Ovoce na pálení

PŮVOD: Francie, vyšlechtěná v r. 1988 M. Meynaudem v Bouches du Rhône

RŮST: velmi silný, koruna polovzpřímená.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá

PLODNOST: vysoká a stabilní

PLODY: jsou velké (150-200 g), kulaté, slupka je pevná, slabě plstnatá, žlutozelená s krycí barvou růžovočervenou, atraktivní mramorovaná. Dužina je bílokrémová, dobře oddělitelná od pecky , šťavnatá, chuť aromatická, kořeněná, výborná .

Dozrávání: středně pozdní odrůda, dozrává od 2. poloviny srpna.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum i zpracování, plody se dobře skladují a přepravují.

Stanoviště: slunečné, chráněné, půda dobře zásobená vláhou, ale ne těžká a zamokřená, vhodná i do okrajových oblastí.

ODOLNOST: je vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních poupatách a vysoce tolerantní vůči kadeřavosti ( Taphrina deformans ). Středně náchylná k monilióze ( Monilia laxa, Monilia fructigena ).

PŮVOD: Ukrajina, Kijev, Nikitská botanická zahrada.

RŮST: zdravý, bujný, vytváří silně rozvětvený strom.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete pozdě.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: Středně velké, kulaté. Slupka je jemná, žlutooranžové barvy s červeným líčkem. Dužina je oranžová, měkká, velmi šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je výborná, výrazně aromatická, sladká.

Dozrávání: pozdní, koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně , zejména pro přímý konzum, ale také pro výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátů, k sušení.

Stanoviště: slunečné, topné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, květních poupatách i květu, pozdě raší , silně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: Německo, objevená kolem r.. 1870 jako náhodný semenáč.

RŮST: bujný.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: vysoká a pravidelná.

PLODY: menší až středně velké; slupka je sytě červená až fialovobordová, dužina je bílá, kolem pecky načervenalá, šťavnatá, voňavá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladká a aromatická .

Dozrávání: v polovině září.

VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum, zavařování.

STANOVISTE: odrůda nenáročná na stanoviště, ale kvůli času zrání vhodnější do nižších poloh, dobře snáší i sucho a všechny typy půd kromě těžkých jílovitých.

ODOLNOST: vysoce odolná vůči mrazu, kadeřavosti listů ( Taphrina deformans ) a padlí broskví ( Sphaerotheca pannosa var. persicae ), vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: ČR, Ostroměř u Hořic v Podkrkonoší, náhodný semenáč, který vyrostl v sadě ovocnáře F. Kareše na začátku 20. století

RŮST: v mládí velmi bujný, později bujný. Tvoří velké stromy s široce rozložité, kulovité až vysoce kulovité koruny s řídkým větvením a nápadně velkými listy.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá odrůda, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Burlat , Kaštánka , Napoleonova , Thurn-Taxis (Schneiderova) , Rivan, Van.

PLODNOST: je raná, vysoká a pravidelná. Plodí dobře po celé délce větví.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), nepravidelně srdeční. Slupka je tenčí, ale pevná, velmi lesklá, v plné zralosti tmavě červené až hnědé barvy. Dužina je tmavě červená, v plné zralosti měkká, silně šťavnatá, šťáva dobře barví. Chuť je výborná , nakysladká, příjemně třešňově kořenitá. Pec je velká, od dužniny se odděluje středně dobře.

DOZŘÍVÁNÍ: časné, ve 2. třešňovém týdnu, podle oblasti někdy během 1. poloviny června. Uniká vrtevce třešňové, takže nebývá červivá.

VYUŽITÍ: Velmi vhodná pro přímý konzum a vhodná i pro další zpracování: sušení, výrobu kompotů, sirupů, džemů a destilátů. Dobře snáší i delší přepravu, když se sklízí v červeném stavu.

Stanoviště: sluneční, topné, ale i ve vyšších polohách . Potřebuje výživnou, lehčí, dostatečně topnou, hlinitopísčitou půdu s dostatkem vláhy, v příliš suchých nebo naopak příliš vlhkých půdách rodí menší plody.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná v květu. Málo náchylná na monilii plodů i moniliovou spálu. Středně odolná vůči praskání plodů za dlouhodobých dešťů.

PŮVOD: USA, vyšlechtil Stanley Johnston ze South Haven Experiment Station ve státě Michigan jako kříženec odrůd Halehaven a Kalhaven, na trh byla uvedena v roce 1940

RŮST: středně bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete potká brzy, středně dlouho.

PLODNOST: vysoká až velmi vysoká, pravidelná. K dosažení kvalitních plodů je potřebný řez na velmi krátce a dostatečná probírka.

PLODY: středně velké, při nižší násadě nebo po důkladné probírce až velké, elipsovité, převážně souměrné. Slupka je středně hrubá, slabě přilnavá k dužině, středně hustě plstnatá. Základní barva je žlutá, přibližně na polovině plodu je překryta rozmytým, tmavě červeným líčkem. Dužina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá, nakysladká až sladká, dobrá . Pecka je středně velká, elipsovitá, dobře odlučitelná od dužniny. Plody jsou velmi málo náchylné k praskání pecky i k praskání během dešťů. Plody jsou málo náchylné na otlaky a vhodné pro přepravu i konzervování.

Dozrávání: dle podmínek stanoviště obvykle v 1. dekádě srpna. Plody jsou velmi málo náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, zavařování i další zpracování.

STANOVISTE: slunečné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech oblastech vhodných pro pěstování broskví. Je nenáročná na podmínky stanoviště.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních poupatách silně mrazuodolná , středně tolerantní vůči kadeřavosti listů ( Taphrina deformans ), málo náchylná na hnědou skvrnitost peckovin ( Xanthomonas arboricola pv. pruni ) i na padlí ( Podos ).

PŮVOD: Německo, Brüheim u města Gotha v Durynsku. 1837 byla nalezena jako náhodný semenáč v zahradě komorníka Wangenheima, po kterém jej pojmenoval pomolog Dittrich.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti, vytváří střední až větší kulovité, rozložité koruny. Používá se také jako kmenotvorná odrůda, neboť je silně mrazuodolná ve dřevě a roste rovně. Ve vyšším věku se na kmeni tvoří charakteristické závaly.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: střední raná, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 23 g, někdy až 40 g), oválné, souměrné. Slupka je pod silným světle modrým osříněním fialovomodrá , někdy jemně rezavá, je nakyslá a v plné zralosti se dá z plodu stáhnout. Dužina je středně tuhá až tuhá, zelenožlutá, středně šťavnatá. Chuť je nakysladká, při plném vyzrání sladká, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná , zejména z teplejších poloh a po méně deštivé sezóně. Pec se velmi dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení (velmi tmavé švestky), výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

Stanoviště: slunečné, není náročná na stanoviště. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách, ale spokojí se s širší škálou půd. Je vhodná i do vyšších poloh a do alejí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, tolerantní vůči šarce , použila se při šlechtění první generace tolerantních odrůd v Čačaku: Čačanské lepotice. rané a Č. | nejbolje, plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá jejich monilióza, je třeba udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: USA, náhodný semenáč v roce 1865 nalezen panem Amsdenem.

RŮST: středně bujný až bujný, koruna menší, vzpřímená až polovzpřímená.

OPELOVACÍ POMĚRY: Kvete brzy a dlouho, je samoopelivá.

PLODNOST: vysoká, pravidelná. Pro udržení dobré velikosti a kvality plodů je nutný hlubší řez a případně i probírka plodů.

PLODY: menší, při nižší násadě až středně velké, nepravidelně kulovité. Slupka je středně hrubá, slabě až středně silně přiléhá k dužině, je středně až silně plstnatá, základní barva slámově žlutozelená s jasně červenou krycí barvou a rozmytým žilkovaným líčkem. Dužina je jemná, měkká, vláknitá, šťavnatá, zelenobílé až krémově bílé barvy, pod slupkou mírně načervenalá, chuť sladkokyselkavá, aromatická, velmi dobrá . Pecka je těžko odlučitelná od dužniny. Plody jsou středně až velmi dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou náchylné k praskání pecky.

