Ovoce na sušení

PŮVOD: velmi stará odrůda, možná z Nizozemska, už k.o. 18. stol. rozšířena v Německu jako Große Prinzessin nebo Lauermanns Knorpelkirsche. Jméno Napoleonova získala ve Francii. Někteří pomologové ji ztotožňují s Büttnerovou červenou chrupavkou.

RŮST: v mládí bujný, v době plodnosti střední. Tvoří velké koruny, jejich tvar je polovzpřímený až rozložitý. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní jsou převislé.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizooplivá, kvete středně brzy až středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Burlat , Karešova , Kaštánka , Regina , Van, ale i Hedelfingenská , Troprichterova , Thurn Taxis (Schneiderova) , které ale mohou kvést později. Je nekompatibilní s odrůdami Lambert a Bing.

PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 7 g), tupě srdeční či kulaté, nepravidelné. Zadní strana je vypouklá, přední stlačená. Slupka je tenká až středně silná, lesklá, světle žlutá s červeným líčkem . Dužina je krémová až světle žlutá, tuhá, středně šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná , sladkokyselá, mírně nahořklá, velmi aromatická. Pec se středně dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, v 5. třešňovém týdnu, tedy během 1. poloviny července. Napadá ji vrtivka třešňová, bývá červivá. Na stromě se plody udrží až 3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a kompoty, ale také pro sušení a destiláty či džemy a marmelády. Plody jsou středně náchylné k otlakům.

STANOVISTE: sluneční. Preferuje středně těžké, hluboké půdy, v suchých půdách jsou plody drobnější, v příliš vlhkých jílovitých půdách může trpět klejotokem a moniliovou spálou ( Monilinia laxa ). Nejvíce jí vyhovují teplé a středně teplé polohy, kde dosahuje i nejlepší chuti, u kvalitní půdy může být i ve vyšších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná v květu. Náchylnější k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů, středně náchylná k monilii plodů a moniliové ložnici, zejména v příliš vlhkých půdách.

PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě z Nizozemska.

RŮST: slabší, s velmi brzkým nástupem do plodnosti. Tvoří širší, nepříliš velké, poměrně husté jehlanovité či kulovité koruny, větve jsou vzpřímené, plodonosný obrost je krátký.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy a dost dlouho , protože pozdě rozkvétá na jednoletém dřevě, sama je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Baumannova reneta , Bernské růžové, Coxova reneta , Charlamowski , Croncelské , Hammersteinovo , Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý , Oldenburgovo, Ontario , Parména zlatá zimní , Průsvitné letní .

PLODNOST: velmi raná, vysoká, téměř pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (115-150 g), kulovité, případně vejčité či válcovité s charakteristickým povrchovým kalichem . Slupka je nejprve hladká, suchá, zelenožlutá, později až mastná a lesklá, voskově lepkavá, zlatožlutá s výraznými rezavými lenticely . Dužina je tuhá, později křehká, žlutobílá, s ananasovou vůní, velmi šťavnatá . Chuť je sladkokyselá, kořeněná, silně aromatická, výborná .

Dozrávání: sklizeň od poloviny října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února. Plody velmi dobře drží na stromě, nepadají.

VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, sušení. Mastné plody se lehce špiní.

STANOVIŠTE: Teplé, dostatečně vlhké, propustné, úrodné, hlinité půdy. Nesnáší těžké, jílovité, mokré půdy, na kterých trpí rakovinou, ale ani příliš suché půdy, kde trpí padlím. Vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu. Málo náchylná k strupovitosti .

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda pěstovaná již v 18. století v Německu a Nizozemsku, rozšířená zejména v blízkosti dnešního Gdaňsku v historickém území Pomořanska, které se po 2. světové válce rozdělilo mezi Německo a Polsko.

RŮST: bujný, tvoří velkou, kulovitou, později rozložitou, širokou a hustou korunu. Dožívá se vysokého věku.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Baumannova reneta , Bernské růžové, Boikovo, Croncelské , Jonathan , Krasokvět žlutý , Ontario , Parména zlatá zimní , Signe Tillisch.

