Ovoce na sušení

PŮVOD: pravděpodobně Malá Asie, Írán a Turecko, velmi rozšířená je v Libanonu a Sýrii, nazývaná také "moruša trnavská", "moruša pukanská" či "moruša turecká".

RŮST: relativně pomalý, do výšky 8-10 m na našem území a také do podobné šířky. Pro starší jedince je typický sklon k rozčesnutí kosterních větví, které pak při kontaktu se zemí zakoření a nadále plodí. Má velké tuhé, kožovité až drsné listy , kterou jsou ze spodní strany chlupaté, což je jeden ze znaků k jejímu odlišení od moruše bílé černoplodé. Semena moruše černé dosahují na Slovensku jen velmi nízké klíčivosti, takže pěstování podnožů z moruše černé pro ověřené velkoplodé genotypy je náročné. Námi nabízené rostliny jsou naroubovány na podnož moruše bílé, se kterou má moruša černá horší afinitu než s vlastním semenáčem, v pozdějším věku hrozí roztřepení v místě roubování. Proto je nutné strom vysadit tak, aby bylo místo roubování 15 cm pod zemí , aby zkorokořenil, tedy aby vytvořila kořeny přímo zaroubovaná moruša černá.

OPELOVACÍ POMĚRY: má oddělené samčí a samičí květiny, ale obojí jsou na jednom stromě, byť někdy jen jednoho pohlaví na jedné větvi. Je samoopelivá, kvete od května do června.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: černé, velké souplodí (10-27 mm, až 16 g), sladkokyselé, vynikající , velmi šťavnaté , po sklizni je třeba velmi rychle zpracovat, neboť rychle kvasí a plesniví.

Dozrávání: od července do srpna podle polohy.

VYUŽITÍ: výroba džemů, povidlů v kombinaci s ovocem bohatým na pektin, sirupů, kompotů, zmrzliny, destilátu , do koláčů, zákusků a závinů nebo k mrazení pro pozdější konzum a zpracování. Sušení při nich musí probíhat rychleji než v případě moruše bílé, ale výsledné sušené plody jsou velmi chutné.
STANOVISTE: sluneční, teplé. Toleruje relativně širokou škálu půd od lehkých až po těžké jílovité a snáší i kamenité, sušší půdy, ale nejlépe se jí daří v dobře odvodněných, ale vlhkých, lehčích výživných půdách v teplých vinařských regionech jižního Slovenska.

ODOLNOST: mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C (USDA zóna odolnosti 5). Přestože pupeny a letorosty jsou citlivé na mráz, raší velmi pozdě , takže většinou spolehlivě uniká pozdním jarním mrazem. Dobře snáší znečištění ovzduší. Je málo náchylná k nemocem, jen při příliš vlhkém počasí může trpět antraknózou listů.

PŮVOD: Maďarsko, okolí města Nagykőrösi, odtud se před 2. světovou válkou rozšířila k nám.

RŮST: v mládí bujný, v období plodnosti středně bujný. Tvoří větší, vysokokulovité až vysokopyramidální koruny, později až převislé.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až středně pozdě. Vhodné opylovače: višně Fanal , Morela pozdní , Vackova , třešeň Thurn Taxis (Schneiderova) . V době květu potřebuje teplé počasí, je náročná na opylení.

PLODNOST: středně raná, střední až nižší, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 6-7 g), kulovité. Slupka je tenká, lesklá, tmavě červená se světlejšími tečkami, je to kyselka . Dužina je světle červená, měkká, jemná, šťavnatá, šťáva barví středně. Chuť je kyselkavá, nasládlá, mírně natrpklá, v plné zralosti příjemně aromatická a kořeněná, výborná . Pecka se dobře odděluje od dužniny. Po oddělení plodu od stopky z něj nevytéká šťáva.

Dozrávání: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, obyčejně kolem poloviny července. Je vhodná pro mechanizovaný sběr, dobře se přepravuje i skladuje.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.

Stanoviště: slunečné, teplé, není náročná na půdu, ale nejlépe jí vyhovují hlinitopísčité, propustné půdy s dostatkem vláhy. V suchých půdách jsou plody drobnější. Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a vůči monilióze . Napadá ji vrtivka třešňová, tedy bývá červivá.

PŮVOD: Německo, nalezená jako náhodný semenáč na pozemku pana Schneidera v Guben an der Neisse v Dolní Lužici ve 2. půl. 19. století, poprvé popsaná byla v roce 1865. V Čechách se pěstovala na Mladoboleslavsku pod názvem Thurn-Taxis a považovali ji za krajovou odrůdu.

RŮST: v mládí velmi bujný, později střední. Vytváří pravidelné jehlanovité či široce pyramidální koruny, později až vysokokulovité, středně husté. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, terminál výrazně dominuje nad ostatními kosterními větvemi. Vyžaduje dobré zapěstování koruny, aby se dala snadno sklízet. Postranní větve jsou převislé. Někdy vyholují.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopélivá odrůda, kvete pozdě a postupně, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Troprichterova , Hedelfingenská , Kordia .

PLODNOST: pozdější, většinou střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (8 i více g), široce až tupě srdeční, ze stran zploštělé, stojí na temeni. Slupka je tužší, tmavě hnědočervená , lesklá se světlejšími tečkami. Dužina je pevná (chrupavka), růžovočervená, šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť má velmi dobrou až výbornou , sladkou, aromatickou, kořeněnou, chutná dobře již při červené zralosti. Pec je velká, od dužniny se dobře odděluje.

Dozrávání: středně časné, ve 4.-5. třešňovém týdnu postupně, podle lokality a průběhu počasí někdy v 1. polovině července. Plody napadá už vrtivka třešňová, tedy bývají červivé.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro sušení, výrobu kompotů, destilátů, jen džemy a sirupy jsou světlejší. Plody se dobře přepravují i ​​krátkodobě skladují.

Stanoviště: sluneční, teplé svahy a propustné, úrodné, dostatečné vlhké půdy. Vhodná zejména do teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu. Náchylnější k praskání plodů během déletrvajících dešťů.

PŮVOD: Francie, Angers, semenáč neznámého původu ve 2. půl. 19. století vypěstován v pokusné zahradě Zahradnického svazu Maine et Loire. Poprvé rodila v roce. 1849.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, užší jehlanovitý tvar si zachovává i ve vyšším věku.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova, Crassanská, Júlová, Drouardova , Esperenova máslovka, Hardenpontova , Hardyho máslovka , Charneuská , Konference, Madame Verté , Mechelenská , Nelisova zimní , Poiteau , Roos.

PLODNOST: pozdější, střední až menší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 190 g, ale i 500 g), krátce hruškovité, baňatější, z jedné strany často jemně prohnuté, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, jemná, matná, nejprve zelená, později žlutozelená s množstvím rezavých teček, někdy s oranžovočerveným pruhovaným líčkem . Dužina je bílá až žlutobílá, jemná, rozplývavá, velmi šťavnatá , nehnědne. Chuť je kořeněně sladká, mírně nakyslá, aromatická, vynikající, jedna z nejlepších .

Dozrávání: sklizeň v půl. října, konzumně dozrává koncem října až zač. listopadu, vydrží do konce listopadu až do půl. prosince. Při sklizni se neotiskuje. Dobře se skladuje , nevadne a nehniličí, dozrává postupně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale také pro sušení, moštování, výrobu džemů, výživ, kompotů, destilátů, na pečení.

Stanoviště: slunečné, chráněné, půda teplá, hluboká, dostatečně vlhká, úrodná. V suché a chudé půdě málo rodí, ve studené a mokré jsou plody nekvalitní a lehce praskají. Vhodná jen do teplých poloh , ve vyšších jsou plody kamínkovité.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu, středně až silně odolná vůči strupovitosti , vůči ostatním chorobám a škůdcům středně, nebývá červivá .

PŮVOD: stará odrůda neznámého původu, zřejmě z Německa, kde byla známa již v 18. století i pod názvem Prinzenapfel.

RŮST: středně bujný. Tvoří mohutné kmeny a velké, vysoce kulovité, později rozložité koruny s převislými větvemi. Stromy se dožívají vysokého věku .

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně pozdě, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Aderslebensk kalvil, Ananasová reneta , Baumannova reneta , Bernské růžové, Coxova reneta , Croncelská , Landsberská reneta , Ontario , Parména zlatá zimní .

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná, po 2-3 letech vždy vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), válcovitého nebo soudkovitého tvaru . Slupka je jemná, hladká, pololesklá, světle žlutá, na sluneční straně červeně pruhovaná, mramorovaná či tečkovaná . Dužina je jemná, bílá až nažloutlá, křehká, kyprá, méně šťavnatá. Chuť je sladkokyselkavá s kořeněnou příchutí, příjemně voňavá po rozmarýnu . V některých plodech po vyzrání semínka chrastí - proto název Hrkáč.

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině září, konzumně dozrává koncem září až v říjnu, plody vydrží uskladněné do prosince, ale brzy po sklizni ztrácejí svou typickou kořeněnou chuť.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum a sušení . Při zpracování je z plodů málo odpadu. Plody skladujeme ve vlhčím prostředí.

Stanoviště: sluneční, prosperuje ve vlhčích, mírně chladných oblastech a snese i vyšší, drsnější polohy , nemá ráda písečné půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě iv květu, dobře odolná vůči padlí a strupovitosti , náchylnější k rakovině v příliš mokré půdě, zejména ve vyšším věku a na poškození mrštnou vlnačkou krvavou.

PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně Německo, Porýní.

RŮST: zdravý, bujný, vytváří mohutný, košatý, dlouhověký strom, koruna pyramidální, později kulovitá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Ananasová reneta , Baumannova reneta , Ontario , Parména zlatá zimní , Průsvitné letní .

PLODNOST: pozdější, vyvážená výškou, pravidelností a stálostí .

PLODY: středně velké, tvarově variabilní - vejčité, homolovité, soudkovité nebo kulovité. Slupka je zelená, později zelenožlutá, na sluneční straně červená do poloviny až dvou třetin plodu, s pruhováním, skvrnami a světlými lenticely. Dužina je hrubozrnná, do ledna tuhá, trpká, kyselá, od pozdního jara měkne a nabývá mírně nakyslou, příjemnou chuť .

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině října, konzumní zralost od března, skladovatelnost do července i déle. Jedna z nejtrvanlivějších odrůd .

VYUŽITÍ: jablko vysoké kvality vhodné pro výrobu moštu, cideru , džemů, sušení a v konzumní zralosti pro přímý konzum. Je velmi tvrdé, dobře snáší balení, transport a dlouhé skladování . Plody nevadnou ani nehnijí, ale nesmí se skladovat v teplotě pod 2 °C.

Stanoviště: slunečné, stromy prospívají iv průměrných půdách a drsnějších podmínkách, nesnášejí místa zamokřená nebo velmi suchá a písčitá. Jsou vhodné i do vyšších i větrných poloh, do polních sadů, do odlehlých stromořadí, extenzivních výsadeb, na pastviny.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám a škůdcům , včetně padlí a vlnačky krvavé , jen v těžkých, jílovitých nebo naopak v suchých, písčitých půdách je náchylná k rakovině, strupovitost postihuje jen listy.

PŮVOD: neznámý, asi velmi stará odrůda, zřejmě již ze 17. století, možná z Bulharska, uváděný také jako Flava, Xanthocarpa, Luteocarpa, Fructu Luteo.

RŮST: jednodomý, oboupohlavný, cizoopelivý, hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dříně.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivý.

PLODNOST: středně velká.

PLODY: menší až středně velké, oválné, jantarově žluté, velmi dobré sladkokyselé chuti (cukernatost 9%) s ananasovou příchutí . Pecka je špatně oddělitelná od dužniny.

Dozrávání: rané až středně rané, od začátku srpna postupně dozrává.

VYUŽITÍ: vhodný pro přímý konzum i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě, náchylnější k vymrznutí květů, odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .

PŮVOD: Švýcarsko.

RŮST: bujný a hustý růst do výšky 3-4 ma šířky 4m. Tmavě zelené listy jsou velké, dlaňovitě laločnaté, velmi dekorativní.

OPELOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

PLODNOST: raná a vysoká.

PLODY: velké, hruškovitě protáhlé, s fialovo-hnědou slupkou a světle červenou aromatickou dužninou lahodné, sladké chuti.

Dozrávání: od druhé poloviny července (břeba) a od druhé poloviny srpna (hlavní úroda).

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, jako dezertní odrůda.

Stanoviště: slunečné a chráněné místo, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.

ODOLNOST: bohatě rodící a nenáročná odrůda, v mládí odolává -15 °C, v dospělosti mrazuvzdorná i do -19 °C. V mládí pěstujeme rostliny první 2-3 roky v dostatečně velkém květináči a chráníme před mrazem přikrytím nebo přesunutím do chladné místnosti nebo vysadíme ven a chráníme zakrytím např. slámou.

PŮVOD: Japonsko, Kawasaki, náhodný semenáč druhu Pyrus pyrifolia v sadě pana Tatsujiro Toma z roku 1895, pojmenovaná po rodinném sídle rodiny Toma

RŮST: středně bujný až bujný, velmi dobře se rozvětvuje. Habitus stromu je rozložitý až převislý, plodí na krátkém dřevě ve shlucích. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Tvaruje se jednoduše.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v první polovině dubna, je to převážně cizoopélivá odrůda, k opylení potřebuje jinou japonskou hrušku nebo brzy kvetoucí evropské hrušky (např. Konference, Blumenbachova , Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange , Charneuská, Koza Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská. Dobře ji opylují asijské odrůdy: Yakumo, Shinsui, Shinko, Shinseiki, Hosui, Nijisseiki, Olympic, Korean Giant, Kikusui, Yongi, Kosui.

PLODNOST: Plodnost je raná, vysoká as přejímkou ​​pravidelná, přibližně 20-30 kg za rok.

PLODY: pevné, středně velké až velké (6-7 cm, u nás průměr 130-150 g, v domovině i 200 g) plochokulovitého tvaru s dlouhou, tlustou a pevnou stopkou. Slupka je tenká, bronzovohnědá, pevná, drsná a suchá, rezavá, snadno se poškodí, při sklizni je třeba postupovat opatrně. Dužina je krémově bílá, nehnědne, je jemná, tužší a středně šťavnatá, ale velmi sladká as unikátní rumovo-karamelovou vůní i příchutí. Jako taková větší pralinka.

Dozrávání: Plody dozrávají středně brzy, postupně od září a nezvyknou praskat. Konzumně dozrává od listopadu. Při skladování v chladničce vydrží nepoškozené plody i 4-5 měsíců .

VYUŽITÍ: Jejich chuť a vůně nejlépe vynikne při jídle začerstva , ale jsou vhodné i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty nebo chutné zimní saláty či koláče.

Stanoviště: slunečné, půda vlhčí , dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušek s dostatkem vláhy.

ODOLNOST: vysoce mrazuodolná a odolná vůči evropské strupovitosti ( Venturia pyrina ), byť citlivá na asijskou strupovitost ( Venturia nashicola ), méně napadaná merami hruškovými. Náchylnější jen na bakteriální spálu ( Erwinia amylovara ).

PŮVOD: Francie, Dreux, vybral ji v roce. 1884 zahradník William Fourcine jako semenáč neznámého původu. V roce. 1889 byla poprvé popsána ve francouzském zahrádkářském časopise.

RŮST: růst středně bujný, později slabší, koruna je menší, široce jehlanovitá, plodonosné dřevo kratší a husté, větve se pod váhou úrod ohýbají a rozkládají.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Clappova máslovka , Dekanka Robertova , Drouardova , Hardyho máslovka , Charneuská , Červencová, Konference , Křivice, Lectierova , Madame Verté , Mechelenská , Solanka , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: raná (5.-6. rok po výsadbě), pravidelná, vysoká až velmi vysoká.

PLODY: středně velké (průměrně 180 g), podlouhlého, hruškovitého, zaobleného, ​​pravidelného tvaru. Slupka je drsná, hrubá, tuhá, polomatná, barva zelenožlutá až žlutá, s rezavými lenticemi a rezavým mramorováním při kalichu a stopce. Dužina je bílá, jemná, šťavnatá . Chuť z dobrých poloh je příjemně sladká, kořeněná, jen mírně nakyslá .

Dozrávání: sběr koncem října, konzumně dozrává v prosinci , vydrží do února, v chladírnách i 6 měsíců.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum a pro výrobu džemů, moštů, kompotů či sušení. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: sluneční, teplé, ideální jsou úrodné, topné půdy s dostatkem vláhy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí , v drsnějších polohách ovoce zcela nedozrává.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , středně až slabší v květu, středně až výše odolná vůči strupovitosti , odolná vůči monilióze a rakovině , nebývá napadána škůdci. V deštivém létě mohou plody praskat.

PŮVOD: Německo, Berlín, jedna z nejstarších německých odrůd z 80. let 20. století.

RŮST: střední vzrůst do 2-3 m, vytváří bohatě rozvětvený keř s nepravidelnou korunou.

OPELOVACÍ POMĚRY: odrůda je částečně samoopelivá . Plodí i bez přítomnosti samčího opylovače , ale jeho přítomnost úrodu zvýší.

PLODNOST: raná, nižší v případě samotného keře, vyšší v případě přítomnosti samčího opylovače .

PLODY: středně velké, oválné, oranžové až tmavě oranžové , se středně pevnou dužninou. Obsahují vysoký obsah vitamínu C a dalších vitamínů, aminokyselin, tříslovin, minerálních látek, karotenoidů - posílení imunity, pozitivní vliv na obranyschopnost organismu.

Dozrávání: od konce srpna.

VYUŽITÍ: všestranné použití: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mrazení, sušení, výroba kosmetiky.

Stanoviště: nenáročná dřevina, vyžaduje slunečné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru .

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda, odolná vůči chorobám a škůdcům .

PŮVOD: Polsko, Arboretum Bolestraszyce.

RŮST: má rozložitý habitus.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, cizoopélivý, hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dříně.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 4-5,5 g, maximálně 7 g), hruškovitého tvaru tmavě červené barvy. Chuť je výborně sladkokyselá, s průměrnou cukernatostí 14% patří k jedněm z nejsladších odrůd . Pecka je v poměru k plodu spíše větší (14 % z hmotnosti plodu), těžko se odděluje od dužniny.

Dozrávání: pozdní, dozrává v září krátce, takže je vhodný pro nárazovou sklizeň .

VYUŽITÍ: Vhodný pro přímý konzum i pro zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě i květu, odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .

PŮVOD: Švédsko, Kristianstad, v roce 1996 vyšlechtil B. Sjostedt jako selekci genotypu Ru 1-61 op.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, dorůstá výšky 1-1,5m. Četné výhony jsou téměř beztrné . Při pásové výsadbě rostliny sázíme 0,5-1m od sebe as oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a zamulčování (v zatravnění strádají), v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez. Hnojíme kompostem, vyzrálým hnojem, výluhy.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: vysoká

PLODY: menší až středně velké, kulaté až kuželovité, tmavě červené . Chuť je osvěžující sladkokyselá, kyselejší, výrazně aromatická .

Dozrávání: 2x rodící odrůda: 1. úroda na letorostech vyrůstajících z loňských výhonů začátkem června a 2. úroda z letorostů vyrůstajících ze země od poloviny srpna až do mrazů . Dozrává asi týden před Autumn Bliss. Plody se snadno sklízejí.

VYUŽITÍ: zejména ke zpracování na šťávy, sirupy, džemy, ovocné kůže, želé, destiláty, zmrzliny, koláče apod., ale i pro přímý konzum .

STANOVISTE: sluneční, chráněné. Nejlépe se jí daří v humózní, dobře propustné, ale dostatečně vlhké a na vápno chudé půdě. Odrůda vhodná i do vyšších oblastí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná . Je ještě odolnější vůči plísni šedé ( Botrytis cinerea ) než odrůda Autumn Bliss. Je středně až slaběji odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: Maďarsko, zřejmě k. 19. stol., na trhu od r.. 1995.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, částečně samoopélivá. Vhodné opylovače: Konstantinopolská , Champion, Angerská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (prům. 300-500 g) s široce hruškovitým , uprostřed nejširším tvarem, zlatožluté barvy. Dužina je žlutobílá, středně šťavnatá, velmi aromatická a chutná, kolem jádřince mírně zrnitá.

Dozrávání: středně časné, koncem září až v říjnu. Uskladněná vydrží do ledna.

VYUŽITÍ: i pro přímý konzum a výborná na kdoulový sýr, marmeládu, výživy, kompoty, mošt, víno, destiláty, likéry.

Stanoviště: slunečné, teplé , půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuodolná.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda zmíněná již v roce 1611 v katalogu jedné anglické školky.

RŮST: pomalu rostoucí listnatý keř nebo poloostrem, dorůstající do 3 - 5 m, roste slabší než jiné odrůdy. Habitus má vzpřímený, široký. Kvete růžovo-bíle, v květnu. Listy jsou tmavozelené, na spodní straně stříbrno-plstnaté. Potřebuje výchovný řez k zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete světle růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samoopelivá .

PLODNOST: raná a velmi vysoká .

PLODY: velké až velmi velké (až 300 – 500 g) plody hruškovitého tvaru a žluté až žlutooranžové barvy, slaběji ochlupený. Chuť výrazně aromatická , natrpklá, vynikne po tepelném zpracování, kdy se hořkost úplně ztratí. Má vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. Jedna z nejchutnějších odrůd s jemnou strukturou dužniny, vysokou šťavnatostí a jemnou chutí.

Dozrávání: konzumně dozrává v prosinci a při skladování na chladném a dobře větraném místě vydrží až do dubna.

VYUŽITÍ: vhodná na tepelné zpracování , výrobu marmelád, pyré, dulového "sýra", čatní, džusu, likéru, vína, pálenky, sušení . Plody odpuzují moly.

STANOVIŠTE: chráněné slunečné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá, hlinito-písčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: odolná dřevina, mrazuvzdorná , odolnější i vůči bakteriální spále , vhodná i pro ekologické pěstování.

PŮVOD: Slovensko, Borovce / VŠS Veselé u Piešťanů, vyšlechtili v roce 1964 Pavel Cifranič a Teodor Malík jako kříženec odrůdy Maďarská a směsi pylu od Achrori, Arzami a Zard (podobně jako Barbora), odrůda registrovaná v roce 1991.

RŮST: bujný, tvoří převislou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě. Vhodné opylovače podle času kvetení: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne , Kyoto, Ledana, Leala , Maďarská , Minaret, Paviot, Rakovského , Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická , Velita, Veselka, Vestar.

PLODNOST: pozdní, středně vysoká, někdy střídavá.

PLODY: středně velké, kulaté, mírně nesouměrné, hladké. Slupka je jen slabě plstnatá, oranžová s poměrně výrazným červeným líčkem . Dužina je oranžová, měkká, jemná, velmi šťavnatá , velmi dobře odlučitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá až nakysladká, při plném vyzrání až sladká, dostatečně aromatická, velmi dobrá . Jádro pecky je sladké.

Dozrávání: rané, dozrává během 1. a 2. dekády července, 9 dní před Velkopavlovickou.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně , zejména pro přímý konzum, ale také pro výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátů, k sušení.

Stanoviště: slunečné, topné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pro meruňky.

ODOLNOST: dobře mrazuodolná ve dřevě, v květních poupatách i květu, silně odolná vůči hnědnutí listů ( Gnomonia erythrostoma ).

PŮVOD: Polsko, Niwa Berry Breeding Company, jiný název je GLORIA

RŮST: středně bujný, polovzpřímený, výhony jsou beztrné.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete velmi pozdě, až ve 4. květnovém týdnu.

PLODNOST: na loňských výhonech.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 7,2 g, maximálně 10,5 g), lesklé, černé, kuželovité, pevné, sladké (12 °Brix), s typickou příchutí lesních ostružin .

Dozrávání: velmi časné, v červenci.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako dezertní ovoce, ale také pro mrazení a další zpracování (sirupy, džemy, zavařeniny atd.). Díky pevnosti dobře snáší přepravu a skladování (i 10 dní v chladničce).

STANOVIŠTE: sluneční, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování , v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého chlévské mrvy nebo kompostu. Vhodná do středně teplých oblastí a chladnějších oblastí .

ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná , málo náchylná na antraknózu, houbové choroby či roztoči. Hůře snáší vysoké teploty.

PŮVOD: Polsko, získaný výběrem ze semenáčů z keře, který byl vysazen v 19. století na majetku polské rodiny Zamojských ve Floriance.

RŮST: poměrně silný a vzpřímený habitus. Nakonec doroste do výšky 3 - 4m.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, cizoopélivý, hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dříně.

PLODY: středně velké (průměrně 3 g, 2,8 cm), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy, jeden z nejtmavších . Plody jsou považovány za nejsladší , mají vysoký obsah cukru přibližně 16% a obsah kyselin jen 2,4%. Má sice jen středně vysoký obsah vitaminu C (75 mg/100 g), ale zato velmi vysoký obsah antokyanů (160 mg/100 g) a polyfenolů (464 mg/100 g).

Dozrávání: středně časné až pozdní, velmi dlouhé od poloviny srpna do konce září postupně po dobu 6 týdnů.

VYUŽITÍ: Vhodný zejména pro přímý konzum jako dezertní odrůda i pro zpracování. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě i květu, odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .