Listnaté

PŮVOD: Eurasie, na Z po Anglii, na S po jih Skandinávie, na V přes Ural až po Omsk, na J po severní Španělsko, jižní Farncouzsko, střední Itálii a severní Řecko.

RŮST: středně rychlý. Je to dlouhověký, mohutný listnatý strom s rozložitou, hustě rozvětvenou korunou, dorůstající výšky 20 až 40 ma šířky asi 12 metrů. Kůra je světle hnědá až šedá, borka tmavě šedá, mělce rozpukaná do podélných pásů. Sytě zelené listy jsou souměrné, široce srdeční, po okrajích pilovité, na spodní straně šedozelené, chlupaté. Dožije se i 1000 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: převážně samoopélivá. Žlutobílé květy jsou uspořádány ve vzpřímených vrcholících, kvetou v červnu a červenci , asi 2 týdny po květech lípy velkolisté, krásně voní.

PLODNOST: u volně stojících stromů středně raná, ve 12.-20. roku života, u stromů v lese pozdní, až ve 25.-30. roku života.

PLODY: oříšky oválného tvaru, nesoucí hnědá semena.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, krajinotvorný , vhodný pro výsadbu v zahradách, parcích a na veřejných prostranstvích, do alejí a stromořadí, jako solitéry či dvojice do země ke kapličkám atp. Je to významná medonosná dřevina . Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející či čerstvě rozvinuté, ještě poloprůsvitné listy – samotné či v salátech. Květy jsou jedlé i léčivé : mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody , ze kterých lze vyrobit falešnou čokoládu. Dřevo je měkké a velmi vhodné pro řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá ke kreslení.

STANOVISTE: slunečné až polostín, snese i větrná místa. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou půdu. Nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou půdu. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v suťových a lužních lesích, v dubohrabinách. Vhodná od nížin po vyšší polohy .

ODOLNOST: spolehlivě mrazuodolná ve dřevě do -34 °C až -40 °C, silně větruodolná .

PŮVOD: Z, střední a JV Evropa, na S po Dánsko, na V po Z Ukrajinu, na J končí S Španělskem a J Itálií. Izolované lokality jsou v J Švédsku a Malé Asii.

RŮST: středně rychlý. Je to mohutný, dlouhověký strom dorůstající výšky 30-40 metrů a šířky 20 m, dožívá se až 600 let. Koruna je široce vejčitá až kulovitá, rozložitá. Kůra červenohnědá až hnědošedá, borka šedá, rozpukaná. Listy jsou jednoduché, široce srdeční, s výrazně pilkovitým okrajem, na vrchní straně jsou tmavě zelené, lysé, na spodní straně nažloutle zelené, na žilkách hustě chlupaté.

OPELOVACÍ POMĚRY: zřejmě samoopélivá, hmyzem opelivá. Žlutobílé květy jsou uspořádány v převislých vrcholících po 2-3, 7, kvetou v červnu , asi 2 týdny před l. malolistou.

PLODNOST: Plody spolehlivě dozrávají iv chladnějších polohách - na rozdíl od plodů l. malolisté.

PLODY: kulovité oříšky se 4-5 hranami o velikosti 0,6-1 cm, oplodí je v plné zralosti tvrdé, hustě plstnaté, nelze stlačit prsty.

Dozrávání: v září a říjnu, plody zůstávají na stromě přes zimu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní, krajinotvorná , významná medonosná dřevina vhodná do zahrad, parků, alejí a stromořadí, jako solitér či dvojice do země ke kaplím. Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející listy . Květy jsou jedlé i léčivé : mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody , ze kterých lze vyrobit falešnou čokoládu. Dřevo je měkké a velmi vhodné pro řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá ke kreslení.

Stanoviště: slunečné až polostín, snese i větrné. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, hlubokou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou, nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou. Přirozeně roste na humózních, vlhčích půdách, v suťových a roklinových lesích, v javorových a lipových bučinách. Dobře snáší zastínění a udrží se i pod jinými dřevinami alespoň jako keřík. Je náročná na vyšší vzdušnou vlhkost. Vhodná od nížin po vyšší polohy .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, je citlivější na pozdní jarní mrazy.

PŮVOD: velká část Evropy a Asie , vystupuje vysoko na sever, ve Skandinávii až po 71° s šířky a na východ zasahuje až po povodí řeky Leny. Na Slovensku roste hlavně ve vyšších polohách od 700 do 1670 m nm, v ČR od nížin až po hory. V nižších polohách roste na bažinách a rašeliništích, v horských polohách většinou v pásmu kosodřeviny.

RŮST: bujný, je to opadavý strom dorůstající výšky 20–25 ma šířky 10 m, ale někdy v extrémních polohách roste jako keř. Koruna je vejčitá, větve - na rozdíl od břízy převislé - jsou vzpřímené pod ostrým úhlem, tedy nepřevislé . Borka je bílá, hladká i ve vyšším věku , odlupuje se v příčných plátech. Listy jsou široce vejčité až kulaté, po okraji jednoduše pilkaté, mladé plstnaté, později z vrchu lysající a chloupky zůstávají jen na rubu na žilkách.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, částečně samosprašná , větrem opělivá, květy jsou různopohlavní, samčí jehnědy se zakládají již na podzim, v době kvetení jsou 30–60 mm dlouhé, převislé, samičí jehnědy jsou vzpřímené, 10–15 cm. Kvete od března do dubna.

PLODNOST: pozdní (ve věku 10-15 let v zápoji, spíše u solitérů v parku apod.), velmi vysoká během semenných let, které jsou každých 2-4 let, v mezičase nižší.

PLODY: křídlaté nažky (1–2 mm), křidélko je široké jako nažka, nažky jsou uspořádány do šišticovitého souplodí.

Dozrávání: podle lokality v červenci až v září, později než plody břízy převislé ve stejné lokalitě.

VYUŽITÍ: strom je vhodný jako pionýrský druh pro výsadbu do podmáčených ploch , pro zpevnění břehů , do parků a větších zahrad s dostatečně vlhkou půdou, k vodním prvkům . Vytváří příznivé ekologické podmínky pro ostatní rostliny a svými opadlými listy také zajišťuje zvýšení mikrobiální aktivity. Léčivé využití: Mladé listy a poupata se využívají ve formě čaje močopudně , k bezpečnému rozpuštění ledvinových kamenů, proti dně a revmatismu, snižují cholesterol, esenciální olej získaný z vnitřní kůry na různé kožní problémy (zejména na ekzémy a psoriázu) či vracející se. Kulinární využití: Na jaře se ze starších stromů může získávat navrtáním kmene v přiměřeném množství míza, tedy tvz. březová voda , která se může dále povařit na sirup nebo se z ní dělá i pivo. Technické využití: Dřevo je měkké a lehké a používá se zejména na výrobu papíru a jako palivové, ale také v řezbářství či výrobě hraček. Kůra se používala k výrobě nádob, kánoí či desek na střechu. Mladé větvičky lze použít k výrobě košťat . Ze dřeva se získává velmi kvalitní dřevní uhlí použitelné jako umělecký uhlík .

Stanoviště: slunečné, je výrazně světlomilná. Může růst v jílovitých, hlinitých i písčitých půdách, ale je náročná na půdní vlhkost, nesnáší suché půdy.

ODOLNOST: je velmi silně mrazuodolná ve dřevě do - 40 °C až - 45,6 °C, snáší velké výkyvy teplot . Je silně odolná vůči zamokření půdy i krátkodobému zaplavení , toleruje i zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Evropa, Malá Asie.

RŮST: pomalý. Tvoří trnitý, rozložitý keř nebo strom dorůstající výšky 2-10m. Kůra kmene je šedá až šedočerná, listy jsou tmavozelené, střídavé, kulatě vejčité, vícelaločnaté s hlubokými zářezy. Dobře snáší řez a tvarování, iv živých plotech, ale bez řezu v nich umí být plodnější (až cca. 300 g/2,5 m2).

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivý, hmyzem opylovaný. Kvete v květnu a červnu, květenství s 10-20 bílými květy jsou uspořádána do vzpřímených vrcholíků.

PLODNOST: raná (5-8 let po výsevu), v případě přítomnosti geneticky odlišného jedince v dosahu opylovačů vysoká, květiny nezvyknou vymrzat.

PLODY: malé (5-11 x 4-7 mm), elipsovité až kulovité šarlatově červené malvice na krátké stopce, se suchou, moučnou, chuťově mírně nahořklou dužninou a jedním tvrdým semenem uprostřed.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: Často se vysazuje do neproniknutelných živých plotů, mezí , ale je krásný i jako solitér v zahradě či parku. Je na něj navázáno velké množství domácího hmyzu. Květy mají na začátku kvetení příjemnou vůni, která se ale později stává pro mnohé lidi nepříjemnou. Komu nevadí, může květiny použít do sirupu či pudinku. Plody jsou důležitou potravou pro ptactvo. Syrové nejsou moc chutné, ale dají se zpracovat na džemy, ovocné kůže , vysušit a pomlít a přidat k mouce či použít do čaje. Obsahují mnoho bioflavonoidů a působí pozitivně na krevní oběh, snižují krevní tlak a pomáhají obnovit normální rytmus srdce , v kombinaci s ginkem zlepšují prokrvení mozku. Rozšiřují cévy, působí jako proti křečím a uklidňujícím dojmem. Podobně působí i květiny a spolu s plody se používají v podobě čajů nebo tinktur. Velmi chutné jsou čerstvě rozvité lístky s oříškovou příchutí v salátu. Sušené listy se dají použít jako náhražka čínského čaje, osmažená semínka jako náhražka kávy.

Stanoviště: světlomilná a teplomilná dřevina, poroste iv polostínu, ale tam nebude tak plodná. Má v oblibě sice hlinito písčité, odvodněné půdy, ale není vůbec náročný na půdu . Po dobrém zakořenění se mu daří iv těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně suchuvzdorný po dobrém zakořenění. Náchylný na bakteriální spálu, strupovitost.

Opadavý keř nebo křovitě rostoucí strom dorůstající výšky 4m. Protistojné, laločnaté, po okraji tupo zoubkované listy se podobají javorovým listům a na podzim se zbarvují ze světle zelena do červenofialova. Keř kvete od června do července a zaujme nádhernými velkými, bílými květenstvími. Plody tvoří jednosemenné kulovité peckovice, které jsou zpočátku tuhé, bělavé s červeným líčkem, později měkké, karmínově červené. Velikost 10 – 15 mm. Semínko uvnitř peckovice dozrává od září do října. Plody jsou hořké chuti a obsahují jedovaté látky, ale mají také léčivé účinky. Vysazuje se pro zpevnění břehů potoků a řek a při parkových úpravách. Zaujme především nápadnými bílými květy, atraktivními červenými plody a na podzim krásně zbarvenými, tmavě fialovými listy. Plody jsou potravou pro ptactvo. V léčitelství se využívají plody a kůra kaliny. Přirozený výskyt v těžších jílovitých půdách, lužní lesy, vlhčí listnaté lesy, křoviska, meze. Nížiny až polohy do 1300 mnm Původní rozšíření: Evropa, Malá Asie, severní Afrika .

PŮVOD: světlé háje teplých oblastí jihovýchodní Evropy a Malá Asie, od roku 1759 v západní Evropě.
RŮST: středně bujný, tvoří nízký, obvykle křovitý strom dorůstající do 7 až 10m. Asi 4cm velké listy jsou málo laločnaté, někdy téměř jednoduché, jen u báze bývají naznačeny dva laloky. Jsou kulatě vejčité a hrubě dvakrát pilovité. Na podzim se pěkně vybarvují do žluta nebo dočervena .
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu až červnu ve visících stopkatých metlinách s bělavými korunními lupínky.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: dvojnažky, nejdříve zelené, poté horní hrany s karmínově červenou konturou.
Dozrávání: v září.
VYUŽITÍ: jako celoročně okrasný strom do parků a zahrad, dobře snáší městské prostředí.
Stanoviště: upřednostňuje kvalitní, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu na slunném stanovišti, ale roste dobře i v těžkých jílovitých půdách. Půdy mu vyhovují od mírně kyselých po mírně zásadité.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorný do -34 °C až -40 °C, odolný vůči suchu, znečištění ovzduší a vůči zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: není zcela jasný, zřejmě jde o kříženec druhů Platanus occidentalis a P. orientalis. U nás byl poprvé vysazen zřejmě v 1. polovině 19. století. V současnosti jde ov Evropě nejčastěji vysazovaný platan.
RŮST: opadavý strom dorůstající výšky až kolem 40 m, se širokou korunou a hrubým kmenem. Borku starších stromů tvoří několik vrstev s různou barvou a postupně se odlupuje, čímž kmen získává velmi charakteristický a dekorativní vzhled. Listy jsou středně hluboce dlaňovitě laločnaté, listová čepel je 3-7-klanná.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu, současně s rašením listů. Květy jsou jednopohlavné a strom je jednodomý.
PLODNOST: raná (do 10 let), pravidelná.
PLODY: kulovité souplodí nažek je výrazně štětinovité, dosahuje průměru 2,5–3,5 cm, vyrůstá na stopkách po 1–3 kusech.
Dozrávání: v listopadu až prosinci.
VYUŽITÍ: vhodný do parků, velkých zahrad či alejí.
Stanoviště: ideální sluneční , teplé, s dostatečně vlhkou půdou, namrzá jen velmi výjimečně. Dobře snáší vysokou hladinu podzemní vody. U nás je dřevinou nížin a pahorkatin, ale ve Švýcarsku roste až do 800 m nm
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -23 °C, je vhodný i do půd s vyšším obsahem vápníku, je odolný proti znečištění městského prostředí.

PŮVOD: Nizozemsko, vyšlechtil ho André van Nijnatten v roce 2013 jako odrůdu šeříku Meyerova ( Syringa meyeri syn. Syringa pubescens subsp. pubescens ) pod názvem Annys200817 av Evropě se používá název Flowerfesta® Pink.

RŮST: umírněný, kompaktní , je to opadavý listnatý keř dorůstající výšky jen 125 cm. Listy jsou menší (dlouhé 3-5 cm), kulatě-vejčité, šťavnatě zelené.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivý, s oboupohlavními květy opylovanými hmyzem. Kvete opakovaně: koncem května přibližně 3 týdny a znovu v létě velkými metlinami drobných, bílých, sladce vonících květů , případně ještě jednou na podzim. Po odkvětu doporučujeme květiny ustřihnout.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody.

PLODY: tobolky obsahující semena, ale nepěstuje se pro plody.

Dozrávání: zejména v červenci a srpnu, ale nepěstuje se pro plody.

VYUŽITÍ: nádherný okrasný kompaktní šeřík obzvláště vhodný do malých zahrad i na balkony či střešní zahrady . Samozřejmě parádu udělá i ve velkých zahradách či parcích, například v kombinaci s bíle kvetoucí odrůdou Flowerfesta® White.

STANOVISTE: sluneční nebo polostín, preferuje dobře odvodněnou půdu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: mrazuodolný do -28 °C. Je lépe odolný vůči padlí než starší odrůdy.

PŮVOD: původní euroasijská dřevina

RŮST: keř, ojediněle strom s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající výšky 4 - 6m. Kůra je světle šedá, starší kmeny pokrývá tmavě šedá, mělce rozpukaná borka. Jednoduché, protistojné listy jsou kopinaté až vejčité, po okraji jemně pilovité. Vrchní strana je matná, zelená.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu a červnu. Zelenkavé/žlutobílé oboupohlavní květy jsou seskupeny do vzpřímených vidlanů a jsou opylovány hmyzem. Jsou jen částečně samoopylivé.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: zelené, ve zralosti cyklaménově červené čtyřpouzdrové tobolky, tzn. „kvadrátky“, dlouhé asi 1 – 1,5 cm, visící na 2 – 3 cm dlouhé stopce. V každém pouzdře je oranžový šourek, který obsahuje jedovatá semena.

Dozrávání: dozrávají koncem září a v říjnu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní keř, zejména na podzim v době zrání plodů. Semínka často konzumována ptáky , zejména červenkami. Ze dřeva se získává velmi kvalitní dřevěné uhlí využívané jako uhlík pro kreslení .

STANOVISTE: slunné stanoviště, snese i zastínění. Vlhčí půdy, ale snese i suchý polostín pod stromy. Preferuje přirozeně lužní lesy, dubiny, bučiny, součást křovin. Na Slovensku se vyskytuje především v nížinách a pahorkatinách do 700 m nm

ODOLNOST: plně mrazuvzdorný , odolný vůči větru, zastínění, suchu, toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: Východní část Severní Ameriky – od jihu východní Kanady na severu až po Georgii na jihu, od Nového Skotska na východě až po Minnesotu a Arkansas na západě. Do Evropy byl přivezen koncem 17. století. V současnosti je v Evropě často pěstován, objevuje se nejen v městské zeleni av parcích, ale také v lesích.
RŮST: Opadavý strom, dorůstá výšky 20–30(–40) m vysoký, s šedastou borkou. Listy má dlouhé 10–25 cm a široké asi 10 cm. Na podzim se listy zejména mladších stromů barví červeně, odtud pochází druhový název. Od příbuzných druhů s podobnou stavbou listů ( Q. palustris, Q. coccinea, Q. velutina ) se liší zejména jejich nápadně matným povrchem .
OPELOVACÍ POMĚRY: Kvete v květnu na letorostech. Květy jsou jednopohlavné, samčí tvoří převislé jehnědy, samičí jsou jednotlivé, buď sedí přímo na větvičkách nebo mají krátké stopky. Je cizoopelivý, k tvorbě semen potřebuje přítomnost dalšího geneticky odlišného jedince.
PLODNOST: Do plodnosti vstupuje ve 20 až 30 letech , vyšší úrody dávají až tak 50leté stromy. Více rodí dominantní stromy s velkou a volnou korunou. Sklizeň je vyšší každých 2-5 let.
PLOD: Žalud je skoro stejně dlouhý jako široký, kulovitý, na vrcholu se zbytkem blizny, vyrůstá po 1 až 2 na krátkých stopkách, kulovité. Žalud je na bázi plochý, 18 až 30 mm dlouhý, lesklý, hnědý, jemně chlupatý. Číška je mělce miskovitá, silnostěnná, šupiny číšky elipsovité, kožovité, lesklé, červenohnědé, chlupaté.
Dozrávání: v říjnu. Plody dozrávají až po dvou letech.
VYUŽITÍ: Velmi vhodná, dekorativní parková dřevina s obecně dřevinou do městské zeleně či alejí. Po odstranění hořkých taninů buď vymývaným mletého prášku z plodů nebo po naklíčení plodů lze použít jako přídavek do mouky .
STANOVISTE: Sluneční až polostín, je méně náročný na světlo a vlhkost než ostatní druhy našich dubů. Relativně dobře snáší vysychání půd a teplotní rozdíly prostředí, nesnáší však zaplavování.
ODOLNOST: Mrazuodolný do -34 °C až -40 °C. Suchuvzdornější než ostatní naše duby. Odolný vůči znečištění ovzduší .

PŮVOD: téměř celá Evropa po Ural a Kavkaz. Na Slovensku rozšířen zejména v nížinách (tvrdé lužní lesy) a pahorkatinách, výše jen vtroušené v porostech jiných dřevin.

RŮST: pomalý, dorůstá výšky 30-50 ma šířky 30m. Kmen je v mládí zakřivený, později vzpřímený, v zápoji rovný, koruna je nepravidelná, hustá, široká. Borka je olivově hnědá, nejprve hladká, poté popraskaná a hrubá až do 10 cm. Listy jsou řapíkaté, čepel podlouhle až obráceně vejčitá, na bázi s výraznými oušky , pravidelně perovitě laločnatá se 6–8 tupými laloky. Kořenový systém je kolovitý a velmi hluboký. Majestátní, dlouhověký strom , dožívá se 500, výjimečně i 1000 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy, cizoopelivý, kvete v květnu, lehce ho opelí i jiné druhy dubů.

PLODNOST: pozdní, po asi 70-100 letech. Velmi variabilní v závislosti na genetických predispozicích semenáčů a na počasí. Vyšší je v případě suchého, chladného počasí během kvetení a suššího léta.

PLODY: žaludy jsou uspořádány po 2–5, jsou řapíkaté , číšky jsou miskovité až polokulovité. Žaludy jsou podlouhle elipsoidní, 15–30 mm dlouhé, nezralé často po délce nevýrazně pruhované.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: kromě toho, že je významnou lesní dřevinou, je vhodný také jako okrasná dřevina do parků, alejí, mezí, velkých zahrad, jako solitér či ve skupince ve volné krajině. Plody jsou významným zdrojem potravy pro zvěř a ptactvo. Po důkladném vymytí taninů z plodů (sušených a pomletých) se tyto dají použít jako přídavek k mouce, osmažené žaludy jako náhrada kávy. Odvar z kůry se používá při léčbě chronického průjmu, dysenterie, horeček, krvácení. Zevně se používá k vymývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sklízí z větví starých 5-12 let a suší se na později. Dřevo je tvrdé, velmi kvalitní a voděodolné.

Stanoviště: sluneční, ale snáší i mírné zastínění. Je to druh se širokou ekologickou amplitudou, snáší kontinentální i oceánické klima. Nejlépe se mu daří na hlubokých půdách, snáší však i chudší.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, citlivější jsou květy na pozdní mrazy. Starší stromy jsou dobře odolné vůči suchu . Je silně větruodolný, dobře snáší znečištění ovzduší či zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: USA, Tennessee, McMinnville, US State Arboretum, vyšlechtěná jako selekce druhé generace křížení z roku 1998 mezi odrůdami Snow Queen a Pee Wee, na trh byla uvedena v r. 2010. 2010.

RŮST: středně bujný, dorůstá výšky 1 ma šířky 1,5m. Je to opadavý keř s kulatým tvarem. Listy jsou oválné s 5 až 7 laloky, dlouhé do 15 cm a široké do 17 cm, připomínají dubové listy . Během sezóny jsou středně zelené, na podzim se přebarvují do různých odstínů mahagonové červené . V zimě zase zaujme odlupující se borkou na větvích.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete během července až září pyramidálními květenstvími dlouhými až 25 cm a širokými až 10 cm, které vyčuhují nad olistění. Oboupohlavní květiny jsou na začátku bílé, ale brzy zrůžovějí až do tmavorůžové barvy .

PLODNOST: nižší, většina květin je sterilní.

PLODY: drobné (2x2 mm) tobolky.

Dozrávání: v září a říjnu, zůstanou na keři dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka, vhodná jako solitéra, součást záhonů, skupiny keřů či volnějšího živého plotu. Díky kompaktnímu vzrůstu je obzvlášť vhodná do menších zahrad , ale zkrášlí i ty větší či parky.

Stanoviště: sluneční nebo polostín, středně výživná a dobře odvodněná půda, ne nutně kyselejší. Je vhodná do teplých, středně teplých i chráněných chladnějších poloh .

ODOLNOST: mrazuodolná do -23,3 °C až -28,9 °C. Většinou netrpí chorobami ani škůdci, někdy se může vyskytnout na listech padlí či antraknóza nebo roztoči či mšice.

Původní euroasijská dřevina, vhodná pro slunečná místa v parcích. Na jaře vyniká bílými květy, v létě krásnými plody a na podzim zbarvením listů. Plody jsou atraktivní pro ptactvo. Stromovitý keř hustého, kulatého vzrůstu, dorůstající výšky cca 4m.
Nenáročná, atraktivní dřevina vhodná pro slunečná místa v parcích. Na jaře vyniká bílými květy, v létě krásnými plody a na podzim zbarvením listů. Stromovitý keř hustého, kulatého vzrůstu, dorůstající výšky cca 4m. Kůra je zpočátku hladká, šedohnědá, později podélně rozpukaná. Listy se na podzim zbarvují ze zelena do hnědočervena. Keř kvete v květnu velkými shluky smetanově bílých, voňavých květů. Plody tvoří drobné (7 - 10 mm), zploštělé peckovice s lesklou slupkou - zpočátku zelené, v srpnu zbarvující se na světle červené, později až černé. Plody jsou atraktivní pro ptactvo. Odolnost vůči suchu i mrazům. Světlomilná, teplomilná dřevina. Stanoviště slunné/polostín, křovinaté stráně, skalnaté suché svahy, vápenaté půdy. Výskyt na Slovensku od nížin až do 1300 mnm Původní rozšíření: Evropa, Malá Asie, severní Afrika .

Dlouhověký, opadavý listnatý strom s kuželovitou korunou, dorůstající v našich podmínkách do výšky až 25m. a šířky 10-15m. Zajímavě tvarované, čtyřlaločné zelené listy se na podzim zbarvují do žluta. Strom v květnu až červenci vyniká velkými, kalíškovitými, žlutozelenými květy s oranžovým pruhováním, uvnitř s četnými světle žlutými tyčinkami. Květy připomínají tvar tulipánu. Plod je jednosemenná křídlatá nažka. Semena dozrávají od srpna do října, podle lokality. Slunečné stanoviště. Půdy hluboké, propustné, mírně kyselé, vyváženě vlhké. Mrazuvzdornost do - 30℃. Velmi stará dřevina pocházející z východu USA.

PŮVOD: Nizozemsko, vyšlechtil ho André van Nijnatten v roce 2013 jako odrůdu šeříku Meyerova ( Syringa meyeri syn. Syringa pubescens subsp. pubescens ) pod názvem Annys200810 av Evropě se používá název Flowerfesta® White.

RŮST: umírněný, kompaktní , je to opadavý listnatý keř dorůstající výšky jen 125 cm. Listy jsou menší (dlouhé 3-5 cm), kulatě-vejčité, šťavnatě zelené.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivý, s oboupohlavními květy opylovanými hmyzem. Kvete opakovaně: koncem května přibližně 3 týdny a znovu v létě velkými metlinami drobných, bílých, sladce vonících květů , případně ještě jednou na podzim. Po odkvětu doporučujeme květiny ustřihnout.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody.

PLODY: tobolky obsahující semena, ale nepěstuje se pro plody.

Dozrávání: zejména v červenci a srpnu, ale nepěstuje se pro plody.

VYUŽITÍ: nádherný okrasný kompaktní šeřík obzvláště vhodný do malých zahrad i na balkony či střešní zahrady . Samozřejmě parádu udělá i ve velkých zahradách či parcích, například v kombinaci s růžovou kvetoucí odrůdou Flowerfesta® Pink.

STANOVISTE: sluneční nebo polostín, preferuje dobře odvodněnou půdu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: mrazuodolný do -28 °C. Je lépe odolný vůči padlí než starší odrůdy.

PŮVOD: světlomilná a velmi přizpůsobivá dřevina kontinentálního klimatu, vyskytující se na Slovensku od nejnižších poloh až do 1150 - 1450 mnm

RŮST: elegantní strom se štíhlým kmenem dorůstá výšky 15 až 30 metrů a dožívá se 60 až 100 let. Koruna je nepravidelná, tenké větve posledního řádu převislé. Kůra je žlutohnědá až červenohnědá, borka bílá až stříbřitá, matná, odlupující se v příčných pásech hlavně ve střední části kmene, zatímco ve spodní části kmene černí a puká. Jednoduché listy jsou kosočtvercového až trojúhelníkového tvaru s prodlouženým hrotem, jejich barva je jasně zelená, na podzim žlutá, v mládí jsou lepkavé.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v březnu až květnu a má samičí i samčí květy (válcovité jehnědy) na stejném stromě, ale je silně cizoopelivý. Je opylován větrem.

PLODY: 2-3 mm velké nažky lemované blanitými křídly, které jsou asi 3x širší než samotné semeno. Nažky jsou uspořádány v šišticovém souplodí, které po dozrání opadává.

Dozrávání: v srpnu.

VYUŽITÍ: je důležitým krajinotvorným prvkem a hraje významnou roli při ozeleňovacích pracích a rekultivaci země. Patří k pionýrským druhům - jako jedna z prvních osidlová rubaniště, volné plochy, brownfieldy, prostředí zničené požáry či kalamitami. Je výborným výplňovým rychle rostoucím druhem do větrolamů a vytváří krásné háje . Vytváří příznivé ekologické podmínky pro ostatní rostliny a svými opadlými listy také zajišťuje zvýšení mikrobiální aktivity. Mladé listy a poupata se využívají ve formě čaje močopudně, k bezpečnému rozpuštění ledvinových kamenů, proti dně a revmatismu, snižují cholesterol, olej získaný z kůry na různé kožní problémy. Na jaře se ze starších stromů může získávat navrtáním kmene v přiměřeném množství mízy, tedy tzv. březová voda , která se může dále povařit na sirup nebo se z ní dělá i pivo.

STANOVISTE: slunečné, nenáročná na půdu, pionýrská dřevina.
ODOLNOST: dobře odolává suchu, je nenáročná na teplo, živiny a vláhu.

PÔVOD: Severná Amerika, štát Ontario v Kanade, v USA pd východnej časti po predhorie Skalnatých vrchov. Ako parková a okrasná drevina sa rozšíril do Európy, strednej Ázie a  Číny. V Európy bol introdukovaný v 17. storočí. U nás najstarší exemplár, zrejme z roku 1712, rastie v Seredi v zámockom parku.

RAST: je bujný, dorastá do výšky 18-30 m a šírky 10-20 m, v pôvodnom areáli dorastá aj do výšky 50 m. Je to dlhoveký, opadavý listnatý strom s výrazným terminálom a rozložitou korunou. Borka je hnedošedá až čiernošedá, hlboko zbrázdená. Zložené listy bývajú väčšinou nepárnoperovité, ale niekedy chýba koncový lístok. Sú dlhé 20–50 cm a zložené najčastejšie z 15–19 kopijovitých až vajcovitých lístkov dlhých 6–11 cm s pílkovitým okrajom, ktoré sú na vrchnej strane lysé, na spodnej roztrúsene chlpaté. Dožíva sa okolo 250-350 rokov.

OPEĽOVACIE POMERY: jednodomý, čiastočne samoopelivý, vetrom opelivý, so samičími a samčími kvetmi rozkvitajúcimi na tom istom strome väčšinou s istým časovým prekryvom, ale prítomnosť geneticky odlišných jedincov (=semenáčov či odrôd) zvyšuje plodnosť. Samčie jahňady sú dlhé cca 8–14 cm a široké 1–1,5 cm. Samičie kvety sú v 2–5-početných koncových klasoch.

PLODNOSŤ: relatívne skorá, jednotlivo rastúce stromy môžu začať rodiť už vo veku 4-6 rokov, ale vyššie úrody treba očakávať až od 20-30 rokov veku, najvyššiu plodnosť dosahuje vo veku asi 30-130 rokov. Ak nevymrzne v kvete, plodí pravidelne, ale vyššie úrody máva nepravidelne, tak 2x za 5 rokov. 

PLODY: sú veľké (priemerne 3,5-8 cm aj s rubinou, 3-4 cm bez nej), guľovité. Rubina je veľmi silne, živične voňavá, pri dozrievaní černie, z toho je odvodený názov orecha. Rubina sa sama neotvára pri dozrievaní, treba ju ošúpať, aby sa orechy nekazili. Škrupina je veľmi tvrdá a hrubá. Skrýva živične aromatické a chutné, mastné jadro, ktoré sa nedá vylúskať vcelku kvôli množstvu pevných prepážok v plode. Priemerne obsahuje asi 14 % cukrov, 15 % bielkovín and 65 % tukov.

DOZRIEVANIE: v septembri a októbri, plody padajú čoskoro po opade listov.

VYUŽITIE: stromy sú dekoratívne a voňavé, vhodné do veľkých záhrad, parkov či inej mestskej zelene, aj do alejí či stromoradí. Koreňmi vylučujú juglon, ktorý inhibuje rast mnohých rastlín v okolí, najmä malvíc. Mladé semenáče sú použiteľné ako podpníky pre pre odrody orecha čierneho aj kráľovského. Kulinárne využitie: Nezrelé plody sa dajú nakladať podobne ako "svätojánske orechy" vlašské a využívať na jedenie aj likéry. Zrelé plody čerstvé alebo po usušení sú chutné a veľmi aromatické, hoci sa nedajú vylúskať vcelku či ako polovičky. Jedia sa priamo alebo sa nimi ochucujú koláče, zákusky, keksy či zmrzlina začerstva či v pečenej podobe. Po otvorení zo škrupinky v izbovej teplote rýchlo stuchnú. Podobne rýchlo na vzduchu a pri izbovej teplote stuchne výživný olej, ktorý treba skladovať v tme, chlade, bez prístupu vzduchu. Zo starších stromov sa šetrným navŕtaním na jar dá získať sladká miazga, ktorá má podobné kvality ako brezová či javorová a dá sa povariť na sirup. Liečivé využitie: kôra a listy majú čistiace účinky na pokožku, používajú sa proti herpesom a ekzémom. Pri vnútornom použití pôsobia proti zápche aj hnačke a proti črevným parazitom, ale príliš veľká dávka môže vyvolať vracanie. Nálev z listov znižuje krvný tlak. Kôra sa môže žuvať pri bolesti zubov a použiť ako obklad pri bolesti hlavy. Ako obklad pri zápaloch sa môže použiť aj rubina. Proti zápalom sa používa aj miazga. Technické využitie: má veľmi kvalitné, dekoratívne, tvrdé, ťažké, pevné, veľmi trvanlivé drevo s jemným zrnom. Veľmi dobre sa s ním pracuje, dobre glejuje a leskne sa po vyhladení. Používa sa na výrobu nábytku, dýh, lodí, rukovätí zbraní, v minulosti aj vrtúľ lietadiel. Z kôry, rubiny a listov sa dá získať hnedé farbivo aj bez použitia moridiel, s použitím moridiel aj šedé či čierne. Rubina obsahuje aj veľa tanínu, ktorý funguje ako stabilizátor farby. Dá sa z nej povarením získať aj žlté farbivo a aj kvalitné drevné uhlie využiteľné ako filter. Priečne narezané orechy s hrubými, pevnými a dekoratívnymi prepážkami sa používajú na výrobu bižutérie.

STANOVIŠTE: slnečné, chránené pred silným vetrom. Vo svojej domovine rastie na okraji lesov či pri vodných tokoch. Pôdu preferuje dobre odvodnenú, hlbokú, hlinitú, neutrálnu alebo mierne kyslú či mierne zásaditú, neznáša zamokrenú pôdu. Je vhodný do teplých, stredne teplých aj chladných polôh.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolný v dreve do -26 až -28,9 °C, na neskoré jarné mrazy v kvete je náchylný podobne či menej než orech vlašský, často raší a kvitne neskoršie. Je dobre odolný voči znečisteniu ovzdušia. Vrtivka orechová (Rhagoletis completa) ho napáda.

PŮVOD: Téměř celá Evropa, S Írán, S Turecko až po Kavkaz. Na Slovensku se vyskytuje v nížinách a pahorkatinách, v polohách od 200 do 800 mnm

RŮST: středně rychlý. Je to statný strom dorůstající výšky 10-25 metrů a šířky 20 m, někdy roste i jako keř. Vytváří hustou, mohutnou korunu, kůra je hladká, červenohnědá až tmavě šedá, borka světle až tmavě šedá, pruhovaná. Listy jsou svěže zelené, oválné, s dvojitě pilkovitým okrajem a výrazně vystupující žilnatinou. Na podzim se zbarvují do zlatožluta.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, opylovaný větrem. Kvete v dubnu a květnu, samčí květiny tvoří válcovité, visící, asi 3-6 cm dlouhé, volné jehnědy, samičí květiny tvoří jehnědy asi 5-15 cm dlouhé, vyrůstající ze smíšených pupenů na konci letorostů.

PLODNOST: pozdní (10-20 let od výsevu).

PLODY: vejčité oříšky dlouhé 5-9 mm, uložené na bázi trojlaločnatého křídla. Křídla jsou uspořádána do 10-12 cm dlouhých souplodí. Oříšek je nejprve zelený, po dozrání hnědý.

Dozrávání: v říjnu.

VYUŽITÍ: velmi dobře snášející řez a tvarování, je ideální na živý plot , ale krásně se vyjímá i jako solitér v parcích, zahradách či ve skupině v alejích a větrolamech . Hraje důležitou roli jako výplňová dřevina v dubinách – pomáhá u dubů vytvářet přímé průběžné kmeny. Opadem zlepšuje vlastnosti půdy. Jeho dřevo je velmi tvrdé, mechanicky pevné, těžké, využívalo se k výrobě nástrojů. Kůra v minulosti sloužila k barvení vlny. Listy lze použít externě do obvazu k hojení ran , zastavují krvácení.

Stanoviště: nenáročný na světelné podmínky, vyhovuje mu slunečné stanoviště, polostín i stín. Nenáročný i na půdu, nejlépe se mu daří na hlinité neutrální půdě, ale zvládne i vápenitou či mírně kyselou. Nemá rád jen vysloveně zamokřené půdy, velmi kyselou rašelinu.
ODOLNOST: mrazuodolný do -26 °C až -29 °C, dobře větruodolný , dobře zakořeněný snáší sucho či vyšší teploty .

PŮVOD: prastará dřevina Dálného východu, tzn. živá fosilie , patří mezi nahosemenné rostliny podobně jako jehličnaté dřeviny, je jediným druhem ve svém oddělení ginkorasty, třídě jinana. Do Evropy byl přivezen v r. 2010. 1727. V Japonsku a Číně považována za posvátný strom, symbolizující dlouhověkost, sílu, vytrvalost .

RŮST: růst je pomalý , vytváří strom dorůstající výšky 30m v případě samčích stromů, samičí jedinci jsou obvykle nižší s širokou korunou. Kůra je hladká, borka tmavě šedá, rozpukaná do nepravidelných plotének. Listy jsou 4-10 cm velké, vějířovité, dvoulaločné, opadavé, na podzim se zbarvují do jasnožluta.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v březnu až květnu, samčí květy tvoří žluté, jehňadovité šištice, samičí vyrůstají z paží listů na 3-4cm dlouhé stopce.

PLODNOST: pozdní, začíná po 20-30 letech , do plné plodnosti vstupuje asi ve 40 letech a může se udržet do 150 - 200 let (v Číně jsou i 500leté rodící stromy). Plodnost je různě vysoká a různě pravidelná v závislosti na kvalitách semenáče, vzdálenosti od opylovače a podmínkách prostředí. Ve své domovině může dospělý strom produkovat také 200-400 kg semen ročně.

PLODY: semeno obalené dužinatým šourkem, zpočátku zeleným, po dozrání žlutým, nepříjemně zapáchajícím. Semeno je jedlé v malém množství za syrova, ve velkém po tepelné úpravě - obvykle opečení, osmažení či uvaření.

Dozrávání: koncem léta, na podzim po opadnutí.

VYUŽITÍ: v Číně se ginko pěstuje ve velkém kvůli semenům , existuje minimálně 44 odrůd. Jinak je to krásná parková dřevina nebo strom do velkých zahrad. Listy podporují krevní oběh a mají tonizující efekt na mozek, paměť, periferní cévy, pomáhají při diagnózách jako tinnitus uší či glaukom očí. Obsahují gingkolidy, které inhibují alergické reakce, takže se používají při astmatu.

Stanoviště: dřevina je světlomilná , nenáročná na půdu.

ODOLNOST: odolná a adaptabilní dřevina , v dospělosti dobře snáší mrazy do -34,4 °C až -40 °C, odolává znečištění, zasolení půdy posypovou solí, vysokým teplotám, suchu, větru, škůdcům a chorobám.

Opadavý keř/ strom s hustou, nepravidelnou korunou dorůstající do 10-12m. Kvete v březnu až dubnu, jehnědy jsou elipsovité, samčí žluté, samičí zelenavé. Keř má rozsáhlý a dobře rozvinutý kořenový systém. Plod tvoří tobolka s chmýřím nažkou. Semínko dozrává v dubnu až květnu. Světlomilná, nenáročná na půdu. Dobře snáší i sušší období a výkyvy teplot. Na Slovensku se vyskytuje od nížin až do hor (do 1700 mnm). Často osidlová rubaniště, výmoly, okraje lesů. Významná pro včelaře i jako krajinotvorný prvek. Důležitou roli hraje při obnově země - je schopna tolerovat i znečištěné půdy a vázat těžké kovy.

PŮVOD: jedná se o hybrid s jedním z rodičů z druhu Buddleja davidii var. nanhoensis, který je původně endemický v provincii Kan-Su v Číně jako zakrslý. Tento kultivar byl vyšlechtěn v USA, Kalifornii, školkou Monrovia Nursery v roce 1984, vypěstován jako Mongo a prodáván pod názvem Nanho Blue.

RŮST: mírný, kompaktní, vzpřímený s převislými květenstvími. Jedná se o opadavý keř, dorůstající výšky 150–200 cm a šířky 100–150 cm. Listy jsou úzké, stříbřitě zelené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně samosprašný, hmyzem opylovaný, bohatě kvete od konce června do září drobnými modrofialovými květy s oranžovými kalichy ve velkých květenstvích dosahujících délky až 25–30 cm, kvete na letorostech.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, na rozdíl od některých jiných kultivarů není sterilní.

PLODY: hnědé tobolky dlouhé 5–10 mm, s množstvím velmi drobných, křídlovitých semínek.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.

VYUŽITÍ: celý keř je velmi dekorativní stříbřitě zelenými listy a záplavou květů po dlouhé období kvetení, takže je vhodný jako okrasný do menších i větších zahrad, na terasy, do parků. Jako nektarodárná rostlina láka velké množství opylovačů. Květenství lze také použít na řez do vázy.

STANOVIŠTĚ: slunné či polostín, toleruje širokou škálu půd od písčitých po jílovité, ale upřednostňuje dobře odvodněné půdy. Vhodná zejména do teplých a mírně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorná ve vyzrálém dřevě do asi −20 °C, v květu citlivá na mráz, v chladnějších oblastech doporučujeme v zimě chránit např. listím apod. Po zakořenění je dobře suchuvzdorná. Obvykle netrpí chorobami, zřídka škůdci jako mšice a roztoči.

PŮVOD: jihozápadní a jižní Evropa, dnes se vyskytuje v celém Středomoří, na ostrovech Tenerife a Gran Canaria, pěstuje se iv Severní Americe.

RŮST: pomalý. Je to stálozelený strom dorůstající ve své domovině do výšky 20 ma šířky 15m. Borka je velmi hrubá (až 13 cm), pórovitá, zvrásněná. Listy jsou proměnlivého tvaru, vejčité, dlouhé 3–7 cm, celokrajové nebo zubaté, na líci lesklé, na rubu hustě šedo chlupaté. Dožívá se i 500 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy na stejném stromě, větrem opelivý, dobře ho opylují i ​​duby jiných druhů.

PLODNOST: pozdní (ve věku 15-20 let), střídavá.

PLODY: žaludy (dlouhé 2-4,5 cm, široké 1-1,8 cm) umístěné v šedých, drsných číškách. Oplodí je holé, hladké a lesklé, hnědočervené barvy. Plody jsou hořké.

Dozrávání: v říjnu téhož roku (menší žaludy) a někdy i po 18 měsících od opylení (větší žaludy).

VYUŽITÍ: velmi dekorativní dřevina vhodná do parků a velkých zahrad v městských tepelných ostrovech . Ve Středomoří se od 25. roku z dubu opakovaně po 9-12 letech sbírá borka - korek , který má mnohočetné využití díky jeho jedinečným vlastnostem (pružnost, stlačitelnost, voděodolnost, tepelná, zvuková a elektrická izolace), nejčastěji na výrobu zátek, jako izolační materiál a podlahová krytina. Plody jsou jedlé jako mouka po odstranění hořkosti promýváním po vysušení a rozemletí či použitelné jako náhrada kávy po osmažení.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Snese širokou škálu půdu, ale upřednostňuje písečné, lehčí půdy. Vhodný do volné půdy do nejteplejších poloh měst a do přenosných velkých květináčů.

ODOLNOST: mrazuvzdorný jen asi do -10 °C, po zakořenění silně suchuvzdorný , ale snese i množství srážek (i 2400 mm ročně na SZ Portugalska), dobře snáší zasolení půdy posypovou solí.