PLODNOST: raná až středně raná, (středně) pravidelná, střední až vysoká, ob rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, úhledné, s charakteristickými podélnými hranami , často se švem, střední velikosti. Slupka je jemná, hladká, lesklá, mastná, zelenožlutá, překrytá krvavou červení a někdy pruhováním, často s nádechem modravého osření . Dužina je nažloutlá, pod slupkou často narůžovělá, jemná, kyprá, šťavnatá a voňavá . Chuť je sladkokyselá, jemně kořeněná s malinovou příchutí , dobrá.

Dozrávání: sklizeň koncem září, konzumně dozrává hned po sklizni, vydrží do prosince, ale časem ztrácí chuť. Plody se špatně přepravují, snadno se otlačují.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, mošty, výrobu vína.

Stanoviště: sluneční, nenáročná odrůda na teplo a půdu, vhodná i do vyšších, horských poloh , vyhnout se jen příliš vlhkým polohám a mokrým půdám, či příliš suchým půdám, na kterých jsou plody malé.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, středně až výše odolná vůči padlí , středně vůči rakovině, středně až méně vůči strupovitosti.

PŮVOD: ČR, Holovousy, vyšlechtil ji pravděpodobně FJ z Leveneurů a Grünwallu ve 2. půl. 18. stol.

RŮST: zdravý bujný růst, později roste středně intenzivně, vytváří velké, rozložité až převislé koruny. Odrůda nevhodná pro nízké tvary.

OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač se střední dobou květu. Vhodné opylovače: Baumannova reneta, Ontario , Hammersteinovo , Matkino , Panenské české, Parména zlatá zimní, Wealthy.

PLODNOST: pozdější, každý 2.-3.rok vysoká.

PLODY: středně velké, kulovité, mírně zploštělé, s charakteristickým svalcem (“pupkem”) při stopce. Povrch lesklý, základní barva žlutá , víceméně překrytá temnou karmínovou červení , sluneční strana bývá temněji pruhovaná . Slupka je tuhá, dužina s malinovou vůní je někdy zcela bílá, jindy červenavá nebo žluto-zelenkavá, křehká, na vzduchu mírně hnědne; chuť výborná , sladká až mírně sladkokyselá.

DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň začátkem října, zralost říjen/listopad , vydrží do prosince, plody z vyšších poloh až do února.

VYUŽITÍ: výborná, chutná odrůda s výraznou malinovou vůní, vhodná pro přímý konzum, mošty .

STANOVIŠTE: živné půdy, spíše vyšší a vlhčí polohy, chráněné před větrem.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu, odolná vůči mrazu a rakovině , dobře vzdoruje vlnatce, málo trpí padlím, v uzavřených polohách je středně náchylná k strupovitosti. Někdy jí v létě předčasně opadávají listy a následně i plody.

PŮVOD: neznámý, velmi starý, pravděpodobně Anglie (King of Pippins) nebo Francie (La reine des reinettes) ve 13. století, možná s normandskými dobyvateli z Francie do Anglie.

RŮST: v mládí bujný, po 25. roce kvůli bohatým úrodám zpomaluje až ustává - odrůda rychlého vývoje . Tvoří krásně rovné kmeny. Koruna je úzká, vysoká, nejprve jehlanovitá, později vysokokulovitá, vytváří jen krátký bohatě rozvětvený plodonosný obrost. Potřebuje kvalitní výchovný řez, aby nezababčila a udržovací a zmlazovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy a dlouho , je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Baumannova reneta , Coxova reneta , Krasokvět žlutý , Gdaňský hranáč , Landsberská reneta , Ontario , Charlamowski , Zuccalmagliova reneta , Boikovo, Croncelské , Průsvitné letní .

PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká , střídavá.

PLODY: středně velké (80-170 g), úhledné, kuželovité až kulovité. Slupka je sytě žlutá, zlatožlutá až oranžová, karmínově pruhovaná. Dužina je žlutobílá, tuhá, šťavnatá, na vzduchu hnědne, je výborné, sladkokyselé, kořeněné, aromatické, renetovité chuti .

DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září a v 1. půl. října, konzumně dozrává na přelomu října a listopadu, skladovatelná je do února, Max. března.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro sušení , výrobu vína či moštování; dobře snáší přepravu.

Stanoviště: slunečné, půdy hlubší, přiměřeně vlhké, výživné , v suchých jsou plody drobné, v příliš vlhkých trpí rakovinou. Polohy libovolné, s výjimkou drsných, mrazových a uzavřených.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v květech, středně ve dřevě, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině; v suchých oblastech jsou plody náchylné k napadení zavíječem jablečným a vlnačkou krvavou.

PŮVOD: krajový velkoplodý genotyp z úpatí Považského Inovce.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá mohutného, ​​velmi dlouhověkého stromu do výšky 15-30 metrů a dožívá se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené ze 6-10 párů jednotlivých lístků se zoubkovitým okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samoopélivá , hmyzem opělivá. Kvete v květnu až červnu a květiny jsou oboupohlavní, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: velké, kulovitého až kónického tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20-50% slupky. Dužina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, aromatická .

Dozrávání: během září . Při uskladnění hniliče velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné pro přímý konzum a pro výrobu povidla, kompotů a velmi jemné a kvalitní kořalky - oskorušovice, k sušení (a umleté ​​na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím obtížím.

Stanoviště: teplé a slunečné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva.

ODOLNOST: silně mrazuodolná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů ( Venturia inaequalis ). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím .

PŮVOD: Kanada, Britská Kolumbie, Vancouver, Pacific Agriculture Research Center. 1980 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Nootka x Glen Prosen, přičemž odrůda Glen Prosen pochází z křížení odrůdy Cumberland, tedy ostružiny západní ( R. occidentalis ). Na trh uvedena v r. 1989. "Tulameen" znamená v jazyce původních Indiánů z Britské Kolumbie "červená země" a je také jménem řeky tudy tekoucí.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, výhony dorůstají do střední výšky 1,5-1,8 m, hustě větvené, jsou jemně otrněné, zejména ve spodní části. Středně silně odnožuje. Doporučujeme pěstovat v řadách se vzdáleností rostlin 50 cm a meziřadovou vzdáleností asi 180 cm s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a zamulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února/začátkem března pravidelný řez odrozeného dřeva.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete v květnu a červnu.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, průměrně 1,37-1,5 kg na rostlinu a 8,143 t/ha.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 24,7 mm x 20,3 mm, 2,68-5,38 g) kuželovité, pevné, silně lesklé, zářivě červené. Jsou středně šťavnaté. Chuť je výborná, aromatická a sladká s dobrým poměrem cukrů a kyselin (průměrně 5,32:1).

Dozrávání: je to jednou rodící odrůda, zrání pozdní, velmi dlouhé , o 2 týdny déle než u většiny jednou rodících odrůd (průměrně 50 dní). U nás dozrává od začátku července do poloviny srpna. Plody se dobře oddělují od květního lůžka.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale také pro univerzální zpracování a mražení. Dobře snášejí přepravu i krátkodobé skladování v chladírně.

Stanoviště: slunečné, s humusovitou, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: je středně mrazuodolná. Je silně odolná vůči padlí ( Sphaerotheca humuli ), odolnější vůči verticiliovému vadnutí ( Verticillium spp. ) a fytoftóře ( Phytophthora spp. ), středně odolná vůči plísni šedé ( Botrytis cinerea ), středně až méně odol Fusarium avenaceum či Didymella applanata .

PŮVOD: Francie, Versailles, vypěstoval ji M. Bertin, stará odrůda rozšiřovaná od r. 2010. 1850.

RŮST: středně bujný, tvar keře je kulovitý. Výhony se silně rozvětvují. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete brzy.

PLODNOST: středně vysoká až nižší, plodí na dvouletém dřevě.

PLODY: třásně jsou středně dlouhé až dlouhé (průměrně 7,5 cm), řídké, se 14-18 bobulemi. Bobule jsou kulaté až zploštělé, menší až středně velké (průměrně 0,25 g, 7,3 mm, někdy i 10 mm), slupka je světle žlutá , průsvitná, s prosvítajícími hnědými semeny a světlými cévními svazky, chuť je sladkokyselá, aromatická . Obsahuje mnoho vitamínu C v rámci rybízu.

Dozrávání: středně časné, 2. týden července. Snadno se sklízí.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu vína či džemů a želé.

Stanoviště: slunečné až polostín, nejvíce se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstitelských oblastí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , méně v květních poupatách, silně odolná vůči antraknóze ( Drepanopeziza ribis ), středně až silně vůči americkému padlí angreštu ( Sphaerotheca mors uvae ) a plísni šedé ( Botrytis cinerea ) ).

PŮVOD: pravděpodobně Itálie, stará odrůda, existuje mnoho jejích typů.

RŮST: v mládí středně bujný, vzpřímený až polovzpřímený, později mírný, tvoří středně velké, kulovité, hustší, později převislé, deštníkovité.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá , kvete středně brzy až pozdě , je dobrým opylovačem.

PLODNOST: středně raná, maximálně středně vysoká kvůli červivosti, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 28-31 g), oválné, k oběma koncům zúžené, nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, pod světle modrým osříněním fialovomodrá až tmavomodrá , místy rezavá, v plné zralosti se dá stáhnout z plodu, je nakyslá. Dužina je žlutozelená až zlatožlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nasládlá, aromatická, výborná . Pec se velmi dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných a vlhčích půdách. Je vhodná jen do teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, květiny kvetou pozdě , tak lépe unikají pozdním jarním mrazem. Napadají je silnější obalovač švestkový ( Cydia funebrana ) a pilařka švestková ( Hoplocampa minuta ), takže často bývá červivá. Je náchylnější na šarku. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a trpí moniliózou ( Monilinia spp. ).

PŮVOD: Maďarsko, okolí města Nagykőrösi, odtud se před 2. světovou válkou rozšířila k nám.

RŮST: v mládí bujný, v období plodnosti středně bujný. Tvoří větší, vysokokulovité až vysokopyramidální koruny, později až převislé.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až středně pozdě. Vhodné opylovače: višně Fanal , Morela pozdní , Vackova , třešeň Thurn Taxis (Schneiderova) . V době květu potřebuje teplé počasí, je náročná na opylení.

PLODNOST: středně raná, střední až nižší, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 6-7 g), kulovité. Slupka je tenká, lesklá, tmavě červená se světlejšími tečkami, je to kyselka . Dužina je světle červená, měkká, jemná, šťavnatá, šťáva barví středně. Chuť je kyselkavá, nasládlá, mírně natrpklá, v plné zralosti příjemně aromatická a kořeněná, výborná . Pecka se dobře odděluje od dužniny. Po oddělení plodu od stopky z něj nevytéká šťáva.

Dozrávání: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, obyčejně kolem poloviny července. Je vhodná pro mechanizovaný sběr, dobře se přepravuje i skladuje.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.

Stanoviště: slunečné, teplé, není náročná na půdu, ale nejlépe jí vyhovují hlinitopísčité, propustné půdy s dostatkem vláhy. V suchých půdách jsou plody drobnější. Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a vůči monilióze . Napadá ji vrtivka třešňová, tedy bývá červivá.

PŮVOD: původ této konkrétní odrůdy je neznámý, druh kustovnice čínská pochází z Číny, zejména z oblastí Ning-sia az Cchajdamské pánve.

RŮST: bujný. Je to opadavý listnatý keř s převislými větvemi, dorůstající výšky 2–2,5m.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá. Kvete od června do září hvězdicovitými oboupohlavnými fialovobílými květy.

PLODNOST: raná (již od 2.-3. roku po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: malé, vejčité oranžovožluté až zlatožluté , poloprůsvitné, lesklé bobule. Mají osvěžující, ovocnou, nasládlou chuť bez hořkosti a hodně šťávy . Jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), minerály, polysacharidy, karotenoidy, flavonoidy a antioxidanty s prokázanými zdravotními účinky (imunomodulačními, antioxidačními, protizánětlivými).

Dozrávání: od srpna do poloviny října.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, výrobu džemů, džusů či sirupů . Používá se jako doplněk výživy a v tradiční čínské medicíně , ale také na základě moderních výzkumů kvůli podpoře imunity, antioxidačnímu efektu, ochraně zraku a jater , ke snížení hladiny cukru, snížení deprese, úzkosti a na podporu zdravého spánku a na celkovou podporu organismu.

Stanoviště: slunečné, s dobře propustnou, mírně kyselou až neutrální půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pěstování.

ODOLNOST: je mrazuodolná do přibližně -20 °C až -23 °C, po zakořenění je dobře odolná vůči suchu a má relativně dobrou odolnost proti běžným chorobám a škůdcům, potrápit ji může akorát padlí. Prevencí je udržování dostatečně vzdušné koruny pomocí řezu a hnojení kompostem, ne hnojivem příliš bohatým na dusík jako je málo rozložený hnůj.

PŮVOD: Slovensko, šlechtitelská stanice Veselé u Piešťanů, pracoviště Borovce v r. 1964 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Julskij a Maďarská, registrována byla v r. 1964. 1991, udržovatelem jsou ŠVS Veselé u Piešťanů a SEVA-FLORA Valtice.

RŮST: středně bujný, koruna je vznosná, široce rozložitá, středně hustá až hustší s množstvím krátkého plodonosného obrůstku. Letorosty jsou středně dlouhé, červenohnědé s menším množstvím lenticel.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete pozdě.

PLODNOST: vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 40-50 g, 49 mm), oválné, středně dobře tvarově a velikostně vyrovnané, téměř souměrné, s hlubokým a širokým břišním švem. Slupka je středně pevná, žlutá s tmavším červeným, pruhovaným nebo tečkovaným líčkem. Dužina je měkká, rozplývavá, oranžová, středně šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá až kyselejší (obsah cukrů průměrně 10,65 g/100 g, kyselin 1,36 g/100 g). Pecka je středně dobře odlučitelná od dužiny.

Dozrávání: pozdní, asi 2 týdny po odrůdě Velkopavlovická, tedy během 1.-2. týdne srpna.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i všestrané zpracování, ale zejména pro džemy. Dobře snášejí přepravu.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Je středně náročná na stanoviště. Dá se pěstovat ve všech oblastech vhodných pro meruňky, v těch vyšších na chráněných stanovištích.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květních poupatách. Je středně až silně odolná vůči moniliové ložnici ( Monilinia laxa ), silně odolná vůči moniliové hnilobě plodů ( Monilinia fructigena ). Je spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Švédsko, Balsgård Fruit Breeding Institute, vyšlechtěná v roce 1952 jako kříženec odrůd Carska x Ruth Gerstetter, poprvé popsaná v r. 1952; 1972

RŮST: středně bujný až bujný, s polovzpřímenou, hustší korunou.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, někdy mírně střídavá.

PLODY: středně velké až větší, eliptické, nesouměrné. Slupka je osříněná, pod osříněním tmavě modrá, zastíněná strana světlejší. Dužina je žlutozelená, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je kyselá sladká až sladká, průměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá. Pec je velmi dobře odlučitelná od dužniny. Je to pološvestka .

Dozrávání: je velmi rané , je to jedna z nejranějších odrůd, dozrává přibližně 58 dní před odrůdou Bystrická, tedy v 1. a 2. dekádě července , dozrává velmi postupně po dobu asi 2 týdnů.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také všestranné zpracování, zejména na koláče. Plody nesnesou delší přepravu.

Stanoviště: slunečné, s úrodnou půdou, dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro švestky.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je středně tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: USA, Minnesotta, Excelsior, vyšlechtil ji v roce. 1869 PM Gideon jako semenáč odrůdy Cherry Crab.

RŮST: v mládí bujný, později slabší až ustává a potřebuje zmlazení. Tvoří nejprve úzce pyramidální, později vysoce kulovité až převislé koruny. Větve nasazuje v ostrém úhlu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem, část plodů tvoří i partenokarpicky. Vhodné opylovače: Akerö, Antonovka, Charlamowski, Cortland, Cox Pomona, Croncelské, Golden Delicious, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Malinové holovouské, Mclntosh, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Red Delicious. Neopeluje ji dobře Matčino.

PLODNOST: raná (4-6 let po výsadbě), vysoká, zpočátku pravidelná, později má sklony rodit střídavě, je třeba pomoci vhodným řezem v rok předpokládané vysoké plodnosti.

PLODY: středně velké až velké (specificky lehké, tedy průměrně 135 g, ale i 200 g), kulovité až ploše kulovité, tvarově dost pravidelné. Slupka je hladká, lesklá, pevná, jemně osříněná, nejdříve zelenožlutá, později žlutá, překrytá z větší části charakteristickým krásným karmínově červeným, pruhovaným líčkem, voní . Dužina je žlutobílá, pod slupkou či i uprostřed mramorově narůžovělá, jemná, měkká velmi šťavnatá a na vzduchu jen nepatrně hnědne. Chuť je sladkokyselá, s malinovou vůní a příchutí, velmi dobrá , připomíná chuť Malinového holovouského.

Dozrávání: sklizeň přibližně v polovině září, konzumně dozrávají začátkem října, vydrží uskladněné až do Vánoc, ale zejména z vyšších poloh, nejlepší chuť mívají v listopadu. Čas sklizně je třeba dobře vystihnout, při zpoždění se plody hromadně opadávají.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro moštování a sušení.

STANOVISTE: sluneční, chráněné před větrem . Na polohu ani půdu není moc náročná, ale měla by být dostatečně vlhká. V suchých a teplých polohách sice dobře plodí a plody se pěkně vybarvují, ale hodně opadávají, bývají červivé. Vhodná zejména do středně teplých a chladnějších oblastí, kde se například už nedaří odrůdě James Grieve. Zvládá dobře i mrazové kotliny .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu . Je silně odolná vůči padlí , středně až výše odolná vůči strupovitosti . Více ji v suchých, teplých oblastech napadá obalovač jablečný ( Cydia pomonella ).

PŮVOD: ČR, na Prostějovsku vybrán jako mrazuodolnější klon Brown Turkey a namnožen v roce 2016.

RŮST: bujný po zakořenění, dorůstá výšky 3-5m.

OPELOVACÍ POMĚRY: je partenokarpický, nepotřebuje opylení.

PLODNOST: vysoká v případě dobrého přezimování a dostatečně slunečného a teplého místa.

PLODY: středně velké až velké (40-100 g), zelenohnědé , cibulovité plody s růžovou až červenou dužninou, velmi sladké .

Dozrávání: ve dvou vlnách, nejdříve břeba na loňských výhonech v červenci až srpnu a poté hlavní úroda na letorostech v srpnu až říjnu.

VYUŽITÍ: plody pro přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy lze také využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě polité sirupem z fíkových listů.

Stanoviště: sluneční, teplé, chráněné před větrem, nejlépe z jižní či jiné strany domu či nějaké zdi. Půda lehká , na humus bohatá a dobře odvodněná .

ODOLNOST: na fíkovník silně mrazuodolný, alespoň do -17 °C, možná i více.

PŮVOD: USA

RŮST: bujný růst, koruna středně velká, kulovitá až jehlanovitá, hustá, s mírně svislými větvemi.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opělivá, kvete středně brzy, výborně opyluje mnohé jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Baumannova , Coxova reneta , Croncelská, Parména zlatá zimní , Landsberská reneta , Kalvil bílý zimní , Ušlechtilé žluté, Ontario .

PLODNOST: raná, každý 2. nebo 3. rok velmi vysoká.

PLODY: středně velké až velké plody kavilového tvaru. Slupka je mírně drsná, sušší, žluto-zelená až žlutá , osříněná, někdy s červeným nádechem na sluneční straně, s nápadnými hnědými tečkami. Dužina jemná, kyprá , voňavá, šťavnatá , bělavožlutá, na řezu málo hnědne. Chuť kořeněná, aromatická , sladkokyselá, připomínající chuť duly .

DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, zralost koncem listopadu a začátkem prosince, skladovatelnosti do dubna.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba džemů, vína, skladování.

Stanoviště: hluboké, živné půdy, bohaté na vápno; v hubenějších půdách nutný dostatek vláhy a občasné přihnojení.

ODOLNOST: dost odolná vůči mrazu ; na studených, nepropustných půdách podléhá rakovině, ve vlhkém prostředí je málo odolná vůči strupovitosti, v suchém prostředí trpí padlí; je náchylná ke skvrnitosti plodů.