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Red Delicious. Neopeluje ji dobře Matčino.

PLODNOST: raná (4-6 let po výsadbě), vysoká, zpočátku pravidelná, později má sklony rodit střídavě, je třeba pomoci vhodným řezem v rok předpokládané vysoké plodnosti.

PLODY: středně velké až velké (specificky lehké, tedy průměrně 135 g, ale i 200 g), kulovité až ploše kulovité, tvarově dost pravidelné. Slupka je hladká, lesklá, pevná, jemně osříněná, nejdříve zelenožlutá, později žlutá, překrytá z větší části charakteristickým krásným karmínově červeným, pruhovaným líčkem, voní . Dužina je žlutobílá, pod slupkou či i uprostřed mramorově narůžovělá, jemná, měkká velmi šťavnatá a na vzduchu jen nepatrně hnědne. Chuť je sladkokyselá, s malinovou vůní a příchutí, velmi dobrá , připomíná chuť Malinového holovouského.

Dozrávání: sklizeň přibližně v polovině září, konzumně dozrávají začátkem října, vydrží uskladněné až do Vánoc, ale zejména z vyšších poloh, nejlepší chuť mívají v listopadu. Čas sklizně je třeba dobře vystihnout, při zpoždění se plody hromadně opadávají.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro moštování a sušení.

STANOVISTE: sluneční, chráněné před větrem . Na polohu ani půdu není moc náročná, ale měla by být dostatečně vlhká. V suchých a teplých polohách sice dobře plodí a plody se pěkně vybarvují, ale hodně opadávají, bývají červivé. Vhodná zejména do středně teplých a chladnějších oblastí, kde se například už nedaří odrůdě James Grieve. Zvládá dobře i mrazové kotliny .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu . Je silně odolná vůči padlí , středně až výše odolná vůči strupovitosti . Více ji v suchých, teplých oblastech napadá obalovač jablečný ( Cydia pomonella ).

PŮVOD: Anglie, Sittingbourne, vyšlechtil ji pan Gascoyne, na trh byla uvedena v roce 1871.

RŮST: bujný růst, později mírnější, vytváří široce rozložité koruny, plošší až převislé.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Coxova reneta , Parména zlatá zimní , James Grieve.

PLODNOST: pozdější, střední až nižší, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké plody (průměrně 170 g, maximálně až 400 g), slupka hladká, suchá, později polomastná až mastná, základní barva světle zelená později žlutozelená , krycí barva jemně červená s přechodem do výrazného červeného líčka , lenticely velmi četné a výrazné, ohraničující. Dužina bílá, mírně nazelenalá, od slupky někdy mírně narůžovělá, křehká, v optimální zralosti šťavnatá , později sušší. Chuť velmi dobrá , plná, sladká, mírně kyselkavá, kořeněně aromatická .

Dozrávání: sklizeň koncem září, plody dobře drží na stromech, jsou vhodné ke konzumaci v měsíci říjnu , vydrží do prosince i déle.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména jako stolní ovoce , ale také na sušení, mošty, na vzduchu jen málo hnědnou. Hůře se skladují (při nízké teplotě dužina hnědne).

Stanoviště: vyžaduje přiměřeně vlhké půdy, dobře snáší i vyšší polohy s úrodnější půdou, nemá ráda uzavřené polohy.

ODOLNOST: odrůda je dobře odolná vůči mrazu , středně odolná proti padlí. V příliš vlhkém prostředí je náchylná k strupovitosti a monilióze.

PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, vyšlechtěná v roce 1966 na výzkumné stanici East Malling Research Station jako kříženec odrůd (Resistenta x Whinhams Industry) x Keepsake a uvedena na trh v roce 1981.

RŮST: bujný, středně hustý, tvar keře je obráceně vejčitý. Výhony rostou polovzpřímeně a jsou středně otrněné jednoduchými a méně dvojitými dlouhými trny, listy jsou velmi lesklé.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý, v květenství jsou většinou tři květy.

PLODNOST: raná, vysoká , pravidelná.

PLODY: středně velké až velké , tvarově nevyrovnané, kulovité až elipsovité. Zralé plody mají rovnoměrně rozloženou žlutozelenou barvu se středně výrazným žilkováním. Slupka je slabě osříněná a středně chlupatá, tenká až hrubší. Chuť je dobrá, sladkokyselá bez vůně. Stopka je dlouhá.

DOZŘÍVÁNÍ: časné, ve druhé polovině června k přímému konzumu, o týden dříve ke konzervování.

VYUŽITÍ: zejména ke zpracování: výrobu kompotů, želé, džemů, do koláčů, ale i pro přímý konzum.