Dozrávání: v červenci až na začátku srpna, 15-20 dní před odrůdou Redhaven, dozrává postupně. Plody nejsou náchylné na předčasný opad před sklizní.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum.

Stanoviště: slunečné, chráněné, vyžaduje úrodné půdy s dostatkem vláhy. Odrůda méně náročná na polohu, vhodná do všech poloh pro pěstování broskví.

ODOLNOST: vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních poupatách a vysoce tolerantní vůči kudrnatosti .

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocinářský, vyšlechtěná v r. 2010. 1975 jako kříženec Wangenheimova a Požegače.

RŮST: středně bujný, strom střední.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: bohatá a pravidelná.

PLODY: pološvestka, plody jsou velké až velmi velké , slupka je pevná, matná, tmavě modrá, silně osřiněná. Dužina žlutozelená, šťavnatá, tuhá, dobře se odděluje od pecky. Chuť sladká až sladkokyselá, příjemná, osvěžující .

Dozrávání: raná odrůda, dozrává 28 dní před Bystrickou, přibližně v polovině srpna.

VYUŽITÍ: vhodná jako stolní ovoce, pro kuchyňské zpracování, sušení, výrobu kompotů, džemů a destilátů.

Stanoviště: vyžaduje kvalitní půdy s dostatkem vláhy, je vhodná do teplých až středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , středně v květních poupatách a v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce , středně odolná vůči moniliové ložnici ( Monilinia laxa ) a středně až méně odolná vůči moniliové hnilobě plodů ( Monilinia fructigena ), ale vzhledem k tomu zasažena.

PŮVOD: Německo, Technická vysoká škola v Geisenheimu. 1994 ji vyšlechtil Helmut Jacob jako kříženec odrůd Domácí velkoplodá a Valor.

RŮST: slabý až středně silný, vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá až částečně samoopelivá, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodné opylovače: Čačanská lepotica , Stanley .

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná, nemá sklony ke střídání.

PLODY: velké (průměrně 35-40 g), protáhlé, nesouměrné. Slupka je pod osřeněním fialovomodrá. Dužina je žlutozelená až žlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá . Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká (22-32°Brix), velmi aromatická, plná, výborná až vynikající . Pec je dobře odlučitelná od dužiny, jen ojediněle může na jejích žebrech zůstávat.

Dozrávání: je během velmi dlouhého období, od konce srpna až do začátku října.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

Stanoviště: slunečné, není náročná na stanoviště, ale podobně jako ostatní švestky preferuje hluboké, vlhké, ale dobře odvodněné, úrodné půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh, do vyšších na chráněná místa .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, tolerantní vůči šarce , silně odolná vůči monilióze ( Monilinia laxa ), červené skvrnitosti švestek ( Polystigma rubrum ) a suché skvrnitosti listů a plodů ( Stigmina carpophila ).

PŮVOD: Bílé Karpaty, stará odrůda, která se vyskytovala hlavně na pohraničí Moravy a Slovenska.

RŮST: středně bujný, tvoří vysoce kulovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: PLODY: převážně středně velké až malé, elipsovité. Slupka je zlatožlutá až slámově žlutá , posetá bílými lenticely, po dozrání silně osříněná. Dužina je jemná, polotuhá, propletená bílými žilkami, středně šťavnatá. Chuť je sladká, někdy kořeněná, jindy mírně nakyslá s charakteristickou vůní . Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: časné koncem července až začátkem srpna. Po sklizni vydrží asi týden.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, výrobě povidel a výborného destilátu .

Stanoviště: slunečné, jinak není náročná, vhodná i do vyšších poloh i větrnějších lokalit .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně až silně mrazuodolná v květu, středně tolerantní vůči šarce , náchylnější k monilióze, je třeba se vyhýbat uzavřeným polohám při výsadbě a udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Francie, Oullins u Lyonu, semenáč neznámého původu, který v roce 1860 uvedl na trh školkař M. Massot.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, tvoří nejprve kulovité, řidší, vysoké, později rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. pro odrůdy: Althanova ringlota , Kirkeho, Malvazinku a Zelená ringlotta .

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 45-50 g), kulovité, souměrné. Slupka je světle šedo, jakoby voskově osříněná, žlutá až žlutozelená , jemná, dužina při zralých plodech prosvítá, někdy s rzí, mírně voní a je nakyslá až natrpklá, někdy se stahuje špatně, jindy dobře. Dužina je žlutá, u plně vyzrálých plodů až průsvitná, šťavnatá. Chuť b>sladká, jemně aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka b>velmi dobře oddělitelná od dužiny, jen během chladného a deštivého léta hůře.

Dozrávání: postupně od 1. poloviny do konce srpna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu džemů či destilátů, před plnou zralostí i kompotů. Přepravu snáší v době zrání dobře, po půlném dozrání již špatně.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Není náročná na půdu, ale nejlépe se jí daří v úrodných hlinitých půdách. Při přeplození a v chladných polohách jsou plody drobné, málo kvalitní, zahnívají na stromě a těžko se dužina odděluje od pecky.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně až silně mrazuodolná v květu, tolerantní vůči šarce . Během dlouhotrvajících dešťů praská méně než ostatní ringloty. Velice však láká vosy.

RŮST: v mládí bujný, později střední. Tvoří pyramidální, později vysokokulovité či širokokulovité, hustší koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá, kvete pozdě , je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, středně vysoká, při dobré péči o strom pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 17-25 g), podlouhlé, na obou koncích zúžené. Slupka je pevná, hladká, pod světle modrým osříněním tmavě modře fialová, nakyslá, někdy mírně natrpklá. Dužina je tuhá, zlatožlutá až oranžová, středně šťavnatá, sladká, jemně kyselkavá, velmi aromatická, výborná až vynikající . Nepřezrálé plody mají příjemnou muškátovou vůni a příchuť. Pec se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZŘÍVÁNÍ: pozdní, podle podmínek stanoviště většinou během 1. a 2. dekády září. Vydrží dlouho na stromě. Včas obrana se velmi dobře přepravuje a skladuje.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či koulí.

Stanoviště: slunečné, nejlépe v úrodných, teplých, vlhkých půdách. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu . Náchylná na poškození šarkou, na červenou skvrnitost listů švestek ( Polystigma rubrum ), moniliózu ( Monilinia spp. ) i na poškození grmaníkom švestkovým (Taphrina pruni).

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil Gustav Čejka ve Stupavě v r. 2010 1991 jako kříženec odrůd Cresthaven a Burbank July Elberta.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, středně dlouho.

PLODNOST: vysoká a pravidelná

PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné. Slupka je hrubá, hustě plstnatá, silně přiléhá k dužině. Základní barva je zelenožlutá, na osluněné polovině plodu překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužina je žlutá, místy s červenými žilkami, kolem pecky je také mírně načervenalá, středně tuhá, nevláknitá. Chuť je nakysladká, aromatická, velmi dobrá až výborná . Pecka je kruhovitá, středně velká a dobře oddělitelná od dužniny. Náchylnost k praskání pecky je velmi nízká až nízká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během deště.

Dozrávání: pozdní, dozrává ve 2. polovině srpna, 11 dní po odrůdě Redhaven. Náchylnost na předčasný opad plodů před sklizní není nebo jen velmi slabá.

VYUŽITÍ: přímý, konzum, konzervování a další zpracování

Stanoviště: slunečné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech pro broskve.

ODOLNOST: ve dřevě i květních poupat silně mrazuodolná . Středně až výše tolerantní vůči kadeřavosti listů ( Taphrina deformans ).

PŮVOD: Kanada, Central Experiment Farm v Ottawě, 1949, kříženec mezi americkým angreštem Ribes hirtellum a evropským Ribes uva-crispa.

RŮST: středně silný, keř má vzpřímený až rozložitý tvar, výhony jsou téměř bez trnů , jen mladé rostlinky v juvenilním stadiu jsou mírně trnité.

OPELOVACÍ POMĚRY: nevyžaduje opylovače, samoopelivý , kvete pozdě.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: středně velké, eliptické, tmavě červené. Slupka je hladká , bez chloupků. Chuť je aromatická , sladce nakyslá.

Dozrávání: středně časné, začátkem července.

VYUŽITÍ: odrůda vhodná pro přímý konzum, zavařování či výrobu džemů.

STANOVISTE: sluneční, dostatečně vlhké.

ODOLNOST: rezistentní vůči americkému padlí angreštu, vysoce mrazuvzdorný . Kvete pozdě , proto je vhodný do oblastí s častým výskytem jarních mrazů. Plody jsou dobře odolné vůči praskání , proto je velmi vhodný do oblastí s vyššími srážkami v době zrání.

PŮVOD: ČR, Svojšice u Kolína, vypěstoval ji J. Procházka jako semenáč Zelené ringloty v 1. půl. 19. století a pojmenoval ji podle tehdejšího majitele panství, registrovaná v r. 19. století. 1954.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, vytváří široce kulovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: je cizoopelivá , kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Lützelsachsenská , Kirkeho, Ontario , Oullinská, Viktorie, Zelená ringlotta . Dobře opyluje: Bühlskou, Flotovovu mirabelku, Kirkeho, Katalonský špendlík a Zelenou ringlotu

PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 36-40 g), téměř kulovité, z obou stran mírně stlačené, mírně nesouměrné. Slupka je středně hrubá, tuhá, osřiněná, zelenožlutá překrytá světle fialovou až fialově hnědou , někdy s jemnou, jindy hrubší rzí, se středně výraznými až výraznými lenticely, lze jej stáhnout . Dužina je středně tuhá až tužší, nažloutlá až zlatožlutá, velmi šťavnatá, mírně vláknitá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná . Pec se odděluje od dužiny středně dobře, na jejích žebrech může dužina částečně zůstávat.

Dozrávání: středně časné až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy 3. dekáda srpna až 1. dekáda září. Na stromě vydrží 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu kompotů , ale také na výrobu džemů, povidlů a na sušení či pečení. Včas obraté plody se dobře přepravují, plně zralé jsou citlivé na otlaky.

Stanoviště: slunečné, chráněné, je náročná na úrodnou a hlubokou půdu . V suché půdě jsou plody drobné, ve vlhké uzavřené poloze trpí moniliózou. Vhodná i pro vyšší polohy .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, plody jsou náchylnější k praskání během dlouhotrvajících dešťů a následně k monilióze, mají v oblibě vosy. Je středně až výše tolerantní vůči šarce .

PŮVOD: ČR, velmi stará odrůda pěstovaná odnepaměti v Čechách a na Moravě.

RŮST: růst zdravý, přímý. Je to strom s mohutnou a vznosnou, kulovitou korunou, spodní větve se mírně sklánějí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, dobře se opyluje a je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Bernské růžové, Coxova reneta , Jonathan , Landsberská reneta , Laxton's Superb, Malinové holovouské , Malinové hornokrajské, Matkino , Mclntosh, Ontario , Parména zlatá zimní , Red Delicious, Sudetská ren.

PLODNOST: středně raná, vždy po 2 až 3 letech velmi hojná.

PLODY: malé, zřídka středně velké, nejčastěji tupě kuželovité, připomíná vajíčko zkosené z obou pólů, někdy je i kulaté. Slupka je lesklá, téměř celá souvisle červená , někdy červeně pruhovaná, při sklizni modravě osříněná . V zastíněné polovině plodu prosvítá základní žlutozelená barva. Dužina je bílá, pod slupkou někdy narůžovělá, jemná, hustá, šťavnatá, sladká až lehce nakyslá, příjemně voňavá, výborná .

Dozrávání: sklizeň koncem září, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost bez ztráty chuti do prosince, celkově až do dubna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale výborná i pro sušení (dužina zůstává bílá), výrobu moštu, vína, destilátů . Velmi dobře snáší přepravu, v místě otlačení nehnije, jen zkorkování. Při skladování nevadne, nehnije.

STANOVIŠTE: slunečné, otevřené, ale chráněné před větrem, nižší i vyšší polohy . Půdy preferuje vápenité, hluboké, úrodné, dostatečně vlhké , snese i jílovité či hlinité promíchané se štěrkem, kde se jiným jabloním nedaří. V příliš kyprých náplavách má vyšší náchylnost k rakovině, v suchých půdách jsou plody drobné a opadávají. Vhodné jsou otevřené plochy, sady, velké zahrady, aleje.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči padlí a strupovitosti . V uzavřených místech má náchylnost k rakovině, napadá ji vlnačka krvavá.

PŮVOD: Maďarsko, asi v roce. 1868 jako náhodný semenáč. Známá ve všech meruňkových oblastech pod názvy Maďarská nejlepší, Ungarische beste, Magyar legjobb, Kecskeméti kajszi či Hungarian best.

RŮST: na začátku velmi bujný, později středně bujný, koruna kulovitě rozložitá, přirozeně zahuštěná. Ve školce neroste rovně, starší stromy uvnitř koruny dost vyholují.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete středně brzy, zároveň s odrůdou Velkopavlovická . Podle času kvetení může opylit i odrůdy: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne , Kyoto, Legolda , Minaret, Paviot, Rakovského , Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická , Veselka, Vesna , Vestar.

PLODNOST: středně raná (první plody již 4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, střídavá ne kvůli přirozené periodicitě plodnosti, ale spíše kvůli zmrznutí květin či mladých plůdků.

PLODY: velké (45-65 g), kulovitě oválný, většinou souměrný, hladký. Slupka je středně hustě až hustě plstnatá, světle oranžová až sytě oranžová s rozmytým červeným líčkem. Dužina je oranžová, středně tuhá, středně tlustá, středně šťavnatá, rozplývavá, nevláknitá, většinou dobře odlučitelná od pecky, jen někdy může zůstávat viset na jejích žebrech. Chuť je kyselá sladká až sladká, velmi aromatická, vynikající . Jádro pecky je sladké.

Dozrávání: středně časné, ve 2. a 3. dekádě července, zároveň s odrůdou Velkopavlovická.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně , zejména pro přímý konzum, ale také pro výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátů, k sušení.

Stanoviště: slunečné, topné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná jen do teplých oblastí pro meruňky, i tam na chráněné místo.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , dobře v květních poupatách (na úrovni Harogem a Goldrich), málo v květu a v mladých plůdcích. Středně až lépe odolná vůči monilóze ( Monilinia laxa a Monilinia fructigena ), citlivá vůči hnědnutí listů ( Gnomonia erythrostoma ).

PŮVOD: Švýcarsko, Lubera, vyšlechtil Markus Kobelt, pochází ze šlechtitelské řady Easycrisp.

RŮST: silný a vzpřímený, dorůstá výšky 70-100 cm. Je téměř beztrná , trny se tvoří jen na bázi výhonků v mládí (juvenilním stadiu) keře. S přibývajícími léty se trny ztrácejí a netvoří vůbec. Listy jsou jemně ochlupené ze spodní strany.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivý.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké, kulaté plody s tenkou, výrazně žlutou slupkou s bílou žilnatinou. Dužina je křupavá, šťavnatá, výborná, velmi sladká s výraznou vůní .

Dozrávání: středně časné, začátkem července.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také všestranné zpracování na kompoty, želé a džemy či do koláčů.

Stanoviště: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh . V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suché letní periody a vyžaduje okopávku nebo zamulčování.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný , vysoce odolný vůči americkému padlí angreštu ( Sphaerotheca mors uvae ).