Ovoce na sušení

PŮVOD: Francie, v Oullins u Lyonu ji ve své školce jako náhodný semenáč vzpírající se zaštípání objevil v roce 1822 M. Jaboulay. Nazývá se také Jaboulay nebo Oliva či Ramon Oliva.

RŮST: středně bujný až velmi bujný (i na mahalebce), vytváří mohutnou, přitom však řídkou korunu, rozložitou , neuspořádanou, větve jsou vodorovně rozloženy, později ovisnou. Kvůli tvaru koruny se moc nehodí do stromořadí a alejí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Napoleonova , Karešova , Kaštánka , Rychlice německá, Hedelfingenská , Büttnerova, Kassinova raná, Srdcovka přeúrodná.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku. Typicky

vyhholuje a plodí na konci větví.
PLODY: velké (průměrně 6 g), tuposrdcovitého nebo kulatého tvaru, slupka velmi lesklá, tmavě červené barvy. Dužina je v časné zralosti tužší, později měkká (polochrupka), červená, protkaná bledými žilkami, velmi šťavnatá s červenou, bledě barvicí šťávou. Chuť výborná , sladkokyselá až sladká, příjemně vínovastá, středně aromatická. Pecka je velká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Je to asi nejranější velkoplodá odrůda ze starých odrůd třešní.

Dozrávání: rané, ve 2.-3. třešňovém týdnu, zároveň s Karešovou a Kaštánkou, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá . Pro přepravu a krátkodobé skladování je třeba ji obrat ještě před plnou zralostí, když se ještě tolik neotlačuje.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale také pro kompoty a další zpracování.

Stanoviště: slunečné, daří se jí v teplých i středně teplých oblastech, na půdu není náročná.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu. Náchylnější k praskání plodů během déletrvajících dešťů. Je málo náchylná k monilióze, ale ve vyšších polohách jí trpí více.

PŮVOD: Nizozemsko, půl. 19. století.

RŮST: na začátku bujný růst, koruna mohutná, široce rozložitá.

OPELOVACÍ POMĚRY: špatný opylovač, triploid. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Baumannova reneta , Bernské růžové, Bismarkovo, Boikovo, Coxova reneta , Dukát, Gdaňský hranáč , Hammersteinovo , Charlamowski , James Grieve , Jonathan, Krasokvět žlutý , Landsberská reneta , Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Wealthy, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové .

PLODNOST: pozdější, po 5. roce, většinou bohatá, střídavá.

PLODY: velké, ploše kulovité i vysoce kulovité, tvarově nevyrovnané, těžké. Slupka pevná, pružná, kožovitá , základní barva zelená , krycí červená asi jen na 1/4 plodu, s rezavými lenticemi, které splývají, ve vyšších polohách vytvářejí souvislé plochy. Dužina nažloutlá, hutná, šťavnatá , chuť renetová , nakyslá, dostatečně sladká.

Dozrávání: sklizeň září až říjen, čím déle ponecháno na stromě, tím jsou chutnější a trvanlivější. Zralost listopad až polovina prosince. Skladovatelnost leden až červen.

VYUŽITÍ: přímý konzum, kuchyňské zpracování, sušení, výroba vína.

Stanoviště: sluneční, chráněné, i vyšší , ale ne drsné. Výživné, hluboké , dostatečně vlhké půdy.

ODOLNOST: méně náchylná na strupovitost, středně náchylná na padlí. Málo mrazuodolná. Nesnáší sucho. Citlivá k proliferaci.

PŮVOD: Francie, Seine-et-Oise, Arboretum de Segrez nedaleko Paříže, objevil jej Pierre Alphonse Martin Lavallée v roce 1870 – mezidruhový kříženec mateřského druhu hlohu mexického (Crataegus mexicana syn. C. stipulacea) a otcovského druhu hlohu pozdního (C. calpodendron). Správně by se měl podle objevitele nazývat hloh Lavalléeův (podle latinského Crataegus × lavalleei), ale v češtině se běžně používá název hloh Lavallův (Crataegus × lavallei).

RŮST: vzpřímený, umírněný, dorůstá do výšky 3–9 m a šířky 3–7,5 m, vytváří oválnou až kulovitou, kompaktní korunu. Větve jsou méně trnité než u jiných druhů hlohu, s trny dlouhými do 5 cm. Oválné, nepravidelně zubaté listy jsou kožovité, tmavozelené, na podzim se zbarvují do bronzova až vínově červené a zůstávají velmi dlouho na stromě, plody ještě déle.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylován hmyzem, s oboupohlavními květy uspořádanými v chocholících, které kvetou u nás v květnu až červnu.

PLODNOST: velmi raná, pravidelná, středně vysoká až vysoká. Výchovným řezem je vhodné oddálit vstup do plodnosti, aby strom nejprve rostl.

PLODY: na hloh středně velké (průměrně 16–20 mm), eliptické, oranžovočervené, pevné. Dužnina je polotuhá, šťavnatější, méně moučnatá než u našeho hlohu jednosemenného. Obsahuje asi 4 semena, která jsou seskupena tak, že připomínají pecku. Chuťově se výrazně liší – chybí typická hořkost našich hlohů, převládá sladkokyselá chuť velmi připomínající šípky, zejména později během zimy.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozvolné – v teplých oblastech začínají plody dozrávat zhruba v polovině září a vydrží na stromě velmi dlouho až do zimy, v některých letech dokonce až do začátku února, aniž by opadávaly. Pouze při náhlých změnách vlhkosti půdy může část z nich popraskat. Plody neměknou ani působením mrazu. Konzumně zralé jsou ihned po utržení ze stromu a v chladu vydrží asi týden až dva.

VYUŽITÍ: strom vhodný do parků, menších i větších zahrad, ale také do mezí, větrolamů a živých plotů, je velmi dekorativní po celý rok: bez listí stříbřitě zbarvenou borkou, v době vegetace tmavozelenými zdravými listy a bílými květenstvími, i později chocholíky zrajících plodů, které na stromě vydrží až do zimy. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci samotné nebo jako atraktivní ozdoba dezertů, k výrobě džemů, přesnídávek, pyré či k sušení do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy – čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo mírně polostinné, ideálně teplé a prosluněné místo, aby stihlo dozrát co nejvíce plodů. Není náročný na půdu, preferuje dobře propustnou, ale snese i jílovitou. Nejlépe se mu daří v teplých a středně teplých oblastech.

ODOLNOST: mrazuvzdorný ve dřevě do asi –25 °C, kvete pozdě a květy jsou dobře mrazuvzdorné, nebývají poškozovány pozdními jarními mrazíky. Po zakořenění je suchovzdorný, ale snese i dočasné zamokření půdy, větrné lokality i znečištěné ovzduší. Na rozdíl od jiných hlohů netrpí bakteriální spálou ani rzí (Gymnosporangium globosum).

PŮVOD: ČR, okolí obce Němčičky na Znojemsku, kde byla začátkem 20. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: růst nejprve bujný, později slabší. Vytváří středně husté, velké pyramidální, polovzpřímené koruny se silnými hlavními větvemi, které se neskloní.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Napoleonova , Hedelfingenská , Van, Troprichterova .

PLODNOST: raná, vysoká, skoro pravidelná, někdy mírně střídavá.

PLODY: středně velké až velké srdečního tvaru (5,5-7 g), slupka je lesklá, hladká, tmavě červená se světlými tečkami a čárkami, dužina je tuhá, světle červená, žilkovaná, velmi šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť je velmi dobrá , poměrně aromatická, jemně kořeněná, kyselkavě sladká až sladká. Pecka je středně velká až velká a dobře se odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, dozrává ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum a výrobu kompotů či další zpracování. Dobře snáší přepravu.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Odrůda vhodná i do sušších oblastí, ale preferuje hlubší, propustné a přiměřeně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: ve dřevě dobře mrazuodolná , v květu středně až níže. Vůči praskání plodů při deštích je středně odolná, podobně i vůči monilióze.

PŮVOD: Francie, v Charmes v departementu Rhône jej kolem roku 1895 vybral jako náhodný semenáč školkař Sandrin, proto se zvykne jmenovat i (Bigarreau) Sandrin, či Souvenir des Charmes. O její rozšíření se však nejvíce zasloužila školka Moreau ve Villefranche-sur-Saône od roku 1909.

RŮST: bujný, koruna je středně velká, rozložitá, kosterní větve rostou šikmo, boční více vodorovně.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Napoleonova , Kassinova raná, Van, Marmotte. Nekompatibilní s odrůdou Burlat.

PLODNOST: raná až středně raná, podprůměrná až středně vysoká, nepravidelná v horších oblastech, kde vymrzají květiny.

PLODY: středně velké až velké (5,8-7 g), kulovitého či široce srdečního, zhrboleného tvaru. Slupka je lesklá, tmavě červená. Dužina je (středně) pevná, hustá, tmavě červená, šťavnatá, šťáva barví středně až silně. Chuť je sladkokyselkavá a příjemně kořeněná, velmi dobrá až výborná . Pecka je středně velká až velká.

Dozrávání: rané, v prvních dnech 2. třešňového týdne, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá .

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i zpracování. Hůře se sklízí kvůli krátkým stopkám. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: slunečné, nejlépe s dobře propustnou, úrodnou, dostatečně vlhkou, ale ne mokrou půdou v teplých a středně teplých polohách méně ohrožených pozdními jarními mrazy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, slabší v květu. Dobře až středně odolná vůči praskání plodů během dešťů, středně náchylná na moniliózu a klejotok.

PŮVOD: Francie, Dreux, vybral ji v roce. 1884 zahradník William Fourcine jako semenáč neznámého původu. V roce. 1889 byla poprvé popsána ve francouzském zahrádkářském časopise.

RŮST: růst středně bujný, později slabší, koruna je menší, široce jehlanovitá, plodonosné dřevo kratší a husté, větve se pod váhou úrod ohýbají a rozkládají.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Clappova máslovka , Dekanka Robertova , Drouardova , Hardyho máslovka , Charneuská , Červencová, Konference , Křivice, Lectierova , Madame Verté , Mechelenská , Solanka , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: raná (5.-6. rok po výsadbě), pravidelná, vysoká až velmi vysoká.

PLODY: středně velké (průměrně 180 g), podlouhlého, hruškovitého, zaobleného, ​​pravidelného tvaru. Slupka je drsná, hrubá, tuhá, polomatná, barva zelenožlutá až žlutá, s rezavými lenticemi a rezavým mramorováním při kalichu a stopce. Dužina je bílá, jemná, šťavnatá . Chuť z dobrých poloh je příjemně sladká, kořeněná, jen mírně nakyslá .

Dozrávání: sběr koncem října, konzumně dozrává v prosinci , vydrží do února, v chladírnách i 6 měsíců.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum a pro výrobu džemů, moštů, kompotů či sušení. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: sluneční, teplé, ideální jsou úrodné, topné půdy s dostatkem vláhy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí , v drsnějších polohách ovoce zcela nedozrává.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , středně až slabší v květu, středně až výše odolná vůči strupovitosti , odolná vůči monilióze a rakovině , nebývá napadána škůdci. V deštivém létě mohou plody praskat.

PŮVOD: Belgie, Leuven, vyšlechtil ji v roce. 1800 van Mons, který jí dal jméno po majiteli velkého zahradnictví v Bollweileru v Horním Alsasku.

RŮST: bujný v mládí, později slabší, dospělé stromy tvoří nejprve vyšší, později širší polokulovité, silně rozvětvené, nepravidelné koruny. Vyžaduje kvalitní výchovný řez, později zmlazování k udržení velikosti plodů.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Boikovo, Croncelské , Gdaňský hranáč , Charlamowski , Krasokvět žlutý , Landsberská reneta , Malinové holovouské , Oldenburgovo, Ontario , Parména zlatá zimní , Průsvitné letní , mramorované , Zuccalmagliova reneta .

PLODNOST: raná, velmi vysoká , střídavá, ob rok vždy vyšší.

PLODY: mírně zploštělé, velikostí velmi proměnlivé, menší, střední až velké (průměrně 140-200 g), ke kalichu někdy mírně zúžené, někdy mírně hranaté, nesouměrné. Slupka je ve zralosti žlutá, krytá karmínovou nebo krvavou červení , pruhovaná, s bělavými lenticely. Dužina je žlutobílá, středně šťavnatá, tuhá, tlustší, po dozrání křehká, chuť dobrá, sladkokyselá, jemně kořeněná. Na vzduchu dužina téměř nehnědne.

Dozrávání: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v prosinci, vydrží do března až dubna. Plody při skladování nevadnou.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, kuchyňské zpracování (pečení atd.), výrobu vína, velmi dobře snáší přepravu.

Stanoviště: sluneční, úrodné přiměřeně vlhké půdy, nesnáší příliš vlhké ani příliš suché půdy. Vhodná do nižších i vyšších poloh, ale chráněných před mrazem, nikoli uzavřených. Vhodná do zahrad, sadů.

ODOLNOST: v květu středně mrazuodolná , ve dřevě slabě, silně odolná vůči padlí , méně vůči strupovitosti a vlnačce krvavé.

PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě Francie, Metz v Lotrinsku.

RŮST: bujný růst, vytváří mohutnou korunu, která je široce rozložitá, mírně převislá.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Baumannova reneta , Boikovo, Coxova reneta , Croncelská , Parména zlatá zimní , Průsvitné letní .

PLODNOST: raná a vysoká.

PLODY: středně velké plody, tvar kulovitý, případně i vyšší nebo zploštělý, většinou nenápadně pětihranný. Slupka je zelená , pokrytá hnědou "rez" , ve které jsou bělavé lenticely, bez líčka, hrubá. Dužina je bílá, nazelenalá, velmi jemná , kyprá a šťavnatá , výborné sladkokyselé chuti s kořeněnou příchutí .

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň: koncem září, konzumní zralost: říjen-leden až březen, pokud je dobře uskladněna. Plody předčasně padají ve větru.

VYUŽITÍ: přímý konzum a kuchyňské využití, sušení, výroba vína a povidla.

Stanoviště: slunečné, není náročná na kvalitu půdy, ale nemá ráda mokré, těžké, jílovité, ani příliš suché, hodí se do vyšších poloh.

ODOLNOST: dobrá mrazuodolnost . V mokrých půdách je náchylná k rakovině, v příliš suchých předčasně padají plody, náchylná k chrastavitosti v uzavřených polohách, málo náchylná k padlí v suchých půdách.

PŮVOD: USA, Wisconsin, Elm Grove, muchovník velkokvětý ( Amelanchier x grandiflora), tedy přirozeně se vyskytující kříženec mezi muchovníkem stromovitým ( A. arborea ) a muchovníkem hladkým ( A. laevis ). Na trh jej uvedl v r. 2010. 1983 Tom Watson ze školky Christom Farms Nursery, z Cambridge ve Wisconsinu.

RŮST: bujný, vzpřímený, v dospělosti dosahuje výšky 6-7,5 ma šířky 4,5-6 m, tvoří jeden kmen či vícekmen s elegantně se široce rozvětvujícími větvemi. Listy jsou tlusté, dlouhé 7 cm a široké 4 cm se zuby 2 cm hlubokými, které se brzy na podzim zabarvují do žárově červené až tmavě oranžové barvy a dlouho zdobí strom.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý, hmyzem opelivý, kvete středně brzy velkým množstvím velkých bílých dekorativních květů (o průměru 2 cm), které jsou v poupatách výrazně žluté.

PLODNOST: středně vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 8x9 mm), kulaté, tmavěmodropurpurové. Chuťově méně výrazné než jiné odrůdy.

Dozrávání: středně časné, ve druhé polovině června.

VYUŽITÍ: keř či strom je velmi dekorativní celoročně , zejména velkými bílými květy na jaře a zářivě červeně zbarvenými listy dlouho během podzimu. Je vhodný do vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné pro přímý konzum, výrobu džemů, šťáv, pečení, mrazení. Obsahují spoustu pektinu, dobře želírují.

STANOVISTE: je vysoce přizpůsobivý , má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunečné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně mrazuodolný i v květu.

PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v půl. 19. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátně dlouhověké stromy , vysoké rozložité a mohutně větvené koruny nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopélivá odrůda, kvete pozdě , je velmi dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Napoleonova, Karešova, Troprichterova , Granát, Germersdorfská , Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia , Velká černá chrupavka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň , Ostheimská višeň . Tyto odrůdy také sama vhodně opyluje.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé . Dužina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá , šťáva barví středně. Chuť je nakysladká, aromatická, mírně nahořklá, kořeněná, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtevkou třešňovou zhořkne.

Dozrávání: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Jelikož dozrává pozdě, napadá ji vrtivka třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum i všestranné zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.

STANOVISTE: sluneční. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a padají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh .

ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná , ale květiny jsou náchylné na pozdní mrazíky, plody při trvalých deštích praskají. Vůči monilíové ložnici je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtivkou třešňovou.

PŮVOD: Francie, 2. půl. 19. st.

RŮST: střední růst, vytváří v mládí jehlanovitou korunu, která je u starých stromů převislá. Listy jsou na podzim nádherně zbarveny do oranžovo-červena.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Vhodné opylovače: Drouardova , Hardyho máslovka , Guyotova , Lectierova . Dobrý opylovač.

PLODNOST: dřívější, velká, pravidelná.