Stanoviště: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Odrůda vhodná do teplých a středních poloh . V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suché letní periody a vyžaduje okopávku nebo zamulčování.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný, vysoce odolný vůči americkému padlí angreštu ( Sphaerotheca mors uvae ).

PŮVOD: USA

RŮST: bujný růst, koruna středně velká, kulovitá až jehlanovitá, hustá, s mírně svislými větvemi.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opělivá, kvete středně brzy, výborně opyluje mnohé jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Baumannova , Coxova reneta , Croncelská, Parména zlatá zimní , Landsberská reneta , Kalvil bílý zimní , Ušlechtilé žluté, Ontario .

PLODNOST: raná, každý 2. nebo 3. rok velmi vysoká.

PLODY: středně velké až velké plody kavilového tvaru. Slupka je mírně drsná, sušší, žluto-zelená až žlutá , osříněná, někdy s červeným nádechem na sluneční straně, s nápadnými hnědými tečkami. Dužina jemná, kyprá , voňavá, šťavnatá , bělavožlutá, na řezu málo hnědne. Chuť kořeněná, aromatická , sladkokyselá, připomínající chuť duly .

DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, zralost koncem listopadu a začátkem prosince, skladovatelnosti do dubna.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba džemů, vína, skladování.

Stanoviště: hluboké, živné půdy, bohaté na vápno; v hubenějších půdách nutný dostatek vláhy a občasné přihnojení.

ODOLNOST: dost odolná vůči mrazu ; na studených, nepropustných půdách podléhá rakovině, ve vlhkém prostředí je málo odolná vůči strupovitosti, v suchém prostředí trpí padlí; je náchylná ke skvrnitosti plodů.

PŮVOD: Kanada, Britská Kolumbie, Vancouver, Pacific Agriculture Research Center. 1980 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Nootka x Glen Prosen, přičemž odrůda Glen Prosen pochází z křížení odrůdy Cumberland, tedy ostružiny západní ( R. occidentalis ). Na trh uvedena v r. 1989. "Tulameen" znamená v jazyce původních Indiánů z Britské Kolumbie "červená země" a je také jménem řeky tudy tekoucí.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, výhony dorůstají do střední výšky 1,5-1,8 m, hustě větvené, jsou jemně otrněné, zejména ve spodní části. Středně silně odnožuje. Doporučujeme pěstovat v řadách se vzdáleností rostlin 50 cm a meziřadovou vzdáleností asi 180 cm s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a zamulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února/začátkem března pravidelný řez odrozeného dřeva.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete v květnu a červnu.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, průměrně 1,37-1,5 kg na rostlinu a 8,143 t/ha.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 24,7 mm x 20,3 mm, 2,68-5,38 g) kuželovité, pevné, silně lesklé, zářivě červené. Jsou středně šťavnaté. Chuť je výborná, aromatická a sladká s dobrým poměrem cukrů a kyselin (průměrně 5,32:1).

Dozrávání: je to jednou rodící odrůda, zrání pozdní, velmi dlouhé , o 2 týdny déle než u většiny jednou rodících odrůd (průměrně 50 dní). U nás dozrává od začátku července do poloviny srpna. Plody se dobře oddělují od květního lůžka.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale také pro univerzální zpracování a mražení. Dobře snášejí přepravu i krátkodobé skladování v chladírně.

Stanoviště: slunečné, s humusovitou, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: je středně mrazuodolná. Je silně odolná vůči padlí ( Sphaerotheca humuli ), odolnější vůči verticiliovému vadnutí ( Verticillium spp. ) a fytoftóře ( Phytophthora spp. ), středně odolná vůči plísni šedé ( Botrytis cinerea ), středně až méně odol Fusarium avenaceum či Didymella applanata .

PŮVOD: od jižní Evropy a jihozápadní Asie až po střední Německo, Česko, střední Moravu, sever Slovenska, jižní Polsko, Ukrajinu, Krym a Kavkaz. Roste původně v křovinatých stráních a světlinách lesů, zejména na vápencovém podloží od nížin po pahorkatiny.

RŮST: středně bujný. Je to křovitá dřevina s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající výšky 3-7 metrů. Listy jsou protistojné, jednoduché, sytě zelené, eliptické nebo vejčitě kopinaté s typickou rovnoběžnou žilnatinou.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizoopélivý , hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje další geneticky odlišný semenáč nebo odrůdu dříně.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovačů v době kvetení vysoká a pravidelná, květiny nezvyknou vymrzat, jen musí být dost teplo, aby alespoň čmeláci, mouchy a chladuvzdornější opylující hmyz létal.

