Ovocie na muštovanie

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji p. Gilbert přibližně kolem roku. 1905 a šířil ji školkař Charles Baltet z Troyes v departamentu Aube. U nás se množila také pod názvem Čistecká banánová.

RŮST: v mládí bujně, ve školce tvoří rovné kmeny, na trvalém stanovišti středně bujně až slabší a rychle začíná stárnout. Vytváří vzpřímenou, řídkou korunu, která později vlivem úrod převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Konference , Madame Verté , Williamsova .

PLODNOST: raná (3.-4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 180-190 g), lahvovité, mírně hranaté, nepravidelné, kališní část je šikmo uťatá, povrch plodů je hladký, u větších plodů někdy mírně zhrbolený. Slupka je hladká, pololesklá, zelená až nažloutlá s hnědočerveným až červeným pruhovaným líčkem , s množstvím drobných, zeleně obroubených lenticel, které místy splývají v rezavé mramorování. Dužina je bělavá až žlutobílá, šťavnatá, krémová, jemná, rozplývavá . Chuť je sladká až velmi sladká, jemně kořeněná a kyselkavá, velmi dobrá.

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává koncem listopadu až v prosinci a při postupném zrání vydrží do konce ledna. Po sklizni se dobře přepravuje, neotiskuje se.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také univerzálně využitelná pro sušení, pečení, moštování, výrobu kompotů, džemů, pyré či destilátů. Dobře se skladuje.

Stanoviště: vyžaduje slunečné a teplé stanoviště a úrodné, hluboké, propustné, výživné a vláhou dobře zásobené půdy. Vhodná do teplých i středně teplých oblastí , s ohledem na strupovitost otevřenější.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, netrpí kamínkovitostí a škůdci .

PŮVOD: Belgie, okolí Charneux, jako náhodný semenáč ji začátkem 19. století objevil M. Legipont. Nazývá se také Fíkovka, Fondante de Charneux, Désirée, Waterloo, Legipont.

RŮST: v mládí bujný, šlehounovitý, později středně bujný, vytváří úzkou a řídce větvenou, jehlanovitou korunu s téměř kolmo nasazenými větvemi, které se pod váhou úrody ohýbají. Letorosty se charakteristicky ohýbají směrem nahoru.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Eliška, Hardyho máslovka , Červencová, Konference , Křivice, Lectierova , Magdalénka , Pařížanka , Poiteau, Tongréská, Williamsova .

PLODNOST: středně raná, (4.-6. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.

PLODY: středně velké (průměrně 150-165 g), tvarově velmi nepravidelné , lahvovité, asymetrické se zhrboleným povrchem, při kalichu i shranatelým. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, zelená, později zelenožlutá, s mramorovaným či pruhovaným červeným líčkem. Dužina je žlutobílá až nažloutlá, rozplývavá, jemná, šťavnatá, málo hnědne, nebývá oblázková . Chuť má sladkou až velmi sladkou, mírně aromatickou, velmi dobrou .

Dozrávání: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během 2 týdnů po sklizni, vydrží do poloviny listopadu. Plody snášejí přepravu jen hned po sklizni, v konzumní zralosti se značně otlačují.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro výrobu pyré, džemů, kompotů, destilátů či na sušení a pečení. Dobře se skladuje.

Stanoviště: slunečné, je dost náročná na půdu i polohu. Kvalitní a pěkné plody přináší jen na úrodných, písčitohlinitých, hlubokých půdách dobře zásobených vláhou a v teplých, před větrem chráněných polohách . Nesnáší mrazové kotliny a studené, jílovité půdy.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě, zejména mladé stromy, silně mrazuodolná v květu . Je středně až silně odolná vůči strupovitosti a škůdcům .

PŮVOD: Belgie, Leuven, vypěstovaná ps. Sterkmanem jako náhodný semenáč kolem roku 1820, na trh byla uvedena v roce 1844.

RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysoce jehlanovitou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Např. Crassanská.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (160-250 g), krátce kuželovité až baňaté , někdy s mírně hrbolatým povrchem. Hrubá, hladká slupka je zelená, po dozrání žlutá až zlatožlutá , na sluneční straně s atraktivním červeným líčkem , pokrytá lenticemi. Na některých plodech je slupka červená téměř po celém povrchu, jiné plody zůstávají zelenožluté. Dužina je jemná, lehce zrnitá, šťavnatá, chuťově dobrá, sladkokyselkavá až sladká, jemně kořeněná . Je středně náchylná k oblázkovitosti, málo k hnědnutí dužiny.

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává postupně od poloviny listopadu, vydrží do ledna až března. Plody padají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také moštování, sušení, pečení, výrobu džemů, kompotů. Velice dobře se skladuje.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem. Vyžaduje úrodné, teplé půdy s dostatečnou vláhou, ale dobře odvodněné, nesnáší mokré a studené půdy. Vhodná do teplých a chráněných středních poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám .

PŮVOD: Slovensko, místní odrůda z Bílých Karpat.

RŮST: bujný, vytváří mohutné, dlouhověké stromy , jedny z nejstarších.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá.

PLODNOST: pozdější, velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: velké až obrovské , nepravidelného, ​​ale spíše válcovitého tvaru. Slupka je zelenobílá s cihlově červeným líčkem na sluneční straně. Dužina je bílá, řídká, šťavnatá. Chuť je nasládlá s mírnou hořkostí .

Dozrávání: sklizeň během srpna a září, konzum hned po sklizni, vydrží maximálně do října.

VYUŽITÍ: zejména na cider a mošty , hospodářské využití.

STANOVIŠTE: nenáročná na polohu a půdu. Velmi vhodná do alejí, k cyklostezkám, do volné krajiny, do vyšších poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, odolná vůči chorobám i škůdcům.

PŮVOD: Německo, bývalá NDR, registrovaná v roce 1979.

RŮST: velmi bujný, vytváří střední až vyšší korunu s velmi silnými větvemi, středně otrněnými. Dobře snáší řez až do tříletého dřeva. Dorůstá až 4 m .

OPELOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina, kvůli opylení potřebuje vysadit v blízkosti samce - opylovače .

PLODNOST: raná a velmi vysoká, ročně přinese jako dospělý keř 35-50 kg plodů.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 0,65 g, délka 1,45 cm x šířka 1,13 cm), charakteristického vejčitého tvaru, sytě oranžové barvy s pevnější slupkou a spíše kyselejší chuti. Obsahují v průměru 240 mg vitaminu C ve 100 g, 26 mg vitaminu E ve 100 ga 3,4 g kyselin, 4,9 g tuků. Je vhodná pro sklizeň ořezem a následným zmrazením větviček při -25 °C.

Dozrávání: v září až říjnu. Jedna z nejzazších odrůd.

VYUŽITÍ: pro kyselejší chuť plodů je odrůda vhodná zejména ke zpracování .

Stanoviště: slunné stanoviště, propustná půda. Vysazuje se ve sponě s 3x4m.

ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná , odolná vůči chorobám a škůdcům .

Tmavě modrá, rezistentní odrůda aromatické chuti.
Růst střední až bujný, úrodnost vysoká. Hrozen je velký, bobule středně velké a kulaté, tmavě modré barvy, dužina je šťavnatá, charakteristické, harmonické chuti s jahodovým aroma. Vhodný pro přímý konzum a výrobu vína. Dozrává v září. Slunečné stanoviště. Odrůda nenáročná na vodu a půdu. Zimním řezem odstraňujeme poškozené, vyrozené výhony z loňského roku. Odrůda je vysoce odolná vůči chorobám a mrazu, nepotřebuje chemickou ochranu. Samoopelivý. Původem z USA.

PŮVOD: Belgie, Mechelen (Malines); 1830 ji vypěstoval major Esperén jako semenáč neznámého původu a nazval ji podle své ženy Josephine, poprvé byla popsána v r. 1830. 1856. Synonyma: Mechellenská, Mechelenská Malinská, Malinská zimní, Josefiny, Malinská zimní maslovka, Canella Josephina, Joséphine, Joséphine de Malines, Josephine von Mecheln, Josefinga, Poire de Malines, Pucelle de Malines.

RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst, vytváří široce kulovité, středně velké koruny s kosterními větvemi rostoucími šikmo nahoru as postranními větvemi šlahounovitými, převislými, s krátkým, poměrně hustým plodonosným obrostem.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova láhev, Júlová, Trévouxská, Viennská, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná v dobrých lokalitách, jinak má tendenci ke střídání.

PLODY: menší (průměrně 90 g), pravidelné, široce kuželovité či vejčité, větší plody mírně zhrbolené. Slupka je pevná, hladká, málo lesklá, šedozelená až zelenožlutá, s tmavožlutým až hnědavým líčkem , po celém povrchu posetá lenticelami nebo drobnou rzí, zejména v okolí stopky a kalichu. Dužina je bělavá až nažloutlá, kolem jádřince až lososová, měkká, velmi šťavnatá, velmi jemná, rozplývavá. Chuť z dobrých poloh je výborná, jemně aromatická, muškátově kořeněná, pikantně sladkokyselkavá. Dužina na vzduchu hnědne.

Dozrávání: sklizeň asi polovině října, konzumně dozrává od 1. poloviny prosince, někdy až v lednu, vydrží bez ztráty chuti do února, někdy až do března. Je třeba vhodně naplánovat sklizeň, neboť předčasně obraté plody vadnou, příliš pozdě obraté zase ztrácejí chuť. Dobře snáší uskladnění v chladírnách.

VYUŽITÍ: výborná stolní hruška pro přímý konzum , moštování, sušení, výrobu džemů, marmelády, pyré a destilátů, v domácích podmínkách i pro výrobu kompotů, ačkoli má měkčí a hnědnoucí dužinu.

STANOVISTE: sluneční, i otevřené, pokud jsou dost teplé. Vyžaduje hlubké, úrodné a teplé půdy, zejména hlinité či hlinitopísčité s dostatečnou vlhkostí. Ve studených půdách velmi trpí kvalita plodů, v suchých stromech ani plody nedorostou do pořádné velikosti. V chráněných polohách s vlhčím vzduchem může trpět strupovitostí, která se projevuje zejména na listech. Vhodná je zejména do teplých poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, středně odolná vůči strupovitosti, málo náchylná k monilióze. Plody nepadají ve větru.

PŮVOD: Rusko, stará odrůda aktinidie význačné ( Actinidia arguta ), která získala své jméno v Itálii a odtud se rozšířila do celé Evropy. Její alternativní pojmenování je Jumbo Verde nebo Ambrosia .

RŮST: je velmi bujný , dorůstá do délky přibližně 8-10m. Línovité výhony jsou hladké a nechlupaté. Listy jsou středně velké, světle zelené s charakteristickými zelenými stopkami.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá. Je to samičí odrůda, která k tvorbě plodů potřebuje opylení samčí odrůdou aktinidie význačné ( Actinidia arguta). Prince Jumbo.

PLODNOST: středně raná (ve 4. roce po vysazení), mírně střídavá, středně vysoká.

PLODY: jsou velké (průměrně 15-19 g, 22,5x37 cm), podlouhlé, zboku zploštělé . Slupka je hladká, zelená, bez líčka . Dužina je zelená až žlutozelená, šťavnatá. Chuť je vyváženě sladkokyselá, bez výrazné vůně . Většinu cukrů tvoří sacharosa. Má nižší obsah vitamínu C v rámci kiwi, ale stále vysoký (průměrně 63,5-89,6 mg/100 g).

Dozrávání: středně časné, ve druhé polovině až koncem září.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale i ke zpracování na džemy, marmelády, smoothie apod.

STANOVIŠTE: slunečné, před větrem chráněné stanoviště , příp. polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy , na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná, spíše neutrální až mírně kyselá. Doporučujeme zamulčovat. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji ke zdi či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho sálají do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat rodivé větve až ve vyšší výšce.

ODOLNOST: je středně mrazuodolné ve dřevě do -26 °C až -28 °C, listové poupata a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné k pozdním jarním mrazům již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě rozkvetou. Odolná vůči většině houbových chorob , jedině ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftóra ( Phytophthora cryptogea ).

PŮVOD: neznámý, ale zřejmě ČR, Karlovarský kraj, krajová odrůda. Synonyma: Červená role, Levínská krvavka.

RŮST: středně bujný, tvoří jehlanovité koruny, které jsou později převislé, letorosty mě výrazně červené a listy plstnaté.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, není prověřeno, jakým je opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

PLODNOST: pozdní (i po 10 letech po výsadbě), středně vysoká, střídavá zejména v nevhodných polohách.

PLODY: středně velké, baňaté, hruškovité. Slupka je drsná, v době sklizně zelenožlutá, téměř celá pokrytá červeným líčkem. Dužnina je středně tuhá, křupavá, hrubší, méně šťavnatá, krvavě červená , žilkovaná. Chuť je příjemně sladkokyselá s osobitou příchutí po tropickém ovoci.

Dozrávání: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během října, vydrží do konce října.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení a všude tam, kde vynikne její červená dužina , tj. sušení, pečení, výroba barevně zajímavých výživ, džemů, marmelády, moštů.

Stanoviště: sluneční, teplé, ačkoli toleruje i větrné. Nejvíce se jí daří v hlubokých, výživných, hlinitých půdách, v horších půdách může úrodnost velmi kolísat. Je vhodná zejména do teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, málo v květu. Je středně odolná vůči monilióze, výše odolná vůči strupovitosti , trpí jí v nevhodných polohách.

PÔVOD: USA, štát New York, Geneva, New York State Agricultural Experiment Station, Cornell University, vyšľachtili R. M. Pool, J.P. Watson, K. H. Kimball a J. Einset ako medzidruhového kríženca medzi Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétne medzi odrodami Bath x Himrod, kríženie prebehlo v r. 1954, selekcia v r. 1962. Synonymá: Canadice, New York 45625, Canadice Seedless.

RAST: bujný, raší stredne skoro. Výhony veľmi dobre vyzrievajú.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, obojpohlavný.

PLODNOSŤ: skorá, stredne vysoká až vysoká (priemerne 10-24,5 kg/ker), pravidelná.

PLODY: strapce sú stredne veľké (priemerne 250 g), valcovité, kompaktné. Bobule sú menšie až stredne veľké (priemerne 1,7-2 g), guľaté. Šupka je červená, osrienená, stredne tuhá až tuhšia, dá sa stiahnuť. Dužina je chrumkavá, II. triedy bezsemennosti, obsahuje pri jedení takmer nepostrehnuteľné rudimenty semien. Chuť je výborná, sladká, do karamelova, s jemnou jahodovou príchuťou z Vitis labrusca. 

DOZRIEVANIE: stredne skoré, od polovice septembra, vydrží dlho na kríku.

VYUŽITIE: najmä na priamy konzum, ale aj na sušenie na hrozienka, výrobu muštov, džemov, kompótov či sirupov.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, s vlhkou, úrodnou, ale dostatočne priepustnou pôdou. Je vhodný do teplých, stredne teplých aj chránených chladných polôh.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy až do -29 °C. Je vysoko odolný voči perenospóre - plesni viničovej (Plasmopara viticola) (8 bodov z 9), stredne odolný voči čiernej hnilobe viniča (Guignardia bidwellii) (5 bodov z 9), rozporuplné údaje sú o odolnosti voči múčnatke viniča (Erysiphe necator) (2-8 bodov z 9), celkovo býva napadnutie chorobami menšie.

PÔVOD: USA, štát New York, Geneva, Cornell University, Horticulture Section, School of Integrative Plant Science, New York State Agricultural Experiment Station, vyšľachtil George W. Remaily v roku 1963 ako kríženca odrôd Fredonia x Canner Seedless. Je to medzidruhový kríženec medzi Vitis vinifera a Vitis labrusca. Prvýkrát plodil v r. 1967 a pomenovaný bol podľa Johna Einseta, cytogenetika a šľachtiteľa.

RAST: stredne bujný až bujný, výhony veľmi dobre vyzrievajú. Listy má veľké, málo delené, svetlozelené. Pestujeme so zaťažením 35-45 očiek na ker. Je možný aj kratší rez na 3-4 očká na výhon. Odrezky sa veľmi dobre zakoreňujú.

OPEĽOVACIE POMERY: obojpohlavný, samoopelivý.

PLODNOSŤ: priemerne 6,2-14,1 t/ha.

PLODY: strapce sú stredne veľké (250-400 g). Bobule sú stredne veľké až menšie (priemerne 2,3-2,5 g), guľaté až oválne. Šupka je tmavočevená až fialová, mierne osrienená, tuhšia, odolná voči praskaniu a nedá sa stiahnuť. Bobule majú II. stupeň bezsemennosti, teda pozostatok semien je takmer nepostrehnuteľný. Dužina je jemná až pevná. Chuť je špecifická, pripomína jahody, je sladká s vysokým pomerom cukrov voči kyselinám (priemerne 19,9 °Brix, pomer cukrov ku kyselinám je priemerne 27,9:1).

DOZRIEVANIE: skoré, dozrieva koncom augusta či začiatkom septembra.

VYUŽITIE: najmä na priamy konzum ako stolová odroda, ale aj na sušenie na hrozienka, výrobu muštov, džemov či kompótov.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé. Potrebuje dobrú, hlbokú, výživnú pôdu. Potrebná je pevná opora a priviazaný kmienik. Je vhodný do teplých, stredne teplých až chránených chladnejších oblastí.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy na pomery bezsemenných stolových viničov. Silne odolný voči botrytíde (Botrytis cinerea), stredne voči perenospóre - plesni viničovej (Plasmopara viticola), stredne až menej voči múčnatke viniča (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji JC Nelis v r. 2010. 1815 v Mechelenu.
RŮST: slabší růst, vytváří ale velkou, kulovitou a hustou korunu. Kmen i větve jsou houževnaté , odolávají nepříznivým vlivům.
OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete pozdě a květiny jsou mrazuodolné.

Vhodné opylovače: Boscova láhev , Hardyho máslovka , Křivice a Williamsova .

PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.

PLODY: středně velké plody širšího, hruškovitého tvaru, zúženého směrem ke stonku. Povrch bývá často nerovný, slupka je hrubá, velmi drsná, pokrytá rzí nebo rezavými lenticely. Základní barva je zelená, později zelenožlutá , po dozrání se zpočátku tmavá rez zbarvuje do světle hněda. Bílá až nazelenalá dužina je jemná, šťavnatá, chuťově výborná , příjemně skořicově kořeněná.

DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň začátkem nebo v polovině října, konzumní zralost: v prosinci až lednu , skladovatelnost do února.

VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.

Stanoviště: odrůda nenáročná na půdu a polohy, daří se jí i ve vyšších, drsnějších polohách, prospívá v půdě lehčí, písčité iv půdě těžké, hlinité.

ODOLNOST: mrazuodolná odrůda, odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Francie, Villiers-en-Breune, nedaleko Clionu, departement Indre, v roce 1760 ji našel jako náhodný semenáč v háji Fromentau farář H. Leroy.

RŮST: zdravý a bujný, vytváří typickou, krásnou, široce jehlanovitou, v pozdějších letech řídčí korunu - větve se pod vahou ovoce sklánějí. Plodonosný obrůst je krátký až středně dlouhý. V době plodnosti je třeba korunu pravidelně prosvětlovat.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Solanka, Trévouxská, Williamsova maslovka.

PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, lahvovitě protáhlé . Slupka je tlustší, hladká, ale málo lesklá, zelená až nažloutlá , někdy na sluneční straně mírně načervenalá, místy pokrytá rezavými lenticemi, často s odrůdově typickým švem . Celé plody jemně muškátově voní . Dužina je žlutavě bílá, polojemná, často polorozplývavá, šťavnatá, kolem jádřince bývá zrnitá. Chuť z dobrých poloh je sladkokyselá, mírně kořeněná.

Dozrávání: Sklizeň podle polohy a průběhu počasí od konce září do konce října (při předčasném sklizni plody vadnou), konzumně dozrává 3-5 týdnů po sklizni, vydrží uskladněná v chladu do ledna až února, dozrává velmi postupně.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, moštování, kompoty, sušení, výživy a pečení. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: slunečné, stromy jsou nenáročné na polohu, ale ideálními jsou pro ně teplejší polohy a úrodné, topné, hluboké půdy , neboť z oblastí studených, mokrých a drsných je ovoce vodnaté a řepovité chuti. Sázíme ji na vzdušné, ale před větrem chráněné a slunečné místo a udržujeme vzdušnou korunu.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, v mládí i méně, ale velmi dobře regeneruje, méně mrazuodolná v květu. Je středně odolná vůči strupovitosti a monilióze v uzavřených či zastíněných polohách.

PŮVOD: Čína, Chang Bai Mountain Research Institute na hranici se Severní Koreou, odrůda aktinidie význačné ( Actinidia arguta ). Šlechtění je neznámé.

RŮST: bujný, dosahuje výšky 8-12 ms ročními přírůstky 2-3 m. Línovité výhony jsou hladké, bez chloupků. Listy má široké a listové stopky zelené. Pěstujeme s pevnou oporou - buď na pergole, na plotě nebo na vysokém vedení ve tvaru T.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopylivé, jen se samičími květy, vyžaduje opylení jinou samčí odrůdou druhu aktinidia význačná ( Actinidia arguta) Prince Jumbo či oboupohlavní odrůdou Weiki.

PLODNOST: raná (do 3-5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velmi velké (až 20–30 g, 4–5 cm), elipsovité, zploštělé, někdy srdeční. Slupka je hladká, zelená , plody se jedí vcelku is ní. Dužina je zelená a šťavnatá. Chuť je velmi sladká, aromatická , jen jemně kyselkavá.

Dozrávání: střední časné, koncem září až v říjnu.

VYUŽITÍ: plody pro přímý konzum a zpracování na džemy, marmelády apod.

STANOVIŠTE: slunečné, před větrem chráněné stanoviště , příp. polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy , na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji ke zdi či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho sálají do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat rodivé větve až ve vyšší výšce.

ODOLNOST: odrůda je ve dřevě dobře mrazuodolná (do -25 ℃), listové poupata a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné k pozdním jarním mrazům již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě rozkvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním .

PŮVOD: Francie u obce Amanlis, kon. 18. stol., náhodný semenáč.

RŮST: zdravý a bujný růst, vytváří vysoké kuželovité koruny, časem převislé, větve jsou obloukovitě převislé pod úrodou, ve školce roste křivě; daří se jí i na kdoule.

OPELOVACÍ POMĚRY: špatný opylovač, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova , Eliška, Hardyho , Křivice, Nelisova zimní , Madame Verté .
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná .

PLODY: středně velké, baňaté, mírně protáhlé, vyrovnané. Slupka je nazelenalá, hladká, jen místy rezavá, s drobnými hustými lenticelami, na sluneční straně jemné červené líčko, na některých plodech úzká rezavá čára. Dužina je bělavá až nazelenalá, máslovitá , měkká, šťavnatá , chuť sladká, lehce kořeněná, výborná .

Dozrávání: sklizeň začátkem září, zrání 1 týden po sklizni, rychle prozrává. Plody středně odolné vůči otlakům.

VYUŽITÍ: přímý konzum, kuchyňské využití, mošty a destiláty.

Stanoviště: středně náročná na teplo a středně mrazuodolná, ale daří se jí i ve vyšších polohách , nesnáší větrné polohy, potřebuje chráněné stanoviště. Není náročná na půdy a skromná na živiny, má raději vlhčí polohy, nesnáší suché půdy.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a mrazuodolná v květu, odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Rakousko, HBLVA Wien Schönbrunn, vyšlechtil Johannes Lischka

RŮST: slabší, brzy vstupuje do plodnosti a růst zpomaluje.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizoopelivý, hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dříně.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, jedna z nejvyšších výtěžností (hmotnost plodů / objem stromu: 3,07 kg/m3)

PLODY: velké (průměrně 5,6-6 g, až do 9 g, délka 2,5-3 cm, šířka 1,3-2 cm), oválné, červené, při plném vyzrání s velmi sladkou chutí, s jedním z nejvyšších obsahů cukru (14 %) a středním obsahem kyselin (2,28 %) s nižším mg/100 g). Pecka je středně velká (10 % hmotnosti plodu) a špatně oddělitelná od dužniny.

Dozrávání: velmi pozdní, ve 2. polovině září až začátkem října. K vyzrání do dobré chuti potřebuje teplý podzim.

VYUŽITÍ: vhodný zejména pro přímý konzum i na zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, a díky velikosti a tvaru i velmi vhodný k nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě i květu, odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .

PŮVOD: Belgie, Leuven, vypěstoval ji známý šlechtitel van Mons jako semenáč neznámého původu a nazval ji „Conseiller de la cour“ (Soudní rádce). Poprvé rodila v roce 1841 či 1844.

RŮST: zdravý a bujný, koruna je jehlanovitá, nápadně sytě zeleně olistěná.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Eliška, Hardyho máslovka , Charneuská , Kongresovka, Křivice, Lectierova , Madame Verté , Mechelenská , Pařížanka , Williamsova .

PLODNOST: poměrně raná, střídavě vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, tvarově dosti nevyrovnané, nejčastěji kuželovité, často končí šikmou špičkou. Slupka je hladká, hrubá, matná, zelené až žlutozelené barvy, posetá nápadnými tečkami, někdy i síťkovitě rezavá. Dužina je bělavá, propletená žlutými žilkami, máslovitá, šťavnatá, rozplývavá , hrubě zrnitá uprostřed od jádra po stopku. Chuť je pikantně sladkokyselá, příjemně natrpklá , z horších půd trpčí. Chutnější plody jsou z vyšších poloh .

Dozrávání: sklizeň podle lokality od začátku do konce října, konzumně zraje od konce října až od poloviny listopadu, nerovnoměrně, vydrží do listopadu až prosince, měla by se sbírat co nejpozději, ale tak, aby nepopadala.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a výrobu moštů, kompotů či destilátů. Po sklizni se dobře přepravuje. Skladuje se středně dobře, je třeba ji čas od času kontrolovat.
Stanoviště: slunečné, náročnější na úrodnou a hlubokou, vápenitou půdu. Je vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, zejména ve vyšším věku, silně mrazuodolná v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti , náchylná je pouze v teplých, uzavřených polohách s vysokou vlhkostí vzduchu.

PŮVOD: Nizozemsko, kříženec odrůd Elsanta x Polka.

RŮST: středně vysoká s kulovitým habitusem a kompaktním, dost hustým trsem. Odnožuje středně, nezahušťuje porost .

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: nadprůměrně výnosná.

PLODY: při prvních sklizních velmi velké a těžké plody ledvinového tvaru, v dalších sklizních převážně tupě kuželovitého tvaru. Barva je oranžově červená, krásně lesklá , po odtržení tmavne. Chuť je výrazně sladká , šťavnatá a velmi lahodná , mimořádná; jedna z nejlepších a nejkrásnějších odrůd. Plody jsou pevné , dobře snášejí přepravu.

Dozrávání: středně brzy až pozdě: od 2. červnového týdne po 1. červencový týden.

VYUŽITÍ: přímý konzum, mrazení a zpracování.

STANOVIŠTE: vhodná i do chladnějších oblastí. Vyžaduje lehčí půdy dobře zásobené vláhou.

ODOLNOST: dobře mrazuodolná v zimě i na jaře. Je citlivá na plíseň šedou a vadnutí rostlin.

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské Národní Botanické Zahradě MM Gryška byl vyšlechtěn jako kombinace genotypů, poprvé rodil v roce 1990

RŮST: středně bujný až bujný. Vytváří keř až polostrem. Dorůstá výšky 2 - 4m.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, cizoopélivý, hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dříně.

PLODNOST: vysoká, 17letý keř dosáhne úrody až 45-50 kg.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 5,6-8 g), lahvovité, tmavě červené, aromatické, sladkokyselé, velmi dobré. Pecka je středně velká (průměrně 11,7 % z hmotnosti plodu), dobře oddělitelná od dužniny.

Dozrávání: velmi pozdní, ve 2. polovině září až začátkem října po dobu asi 3 týdnů.

VYUŽITÍ: Vhodný pro přímý konzum i pro zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv a díky dobré oddělitelnosti pecky od dužiny i na sušení .

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, ale náchylnější k poškození mrazem během kvetení. Odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .

PŮVOD: ČR, Střižovice u Turnova, vyšlechtil v r. 2010. 1970 Otto Louda jako kříženec Golden Delicious a Coxova reneta, odrůda byla registrována v roce. 1978.

RŮST: středně bujný až bujný, koruna kulovitá, polovzpřímená.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Idared, James Grieve , Pilot, Rubinola, Spartan . Je nekompatibilní s odrůdou Lord Lambourne.

PLODNOST: raná (často už ve školce) a velmi vysoká.

PLODY: středně velké až velmi velké (průměrně 137 g), velikostně nevyrovnané, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká, základní barva žlutá, na slunci překrytá výrazným pruhovaným červeným až tmavě červeným líčkem. Dužina bílá až krémová, středně tuhá, jemná, křupavá, středně šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, harmonická .

Dozrávání: sklizeň v první polovině října, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost do února až března.

VYUŽITÍ: vhodná zejména pro přímý konzum a kuchyňské zpracování.

Stanoviště: slunečné, půda vlhká, hluboká, propustná, výživná. Je plastická, vhodná zejména pro teplé a středně teplé, ale také výše chráněné, dříve otevřené polohy.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu. Je středně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti, Je citlivá na gumovitost jabloní.

PŮVOD: Francie, Nantes, 1. půl. 19. století, vypěstoval ji zahradník Pierre Clairgeau jako náhodný semenáč, poprvé rodila v r. 19. století. 1848. Na trh ji uvedl zahradník De Jonghe v Bruselu.

RŮST: středně bujný, vytváří úzkou, středně hustou pyramidální korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Dekanka Robertova , Hardyho máslovka , Júlová, Liegeltova máslovka, Konference , Madame Verté , Pařížanka , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké až velmi velké (až do 500 g), kuželovitě protáhlé, hruškovité, v horní části zakřivené . Slupka je pevná, hrubá, hladká, matně lesklá, zelenožlutá s krásným červeným líčkem, hustě pokrytá lenticely. Žlutobílá dužina je šťavnatá, křehká až rozplývavá , zrnitá kolem jádřince. Chuť je sladká až sladkokyselkavá, jemně kořeněná, výborná .

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině září, konzumně dozrává ve 2. polovině října, skladovatelná je do prosince až ledna.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a všestranné použití pro výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátů, k sušení, moštování a pečení.

Stanoviště: sluneční, vyžaduje kvalitní hluboké hlinité půdy a teplejší polohy. Plody z vyšších poloh nebo suchých půd bývají méně kvalitní, opadávají.

ODOLNOST: středně mrazuodolná v mládí a mladém dřevě, silně mrazuodolná ve vyšším věku a starším dřevě i v květu, dobře regeneruje, silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám , náchylnější k poškození obalovačem jablečným.

PŮVOD: Maďarsko.

RŮST: keř, případně nízký strom rozložitého tvaru, ve vyšším věku má tendenci růst více do šířky než do výšky, dorůstá do 3 až 5m.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (20-30 g, 4-6 cm), zploštěle kulovité, zelené barvy, postupně hnědnou . Zralé jsou po uhniličení buď působením mrazu nebo při sklizni před mrazy postupně během uskladnění. Tehdy mají příjemně kyselou, pikantní chuť. Připomínají džem či pikantní výživu obranou přímo ze stromu.

Dozrávání: rané, v říjnu.

VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování na výživy, džemy, ovocné kůže, likéry.

Stanoviště: vyhovují jí nižší i střední polohy, roste a prosperuje i ve vyšších, ideálně chráněných lokalitách. Má ráda lehčí, propustné půdy s dostatkem vápníku , při adekvátní výživě však prosperuje i na méně kvalitních, těžkých a mělkých jílovitých půdách.

ODOLNOST: odrůda je mrazuodolná do cca. -25 °C, uniká pozdním jarním mrazem , odolná vůči chorobám.