PLODY: atraktivní, středně velké plody tupě kuželovitého/válcovitého tvaru. Slupka je zeleno-žlutá, později žlutá, s karmínově červeným líčkem, někdy s rezavými pruhy. Bílá dužina je měkká, velmi šťavnatá , rozplývá se; chuťově je vynikající , polosladká - sladce kyselkavá, specifická .

Dozrávání: sběr ve 2. půl. srpna, konzumní zralost: ve 2. půl. srpna , skladovatelnost jen 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, výroba destilátu, džemů.

Stanoviště: slunné, chráněné stanoviště a dostatečně živná a hluboká půda. Odrůdě se daří ve vyšších , chladnějších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám, jen ve vlhkých letech mírně náchylná k strupovitosti.

Velmi vysoký, dlouhověký strom se silným kmenem a velkou, vysokou, rozložitou korunou, plodnost pozdní (10.-15.rok), rodivost hojná. Plod střední až velký, tvar spíše zploštěle kulovitý, s tupými širokými hranami. Slupka původně světle zelená, později žlutozelená, krytá karmínovou červení s bílými a červenými tečkami, povrch hladký. Dužina šťavnatá, tvrdá, pevná, nazelenale bílá, chuť dobrá, sladkokyselá až pikantně nakyslá, bez kořenité příchutě. Zimní odrůda vhodná pro přímý konzum, zpracování (víno, džemy), uskladnění (do dubna i déle). Plody odolné, nevadnou ani nehnijí. Sklizeň koncem září a začátkem října, konzumní zralost: listopad/prosinec. Vlhčí, hluboké a úrodné půdy, polohy spíše vyšší, hornaté i drsnější. Odrůda nevhodná pro nízké tvary, řez méně náročný. Dobrá odolnost vůči mrazu (ve dřevě i květu). Ve vlhkém roce se může trpět strupovitostí, proto urdžujeme vzdušnou korunu. Původem z ČR.

PŮVOD: Rusko, Moskva, Moskevský botanický ústav MGU, semenáč z náhodného opylení.

RŮST: bujný, do 4m. Koruna je pyramidální, kůra je světle hnědá s řídkými trny. Listy jsou velké, světle zelené, silně osříněné.

OPELOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina, kvůli opylení potřebuje vysadit v blízkosti samce - opylovače .

PLODNOST: je velmi vysoká , průměrně 7-15 kg/křik, maximálně až 35 kg/křik.

PLODY: jedny z největších (průměrně 0,8, maximálně až 1,3 g), oválné. Slupka je pevná, oranžovožlutá , při sklizni nedochází k jejímu poškození. Dužina je šťavnatá, kyselejší . Obsahuje 2,8% cukru, do 4,3% oleje. Má středně vysoký obsah vitaminu C (101 mg/100 g) a karotenoidů (10,2 mg/100 g). Má až 6 mm dlouhou stopku, což usnadňuje sklizeň.

Dozrávání: ve 2. polovině července. Dobře se sklízí setřásáním v určité fázi zralosti, ale je třeba sklízet rychle, neboť plody rychle prozrávají a měknou.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mrazení, sušení, výroba kosmetiky.

Stanoviště: slunné stanoviště, propustná půda. Vysazuje se ve sponě s 3x4m.

ODOLNOST: odrůda je silně mrazuvzdorná , odolná vůči chorobám a škůdcům .

PŮVOD: Nizozemsko, Shellinkhout, vyšlechtil J. Maars v r. 2009. 1931 jako kříženec odrůd Fayova úrodná x Scotch.

RŮST: bujný, polovzpřímený, středně hustý, tvar vysokokulovitý, před sklizní až rozložitý. Raší brzy. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

OPELOVACÍ POMĚRY: více samoopelivý, kvete brzy a dlouho. Květy dost sprchají při nízké vzdušné vlhkosti nebo mrazech v období květu.

PLODNOST: středně pozdní, středně vysoká (hospodářský významná až od 4. roku po výsadbě), pravidelná, průměrně 3,5-6,5 kg/keř, výška dost závisí na poloze.

PLODY: třásně jsou středně dlouhé až dlouhé (6-6,5 cm), řídké, s 11-13 bobulemi. Bobule jsou velké (průměrně 10 mm), kulovité, jen mírně zploštělé. Slupka je tenká, středně pevná, sytě červená, za dešťů často praská. Dužina je měkčí, šťavnatá, sytě červená . Chuť je příjemně nakyslá až kyselá, aromatická . Má středně vysoký obsah vitamínu C.