PLODY: sice menší než plody selektovaných a šlechtěných velkoplodých odrůd, ale také jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), antioxidanty a v plné zralosti jsou chuťově velmi zajímavé. Jsou to peckovice oválného nebo soudkovitého tvaru s lesklou slupkou červené barvy a masitou dužninou. Pec je podlouhlá, rýhovaná. Chuť plodů je v nezralém stavu trpká, po dosažení úplné zralosti svěže sladkokyselá .

Dozrávání: většinou od srpna do října.

VYUŽITÍ: Atraktivní keř do parků, zahrad, mezí, který zaujme brzy kvetoucími žlutými květy a nádherně zbarvenými červenými plody . Dá se použít jako solitérní dřevina, resp. lépe ve dvojici kvůli opylení, ale také jako živý jedlý plot , který dobře snáší řez a přesto je plodný. Plody jsou vhodné pro přímý konzum i zpracování - výrobu šťáv, sirupů, džemů, likérů, pálenky - drienkovice.

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě i květu, odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .

PŮVOD: neznámý, samčí odrůda druhu aktinidia význačná ( Actinidia arguta ).

RŮST: bujný, dorůstá délky asi 6m. Línovité výhony jsou hladké. Řezem lze udržet dobře iv menší velikosti.

OPELOVACÍ POMĚRY: samčí odrůda potřebná k opylení samičích odrůd aktinidie význačné ( A. arguta ). odrůd Ananasnaja, Chang Bai Giant, Jumbo, Purpurna Sadowa . Zvládne opylit 4-6 samic, jsou-li v dostatečné blízkosti, pyl přenáší hmyz. Zvyšuje úrodu a velikost plodů i částečně samoopelivých odrůd Issai, Japsai, Weiki a Zakarpacie .

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody.

Dozrávání: netvoří plody.

VYUŽITÍ: výborný, produktivní opylovač a zároveň velmi dekorativní liána vhodná na pergoly, ploty apod. s velmi voňavými květinami.

STANOVIŠTE: slunečné, před větrem chráněné stanoviště ; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy , na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji ke zdi či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho sálají do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat rodivé větve až ve vyšší výšce.

ODOLNOST: dřevo je dobře mrazuodolné do minimálně -26 °C až -28 °C, možná i do nižších teplot, listové poupata a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě za. Odolná vůči většině houbových chorob , jedině ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftóra ( Phytophthora cryptogea ).

PŮVOD: Francie, Versailles, vypěstoval ji M. Bertin, stará odrůda rozšiřovaná od r. 2010. 1850.

RŮST: středně bujný, tvar keře je kulovitý. Výhony se silně rozvětvují. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete brzy.

PLODNOST: středně vysoká až nižší, plodí na dvouletém dřevě.

PLODY: třásně jsou středně dlouhé až dlouhé (průměrně 7,5 cm), řídké, se 14-18 bobulemi. Bobule jsou kulaté až zploštělé, menší až středně velké (průměrně 0,25 g, 7,3 mm, někdy i 10 mm), slupka je světle žlutá , průsvitná, s prosvítajícími hnědými semeny a světlými cévními svazky, chuť je sladkokyselá, aromatická . Obsahuje mnoho vitamínu C v rámci rybízu.

Dozrávání: středně časné, 2. týden července. Snadno se sklízí.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu vína či džemů a želé.

Stanoviště: slunečné až polostín, nejvíce se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstitelských oblastí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , méně v květních poupatách, silně odolná vůči antraknóze ( Drepanopeziza ribis ), středně až silně vůči americkému padlí angreštu ( Sphaerotheca mors uvae ) a plísni šedé ( Botrytis cinerea ) ).

PÔVOD: medzidruhový kríženec medzi gaštanom jedlým (Castanea sativa) a gaštanom vrúbkovaným (Castanea crenata), ľudovo nazývaným gaštan japonský. Konkrétne ide o semenáče odrody Bouche de Betizac (C. sativa x C. Crenata) pravdepodobne opelené odrodou Brunella (C. sativa x C. crenata), tj. 50 % crenata. Semená boli získané zo stromov rastúcich v ČR a vysiate a dopestované u nás v škôlke v Moravskom Lieskovom.

RAST: bujný, väčšinou bujnejší než v prípade gaštana jedlého, ale väčšinou nedorastá takej výšky ako gaštan jedlý, lebo veľmi skoro vstupuje do plodnosti, skôr do 8-10 m.

OPEĽOVACIE POMERY: jednodomý, cudzoopelivý, hmyzom opelivý, vyžaduje prítomnosť druhého geneticky odlišného jedinca, či už semenáča alebo kultúrnej odrody. Kvitne v máji. Samčie kvety sú zoskupené na dlhých, vzpriamených jahňadách, samičie kvety sú v dolnej časti samičích.

PLODNOSŤ: skorá v rámci gaštanov (prvé plody už v 3. roku života), obvykle veľmi vysoká.

PLODY: tmavohnedé, guľovité nažky široko vajcovitého tvaru a veľkosti 3-4 cm, nažka je pri vrchole hrotitá a jemne chlpatá, uložená je v silne ostnatej čiaške. Semenáče sa medzi sebou odlišujú v ľahkosti olúpania. Chuť plodu v surovom stave je mierne trpkastá, po tepelnej úprave (upečení či uvarení) sladká, plná, medzi jednotlivými semenáčmi sú chuťové rozdiely. Plody sú nutrične bohaté (vitamín B, C, E, esenciálne mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálnych látok).

DOZRIEVANIE: v priebehu októbra.

VYUŽITIE: do sadov, parkov, alejí a veľkých záhrad. Výborná medonosná rastlina: kvety sú veľmi nektárodajné s kvalitným peľom a dáva aj medovicu. Plody sú po uvarení alebo upečení veľmi chutné. Využívajú sa v cukrárstve, pri výrobe gaštanového pyré alebo gaštanovej múky. Skladovateľnosť plodov pri nízkej teplote a primeranej vlhkosti je až 6 mesiacov, v domácich podmienkach si treba dať pozor na plesne.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, chránené, pôda ľahšia, hlboká, preferuje slabo až stredne kyslú, ale zvládne aj kyslejšie a piesčitú. Dôležité je, aby bola nevápnitá. Je vhodný do teplých a stredne teplých aj chránených vyšších polôh do približne 600 m n.m.

ODOLNOSŤ: dobre mrazuodolný v dreve do cca. -23 °C. Jednotlivé semenáče často rašia skôr než gaštan jedlý (C. Sativa) a preto sú často náchylnejšie na poškodenie letorastov neskorými jarnými mrazmi. Často však lepšie znášajú chladné a vlhké počasie počas kvitnutia a často lepšie dozrievajú v chladnejších rokoch. Je vyššie odolný voči poškodeniu parazitickou hubou Phytophthora spp. spôsobujúcej atramentovú škvrnitosť a náhle odumieranie a vyššie tolerantný voči rakovine kôry gaštanov (Cryphonectria parasitica). Po dobrom zakorenení je silne suchuvzdorný.

PŮVOD: Slovensko, náhodný semenáč.

RŮST: bujný, tvoří rozložité koruny; do plodnosti vstupuje později.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete středně brzy.

PLODNOST: poměrně pravidelná, středně velká.

PLODY: více podlouhlé, velké , souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká s jemnými chloupky, žlutooranžová , na sluneční straně s karmínově červeným rozmytým líčkem. Dužina je tmavě oranžová, středně tuhá, středně až více šťavnatá, chuť sladce kyselkavá až sladká, velmi aromatická , plná, velmi dobrá až výborná . Dužina drží jen slabě na žebrech pecky. Jádro pecky je sladké.

Dozrávání: koncem července až v 1. polovině srpna, 7 dní po odrůdě Velkopavlovická.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výrobu džemů, kořalky.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem, propustná půda; vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu, náchylnější k praskání plodů v dešti a následné napadení moniliózou.

Vytváří rozložitý keř až hustý strom, koruna je široká, kvete v květnu až červnu velkými bílými květy. Listy jsou tuhé, tmavě zelené, na podzim se atraktivní zbarvují do žluta až červeno-hněda. Plodnost obvykle nastupuje 3 - 4 roky po výsadbě. Plod je malvice kulovitého tvaru a atraktivního vzhledu: barva slupky je hnědo-bronzová až žluto-hnědá, dužina má moštovou vůni a kořenitou chuť. Po průchodu mrazem jsou plody jedlé a sladké, dužina měkne. Malvice uvnitř obsahuje čtyři tvrdá semínka. Plody ponecháváme na stromě co nejdéle a po sklizni ještě uložíme na 1-2 týdny v chladu a temnu; mají vysoký obsah vlákniny a pektinu, pro přímý konzum jsou vhodné pouze přezrálé. Používáme je také k výrobě likérů, džemů, sirupů, rosolů a zavařenin, k sušení ak uskladnění (ideálně na slámě - do konce ledna). Dozrává koncem října, ale plody obvykle sklízíme až v listopadu/prosinci, po prvních mrazech. Nenáročná na stanoviště, vyhovují její slunečné polohy. Mrazuvzdorná, odolná vůči škůdcům. Samoopelivá. Původem z malé Asie.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil v r. 2010 1991 Gustav Čejka ve Stupavě jako kříženec odrůd Cresthaven a Luna

RŮST: středně bujný, habitus polovzpřímený

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná. Kvalitu plodů zvýší probírka při vyšší násadě.

PLODY: středně velké, kulaté, souměrné. Slupka je hrubá, středně hustě plstnatá, k dužině silně přiléhá. Základní barva je světle žlutá, osluněnou polovinu pokrývá tmavě červené rozmyté líčko. Dužina je světle žlutá, středně tuhá až tuhá, vláknitá. Chuť je dobrá, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin . Pecka je kruhovitá a středně velká, k dužině silně přiléhá. Náchylnost k praskání pecky je střední. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

Dozrávání: velmi časné, v 1. polovině července, 22 dní před odrůdou Redhaven. Není náchylná na předčasný opad plodů před sklizní nebo jen velmi málo.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu kvůli těžké odlučitelnosti dužiny od pecky.

STANOVISTE: slunečné, teplé, půda spíše propustná, odrůda málo náročná na podmínky, vhodná k pěstování i v okrajových oblastech .

ODOLNOST: ve dřevě i květních poupatách silně mrazuodolná , středně tolerantní vůči kadeřavosti listů ( Taphrina deformans ).

PŮVOD: Ukrajina, v Ukrajinské Národní Botanické Zahradě MM Gryška v Kyjevě jako kombinace vybraných genotypů, poprvé rodil v roce 1976, registrován byl v roce 1990

RŮST: tvoří mírně rozložitou korunu. Dorůstá výšky 4-5m.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, cizoopélivý, hmyzem opelivý, případně částečně samoopélivý , kvete v únoru až březnu. Na opylení doporučujeme i jinou odrůdu dříně.

PLODNOST: vysoká. Jeden z nejúrodnějších kultivarů, rodí pravidelně, 15letý keř urodí 35-50 kg.

PLODY: velké (průměrně 6,5-7,6 g, délka 3,5 cm, šířka 2 cm), tmavě červené plody s odstínem granátového jablka tvaru podlouhlé hrušky. Plody jsou velmi chutné až výborné s vyváženým poměrem kyselin (1,6-2,1%) a cukru (7,5-10,4%), aromatické a šťavnaté. Dužina je tmavě červená a dobře oddělitelná od pecky, která je v poměru k plodu středně velká (9,8-10,5 % z hmotnosti plodu). Má velmi vysoký obsah vitaminu C (157 mg/100 g) a velmi vysoký obsah polyfenolů (811 mg/100 g).

Dozrávání: středně časné, ve druhé polovině srpna až do začátku září. Plody se po dozrání dají jíst přímo z keře.

VYUŽITÍ: vhodný pro přímý konzum i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, ale náchylnější k poškození mrazem během kvetení. Odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .

PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě z Nizozemska.

RŮST: slabší, s velmi brzkým nástupem do plodnosti. Tvoří širší, nepříliš velké, poměrně husté jehlanovité či kulovité koruny, větve jsou vzpřímené, plodonosný obrost je krátký.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy a dost dlouho , protože pozdě rozkvétá na jednoletém dřevě, sama je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Baumannova reneta , Bernské růžové, Coxova reneta , Charlamowski , Croncelské , Hammersteinovo , Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý , Oldenburgovo, Ontario , Parména zlatá zimní , Průsvitné letní .

PLODNOST: velmi raná, vysoká, téměř pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (115-150 g), kulovité, případně vejčité či válcovité s charakteristickým povrchovým kalichem . Slupka je nejprve hladká, suchá, zelenožlutá, později až mastná a lesklá, voskově lepkavá, zlatožlutá s výraznými rezavými lenticely . Dužina je tuhá, později křehká, žlutobílá, s ananasovou vůní, velmi šťavnatá . Chuť je sladkokyselá, kořeněná, silně aromatická, výborná .

Dozrávání: sklizeň od poloviny října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února. Plody velmi dobře drží na stromě, nepadají.

VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, sušení. Mastné plody se lehce špiní.

STANOVIŠTE: Teplé, dostatečně vlhké, propustné, úrodné, hlinité půdy. Nesnáší těžké, jílovité, mokré půdy, na kterých trpí rakovinou, ale ani příliš suché půdy, kde trpí padlím. Vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu. Málo náchylná k strupovitosti .