Dozrávání: velmi časné, již na přelomu června a července , od 4. týdne června po 2. červencový týden, bobule dozrávají ve střapci rovnoměrně . Já vhodná zejména pro ruční sklizeň. Plody se hůře přepravují i ​​skladují, v chladírně vydrží 7 dní.

VYUŽITÍ: zejména na sirupy, džemy, želé, méně pro přímý konzum a kompoty kvůli kyselejší chuti.

Stanoviště: preferuje těžší, hlubší, vlhčí úrodné půdy s dostatkem humusu a živin. Vhodná do teplých či chráněných středně teplých poloh .

ODOLNOST: méně mrazuodolná v květních poupatách v zimě i v květu během kvetení, odolná vůči rzi ( Cronartium ribicola ), středně až silně odolná vůči americkému padlí angreštu ( Sphaerotheca mors uvae ), středně odolná vůči antraknóze rybízovému ( Cecidophyopsis ribis ).

PŮVOD: Bělokarpatská krajová odrůda.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající výšky 15-30 metrů a dožívající se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě soliterního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené z 6-10 párů jednotlivých lístků se zoubkovitým okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světle zelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta - oranžova-červena.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samoopélivá , hmyzem opělivá. Kvete v květnu až červnu a květiny jsou oboupohlavní, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5-7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300-1200 kg plodů).

PLODY: středně velké až velké, kulovité , jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené . Plod zraje až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou , aromatickou. .

Dozrávání: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímému konzumu a jinak se používají k výrobě marmelád , kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - "oskorušovice" , dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování . Dřevo oskoruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

Stanoviště: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných , spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva. Dobře adaptovaná na bílokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím .

PŮVOD: Rumunsko, nalezena na zač. 20. stol. jako náhodný semenáč.

RŮST: středně silný růst, koruna pyramidální nebo vysoce kulovitá, větve nepravidelné a dosti křehké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá odrůda. Vhodné opylovače : Stanley , Vlaška , Althanova ringlota , Anna Späth .

PLODNOST: středně raná, vysoká.

PLODY: středně velké, oválné, slupka tmavě fialově modrá až modročerná s jemným osřením. Dužina je zelenožlutá až žlutá, středně šťavnatá, s harmonickou , velmi dobrou, sladko-kyselkavou chutí, velmi podobnou chuti Bystrické; velmi dobře se odděluje od pecky.

Dozrávání: v 1.-2. polovině září, v závislosti na lokalitě.

VYUŽITÍ: lahodné plody mají univerzální použití .

STANOVISTE: odrůdě vyhovují teplejší polohy a půdy dostatečně zásobené vláhou.

ODOLNOST: stromy jsou ve dřevě odolné vůči mrazu a v době květu dobře odolávají pozdním jarním mrazům . Já více tolerantní vůči šarce než Bystrická a je středně odolná vůči houbovým chorobám, náchylnější jen k monilióze.

PŮVOD: velmi stará odrůda, jejíž původ není přesně znám, vznikla zřejmě z druhu Corylus tubulosa v přímořských oblastech jižní Evropy.

RŮST: střední až slabší, tvoří husté, rozložité keře. Velice silně podrůstá. Vyžaduje méně prostoru při výsadbě.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete středně brzy až pozdě, samičí květiny začínají kvést dříve než samčí, ale kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodné opylovače: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská , Katalonská, Tonda di Romana, Webbova , Zellská červenolistá .

PLODNOST: středně raná (od 4. roku po výsadbě), středně vysoká až vysoká ve vhodných podmínkách, méně až středně pravidelná.

PLODY: střední až velké (průměrně 23 g), dlouhé válcovité , zda podlouhle vejčité, světle hnědé, středně dobře luskatelné, ne všechna jádra zůstanou vcelku, ale velmi snadno se louská louskáčkem . Punčoška je delší než plod, je pouze jemně cípovitá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je velké , velmi dobře vyplňuje celou skořápku (z hmotnosti plodu tvoří asi 50%). Je dlouhé válcovité, slupka je tenká, hlakdá, světle hnědá, jen velmi slabě až slabě zkorkovatělá. Chuť má aromatickou, velmi dobrou, nasládlou až sladkou . Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZŘÍVÁNÍ: časné, během 1. dekády září.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum vcelku i pro zpracování na pečení, cukroví apod.

STANOVISTE: sluneční či mírný polostín, teplejší, chráněné. Vyžaduje úrodné a teplé půdy, ve vlhkých a studených nebo suchých písčitých nemívá dobré výnosy a kvalitní plody. Vhodná jen do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: je méně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách, i květiny jsou kvůli dřívějšímu času kvetení poškozovány mrazy. Květy jsou citlivé i na jiné nepříznivé klimatické podmínky v době kvetení. Nezvykne trpět nemocemi, nosánek lískový ( Curculio nucum ) i veverky a ptáci její plody s oblibou vyhledávají.

PŮVOD: SR/ČR, náhodný semenáč ze silnice mezi Sencem a Sládkovičově objevený ovocinářem Josefem Svobodou v r. 1950 a došlechtěný pracovníky VŠÚO Holovousy a ÚKZÚZ Želešice v r. 1950 1967, registrován v r. 1967 1976.

RŮST: slabší až středně bujný, tvoří širší, středně husté, polovzpřímené koruny. Raší pozdě až velmi pozdě .

OPELOVACÍ POMĚRY: (částečně) samoopelivý , samičí květy sice začínají kvést dříve než samčí, ale po většinu času se jejich kvetení překrývá. Kvete velmi pozdě , jedobrým opylovačem pro odrůdu Jupiter . Vhodné opylovače pro zvýšení úrody: Jupiter , Franquette , Lake.

PLODNOST: raná (ve 2. až 3. roce po výsadbě), vysoká, pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.

PLODY: velké (průměrně 13,1 g, 45x36x38 mm), velikostně mírně nevyrované, široce vejčité s nevýraznou špičkou. Rubina je hrubá, tmavozelená se žlutohnědými tečkami, ve zralosti se otevírá, ořechy se dobře vylupují. Skořepina je středně hrubá, polopapírová, mírně zvrásněná, téměř hladká, pevná, pískovožlutá, dobře luskatelná . Jádro je velké , velmi dobře vyplňuje skořápku (52 % hmotnosti plodu), je světle hnědé. Chuť je velmi dobrá, nasládlá, příjemně aromatická, bez hořkosti v čerstvém i suchém stavu.

Dozrávání: středně časné až pozdní, koncem 3. dekády září, dozrává rovnoměrně.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a pro cukrárenské využití (nejen mleté ​​ořechy, ale i vcelku). Při skladování nesesychá ani neztrácí chuť .

STANOVIŠTE: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazové kotliny, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, hlubší, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké či příliš těžké a zamokřené půdy. Nesnáší příliš vysokou hladinu podzemní vody. Vhodný zejména do všech pěstitelských oblastí. Při velké násadě plodů a sušší půdě mohou být plody menší. V chladnějších oblastech může docházet k horšímu uzavření skořápky.

ODOLNOST: dobře mrazuodolný ve dřevě a díky pozdnímu až velmi pozdnímu rašení a kvetení většinou uniká pozdním jarním mrazem . Je náchylnější k antraknóze, hnědnutí jader a jejich následnému vysychání.

PŮVOD: Polsko, Arboretum Bolestraszyce.

RŮST: má rozložitý habitus.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, cizoopélivý, hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dříně.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 4-5,5 g, maximálně 7 g), hruškovitého tvaru tmavě červené barvy. Chuť je výborně sladkokyselá, s průměrnou cukernatostí 14% patří k jedněm z nejsladších odrůd . Pecka je v poměru k plodu spíše větší (14 % z hmotnosti plodu), těžko se odděluje od dužniny.

Dozrávání: pozdní, dozrává v září krátce, takže je vhodný pro nárazovou sklizeň .

VYUŽITÍ: Vhodný pro přímý konzum i pro zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě i květu, odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .

PŮVOD: Maďarsko, zřejmě k. 19. stol., na trhu od r.. 1995.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, částečně samoopélivá. Vhodné opylovače: Konstantinopolská , Champion, Angerská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (prům. 300-500 g) s široce hruškovitým , uprostřed nejširším tvarem, zlatožluté barvy. Dužina je žlutobílá, středně šťavnatá, velmi aromatická a chutná, kolem jádřince mírně zrnitá.

Dozrávání: středně časné, koncem září až v říjnu. Uskladněná vydrží do ledna.

VYUŽITÍ: i pro přímý konzum a výborná na kdoulový sýr, marmeládu, výživy, kompoty, mošt, víno, destiláty, likéry.

Stanoviště: slunečné, teplé , půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuodolná.

PŮVOD: Slovensko, Borovce / VŠS Veselé u Piešťanů, vyšlechtili v roce 1964 Pavel Cifranič a Teodor Malík jako kříženec odrůdy Maďarská a směsi pylu od Achrori, Arzami a Zard (podobně jako Barbora), odrůda registrovaná v roce 1991.

RŮST: bujný, tvoří převislou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě. Vhodné opylovače podle času kvetení: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne , Kyoto, Ledana, Leala , Maďarská , Minaret, Paviot, Rakovského , Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická , Velita, Veselka, Vestar.

PLODNOST: pozdní, středně vysoká, někdy střídavá.

PLODY: středně velké, kulaté, mírně nesouměrné, hladké. Slupka je jen slabě plstnatá, oranžová s poměrně výrazným červeným líčkem . Dužina je oranžová, měkká, jemná, velmi šťavnatá , velmi dobře odlučitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá až nakysladká, při plném vyzrání až sladká, dostatečně aromatická, velmi dobrá . Jádro pecky je sladké.

Dozrávání: rané, dozrává během 1. a 2. dekády července, 9 dní před Velkopavlovickou.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně , zejména pro přímý konzum, ale také pro výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátů, k sušení.

Stanoviště: slunečné, topné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pro meruňky.

ODOLNOST: dobře mrazuodolná ve dřevě, v květních poupatách i květu, silně odolná vůči hnědnutí listů ( Gnomonia erythrostoma ).

PŮVOD: zřejmě Francie, známá od zač. 2. poloviny 19. století, množila ji školka bratrů Baltetových v Troyes.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, tvoří nejprve vysoce kulovité, později kulovité, rozložité až převislé koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: je částečně samoopelivá , kvete skoro až středně brzy. Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení zřejmě: Althanova ringlota , Ontario , Oullinská, Viktorie, Zelená ringlotta .

PLODNOST: raná až pozdější, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 30 g), kulaté, asymetrické. Slupka je tenká, žlutozelená , na slunné straně červeně pruhovaná, tečkovaná či stříkaná, modravě osříněná. Dužina je žlutá, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá . Chuť je sladkokyselá až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná . Pecka je středně dobře až dobře oddělitelná od dužiny.

Dozrávání: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy přibližně koncem srpna až v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, pro konzervování se sklízí tvrdá, asi 2 týdny před plnou zralostí. Pokud není přezrálá, dobře se přepravuje a může se i krátkodobě skladovat.

Stanoviště: slunečné, chráněné, preferuje půdy úrodné, hlinité, dostatečně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách, silně mrazuodolná v květu , je (středně) tolerantní vůči šarce . Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza.

PŮVOD: Polsko, Niwa Berry Breeding Company, jiný název je GLORIA

RŮST: středně bujný, polovzpřímený, výhony jsou beztrné.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete velmi pozdě, až ve 4. květnovém týdnu.

PLODNOST: na loňských výhonech.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 7,2 g, maximálně 10,5 g), lesklé, černé, kuželovité, pevné, sladké (12 °Brix), s typickou příchutí lesních ostružin .

Dozrávání: velmi časné, v červenci.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako dezertní ovoce, ale také pro mrazení a další zpracování (sirupy, džemy, zavařeniny atd.). Díky pevnosti dobře snáší přepravu a skladování (i 10 dní v chladničce).

STANOVIŠTE: sluneční, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování , v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého chlévské mrvy nebo kompostu. Vhodná do středně teplých oblastí a chladnějších oblastí .

ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná , málo náchylná na antraknózu, houbové choroby či roztoči. Hůře snáší vysoké teploty.

PŮVOD: Polsko, získaný výběrem ze semenáčů z keře, který byl vysazen v 19. století na majetku polské rodiny Zamojských ve Floriance.

RŮST: poměrně silný a vzpřímený habitus. Nakonec doroste do výšky 3 - 4m.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, cizoopélivý, hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dříně.

PLODY: středně velké (průměrně 3 g, 2,8 cm), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy, jeden z nejtmavších . Plody jsou považovány za nejsladší , mají vysoký obsah cukru přibližně 16% a obsah kyselin jen 2,4%. Má sice jen středně vysoký obsah vitaminu C (75 mg/100 g), ale zato velmi vysoký obsah antokyanů (160 mg/100 g) a polyfenolů (464 mg/100 g).

Dozrávání: středně časné až pozdní, velmi dlouhé od poloviny srpna do konce září postupně po dobu 6 týdnů.

VYUŽITÍ: Vhodný zejména pro přímý konzum jako dezertní odrůda i pro zpracování. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě i květu, odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .